SVSSS – kapitola 47

Drby v Jianghu 八卦江湖

V té době se již objevilo nespočet důvodů, proč měl Shen Qingqiu slzy v očích nad svojí situací.
Důvody nespočívaly v tom, že právě Luo Binghemu unikl před očima, ale proto, že v tom zlomku vteřiny uslyšel extrémně známý a nenávistný zvuk.

Hlas s mechanickým přízvukem jako Google Překladač.

Myslel jsem, že jsem to už zmáknul. Myslel jsem, že jsem zjistil, že přepnutím hardwaru se virusu zbavím?! Že od chvíle, kdy jsem převrátil nový list, jsem se mohl rozplynout v moři lidí a mít svobodu létat jako pták širým nebem?

Shen Qingqiu si zacpával uši jako zloděj zvonků a hnal se z démonické říše do lidské, rychle jako blesk a běžel jako hurikán celou cestu z Huang Ling k vnějším hranicím. Ten ďábelský zvuk se mu neustále vléval do mysli, jako by se v jeho psychice zavrtal.

【……Aktivace……Aktivace……vazba duše……】

【……Instalace……Kontaktování zákaznického servisu……】

Bylo to kvůli tomu „svázání duše“, že se Systém znovu aktivoval poté, co narazil na Luo Bingheho?

Přerušilo se spojení po výměně těl, takže jsi musel kontaktovat zákaznický servis a nainstalovat program?

Luo Binghe je skutečně ďábelská vůdčí hvězda jeho života!

Naštěstí kromě opakování těch pár klíčových slov polomrtvým způsobem alespoň systém nemohl mluvit v celých větách. Shen Qingqiu se celou cestu zpátky mlátil do hlavy, ale když před sebou viděl známky lidského obydlí a zvážil svůj vzhled, zpomalil kroky a vrátil se do posádkového města.

Tohle malé pohraniční město vypadalo živěji ve dne než v noci. Nedalo se to nazvat vzkvétajícím – ulice nebyly široké ani ohraničené domy a chodců nebylo ani mnoho, ani málo – ale s otevřenými výklady by se to dalo nazvat prosperujícím samo o sobě.

Vedle čajovny vlál ve větru prapor s nápisem a u něj stáli mladý muž a žena a dívali se do dálky s meči v rukou. Shen Qingqiu přešel a zeptal se: „Proč jste se ještě nevrátili na horu Cang Qiong?“

Liu Mingyan mu věnovala malý pozdrav. Yang Yixuan rychle řekl: „Učedníci z ostatních sekt se už vrátili. Když víme, že se staršímu podařilo uprchnout, nebudeme si muset dělat starosti.“

Shen Qingqiu šel s nimi do čajovny a našel stůl, kde si sednout. Někteří lidé, kteří si původně nečinně povídali, najednou vykřikli polekaně, když ho zahlédli. „Ach, to je… to…“

Shen Qingqiu se otočil, aby se podíval. Ukázalo se, že to byli ti učedníci pohraniční stráže, které zachránil tu noc, kdy se právě vyhrabal ze země. Osoba, která ho viděla jako první, zakoktala, neschopná vyslovit jméno. Lu Liu spěšně řekl: „To jste vy, pane Bezkonkurenční…!“

Poslední dva znaky jména řekl po „Bezkonkurenční“, ale znělo to hrozně vágně a po výslovnosti skrze jeho jazyk se to stalo příliš nejednoznačným. Ostatní, trochu spěšně, ho následovali jeden po druhém: „To jsi ty, starší Bezkonkurenční…!“

Shen Qingqiu přikývl na pozdrav a vnitřně se rozhodl, že si musí přidat další titul bez odkladu. Yang Yixuan prázdně řekl: „Starší, je vaše příjmení Huang (Žlutý)? Huang Hua (Žlutý květ)? Guang Hua (Velkolepé světlo)?“

Shen Qingqiu si dvakrát povzdechl a také neurčitě řekl: „Je to…“ Po tolika letech používání tohohle ID se konečně poprvé trochu styděl.

