SVSSS – kapitola 95, speciál

Speciál: Letadlovo náhodné setkání, část 2
打飞机奇遇记 2

„Nad čím přemýšlíš, hlupáku! Alou do práce!“
Letadlo střílející k nebi-juju vyplivl stéblo trávy, co mu viselo v koutku úst s „pah!“

V duchu zamával tisíci prostředníčky a vykřikl tisíc slov začínajících na F na tohoto ďábelského shixionga vrcholu An Ding, pak se otočil s kytičkovým úsměvem a s tímhle nastoleným výrazem k němu rázně odkráčel. „Už jdu!“

X-shixiong si odplivl: „Hej! Tenhle sluha se umí jen flákat!“

Shang Qinghua, fyzicky sedmnáctiletý starší „vnější“ učedník, se vláčel ze všech sil, aby vyložil zboží z lodi do doků, rozhlížejíc se na všechny strany.

Je to tak, Letadlo-juju se nyní mohl nazývat Shang Qinghua.

Tuto ubohou odpornou postavu napsal ve svém harémovém románu vlastníma rukama. Zrádný špión, který celý život vytrvale pracoval pro Mobei-juna jako manuální dělník, aby ho jeho chladnokrevný a bezcitný šéf odhodil, jakmile s ním skončí. Toho kanónfutra, manažera logistiky, Shanga Qinghuu.

Ne, v té době to byl ještě vnější učedník, kterého mohl každý na vrcholu An Ding komandovat. Ještě nebyl hlavním žákem, nezměnil si jméno, aby vstoupil do generace Qing.

Vrchol An Ding byl sám o sobě známý svou velmi přidušenou atmosférou.

Pán vrcholu An Ding byl jako ředitel střediska úklidových služeb, co dusil ostatní; i když vedl žáky, byl jako neplacený hodinový dělník, který se také dusil; zvláště vnější učedníci nestáli ani za zmínku. Byli na nejnižším konci potravního řetězce, nejvíce udušení z udušených. Všichni měli velké množství hněvu, který zadržovali. Ti s vyšším věkem šikanovali ty s nižším, tak to běžně chodilo.

Shang Qinghua občas pronesl tichou kletbu. Jen počkejte, až JÁ (1) usednu do křesla pána vrcholu, a pak se uvidí, jestli nebudu… hehe.

Tyto druhy marných fantazií však rychle uhasil.

Přemýšlej o tom, usedneš do křesla pána vrcholu = budeš mít pomoc z Říše démonů = Mobei-jun jako šéf = konečný výsledek: vlastní šéf tě vyhodí, jakmile s tebou skončí, dokonce se ani nedočkáš dobré smrti.

To samozřejmě– nestojí za to.

Pokud by Shang Qinghua mohl splnit své původní přání, svlékl by svoji sektovní róbu, sroloval by si ložní prádlo, vyřítil by se z horské sekty Cang Qiong, unikl by ze světa kultivace a spěchal by vstříc svobodnému životu v chudobě. Spoléhal by se na hromadu zdrojů, které v minulosti nashromáždil, aby mohl napsat román o harémovém hřebci, který se převtělil, potom například jak vyrobit mýdlo, sklo, počítadlo, a věřil, že si dokáže vytvořit docela dobrý jednoduchý život, plynoucí v harmonii s větrem i vodou a prosperující a oslnivý jako He Houhua! [*T/N: He Houhua, macajský finančník a politik.]

Ale jakmile se v jeho mysli objevily tyto typy myšlenek –

【Porušení pravidel, srážka bodů.】

En, hele, co to znamená?

Když se převtělil do svého vlastního harémového románu, proč nebyl hlavním hrdinou on?

Když nebyl hlavním hrdinou, proč tam byl ten zatracený Systém!

Všechno to byla chyba OP (*pozn. OP = original poster; ten, kdo zahájil jako první komentáře viz speciál kapitola 73). Kdyby ten nezačal kritizovat, nezranil by se. A byla tam ta Bezkonkurenční okurka – kéž nikdy nedostane příležitost tu svoji okurku za celý život použít!

Shang Qinghua přesouval krabici za krabicí těžkých knih z lodi na plochý vozík. Zapřáhl koně a pořád bez konce přežvykoval svou zášť.

