Peří může potopit loď a slámka může vychýlit osu; hlas lidu dokáže roztavit i zlato a nahromaděné pomluvy nosí kosti
Song Nanyan, který stěží dokázal vstřebat ona „koťata nebo psy“, se nejen cítil ukřivděně, ale také dokonce pobouřeně.
Tehdy byl přijat jako žák vážně. Ačkoli nevěděl, že jeho učitel je kultivující, poté, co byl přijat, následoval svého učitele a neustále vzdoroval větru a dešti. Poté, když si myslel, že jeho učitel zemřel, se dokonce vrátil do své vlasti, aby nad ním truchlil, postavil hrob pro svého učitele a prolil kvůli němu slzy. Mohl by být tenhle „dashixiong“ víc znepokojený a milující?
Ale kdo byl Song Nanyan? Svou pozici ve vládě zastával několik desetiletí a jednal se všemi druhy lidí. Už je to dlouho, kdy se naučil, jak si udržet sladký úsměv na tváři, i když mu v srdci vřely skučící větry a přívalové deště.
„Shifu, je tenhle nesmrtelný můj dashixiong?“
Song Nanyan vypadal neškodně, dokonce i trochu ukřivděný poté, co se mu vysmáli, a brada mu trochu ztuhla. Růžové paprsky zapadajícího slunce mu pomáhaly vypadat žalostně.
„Podle pořadí, ve kterém jsem tě přijal, je skutečně tvým dashixiongem. Můžeš mu říkat shixiong Yun.”
Changming se podíval na Yun Haie, ale nevysvětlil jeho komplikované okolnosti.
Song Nanyan se snadno řídil jeho radou: „Rád tě poznávám, shixiongu Yune. Několik let jsem studoval pod naším učitelem, ale neznal jsem jeho status. Nikdy jsem se nenaučil umění kultivace a učitel mě naučil jen číst klasiku a jak se chovat, ale stačilo mi to, abych z toho těžil po celý můj život.”
Yun Hai se ušklíbl: „Pak jsi měl velké štěstí a ty jsi odešel, než tě mohl vyhnat. A osud Zhou Keyie, ale-ale! Kdo to uslyší, bude truchlit, ten, kdo to uvidí, bude ronit slzy!”
Song Nanyan: ???
Changming řekl nonšalantně: „Tvůj dashixionig Yun byl zraněn, takže je právě duševně nestabilní a mluví nesmysly. Bude v pořádku, až se zotaví.”
Song Nanyan se také nesoustředil na slova Yun Haie. Byl zaneprázdněn tím, co chtěl říct: „Nevím, jestli má učitel jiné důležité závazky, které ho sem vedly? Pokud tomu tak není, nech svého učedníka naplnit jeho synovskou zbožnost. Uctivě tě žádám, abys tu chvíli zůstal. Tento učedník tě tak dlouho neviděl a než jsme mohli zavzpomínat na staré časy, už jsme šli do paláce. Nevíš to, ale každý den a noc si tento žák vážil vzpomínky na laskavost svého učitele. Existuje staré rčení, broskve a švestky mlčí, přesto si k nim lidé prorazí cestu. Tento žák má určitou moc v hlavním městě Luo. Učitel na jeden den je otcem na celý život. Rodiče tohoto učedníka zahynuli, když jsem byl mladý, takže jsi pro mě jako otec. Prosím, učiteli, neodmítej mou žádost ze zdvořilosti!”
*Broskve a švestky mlčí, přesto si k nim lidé prorazí cestu: skvělí lidé přitahují obdiv.
Dokončil monolog, ale Changming neodpověděl, takže si nemohl pomoci, ale naléhal na něj: „Učiteli?”
Changming hučel: „Tento učitel si myslí, že s tvou dovedností mluvit lehkovážně non stop – kdybys dokázal proměnit každé slovo ve vojáka, vytvořil bys jedinečnou, velkou armádu.”
Song Nanyan si pomyslel, je to nový způsob, jak se mi vysmíváš tím, že říkáš, že jsem příliš ukecaný?
Trochu se urazil: „Tento žák už není tak mladý, jak býval. I když nevypadám staře, jelikož jsem měl to štěstí, že jsi mě naučil techniky, jak vyživovat zdraví, obávám se, že je příliš pozdě na to, abych vstoupil do sekty. Takže mnou nemusíš pohrdat, tento učedník ti bude sloužit dnem i nocí, poslouchá každý tvůj pokyn.”