Nasadil přísný výraz a řekl: „Včera v noci jste mě, učedníci z různých sekt, viděli v jeskyni Chi Yun. Nemohl jsem se tam skrýt, takže pokud se na mě zeptají ostatní, řekněte jim o mně co nejméně. Nejlepší by bylo, kdybyste mohli úplně držet jazyk za zuby.“

Yang Yixuan řekl: „Proč? Starší, neznáte mého pána?“

„Uh, opravdu se docela známe…“

Shen Qingqiu pořád nevěděl, co má říct, když vedlejší stůl pokračoval v rozhovoru. Jedna osoba se zeptala a vyplivla slupky melounových semen: „Liu-ge, proč to nerozvedeš – jaké alternativní vysvětlení by mohlo existovat?“

Lu Liu řekl: „To alternativní vysvětlení je velmi zajímavé.“ Zdá se, že se tenhle názor rozšířil od lidí zevnitř. Takže ten Luo Binghe a Shen Qingqiu…”

Když Shen Qingqiu slyšel ta dvě jména, srdce se mu rozbušilo. Bezděčně se narovnal a nastražil uši, aby poslouchal. Mávání vějíře v jeho rukou se zpomalilo. Dva ze sekty Cang Qiong také nemohli odolat pohledu.

Lu Liu vypil doušek čaje a řekl: „Tenhle Luo Binghe a Shen Qingqiu byli mistr a žák, že? Luo Binghe pocházel z chudé a skromné rodiny a od mládí trpěl pod útrapami světa. Poté, co se stal učedníkem sekty hory Cang Qiong, byl ještě chvíli nedoceněný a svými vrstevníky byl bit a ponižován. Naštěstí se k němu Shen Qingqiu choval velkoryse a s hlubokou náklonností.“

Hovořil s majestátností a trochu jako bard, živě přednesl každé slovo, čímž mohl oškubat profesionální vypravěče o peníze. Shen Qingqiu nenápadně přikývl. Dobře, předtím, než srazil Luo Bingheho dolů do Nekonečné propasti, vsaďte se, že byl docela dobrosrdečný.

Yang Yixuan si odfrkl a řekl: „K čemu byla ta štědrost a náklonnost? Pořád to nebylo…“

Jedna osoba ohromeně řekla: „Není tahle verze událostí úplným opakem pomluv, že Shen Qingqiu utiskoval své žáky?“

Lu Liu řekl: „Už tě to ohromilo? Co tedy uděláš, až budu pokračovat ve vysvětlování fámy, že tahle dvojice mistra a žáka byla spolu dnem i nocí s upřímným citem zrozeným v tajnosti?“

Tři lidé u stolu Shena Qingqiu se napili čaje, ale když slyšeli tuhle větu, Shen Qingqiu a Yang Yixuan ho současně vyplivli. I když Liu Mingyan nevyplivla doušek, ruka se jí třásla, naklonila šálek a čaj se rozlil po celém stole.

Celý stůl se tu a tam nadechl: „Existuje taková fáma?!“

Lu Liu řekl: „Je to pravda! Ale přísně vzato to bylo vlastní zbožné přání Luo Bingheho, který vůči Shenovi Qingqiu choval jednostranné nečisté myšlenky.“

Jeho vlastní zbožné přání? Jeho vlastní zbožné přání?!

„Jaký byl Shen Qingqiu? Pán vrcholu Qing Jing. Jaká byla cesta vrcholu Qing Jing? Klid srdce a zanechání touhy, naladit srdce a vydat se na zákonnou cestu kultivace. Shen Qingqiu prohlédl skrze smrtelný svět a nezapletl se do pošetilých sentimentů normálních lidí. Bylo to proto, že Luo Binghe hledal něco, co se mu nepodařilo získat, nenávist se zrodila z lásky!“

Na čele Shena Qingqiu a na hřbetech rukou se objevily modré žíly.

