Speciál: Žal na Chunshanu, Píseň o BingQiu
春山恨 , 冰秋吟
„Počkej chvíli, nejdřív se trochu uklidni.“
Tělo Luo Bingheho, které bylo uvězněno mezi Shenovýma nohama, se trochu posunulo dopředu: „Ale dnes jsem viděl nějaké, doufám, docela zajímavé věci. Obávám se, že se ještě několik dní nebudu moct uklidnit. Co s tím, shizune?“
Po více než měsíci kultivace na hoře Cang Qong konečně pomalu obnovil své původní tělo. Shen Qingqiu věděl, že dnešek pro něj neskončí dobře, ale přesto zůstal klidný a řekl: „Není to jednoduché? Co to je, dej mi to a já se na to podívám, můžeme to probrat. Ale nejdřív se pořádně posaď, abychom si mohli pohodlně povídat.“
Luo Binghe přikývl, ignorujíc poslední větu, a řekl: „Dobře, pak nechám shizuna, aby se podíval.“
Beze spěchu vytáhl tenkou brožuru, kterou držel.
Ta knížečka byla barevná, velmi křiklavá a na první pohled zvláštně povědomá.
Shen Qingqiu měl podezření, Luo Binghe to otevřel, napřímil záda a nahlas přečetl jasným hlasem.
„… …Po setmění vylezl Luo Binghe na postel, házející a otáčející se. Byl zvyklý spát v dřevníku a náhle, když ležel na posteli, bylo mu zatěžko usnout, zvláště když shizun, o kterém přemýšlel ve dne v noci, ležel nedaleko, jen za paravánem a závěsy. Ukrutný zájem, který pociťoval během dne, se zdál být zesílený a proměnlivý, protože předmět jeho zájmu měl přímo před sebou; bylo to, jako by měl v břiše potlačený zlý oheň, čím více hořel, tím více rostl a stoupal výš…“
Shen Qingqiu: „……“
Luo Binghe nezměnil svůj výraz a pokračoval ve čtení: „… …Luo Binghe se přikradl na postel, rozvázal opasek šatů Shena Qingqiu a sáhl pod róby, cítil hladký a jemný povrch a měkkou pružnost těla. Ve stavu zmatení, psychicky nepřítomný, roztrhl jeho pás na dvě části…“
Shen Qingqiu se podíval k zemi, kde ležel pás, který právě roztrhl Luo Binghe. Po celém těle mu naskočila husí kůže a nemohl ze sebe vydat ani slovo.
Luo Binghe zavřel brožuru, zvedl oči a řekl vážným tónem hlasu: „Tady bylo napsáno, že to byla noc, kdy jsem se odstěhoval z dřevníku. Láska stoupala, chtíč stoupal a já vstoupil do bambusového domu pozdě v noci pod rouškou tmy, abych udělal to a to shizunovi, který se nemohl hýbat a byl potlačován Démonem snů; láska a projevy náklonnosti trvaly až do svítání.“
WTH!
Pokud si dobře vzpomínám, v té době bylo Luo Binghemu pouhých 15 let!
Nemají svědomí!
Naprosto směšné!
Luo Binghe obracel stránky a řekl: „‘Luo Binghe‘ v knize je odvážnější než tento žák, kromě odvážné povahy jeho činů jsou jeho myšlenky na shizuna také na jiné úrovni.“
Shen Qingqiu řekl: „Pokud se opravdu odvážíš ‚chovat takhle‘, nezaručím, že neskoncuju s tvým životem na místě.“
Luo Binghe se naklonil a políbil ho na ušní lalůček; žár přetrvával na ušním lalůčku, když koketně řekl: „Shizune, neřekl jsi, že se chceš společně podívat? Aspoň se trochu víc dívej.“
Neodvažuji se dívat; obávám se, že oslepím oči titanového zlatého psa a nebudu mít možnost je nahradit.