Changming si vzpomněl, proč tehdy přijal Song Nanyana jako žáka. Jedním z důvodů bylo to, že se ho Song Nanyan držel celý den, a začal mluvit donekonečna, jakmile dostal příležitost, pomocí dětinských, mladistvých slov lichotit Changmingovi. Changming byl naštvaný do té míry, že to už nemohl vydržet, a tak nakonec přijal Song Nanyana. Když ho Changming pojmenoval Nanyan, myslel si, že si ten druhý všimne vlastní chyby a pokusí se ji napravit. Nepředpokládal však, že po několika desetiletích, kdy se neviděli, tato chronická nemoc udeří znovu.
„Chtěl bych navštívit You společně s tvým shixiongem Yunem, takže tu nemůžeme zůstat příliš dlouho.“”
„Proč jdeš do You?”
„Patnáctý den sedmého měsíce je za rohem. Buddhistický chrám Wanlian v tento den provádí rituál puja, slyšel jsi o tom?”
*Rituál puja: budd. náboženské shromáždění. Mniši se scházejí a diskutují o buddhismu.
Song Nanyan rychle odpověděl: „Ano. Puja je v You patnáctého dne sedmého měsíce velice oslavovaným rituálem, prováděným ve velkém. Říká se, že každý rok trvá po tři dny a ti, kteří v tyto tři dny vstoupí do buddhistického chrámu Wanlian, jej nesmí opustit.”
Changming: „Proč?”
Song Nanyan: „Tomuto žákovi důvod není jasný. Mistr Kuhe je také z buddhistické sekty, takže by měl vědět víc. Proč se se mnou učitel nevrátí a neodpočine si, a pak znovu vyhledáme zenového mistra a pomalu se ho na všechno zeptáme.”
Než mohl Changming odpovědět, přišli k nim Kuhe, Yue Chengbo a další.
„Jsme velmi vděční nesmrtelným za pomoc při dnešním incidentu. Kdybyste tu nebyli, císařský palác by byl pravděpodobně obrácen vzhůru nohama.”
Po tom, co se dnes stalo, by i hrdý člověk jako Xie Chunxi ochotně sklonil svou tvrdohlavou hlavu.
Poděkovali Changmingovi.
Changming se nerad zapletl do sekulární etikety, a tak reagoval lhostejně a zeptal se pouze Yue Chengba: „Byla v minulosti ve vašem klanu žačka jménem Nie Emei?”
„Kde se s ní tento starší setkal?!”
Changming se na to zeptal jen mimochodem a nečekal, že Yue Chengbo tak silně zareaguje.
Tehdy mu Nie Emei řekl, že pochází z klanu Zhenling, a jako by to byla souhra náhod, Yue Chengbo byl náhodou mistrem klanu Zhenling.
Když Changming vešel do minulosti na Pustém pobřeží, měl krátkou interakci s Nie Emei ve městě Yuru.
„Potkal jsem ji před několika desítkami let.”
Lidé se často setkávali, stejně jako plovoucí ostrůvky okřehku na hladině vody, jen málo lidí v něm zanechalo dojem. Vnímavost a odhodlání Nie Emei nebyly špatné, a pokud se nic nepokazilo, její pozice by neměla být nižší než pozice Yue Chengba.
„Moje shimei zmizela už dávno. Před třiceti lety, ani v den narozenin našeho shifu, se do sekty nevrátila. Někteří učedníci mé sekty odešli, aby ji hledali po celém světě.”
Klan Zhenling nebyl velkou sektou, ale všichni jeho učedníci měli mezi sebou dobré vztahy. Yue Chengbo a Nie Emei vyrostli společně a jejich přátelství bylo ještě láskyplnější.
Ačkoli Nie Emei zmizela ze sekty, její Lucerna duše stále nevyhasla, takže byla někde naživu. Svět byl však tak obrovský a od té doby uplynulo mnoho let. Yue Chengbo téměř ztratil naději.
Bylo to tak až do loňského roku, kdy žák klanu Zhenling, shidi Yue Chengba, přinesl zprávu: narazil na Nie Emei v hlavním městě Luo.