Yang Yixuan překvapeně řekl: „N-nenávist zrozená z lásky?“

Lu Liu pokračoval: „Když o tom přemýšlím tímhle způsobem, je velmi snadné vysvětlit všechno ostatní. Celý sled událostí na Konferenci aliance nesmrtelných byl toho rozhodně příkladem:

Luo Binghe, jako hlavní žák vrcholu Qing Jing, byl poslán soutěžit. Díky svému pozoruhodnému výkonu byl naplněn sebedůvěrou. Stalo se, že v té době se v uzavřené soutěsce vyrojili démoni a Shen Qingqiu vstoupil dovnitř, aby poskytl pomoc. Luo Binghe byl v okamžiku uchvácen a chopil se příležitosti vyznat své skutečné city svému shizunovi.“

Dlaň na čele Shena Qingqiu byla v bolestech.

Proč, proč se vždycky zdá, že z každých deseti vět je devět, které nejsou špatné, ale vždy je to ta poslední, která zní tak divně?

Navíc je to přesně tahle věta, která mění smysl celého incidentu v něco tak divného!

Lu Liu slavnostně řekl: „Shen Qingqiu měl ušlechtilý a neposkvrněný charakter a přirozeně ho rázně odmítl.“

Shen Qingqiu byl lehce pohnut. Kromě svého zhangmen shixionga nikdy neočekával, že by se našel někoho zvenčí, kdo by byl ochotný použít na jeho osobu frázi „ušlechtilý a neposkvrněný charakter“. Kdo by si pomyslel, že bezprostředně poté nabere děj dramatický obrat? Lu Liu řekl hlasem plným emocí: „Kdo mohl tušit, že po odmítnutí bude Luo Binghe zoufalý? Přeplněný zlými úmysly dokonce ztratil rozum a zuřil. V hanebném a nečestném činu ho jeho touha přiměla pokusit se přimět Shena Qingqiu, aby se podřídil násilím!“

Shen Qingqiu zabořil prsty do hlavy s rozcuchanými vlasy, ponořený do hlubokého zoufalství.

Yang Yixuan už oněměl. Pro toho mladého muže se právě otevřely brány úplně nového světa a on byl otřesený novými perspektivami. Na druhou stranu Liu Mingyan jen vydala jemné „Ach“.

Opatrně řekla: „Tak takhle to bylo.“

‚Tak takhle to bylo‘ co?!

Které „to“ znamená „to“?!

Nemysli si, že s tebou nebudu bojovat jenom proto, že jsi ženská protagonistka!

Než si toho všimli, shromáždil se u Lu Liuova stolu dav diváků, aby poslouchali drby, melounová semínka a dřevěné lavice pokrývaly podlahu. S napjatou pozorností si všichni povzdechli: „To je člověk, který je…“

„Nejen zvíře, prostě horší než zvíře…“

Při zvuku těchto vzdechů se zdálo, že všichni uspokojili nesrovnatelný zájem.

Velký bratře, jsi kapitánem pohraniční hlídky nebo klepna?!

Lu Liu prudce praštil šálkem o stůl jako kladívkem.

„Neexistuje žádný způsob, jak by byl Shen Qingqiu ochoten se podřídit! Mistr a žák zkřížili meče. Konečným výsledkem bylo, že shifu vyhrál a Luo Binghe poraženě ustoupil do pozadí.“

„I když se prudce pohádali a rvali se, Shen Qingqiu stále nedokázal zničit pověst svého milovaného žáka. Jejich spor se nedal pravdivě vysvětlit, a tak použil výmluvu, že Luo Binghe zemřel rukou démonů. I když zachoval pověst svého učedníka, nebyl ochoten zajít do extrémů.“

„Takže tohle je pravda za letitým zmizením Luo Bingheho po Konferenci aliance nesmrtelných a proč se nevrátil do horské sekty Cang Qiong, i když nebyl mrtvý.“

„Není to tak, že by ji nechtěl vidět, ale že neměl tvář, aby viděl svého shizuna!“

V ten moment byl jeho příběh v plném proudu. Na jeho konci se Shenovo srdce zalévalo slzami.