Luo Binghe se usmál a řekl: „Nechceš se na to podívat? Pak ti to přečtu.“
Zabručel a řekl: „Od té noci, kdy shizun přišel o panictví s ‚Luo Binghem‘, chtěl tohoto neposlušného učedníka tvrdě potrestat a záměrně ho vyhnat z hory Cang Qiong, ale nakonec to nevydržel. Choval se k němu jen chladně, až do Konference aliance nesmrtelných byl jejich vztah nepříjemný a tento mistr a žák se nakonec rozešli, aby se po mnoha zvratech znovu shledali o několik let později, když ‚Shen Qingqiu‘ byl nakonec chycen ‚Luo Binghem‘. No tak, shizune, podívej, část o vodním vězení paláce Huan Hua je skvěle napsaná.“
Shen Qingqiu si nemohl pomoct, byl opravdu zvědavý. Podařilo se mu jen chvíli vzdorovat, než koutkem oka nakoukl.
Jen při tomto pohledu měl pocit, jako by ho plameny omráčily a on byl spalován zaživa.
【《Žal na Chunshanu》Třicátá sedmá pohroma milostné výzvy ve vodním vězení
Shen Qingqiu zavrtěl hlavou a jeho slova zněla: „Luo…Binghe, ty…nech mě být…“
Luo Binghe ho držel za paže, několikrát je hnětl a odtrhl od sebe, čímž donutil odhalit místo na jeho hýždích, které bylo nesčetněkrát zpustošené, zazubil se a řekl: „Shizune, teď pláčeš a prosíš mě, abych tě nechal být. Myslel jsi někdy, že nastane takový den?“
Shen Qingqiu nemohl přestat vzlykat: „Už to mám oteklé… …nemůže dovnitř…“
Měl to tak oteklé, že se na to stěží dalo dívat. Prstenec vybouleného rudého masa byl nateklý, až žhnul, těsně uzavřený, takže prorazit skrz zdálo nesmírně obtížné. Luo Binghe pocítil v srdci trochu lítosti, ale rychle si vzpomněl, jak ho Shen Qingqiu tehdy opustil, jeho nenávist byla rozbouřená a nemilosrdně postupoval vpřed. Poté, co se do něj jen trošku zasunul, zjistil, že je to nesmírně obtížné. Kvůli zarudnutí a otoku byl otvor teplejší a klouzavější než obvykle, ale byl také těsnější.
Shen Qingqiu plakal jako déšť hrušňových květů a lapal po dechu, když ho bolestivě bodl penis, který byl vtlačen dovnitř. Protože však měl svázané ruce, všechna jeho vzpoura byla marná. 】
Shen Qingqiu: „…“ Co je to sakra za zrůdné věci!“
Kdo je k čertu tahle osoba s krásným uslzeným obličejem? Kdo je tenhle ďábelský svůdník?!
Jasně je to Luo Binghe, kdo nejvíc pláče pokaždé, když jdeme spát!
Podívejte se na jméno autora: Liu Su Mian Hua. Už na první pohled by se dalo říct, že autor nebude mít za lubem nic dobrého, rozhodně to samé jako Letadlo střílející k nebi.
Luo Binghe dočetl a poznamenal: „Kdybych to byl já, rozhodně bych nedělal takové donucovací věci. Shizunovi jen stačí svraštit obočí a já bych se neodvážil nic udělat, neexistuje, jak by se to mohlo dostat až do tohoto bolestivého bodu, kde bych stále nebyl ochotný přestat? Tento příběh je trochu zkreslený.“
Více než zkreslení… tohle je OOC. Naprosté OOC. OOC do nekonečna!
Co je k čertu Žal na Chunshanu! Je to doslova OOC RPS (1) fan-fic pornografie a ve skutečnosti se stala tak populární! Není divu, že jsem vždy slyšel malé sestřičky mluvit o tom, že čím pobuřující příběh byl, tím pravděpodobněji se stal oblíbeným románem v kruhu.
Ne ne, to nebylo to hlavní… …Shen Qingqiu proklel osobu, která napsala tuto pornografickou knihu a složila tohle pornografické dílo! Ty jeden pse! Zasloužíš si být celý život bit a ať si až do smrti nenajdeš ženu!