Naděje znovu zavládla v srdci Yue Chengba a dokonce šel osobně do hlavního města Luo, souhlasil s žádostí císařovny střežit císařské město po dobu tří let a ona mu slíbila, že mu na oplátku pomůže.
Koneckonců, pokud císařovna ovládala císařskou armádu a dala rozkaz najít tuto osobu, bylo by to o něco rychlejší, než ji hledat s kultivačními schopnostmi.
Ale od té doby uplynul rok a žádné zprávy o Nie Emei nepřišly.
„Její Lucerna duše?“ zeptal se Changming.
„Někdy je jasná a někdy je matná. Když je matná, zredukuje se jen na jeden paprsek, jako by měla vyhasnout; když je jasná, je to jako silný oheň. Ach, kdyby nebylo lucerny, mysleli bychom si, že už zahynula,“ výraz Yue Chengba byl ponurý a jeho hlas tichý, „minulý rok mi můj shidi řekl, že viděl její stopu poblíž pagody Nebeské knihovny.”
Původně věnoval pozornost pouze celému hlavnímu městu Luo a hledal ji všude uvnitř města. Ale poté, čím si prošli, když uslyšel, že Changming a Kuhe byli obklopeni nebezpečím v pagodě Pokladů nebeské knihovny, začal Yue Chengbo mít podezření, že se od samého začátku mýlil, a Nie Emeino zmizení by mohlo být spojeno s pagodou Pokladů nebeské knihovny.
Kuhe řekl: „Tento ubohý mnich a starší neviděli jiné lidi uvnitř pagody a neviděli ani těla kultivujících. Pravděpodobně daoyou Nie nevešla do pagody a jen prošla kolem.”
Yue Chengbo si povzdechl: „V obou případech jsem velmi vděčný za starost staršího o ni. Shimei Nie je rázná a šikovná a neváhala by ani obětovat svůj život pro svého přítele a všichni ji milujeme. Cesta kultivace je extrémně nebezpečná. Pokud měla nehodu a poté rychle přišla o život, bylo by to v pořádku, ale děsivé je…“
Je to tím, že od té doby, co její Lucerna duše nevyhasla, je někde mučena, neschopná žít ani zemřít, i kdyby o to prosila.
Stejně jako císař, jehož duše se zmocnil démon, který z něj udělal chodící mrtvolu—bylo lepší zemřít, než být naživu.
Záviselo to na štěstí Nie Emei.
Xie Chunxi dlouho stál stranou a čekal, až Yue Chengbo dokončí svou nudnou řeč, a konečně měl šanci vyjevit své myšlenky.
„Troufám si požádat staršího, císařovna řekla, že se jmenujete Jiufang Changming. Jste ten samý Jiufang Changming, který býval mistrem chrámu Yuhuang?”
Poté, co byla odhalena identita Jiufang Changminga, Kuhe a ostatní tomu příliš nevěřili. Ale právě teď je Changming zachránil a báli se zranit jeho city kladením otázek, které by ho postavily do obtížné situace. Koneckonců, celé ty roky bylo toto jméno se čtyřmi znaky, Jiufang Changming, spojováno s tajnou spoluprací s démony.
Kuhe a ostatní byli buď mistři sekty, nebo starší a byli hrdí na svou vlastní identitu a zkušenosti. Ohledně skutečnosti byli skeptičtí.
Mladší generace kultivujících však byla většinou ovlivněna svými seniory a tomuto názoru pevně bez jakýchkoli pochyb věřila.
Zejména učedníci Nesmrtelné sekty Wanjian, kteří považovali Changminga za člověka, který zradil svůj druh. Vzhledem k současnému vlivu Nesmrtelné sekty Wanjian bylo snadné si představit, jak rozšířený se tento úhel pohledu stal.
Dokonce i peří může potopit loď, pokud je ho příliš mnoho, stejně jako správný počet slámek může vychýlit osu; hlas lidu může roztavit zlato a nahromaděné pomluvy nosí kosti.
*I peří může potopit loď, pokud je ho příliš mnoho, stejně jako správný počet slámek může vychýlit osu: ze „Strategií válčících států“: kombinace nevýznamného úsilí může udělat zázraky.
*Hlas lidu může roztavit zlato a nahromaděné pomluvy nosí kosti: z „Guoyu“: pomluvy mohou zabíjet.