Jak dojemný příběh!

Kdo jsou tihle dva — zabiják a bílý lotosový květ Panna Marie!?

Klíčové je, zda se mu podařilo uspět, nebo ne – tohle vážně sráží pointu toho zatraceně naléhavého problému. Jak se to mohlo stát Luo Binghemu? Kdyby se chtěl někomu vnutit, kdo by poslušně neroztáhl nohy?!

Lu Liu řekl: „Po frustrujících emocionálních záležitostech Konference měl Luo Binghe další šťastné shledání. Trénoval, dokud nezískal výjimečné úspěchy od hlavy až k patě, a dokonce si získal přízeň starého palácového mistra chrámu Huan Hua. Ale stále se nechtěl vzdát Shena Qingqiu. Po návratu ve víru prachu došlo k událostem ve městě HuaYue.“

„Copak horská sekta Cang Qiong netrvala na tom, že Luo Binghe je z rasy démonů? Jak to vidím já, není to nutně vítr z prázdné jeskyně. S největší pravděpodobností objevili drobné náznaky, že se domluvil s rasou démonů, aby pošpinil pověst Shena Qingqiu. Shen Qingqiu byl rezervovaný a nedotknutelný a Luo Binghe se mu nemohl vnutit, takže chtěl Shena Qingqiu stáhnout z jeho vysokého koně. Úplná tělesná porážka a pád z milosti by zničil jeho povýšenost!“

Shen Qingqiu nevěděl, čeho se pustil. Zkrátka najednou cítil, jak se jeho tělo i mysl uvolňují. Nechtěl nic poslouchat ani se o nic starat.

S příjemným výrazem řekl ostatním dvěma: „Objednejme si jídlo.“

Lu Liu využil příležitosti a řekl: „Pane Bezkonkurenční… můžete si dát na můj účet.“

Pak se otočil a pokračoval tónem plným smutku a nářku:

„Luo Binghe přemýšlel o všech možných prostředcích, jak zavřít Shena Qingqiu ve vodním vězení chrámu Huan Hua. Ptáte se, co měl v plánu? Jeho dravé návrhy byly jasné. Chrám Huan Hua měl dlouho v kapse, takže mohl mávnutím ruky ovládat vítr a mraky. Tvrdili, že drží Shena Qingqiu v dočasné vazbě až do společného verdiktu čtyř sekt, ale byl malý rozdíl od držení jehněte v tygřím doupěti. Během těch několika dní, zavřený ve vodním vězení, byl Shen Qingqiu svázán lany pro nesmrtelné. Zcela bez duchovní energie, kdo by tušil, co mu tenhle zvrácený žák udělá?!“

Dav jedním hlasem promluvil znechuceně: „Takový zvrácený učedník!“

„Vychovávání tygra vyvolává neštěstí!“

Shen Qingqiu odložil své menu. „Co kdybychom šli někam jinam.“

Lu Liu řekl: „Shen Qingqiu nemohl snést to ponížení a sebral veškerou svou sílu k útěku. Kdo věděl, že bude ve městě HuaYue odříznut pátrací skupinou, kterou poslal Luo Binghe? Horská sekta Cang Qiong byla jedno srdce a mistr Liu Qingge vrcholu Bai Zhan přirozeně přispěchal, aby poskytl pomoc. A tak narazil přímo na Luo Bingheho.“

„Moře žárlivosti Luo Bingheho by mohlo převrátit nebesa. Nedovolil mu žádné vysvětlování a bil Liu Qinggeho hlava nehlava, ruku zdviženou k nelítostnému vražednému úderu. Shen Qingqiu neviděl jiné východisko než že se mohl na místě pouze zničit… od té doby…“

Poté už nepokračoval, hluboce nechal ve svém vyprávění odmlku a vyzval své publikum k chóru vzdechů.