Luo Binghe řekl: „Proč shizunova tvář zbledla a pak zčervenala? Pozdější zápletka má ještě více vzestupů a pádů a je úžasná. I když jsem za těch pět let respektoval shizunovo tělo a nikdy jsem se neodvážil spáchat sebemenší vulgárnost, ale tohle jsou jen brožury, které kolují na trhu, není na škodu si je prolistovat, abych se těmto podivným příběhům pořádně zasmál.“
Shen Qingqiu se podíval na název: „Žal na Chunshanu (2)“ Pět let čtyřicáté deváté pohromy.
Vejce se rozbilo po celé podlaze.
Ne ne ne ne! To nemůže být! Tenhle název!
Nenechají na nikom ani vlas suchý, nemají tenhle drsný typ vkusu, že ne?!
Fakta však prokázala, že Shen Qingqiu skutečně podcenil limity autora „Žal na Chunshanu“.
【……
Světlo svíček se chvělo. Přestože byl Shen Qingqiu mimo, jeho oči a rty byly červené a celé jeho tělo bylo zbarveno nánosem chtíče. Luo Binghe položil měkké ruce Shena Qingqiu kolem svého krku a políbil ho. Vypadalo to, jako by byl Shen Qingqiu vzhůru a převzal iniciativu, aby objal krk Luo Bingheho a polibek opětoval. Závěs ležel na zemi, nezcuchaný větrem a nehybný jako mrtvý, šaty rozházené po zemi. Luo Binghe se zhluboka nadechl na posteli.
… …
Shen Qingqiu ležel na Luo Binghem bez života, ovinutý jeho pevnými pažemi. Obě bradavky byly ocucané a oteklé, jako dva malé plody. Na pohmožděných hýždích byly otisky rukou. Spodní část těla byla ošoustaná do jasně rudé a měkký zadeček stále polykal polotvrdý penis; kapalo z něj. 】 (*Pozn. nejsem si jistá, ale dle názvu je tato scéna z těch pěti let, kdy Binghe objímal Shenovu mrtvolu…?)
Shen Qingqiu propukl v pláč.
Vyžívali se v tom, že byli tak krutí!!!
To zpochybňovalo lidské názory na svět, hodnoty a život! Zpochybňování morálních limitů!!!
Říkalo se, že romány Green Dingding o porodu byly velmi oblíbené. Modlím se a prosím Žal na Chunshanu, prosím, neplánujte tam porod, děkuji!!!
Když spěšně otočili několik stránek, okamžitě po nich následovala další úžasná kapitola.
【Žal na Chunshanu: Padesátá pátá kalamita zlé krve Nebeského démona
Jejich hrudi byly přilepené těsně k sobě a Luo Binghe cítil, že kůže osoby v jeho pažích je jemná a něžná; namočený v horském prameni se stal ještě hladším a hedvábnějším.
Tiše objal Shena Qingqiu, sklonil hlavu a hluboce ho políbil, někdy mu kousal do rtů a lehce je trhal, jindy strkal jazyk dovnitř a prudce se jím proplétal uvnitř úst.
Ačkoli se Shen Qingqiu zdráhal, krev Nebeského démona se v jeho břiše chovala podivně, jeho tělo bylo slabé a z polibku nemohl dýchat, hruď se mu nepravidelně vlnila a bradavky se otíraly o svaly Luo Bingheho, postupně se napřimoval. Nevědomky roztáhl nohy od sebe a Luo Binghe se vrhl dovnitř.
Vzhledem k tomu, že ti dva byli už tak dlouho v milostném vztahu, Shen Qingqiu už byl zvyklý na obřího ptáka Luo Bingheho, ale stále bylo velmi nepříjemné, když do něj vstoupil tak náhle, zvláště ve chvíli, kdy masitý pilíř rozbil jeho střevní stěnu, voda z teplého pramene také využila příležitosti, aby se vlila dovnitř, takže ústí pod nimi se nalokalo velkého množství vody. Nohy, které visely po obou bocích Luo Bingheho pasu se náhle sevřely a střevní stěna se zachvěla. Luo Binghe pouze cítil, že otvůrek saje a saje, což bylo velmi osvěžující, a energicky hnětl Shenovi Qingqiu hýždě, čímž ho uvolňoval a zároveň upravoval jeho polohu.