Tyhle maličkosti, jako byla přeprava zboží, by se v kultivačních románech normálně řešily mávnutím ruky. Ať se na to díval tak či onak, nakonec si mohl vyčítat jen sám sobě. Zatraceně, bez ohledu na to, jak málo magické to bylo, těžká práce musela být neustále vykonávána pevně a stabilně. Tuhle jámu si nakonec vykopal pro sebe.

Dobře, ve skutečnosti chtěl říct: vrchol Qing Jing kurva vážně ví, jak rozházet lidi kolem sebe!

Jsou to oni, kdo dělá největší problémy! Když řeknete, že pomůžete pohádkovým a nebeským pannám Xian Shu nosit kosmetiku, spony do vlasů, nové oblečení a cokoli jiného, i když je to trochu únavné, cítíte se mile u srdce. Těžkost na těle, měkkost v srdci. Ale co z toho, když je nosičem pro vrchol Qing Jing?!

Při každém nákupu to byly stovky a stovky kilogramů knih. Poté přiměli lidi z vrcholu An Ding funící jako lokomotiva, aby jim je přinesli, a poté funěli zase jako lokomotiva, když šlapali znovu na vrchol. Oni si žijí dobrý život, jejich zadky neopouštějí židle, jejich prsty neopouštějí nástroje, jen sedí a čekají, až jim zboží dorazí ke dveřím.

Na co si tady hrajete? Pokud máte schopnosti, sejděte si dolů a vemte si to sami!

Ostatní vnější učedníci si také stěžovali. „Dobře a jasně víme, že ti učedníci z vrcholu Qing Jing na nás jako z vrcholu An Ding shlíží, ale pořád jsme pro ně jako dobytek.“

Jedna osoba rozhořčeně řekla: „Zejména ten Shen Qingqiu. Považuje se za kdo ví co. Oči mu rostou nad hlavou.“

„I když ten jeho meč Xiu Ya má trochu jméno, je opravdu příliš arogantní.“

„Hehe, dokonce se odvážil vyprovokovat hlavního žáka Bai Zhan Liu Qinggeho – jak by věnoval pozornost bezejmenným pěšákům, jako jsme my?“

„Ta vznětlivost vrcholu Bai Zhan, ta výbušná povaha Liu Qinggeho, jak to, že ho ještě nezabil?“

„Jak by mohl? Myslíš, že by se Yue-shixiong jen díval a nezastavil by ho? Kdyby tam byl, Liu Qingge by nemohl zabít Shena Qingqiu ať by se dělo cokoliv.“

Vnější učedník, který také vstoupil do sekty Cang Qiong v propásnutém věku, kysele řekl: „A já nevím, jak mohli Shena Qingqiu vybrat jako hlavního učedníka poté, co začal kultivaci tak pozdě. Říkají, že měl dobrý vztah s Yue-shixiongem, ale nikdy jsem ho neviděl jít na vrchol Qiong Ding, aby viděl tu zatracenou masku Yue-shixiongovy vznešené a ctnostné tváře. Ale pokud řekneš, že si nejsou blízcí, tak to taky tak nevypadá.“

Shang Qinghua setrvával v mlčení, nesnesitelně se přemáhal.

Héj! Jak moc chci pomlouvat, jak moc chci převzít osnovu příběhu ze zákulisí, který jsem vytvořil, ale nakonec skončil mrtvý a nato jsem se špatně převtělil, jinak bych vám to hodil do tváře! Nikdo nemá v těchto starých záležitostech z minulých let větší jasno než tento juju, který dokáže zakrýt oblohu jednou rukou!

Stížnosti celé party se řítily k nebi jako ohraná deska. Čím více mluvili, tím byli rozzlobenější, závist a nenávist se mísily do víru, ale kdo ví, s kým se pokoušeli hádat? Shang Qinghua se stáhl a řídil vůz, jak se změť konverzace řinula v šíleném smíchu a opatrně nevložil ani jedno slovo. Nevadí jim, jak nadšeně si vylévají své utrpení, nedalo se říct, jestli se někdy v budoucnu skrytě půjdou přiznat oněm terčům posměchu ke všemu, co bylo dnes proneseno. Mít hubu plnou keců je na chvíli zábava, ale jakmile vás někdo nahlásí a učedníci ostatních vrcholů se na vás zaměří, budete si muset všechno to jídlo navíc zabalit a vzít domů. Všeobecné přesvědčení je kruté, nemůžete se před ním chránit, ach!