„To jsem já.”
Když Xie Chunxi slyšel přiznání svého stavu z Changmingových úst, stále si nemohl pomoci a byl šokován.
Osoba před jeho očima byla postavou z legend.
Ať už Changming zradil lidstvo, nebo vzbuzoval úctu po celém světě, nemělo to tehdy nic společného s Xie Chunxim. Byl to pouhý nikdo z taoistického chrámu Jinque a vůbec nevyčníval. Neměl šanci se seznámit s Jiufangem Changmingem.
„Vzhledem k tomu, že právě teď starší bojoval s démonem, je zřejmé, že neexistuje žádný vztah mezi vámi a nimi. Proč jsme o vás neslyšeli celé ty roky, a vy jste nevyšel ven, abyste objasnil nedorozumění?”
Když byl Xie Chunxi mladý, jeho schopnosti nebyly veliké a mezi učedníky taoistického chrámu Jinque nepřitahoval žádnou pozornost a od svého shifu se mu nedostalo žádného zvláštního zacházení. Takže se unášel spolu s proudem a nečinně prožíval dny.
Až jednoho dne, když sestoupil z hory, jelikož na něj ostatní tlačili. V té době náhodou slyšel kultivátory diskutovat o nově jmenované hlavě chrámu Yuhuang, Jiufang Changmingovi, který byl jak pohledný, tak chytrý. Xie Chunxi byl ohromen a od té doby tvrdě pracoval, aby se přiblížil úrovni tohoto muže, nakonec převzal plášť po svém shifu a stal se mentorem taoistického chrámu Jinque.
Xie Chunxi byl od přírody velmi samolibý člověk a při putování po jianghu urazil mnoho lidí. Ale jeho kultivační úroveň byla vysoká a jen málo lidí se s ním dokázalo vypořádat; navíc Xie Chunxi měl také pověst.
Když byl Jiufang Changming nejsilnějším člověkem na světě, Xie Chunxi ho nerad zmiňoval, protože to bylo jako lichocení; když byl Jiufang Changming v zoufalé situaci, Xie Chunxi byl zklamaný a cítil pocit ztráty.
Xie Chunxi si myslel, že Changminga posoudil špatně. Po mnoha letech zestárl a cítil, že tato záležitost není tak jednoduchá a bylo těžké ji vyřešit.
Tak to bylo až dosud, když se setkal se svým vzorem, který v mládí obdivoval celým svým srdcem.
„Nebyl v lidském světě, jak měl očistit své jméno? Pokud ti na tom záleželo, proč jsi nepomohl objasnit ten incident namísto něj?”
Ozval se posměšný hlas. Nepatřil Changmingovi, ale Yun Haiovi, který dřímal bokem.
Byl opravdu naprosto unavený a neměl ani sílu povídat si se Song Nanyanem. Ospale se opíral o židli.
Po krátkém odpočinku se vrátil k bdělosti. Posměšně se usmíval, ale jeho oči byly studené jako led.
„Ten, kdo se chová jako démon, nemusí být v srdci nutně démonem a ten, kdo se chová jako Buddha, nemusí být nutně Bódhisattva. Jaký typ jsi? Protože už znáš odpověď, proč by ses ptal na tak pokryteckou otázku?”
“Já…”
Xie Chunxi se rozhněval a otevřel ústa, aby odsekl, ale právě když chtěl něco říct, jeho hněv se rozplynul.
Samozřejmě měl pochybnosti o tom, co se stalo letos, ale byla také pravda, že se neodvážil mluvit proti výroku Nesmrtelné sekty Wanjian. Jiang Li tehdy připomínal Jiufang Changminga. Byl majestátní jako hora a byl jako socha božstva.
Ne, jeho postavení bylo na ještě pevnějších základech než Jiufang Changminga, protože Jiang Li měl po svém boku nespočet fanoušků, kteří ho pokryli další vrstvou zlata. Jiang Li, obklopený strážci ze všech stran, byl bezchybným mistrem Nesmrtelné sekty Wanjian a ani jedna skvrna pomluvy ho nemohla poskvrnit.
Možná byla kultivace Jianga Li nějak nižší než kultivace Jiufang Changminga v jeho dnech největší slávy, ale jeho postavení a vliv byly mnohem větší.