Poté, co ho tolik dní šukal, už byl ošukán do sucha, že Shen Qingqiu zvolnil dech a se slzami káravě: „…Ztrať se!“
Luo Binghe se usmál a řekl: „Shizun mi takhle nadává, ale tvé tělo neposlouchá.“
Shen Qingqiu zatnul zuby a neochotně řekl: „…Kdybys mě nenakrmil tou jedovatou krví…jak bych se tebou mohl nechat tak ponížit, ty bělooký vlku…“
Pod kontrolou nebeské krve mohl jen poslušně roztáhnout nohy od sebe a uvolnit záda, aby usnadnil Luo Binghemu šukání. Masitý otvor láskyplně držel Luo Bingha a opatrně ho vsával dovnitř.
Shen Qingqiu funěl stále chaoticky, plakal bez slz a byl bodán tak silně, že sevřel rty a sténal nosem. Luo Binghe ho jednou rukou popadl za boky, boky obou držel těsně u sebe, a druhou rukou plácl Shena Qingqiu do kulatého bílého zadečku. Zasouvání, zatímco ho plácal, v Shenovi Qingqiu vyvolalo velké rozpaky a vztek.
Po jednom kole, s necelou chvilkou odpočinku, ho Luo Binghe vynesl z vody. Venku nad vodou byla zima, ruce a nohy Shena Qingqiu se dokonce stáhly. Luo Binghe ho položil na velký čedičový kámen vedle horkého pramene. Pod nebem se ti dva spletli do jednoho klubka. Čedičový kámen byl ledově studený a Shen Qingqiu zkroutil své tělo, jakmile si na něj lehl. Měl světlou pleť a právě prožil násilný románek. Byl napařený horkým pramenem a celé jeho tělo bylo nádherně růžové. Voda se mu vlnila v třpytivých, ale přesto tmavě zbarvených očích a byl unavený a ospalý. Nechal se odradit, otočil hlavu a odmítl se podívat přímo na Luo Bingheho, tohoto zvrhlíka.
Luo Binghe se zaklestil mezi jeho nohy, položil si jeho bledá bílá lýtka na ramena a se smíchem zasunul svůj sexuální nástroj dovnitř, ne příliš rychle a ne příliš pomalu. Každý centimetr vnitřní stěny byl napnut na doraz a třen pilířem. Záhyby kolem masitého otvoru se také vyhladily. 】
Shen Qingqiu: „……“
Nesouhlas a použití násilí a triků bylo tolik; autor se musel skvěle bavit…
Luo Binghe řekl: „Ve skutečnosti jsem si nikdy nemyslel, že by k tomuto účelu mohla být použita nebeská démonická krev.“
Shen Qingqiu mlčel. Když viděl nízké mezní hodnoty původní „Cesty hrdého nesmrtelného démona“, už o tom nepřemýšlel. Jen neočekával, že jednoho dne uvidí, jak bude k tomuto účelu použit.
Shen Qingqiu řekl: „… hodně jsem se naučil.“
Luo Binghe přikývl a řekl: „Hodně jsem se naučil.“
Znovu promluvil: „V tomhle případě nemůžu tyhle znalosti označit za zbytečné, že?“
Shen Qingqiu varovně: „Luo Binghe, ačkoli jsem ti dal svolení, neznamená to, že ti dovolím použít všechny tyhle triky.“
Luo Binghe se lekl a řekl: „Ach, tento žák pochopil.“
Vypadal trochu sklesle, ale nevynutil si to, takže Shen Qingqiu se cítil trapně.