Nakonec Lu Liu dospěl ke svému závěru. „To je přesně to tajně šířené alternativní vysvětlení.“ I když to zní trochu absurdně a některými by to mohlo být považováno za úplný nesmysl, obsahuje to mnoho detailů, které vedou k zamyšlení. Pánové, pamatujte za každou cenu, že oficiální dějiny jsou často přetřeny nebo přikrášleny oficiálními písaři, skutečná fakta jsou zamlčována a že lidová historie je v mnoha případech brána jako oficiální!

Údaje nejsou ani trochu spolehlivé, jasné?!

‚Oficiální historie‘ je tvoje sestra!

Velký bratře, i kdybych utrpěl horší tragédii, než kdybych dvacet let nezískal žádnou sestru, neuchýlil bych se k tomu, abych se stal ustřiženým rukávem! Natož spustit se s mužským hrdinou!

Poté, co se mladá servírka elegantně propletla, aby přinesla nádobí, Yang Yixuan a Liu Mingyan stále tupě zírali do dálky. Shen Qingqiu je pokáral: „Pospěšte si a jezte. Až skončíte, měli byste se bez prodlení vrátit.“

Zůstat déle na tomhle nebezpečném místě – kdo ví, jaké následky by to zanechalo na jejich psychice a smýšlení a hodnotách!

Poté, co Shen Qingqiu vyprovodil oba juniory z pohraničí, zvolil opačný směr, než oni.

*

Při chůzi, když byl měsíc vysoko na obloze, se jeho extrémně bystrý sluch soustředil na nezřetelné zvonění démonických rolniček.

Shen Qingqiu řekl a ani neotočil hlavu: „Ty jsi opravdu duch, který se po smrti nerozplyne.“

Když uhádl její pozici, Sha Hualing neplánovala zůstat v úkrytu. Sebevědomě vykročila do blízkosti, s červeným mušelínem na zápěstích a usmála se. „Kdo tě učil, aby byla Ling-er tak zvědavá, pane? Chovat se k těmto dvěma tak pozorně, jaký vztah má tvoje vznešené já k hoře Cang Qiong?“

Shen Qingqiu se otočil a mávl prstem: „Nebudu s tebou bojovat a ty bys neměla mít žádné představy o tom, že bys měla bojovat se mnou.“ Vzhledem k současné situaci ho Sha Hualinga nemohla porazit. Zrovna přemýšlel, jak ji vyděsit, když se najednou celé jeho tělo otřáslo. Připadalo mu, jako by si jeho orgány razila cestu tísícinohá stonožka.

Usměvavý výraz Sha Hualinga se lstivě prohnul. „Ano, nejsem pro tebe srovnatelná, ale myslíš si, že to znamená, že neexistuje způsob, jak tě ovládat?“

Shen Qingqiu cítil, jak jeho nohy na chvíli změkly, ale stál pořád pevně. Zatnul zuby a řekl: „Kdy jsi mě donutila to sníst?“

Sha Hualing koketně řekla: „Jaké bylo jídlo a pití, které jsi dnes měl? Byly sestry servírky hezké? Naštěstí jsi to snědl – kdybys byl v inedii a postil se a odmítal si vložit cokoli do úst, Ling-er by z toho opravdu bolela hlava.“

Neopatrný. V té době jeho plnou pozornost upoutal živý a emotivní výkon kapitána klevetnické čety. Drby zabíjejí lidi, ach!

Obtočila smyčku kolem Shena Qingqiu a řekla nesmírně spokojeně: „Víš, co je aktuálně ve tvém těle? Tohle rozhodně není obyčejný jed.“

Bez legrace! Tenhle starší to zná líp než ty. Krev Nebeských démonů jsem už pozřel dvakrát, dvakrát!