Cesta po dešti byla plná výmolů. Když se přes ně kola převalovala, vůz se kolébal doleva a doprava. Během jednoho z výkyvů systém s cinknutím vyslal upozornění:

【Nadcházející mise, buďte připraven.】

Když to Shang Qinghua slyšel, tvář se mu zmačkala do chryzantémy.

Pohrdavě se usmál. „Systéme-dage (*pozn. -dage -> velký brácha), nepodvádíš mě tak trochu tím, že jsi s těmito upozorněními pokaždé tak stručný? Nemohl bys upřesnit, co je to za misi? Jaké přípravy? Připravit se na co? Dej mi aspoň nápovědu, ano?“

Systém rezervovaně řekl: 【Rozumíte.】

Shang Qinghua: „…“

Tento stařík nerozumí!

Vůz s valníkem se v té chvíli s prasknutím náhle zastavil, jako by se přilepil na něco na zemi.

Vnější učedník shixiong a další seskočili a začali škubal a kolébal valníkem ze strany na stranu. Už kypěli hněvem a hned začali dupat po vyjetých kolejích a vzteky nadávat. „Ty pitomče, ty neumíš ani pořádně řídit vůz! Už jeď, proč ještě stojíš!“

Shang Qinghua také nevěděl, proč se najednou zasekli. Zmateně seskočil z vozu. Po jediném pohledu jeho duše vyděšeně vyletěla.

Důvodem, proč se kola nemohla hýbat, bylo to, že louže v díře, ve které uvízli, zamrzla v led a dřevěná kola ztuhla.

Ve vzduchu všude kolem byl tísnivý beztvarý tlak chladu. Chlad byl studený a srdce Shanga Qinghuy bylo ještě chladnější. Nekontrolovaně se třásl a zvedl pohled.

Stín zahalený černým pláštěm k nim pomalu přicházel. Rovná a vysoká, byla neurčitá postava mladíka.

Systém pro jednou utrousil ještě pár slov.

【Aktuální soupeřovy body hněvu: 1 000.】

【Cíl mise: přežít.】

【Tip kompletní, přejeme hodně štěstí.】

Shang Qinghua: „…“

Letadlo-juju měl špatný zvyk, kterým bylo ořezávání popisů.

Než oficiálně přiložil pero k papíru, nejprve zasadil do svého románu malé výhonky a v recenzních sekcích sledoval, jak foukal vítr. Na základě těchto informací se rozhodl, které dějové linie si vybere ze svého celkového konceptu.

Například Shen Qingqiu, který byl desettisíckrát nazýván „laciným člověkem bez vysvětlení“, byl tragickým produktem ořezaného popisu.

Oh, byl tam také Bing-geho otec. Byl ořezán divočeji a ani se neobjevil.

Výhodou této metody byl čtenářský servis. Alespoň to zaručovalo, že neudělají velký skok s předplatným, jen aby se utopili v jejich rybníčku.

Úskalí spočívalo v tom, že skryté naznačování přišlo vniveč, mezery všude po zemi byly plné výmolů. Jakýkoli čtenáři, kteří byli trochu tvrdohlavější, měli krapet víc vkusu a tak je nebylo tak snadné oklamat, aby na něj bez zábran nesesílali kletby.

Letadlo střílející k nebi z toho také byl často deprimovaný. Protože ve skutečnosti ani on vždycky nerad popisoval to šílené fackování do obličeje, zvlášť když to vždycky bylo plácání do tváří davu padouchů s IQ pod hranicí chápání. Jednou za čas chtěl také vyrobit trojrozměrného padoucha, kanónfutra s více stránkami, aby ukázal, že také provedl základní výzkum lidské povahy, že také předtím hledal literární ideál.

Ale čtenáři by to nekoupili. Nebylo zaručeno, že si vydělá na živobytí.

Takže v porovnání se čtenáři a vyděláváním na živobytí, k čemu se počítá lidská povaha a literární ideály hahahahahahahahahaha!