Luo Binghe na něj v tomto ohledu nikdy nekladl žádné požadavky, protože byl poslušný, byl vždy opatrný a pozorný, dokonce sledoval barvu jeho obličeje. Poté, co si konečně přečetl knížečku, aby našel trochu sebedůvěry, chtěl to s ním zkusit, ale místo toho ho polili studenou vodou…
Shen Qingqiu byl neklidný a po dlouhé chvíli konečně zvedl skládací vějíř, zakryl si obličej a váhavě řekl: „Jak to chceš udělat?“
Luo Binghe byl okamžitě plný vitality a začal rozkvétat jarními květy.
Když to Shen viděl, byl také tajně šťastný, protože si myslel, že to není velký problém, tahle stará tvář by s ním šla, navíc už to stejně předtím dělali. Vzal do ruky „Žal na Chunshanu“ a spěšně ho prolistoval a neviděl žádné nevědecké držení těla nebo podivné lascivní metody a pocítil lehkou úlevu. Když se nečekaně otočil, uviděl Luo Bingheho, jak vážně drží tlustší brožuru, uvítal ho s úsměvem na tváři a řekl: „Shizune, co děláš s tou knihou?“
Shen Qingqiu oněměl. Podíval se na obálku brožury v rukou Luo Bingheho. Byla to vycházející hvězda „Písně o BingQiu“, o které se říkalo, že se připojila k čestnému „Žalu na Chunshanu“ a stala se dvojčaty fandomu. Autor: Tři Madony (3).
Luo Binghe řekl: „Tahle kniha je naučnější a jde také do podrobností. Když člověk začne, je velmi snadné a rychlé osvojit si techniky. Tenhle hrnec vína z květů byl vyroben podle metody, kterou tam zmiňují. Dnes uvidíme, zda je to tak, jak je popsáno v knize; má mít zázračný účinek.“
Myslím, že je to spíš tak, že morální limity této knihy jsou ještě nižší!
V každém případě Shen Qingqiu věděl, že tento hrnec vína rozhodně není k pití.
Počkat, rekvizity už byly připravené, takže ten žalostný pohled byl jen akt, jak ho znovu oklamat?!
Luo Binghe si zvedl Shena Qingqiu na kolena, aby ho nastavil do pozice s nataženými pažemi, pas měl prohnutý a ohnutý do měkké křivky, zády k němu.
To byla podmínka, kterou Shen Qingqiu požadoval, aby mohl pokračovat. Pokud se musel řídit knihou, musela to být pozice zezadu, jinak Shen Qingqiu opravdu neměl kam schovat svou starou tvář s tenkou pletí. Přestože byl Luo Binghe vždy posedlý tím, že to dělal „tváří v tvář shizunovi“, na jedné straně chtěl dychtivě uvést své poznatky do praxe, a na druhé straně bylo v brožurce zdůrazněno, že pokud do něj vnikne zezadu, ve spodu bude s větší pravděpodobností cítit potěšení, takže šťastně souhlasil.
Zvedl tu roztodivnou nádobu s kvalitním vínem, namířil štíhlou hubici na staženou růžovou skvrnu za Shenem Qingqiu a pomalu ji zasunul dovnitř.
Výlevka byla tenká vpředu a tlustá vzadu, takže vsunutí bylo snadné. Čím více se to vsunulo dovnitř, tím pevnější byla zadnicová část. Studené víno bylo nalito dovnitř, střeva byla stimulována a prudce stažena, Shen Qingqiu pevně uchopil přikrývku pod svým tělem a svraštil obočí.
Slyšel, jak se mu do podbřišku vlévá vinná tekutina. Pocit plnosti v podbřišku a zvýšená citlivost v zádech byly stále zřetelnější. Shen Qingqiu si nemohl pomoct a řekl: „Dost…“
Luo Binghe zůstal poslušně nehybný, ale dlouhá hadička z nádoby s vínem mu zůstala zaseknutá v zadnici.
Počáteční pocit z vína byl lehký, ale následný efekt byl silný. Za krátkou chvíli střevní stěna Shena Qingqiu zuřivě pálila bolestí. Bez ohledu na to se nedokázal zbavit bolestivého a svědivého pocitu a pohnul rukama, aby se trochu odplazil dopředu.
Luo Binghe ho tentokrát nezastavil, hubička se odtrhla od jeho zadnice s praskavým zvukem. Okamžitě otvor pevně stiskl, než vytekla vinná tekutina, ale pak nevěděl, co dělat.
Bylo by příliš ostudné dovolit, aby to vše z jeho konečníku vyteklo ven před Luo Binghem. Ale dokázal se odplazit jen kousek dopředu, než už to nemohl vydržet. I nepatrné pohyby v něm vyvolávaly strach, že už to v sobě neudrží.
Luo Binghe ho zakryl tělem, jednou rukou si pohrál se špičatými červenými bradavkami a zakousl se do hladkého ramene. Druhá ruka zvedla jeho slabé paže, pak chytila penis, tvrdá špička výhružně přitisknutá za ním, zamířila na malou dírku a dvakrát ji promnula.
Když Shen Qingqiu viděl, jak se z té pekelné brožury opravdu dost naučil, byl v depresi, že si s ním pohrává, a zpocenýma rukama žmoulal prostěradla pod tělem.
Jen na okamžik nedával pozor a ta malá dírka byla dobyta a skrze ní projel přímo dovnitř.
Shen Qingqiu byl během okamžiku úplně změklý od pasu k nohám. Paže, které stěží podpíraly horní část těla, už ho nemohly udržet, a tak si lehl. Jediné štěstí bylo, že Luo Binghe byl obrovský, vyplnil jeho střeva a víno bylo stále pevně zablokované v podbřišku Shena Qingqiu, takže nevytékalo.
Pořád to bolelo, když do něj taková věc pronikla. Ale v této bolesti bylo ještě něco jiného.
Poté, co byly celé jeho střevní stěny důkladně promazány vínem, byly horké, oteklé, teplé a vlhké. Když Luo Binghe začal přirážet, otvor se nedal udržet a víno se vylévalo, jako horizontálně tekoucí med, zvuk tekutiny během jeho pohybů byl nadále bublavý, až se mu tvář zarděla hanbou. Hluboko ve spodní části břicha ho bolelo z necitlivosti a cítil svědivou touhu jak do něj hrubě vráží. Špička údu však nepřestávala narážet na ten malý kousek masa uvnitř ani příliš silně, ani příliš lehce, takže se úzkostný Shen Qingqiu zkroutil v pase a nemohl si pomoct a podepřel se rukama.
Luo Binghe tento jemný pohyb okamžitě zachytil. Odmlčel se, nadechl se a s radostí řekl: „Shizune? Je to pohodlné? Vedu si dobře?!“
Přírazy byly rychlé a načervenalé průhledné víno prosakovalo ze spojení stále více. Světlá stehna Shena Qingqiu byla dráždivě potřísněna. Kvalitní víno a učedníkův penis narážely do podbřišku a nekonečně se míchaly. Když byl Shen Qingqiu nucen pevně uchopit ložní prádlo, zbělaly mu klouby prstů a jeho oči se zavřely v rozpacích.
Luo Binghe se vytrvale ptal: „Pohodlné? Je to pohodlné?“
To, co Shen Qingqiu řekl tichým hlasem, neslyšel jasně, takže se naklonil a pozorně poslouchal, přičemž pohodlně poslal předmět pod sebou hlouběji.
Shenův zadek pocítil okamžik bolesti a povzdechl si: „…tvář…tvář…“
Tělo Shena Qingqiu bylo rudé od silného pálení vína a zároveň to bylo, jako by ho víno napařilo, dokonce i jeho dech vydával sladkou vůni. Luo Binghe si nemohl pomoct a políbil ho s natočenou hlavou, špičkou jazyka mu prohledával ústa, jen aby ucítil, že všechny jeho tělesné tekutiny vydávají vůni jemného vína.
„Shizune,“ řekl, „chceš se podívat na můj obličej?“
Shen Qingqiu mírně přikývl.