Obyčejně to jednou sníš a jednou zemřeš. Kdo vyhrál tuto loterii vícekrát než já!

Kromě původního vlastníka nemůže nikdo ovládat krev Nebeských démonů a teď se v jeho těle začali probouzet krevní parazité. To mohlo znamenat jediné.

Sha Hualing se náhle uklonila něčemu za Shenem Qingqiu a řekla: „Tato podřízená vás nezklamala. Právě jsem tu osobu zajala.“

Shen Qingqiu strnule otáčel hlavu.

Ve vzduchu se rozlítly temné blesky a vytvořily trhlinu, která se pomalu uzavírala.

Za ním stála vysoká a štíhlá silueta. Když Shen Qingqiu otočil hlavu, konečně se setkali tváří v tvář.

Nad ním se tyčil Luo Binghe. Ačkoli jeho pohled byl bezvýrazný, pod pohledem těch očí jako dvě studené tůňky, jakoby další vrstva vousů nebo maska nebyla žádný převlek.

Shen Qingqiu na něj upřel pohled.

Bývalý Luo Binghe, i když byl chladný, byl jako odraz teplého slunečního světla na čerstvém sněhu. Dokonce i v Jinlanu a ve vodním vězení nesl nějaké stopy lidskosti, sotva patrné výrazy ve tváři a v hněvu ztrácel kontrolu. Ale tento mladý muž – jeho výraz vypadal, jako by byl zamrzlý na tisíc let, přímo přenášel sněhová pole a ledovce v jeho nitru a přiváděl ostatní v nitru k pocitu mrazení strachem.

Navzdory tomu nebyl současný stav mysli Shena Qingqiu takový, jaký očekával. Bylo těžké to vysvětlit, protože v jeho mysli byly zamotané všechny druhy emocí, ale jedna emoce, kterou by většina lidí zažila, chyběla: strach.

Možná to bylo proto, že nejlepší plán, který měl, ho nedokázal skrýt a že se hvězdy seřadily, aby je vrátily na původní místa, ale zavládl nad ním stav klidu a lhostejnosti.

Obličejem Lua Binghe se na zlomek vteřiny mihl zmatený výraz, takže jeho tvář trochu změkla. Ale ta stopa měkkosti se rychle rozplynula a nezanechala žádnou stopu. Jeho zorničky se náhle stáhly a uprostřed čela se mu mihla složitá červená pečeť.

Než stačil švihnout rukávy, Sha Hualing byla náhle zvednuta do vzduchu a bolestivě kašlala, jako by ji za krk popadla nehmotná ruka.

Zároveň se kapka krve nebeského démona ve vnitřních orgánech Shena Qingqiu zběsile rozštěpila na tisíce vláken a provrtala jeho vnitřnosti. Studený pot mu smáčel záda.

Luo Binghe lehce řekl: „Určitě máš odvahu.“

Ačkoli jeho tón byl lehký, každý cítil prudký vztek skrytý pod povrchem.

Máš odvahu? S kým mluví – s ním nebo se Sha Hualing?

Mozek Shena Qingqiu zařadil na vyšší rychlost. Luo Binghe ho neměl poznat, i když tahle současná tvář trochu připomínala originálního Shena Qingqiu, tak Luo Binghe byl tak vnímavý, že dokázal snadno rozpoznat nepatrné rozdíly přes vrstvu vousů. Zdá se, že rozpoznal jeho podobnost s jiným… ačkoli tenhle způsob myšlení nepřinesl žádné ovoce. Bylo by jistě katastrofální, kdyby ho poznal, ale kdyby ne, také by to nevedlo k ničemu dobrému!

*Hehe, Shene, Systém se vrátil! Ani po přemístění duše tě nenechal napokoji. 😀
*Na druhou stranu Liu Mingyan jen vydala jemné „Ach“ -> tak to bylo skvělý! Na co jsi holka asi myslela? 😀