Možná byl ještě mocnější než světský císař vládnoucí po celém světě.
Zdálo se, že Yun Hai uhodl jeho myšlenky. Jen se chladně ušklíbl a vrátil se do uvolněné pózy.
Xie Chunxi byl v rozpacích: „Mnohokrát děkuji za vaše poučení, daoyou. Tento Xie věřil v prázdná slova a udělal si špatný úsudek, takže se mu ostatní vysmáli.”
Yun Hai sklonil hlavu, jako by vůbec neposlouchal slova Xie Chunxiho.
Changming se o to nestaral. Pro začátek, prostě mu nevadilo, co o něm svět říká, a slova neovlivňovala jeho činy. Zda si Xie Chunxi uvědomil pravdu nebo ne, nemohlo změnit Changmingovo Dao a kultivaci.
„Ještě neodcházejte, je tu další věc,“ řekl.
Kuhe: „Starší, co se děje?”
Changming: „Není pochyb o tom, že existence pagody Nebeské knihovny byla v propočtech nepřítele. S tak velkou formací, pokud člověk předem vypočítá věštění a zvolí správnou pozici na místě, kde se setkávají větry a vody, bude její účinek shromažďování duší rozložen do nejširšího možného rozsahu. Poslal jsem lidi, aby hledali stopy po městě a očekávám, že výsledky budu mít do jednoho dne.”
Právě když dokončil rozhovor, u císařského paláce se rozsvítilo jasné pětibarevné světlo.
*Pětibarevný: bílá, černá, červená, žlutá a modrá.
Za chvíli se před nimi objevila Xu Jingxian, doprovázená svým lichotivým tenkým hedvábím. Neznalé palácové panny si ji kvůli její ohromující kráse dokonce spletly s vílou, která sestoupila.
„Konečně jsem tady, utahaná k smrti!“
Xu Jingxian si vzala tenké hedvábí, setřela si neexistující pot z čela a těžce dýchala.
Nebyla nikdy v císařském paláci, takže se sem nemohla teleportovat pomocí svého zvonku Yulin a musela sem přijít sama zvenčí.
„Starší, prohledala jsem čtyři směry za městskými hradbami, jak jsi mě o to požádal, a něco jsem našla.“
Obyčejní palácoví strážci ji samozřejmě nemohli zastavit. Vzhledem k tomu, že se zde dnes stal incident, nevyhnutelně by to vedlo k nepokojům. Když však Kuhe viděl, že se zná s Changmingem, vysvětlil situaci ostatním.
Ale Xu Jingxian si před Changmingem nadále otírala pot a vzdychala, zaujala jakýsi unavený postoj, že ani Xie Chunxi si nemohl pomoci a zeptat se, zda si potřebuje odpočinout. Pouze Changming stál nehybně s vyhrnutými rukávy, zcela nerušeně, a díval se na oblohu.
Xu Jingxian nic neřekla a on nepřevzal iniciativu, aby se zeptal.
Rozzlobeně řekla: „To se mě nehodláš zeptat, co jsem našla a zda je to nebezpečné?”
Changming: „Nevrátila jsi se sem zraněná. Ať už se zeptám nebo ne, stejně mi to řekneš.”
Xu Jingxian se cítila ukřivděná: „Moje tenké hedvábí je pryč a nemohla jsem tak rychle najít náhradu. Teď jsem věčně musela pobíhat po celém hlavním městě Luo, nohy mám z toho skoro zlámané!”
Changming zvedl bradu: „Pak by ses měla vmáčknout na židli spolu s daoxiongem Yunem, jeho židle je velká.”
Kdo by byla Xu Jingxian, kdyby se odvážila sedět poblíž Yun Haie? Ten na ni hodil pohled, na okamžik otevřel oči a ona si nemohla pomoci a schovala se za Changminga.
Tenhle prokletý chlap, není divu, že je po celý život starým mládencem!
Překypovala záští a ani nevěděla, komu nadává.
„Hledala jsem ve čtyřech směrech, na východě, na jihu, na západě a na severu, a našla jsem čtyři Dračí pilíře.”
Autorka chce něco říct:
mimochodem, Xie Chunxi měl v minulosti co dočinění s Xu Jingxian, pamatuje si to ještě někdo → _ →