Luo Binghe řekl: „Přemýšlej o tom. Dělat to zezadu byl původně shizunův požadavek. Jestli to chceš změnit na předek… obávám se, že nebude tak snadné se zase obrátit.“
Jeho šramotící barytonový hlas zůstal v uších Shena Qingqiu, Shen pocítil závrať a zkroutil se v zádech.
Luo Binghe se vytáhl a hrubě ho otočil, aby si lehl na záda, v pozici, kde by mohl být snadno zmasakrovaný.
Shen Qingqiu měl bledé tváře růžové, jeho oči a nos byly obzvláště červené a na jeho řasách bylo několik slz. Luo Binghe políbil jedno místo po druhém a prsty jedné ruky jemně třel vnější okraj křehkého masa u ústí jeho otvoru. Řekl jemně: „Shizune… …podívej.“
Bradu Shena Qingqiu vedl on. Jakmile sklonil hlavu, uviděl spodní část svých bílých stehen, zaneřáděných vínem a spermatem. Zdálo se, že uprostřed těch dvou baculatých masitých půlek se rozevřela květina, napuchlá do tvaru kruhu, vnitřní stěna vyhřezla ven a křečovitě vyplivla nějakou zakalenou bílou tekutinu.
„…“ Shen Qingqiu oněměl a podvědomě zvedl ruku, aby si zakryl oči.
Luo Binghe ho utěšoval a políbil ho na několik míst na tvář, pak se znovu zasunul.
Shen Qingqiu pocítil další palčivou bolest. Luo Binghe už nedržel jeho zadek. Spadl na postel, černé vlasy se mu rozprostřely po polštáři, prsty se slabě zabořily do sevřených svalů Luo Bingheho na zádech a zvedl krk.
Poté, co energicky šel dovnitř a ven, alkohol v podbřišku Shena Qingqiu vytekl ve značném množství. Vnitřní stěna, která byla penetrována lihovinou, byla nyní v perfektním stavu, hřejivá a pružná, citlivá, vášnivá, s pocitem neklidu, toužící vší silou pohltit a nasát dotírající cizí předmět, ale také plná strachu z odírání. Mokrá díra při tření vydávala čvachtavé zvuky a nohy Shena Qingqiu se zapletly kolem Luo Binghova pasu, hladká a kluzká vnitřní strana stehen mu třela kůži, prsty na nohou se krčily a jeho výraz byl opilý.
Vůně vína byla všudypřítomná a víno bylo silné. Shen Qingqiu byl skutečně… opilý.
Než se ale opil natolik, že upadl do bezvědomí, vzbudil ho Luo Binghe.
Binghe mu podepřel paže a vstal z postele.
Vlastní váha Shena Qingqiu klesla a penis okamžitě stlačil vrstvy měkkého masa a zajel ještě hlouběji. Srdce mu tímhle úkonem málem vyrazilo z krku, jako by to byl ostrý meč, který ho probodl; zoufale se zkroutil. Ale byl objímán jen vzduchem, a bez ohledu na to, jak silně se zkroutil, jen to způsobilo, že zadnice a vetřelec v ní byl těsněji zapuštěn, což způsobilo, že úd tohoto zlého učedníka se v jeho těle ještě několikrát zvětšil; skoro ho to nutilo zvracet.
Ještě děsivější bylo, že v příštím okamžiku začal Luo Binghe chodit.
Tahle pozice umožnila Shenovi pohltit penis Luo Bingheho extrémně hluboko. Při každém kroku, který udělal, se sexuální nástroj nikdy nevysunul, neohnul a neměnil úhel v jeho těle, ale vždy si užíval chvíle, kdy se Shenův zadek při tření třásl a stahoval. Kromě toho, že byl zasunut příliš hluboko a chtělo se mu zvracet, měl také strach, že odpadne.
Shen Qingqiu už to nevydržel a váhavě řekl: „Počkej, počkej… je to příliš hluboko… Bing… …Binghe polož, polož mě…“
Luo Binghe ho kousl do ušního lalůčku a zašeptal s lehkým zalapáním po dechu: „Shizune… není to dost hluboko… nestačí to…“
Shen Qingqiu měl žaludek plný otoků a řekl nepříjemně: „Jak hluboko jdeš… Kam až chceš jít!“
Luo Binghe ho šťastně objal a přitiskl ke stolu. Horní část těla Shena Qingqiu byla pevně přitisknuta k desce stolu, jeho ruce byly zatlačeny dozadu a nohy slabě a tiše došláply na zem.
Paže měl přilepené k okraji stolu a otvor byl dokořán. Místo, kde Luo Binghe často útočil, bylo pevně přitisknuté ke stolu, takže stůl narazil do bodu, kdy se nepřetržitě kýval.
Shen Qingqiu měl obličej přitisknutý k desce stolu a cítil, že mezi oběma stehny se vsunuje a vysunuje tvrdý předmět, ale sotva se držel. Od nohou až po boky se třásl, skoro se zhroutil. Ale Luo Binghe stále držel sněhově bílé hýždě v obou rukou, mačkal je směrem doprostřed a užíval si monstrózního potěšení, když ho zároveň svírá střevní stěna a hýždě.
Shen Qingqiu pouze cítil, že vetřelec mu mezi stehny rozlil pocit, který byl jako bezprecedentní mučení. Boky mu neustále třel a plácal. I když to nebolelo, velmi se styděl. Po chvíli Luo Binghe znovu změnil způsob hry. Pokaždé se vytáhl jen o kousek a pak se zasunul silněji, prsty mu zdeformovával hýždě. Shen Qingqiu ležel na stole, jemné a měkké maso hluboko uvnitř bylo spálené a důkladně namazané tekutinou i dovedností, bolestivé i svědící, téměř z toho zešílel, přesto zůstal rozplácnutý na místě, nemohl se pohnout a musel přijmout veškerého Luo Bingheho.
Luo Binghe si zasloužil titul xueba. Byly mu poskytnuty pouze výukové materiály, ale byl schopný reprodukovat takové výsledky, kterými dokázal rozdrtit lidi.
On plakal bez slz a slabě kňučel: „… ty… co jsi ještě viděl…“
Poznámka překladatele:
1) RPS: Real Person Slash, danmei novela o reálné osobě.
2) Žal na Chunshanu – v kapitole 52 bylo vysvětlení tohoto pojmu. Ještě jednou, Chunshan se píše znaky jako „jarní hora“ (春山). Jenomže s aj překlady, se kterými jsem pracovala, jednou byl překlad jako „Regret of Chunshan“, podruhé jako „Resentment of Chunshan“, tak si vyberte, že…. Po dlouhém zvažování, jaký název tomu dát, jsem se rozhodla pro Žal na Chunshanu (bráno jako Žal na Jarní hoře). Ano, dalo by se to přeložit i stokrát jinak, ale vzhledem k tomu, že tam byl Shen vždy ten, co byl znásilňovaný a celý zrajtovaný a bylo to o dvojici, která byla na hoře Cang Qiong (jarní hora = synonymum pro čas lásky). Doslovný název toho porno díla by měl být „Nenávidět/litovat Chunshan“, protože první znak v názvu příběhu je 恨 (nenávidět, litovat).
3) Tři Madonny – ony tři jeptišky.
4) Titul xueba – mistr v oboru.
*** Co jsme se dozvěděli v této kapitole? Ééééh, (⁄ ⁄•⁄ω⁄•⁄ ⁄)⁄ fantazie autorky nemají meze (⁄ ⁄•⁄ω⁄•⁄ ⁄)⁄, Shenovi se objevily hemeroidy a že Bingheho pták je nekonečně dlouhý (divím se, že jím neprojel Shenovi do krku). Pokud je tak dlouhý jako pilíř, jak bylo několikrát zmíněno, jak se mu mohl teda vejít mezi nohy? To tam neměl ani mega bouli? Autorko, chceme vysvětlení! Není to náhodou díra v příběhu? Nebo si ho schovával v dimenzionálních trenkách? 😀 😀 😀