Zpět k věci. Právě kvůli tomuto zlozvyku, se mnoho původních jednotlivců ztratilo, odsouzeni k udušení ještě před narozením. Například…

Kdy Mobei-jun zajal Shanga Qinghuu?!

Hlavní příběh to samozřejmě nikdy neuvedl. Dějovou linií hlavního příběhu byl Bing-ge vyzařující tyranii, vraždění a masakrování všude kolem. Koho zajímá, jak se tenhle parchant stal špiónem?

A části, které byly ztraceny, tento svět automaticky vyplnil. Proto Letadlo-juju úplně ztratil svou autorskou výhodu předpovídání děje. Tudíž, když se zápletka začala rozvíjet, zpozdil se o pěkných pár kroků, než vstoupil na scénu!

X-shixiong vytáhl meč s křikem (jako učedník An Ding, který za posledních osm set let nikdy nedostal příležitost vytáhnout ho z pochvy) a energicky křičel: „Jaký zločinec se nás odvažuje zpomalit!“

Každý dav učedníků se postupně bouřil, následně tasil meče a hněvem křičel: „Odvažuješ se předstoupit před učedníky hory Cang Qiong…“

Mobei-jun měl zjevně výjimečně špatnou náladu, dokonce nenechal kanónfutry dokončit jejich konvenční úvodní řeč. Okamžitě se ozvalo praskání.

Vzduchem se prohnala bouře ledových šípů, lidé jeden po druhém dopadali na zem.

V srdci Shanga Qinghuy jedna jeho strana křičela, zatímco druhá řvala: Tak impozantní! Ale také tak hezký! Fakt zatracenej fešák!!!

Ale bez ohledu na to, jestli byl démonickým božstvem natolik hezkým, aby vyděsil nebesa a rozplakal zemi, pokud by mu bylo souzeno, aby ho v budoucnu zabil, Shang Qinghua by se rozhodně neodvážil!

Najednou ho X-shixiong zatlačil do ramene. „Proč nejdeš!“

Srdce Shanga Qinghuy bylo jako na smažícím oleji a grilovacím ohni, ale jeho mysl byla extra střízlivá. Přilepil se bezpečněji na vůz jako žvýkačka. „Jít dělat co?“

X-shixiong: „Poraz démona a braň cestu spravedlnosti, vykonej Dao jménem nebe!“

Proč nejdeš první? Shang Qinghua řekl: „Shixiongu, po tobě!“

X-shixiong se rozzuřil. „Řekl jsem ti, abys šel, tak jdi! Co je to za nesmysl!“

Když se přidali ostatní, jejich ruce strkaly a nohy kopaly do Shanga Qinghuy. Jako by to nepochopil, tenhle zástup vnějších učedníků po něm jen chtěl, aby zpomalil Mobei-juna a získal jim čas na vlastní útěk. Jeho srdce bylo čisté jako zrcadlo, jeho současná pozice byla extra bezpečná. Pevně se držel své operační základny a odmítal se pohnout a vzlykal: „Shixiongu, já nechci! Naši spolužáci si budou pamatovat, že jsi měl to srdce přimět mě, abych se v takovéhle situaci stal kanónfutrem!“

X-shixiong začal nesouvisle blábolit hrůzou. „Jaký kanónfutr. Pokud bys dokázal porazit tohle monstrum démonské rasy, určitě by sis zasloužil velkou zásluhu a od téhle chvíle bys létal jako božský Feihuang (2). Tohle je pro nás vnější učedníky jediná cesta ven; teď to máš přímo před svýma očima!“

Shang Qinghua si uvědomil, že už se nemůže déle udržet na vozu. Kňučel, jako by mu trhali orgány. „Tak já půjdu. Fakt půjdu!“

Poznámka překladatele:
1) “Jen počkejte, až JÁ usednu do křesla…“ – Shang tam používá 老子 „lao zi“. Je to arogantní a vtipný způsob, jak o sobě mluvit. Někdý bývá překládáno jako „já, tvůj otec“.
2) Božský oř Feihuang飞黄腾达 (fei1 huang2 teng2 da2), prý je to dosl. “božský oř Feihuang běží tryskem”, znamená rapidně dosáhnout úspěchu v kariéře.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *