Myslíš, že vypadám jako tvůj shizun?
Xie Chunxi by si nikdy nemyslel, že slova, která pronesl před těmi lety, změní polovinu života té malé holčičky. Kdyby od něj obyčejný člověk slyšel taková slova, byl by sklíčený a vzdal by se jakéhokoli úsilí.
Xu Jingxian byla tehdy obyčejný člověk, zatímco Xie Chunxi byl již významným kultivujícím taoistické sekty. Jen málo lidí pochybovalo o výrocích, které kultivující předávali obyčejným lidem.
Xie Chunxi jí řekl, že se nemůže kultivovat, a její otec jí řekl, aby to nechala plavat. Doufal, že se pak raději naučí něco ze čtyř umění, a poté si najde pohodovou rodinu, do které se přivdá a porodí syna, proplouvaje hladce po celý svůj život. Xu Jingxian však nesmyslům Xie Chunxiho vůbec nevěřila.
*Čtyři umění: citera, go, kaligrafie, malování.
Do démonické sekty vstoupila náhodou a náhodou také našla trávu Yangzhen. Nyní Xu Jingxian nebyla někdo, koho by Xie Chunxi mohl ponížit, jak se mu zlíbilo, a několika slovy změnit její osud. Ale to neznamená, že se vzdala svých minulých záští.
Xie Chunxi byl napůl zmatený, napůl zaskočený a byl nucen se chránit, než mohl vůbec zareagovat. Po nějaké době si uvědomil, že souboj nebyl v jeho prospěch.
Proč je síla téhle svůdnice tak velkolepá?
Během svého boje byl Xie Chunxi většinou v defenzivě a musel pomalu ustupovat. S velkými obtížemi vytasil z pochvy svůj létající meč, ale ten byl zabalen do protivníkova hedvábí. Zdálo se, že je ve slepé uličce, ale ve skutečnosti se předtím musel vypořádat s Lu Zhiyuanem a ještě stále nenabral duchovní síly. Čelo se mu potilo a sotva se držel. Barevné světlo, produkované hedvábím, ho zasáhlo přímo do tváře. Klopýtl, poranil si břicho a narazil do stromu za sebou.
Xie Chunxi vydechl: „Přestaň!”
Xu Jingxian se chladně usmála a přirozeně nepřestala. Mávla rukou a hedvábí se pohnulo, reagovalo na její duchovní síly a zmocnilo se Xie Chunxiho.
Když ostatní viděli, jak se oba kultivující perou uvnitř zahrady, vyděšeně prchli.
Xie Chunxi byl také rozzlobený. Bojovali stále energičtěji a brzy byla většina stromů v zahradě zlámána a oni vyletěli mimo město, připraveni jít naplno venku.
Changming viděl, že nebezpečí bylo zahnáno, a odešel s Yunem Weisim, spokojený s tímto výsledkem.
Ačkoli palácové stráže neznaly jeho postavení, viděly postoj císařovny k němu a samozřejmě se neodvážily stát mu v cestě.
„Učiteli, počkej!”
Song Nanyan je spěšně dohnal.
Měl obavy o císařův stav, a tak nějakou dobu zůstal u císařovny.
„Učiteli, císařovna se mnou právě mluvila. Doufá, že vy dva zde budete moci zůstat několik dní a zjistit, zda dokážete vyléčit nemoc Jeho Veličenstva.”
Changming již odmítl nabídku Song Nanyana, takže i když ten druhý věděl, že ani tahle slova Changminga nepřesvědčí, pořád mu je musel sdělit.
Jak se dalo čekat, Changming řekl: „Císař teď není nemocný. V jeho těle jsou dvě duše a tělo princezny ze Zhaoyue se zmocnil démon. Jejich duše se navzájem doplňují; a i kdyby božstvo sestoupilo z Nebes, bude těžké je oddělit.”
Song Nanyan se hořce usmál: „Jelikož tělo princezny ze Zhaoyue nebude v dohledné době nalezeno, nemůžeme najít takové, které by pasovalo k její duši a přesunuli ji do něj?”
Changming se také usmál: „Není už v těle, které jí padne?”
Song Nanyan: …
Changming: „V deseti tisících tělech by bylo pro duši kompatibilní pouze jedno další tělo, kromě originálu. Jinými slovy, princezna ze Zhaoyue a váš císař jsou předurčeni být takto. Pod Kuheho dohledem by se nemělo stát nic nepříjemného. Pokud ti to připadá nepříjemné, můžeš vyměnit jen císaře.”
Song Nanyan neměl na odpověď co říct. V tuto chvíli jeho nálada konečně odpovídala jeho jménu.
*Jeho jménu: CHM mu říkal „nanyan“, „těžko říct“, protože chtěl, aby držel zobák.
Císařovna měla jen jednoho syna. Pokud by chtěli vyměnit císaře, mohli by to pravděpodobně uskutečnit jen s králem Hui, který dnes plánoval vzpouru.
A kdyby nechali císaře takového, jaký byl—
pak by byl jednou osobou během dne a druhou osobou v noci. Museli by se ministři postarat o oba, jelikož byli úplně jiní lidé?
Když si Song Nanyan vzpomněl, jak císař držel prsty v tom gestu orchideje a otíral si slzy, pocítil, jak se mu točí hlava. Už na to nemohl myslet.
„Učiteli, do patnáctého sedmého měsíce zbývá ještě několik dní. Proč si se shixiongem Yunem nějakou dobu neodpočinete v mém sídle? Nebudete se vůbec zatěžovat obvyklými triviálními záležitostmi a já vám zařídím všechno pohodlí!”
Changming: „Není třeba. Tvůj shixiong Yun je zraněný, takže se vrátíme na několik dní do našeho hostince a sem se už nevrátíme. Poté, pokud osud dá, možná se znovu setkáme.”
Dával mu sbohem.
Song Nanyan byl zklamaný. Jazyk měl obvykle jasný jako lotos, ale nevěděl si rady, co teď říct svému neuvěřitelně tvrdohlavému shizunovi, cítil se bezmocný.
*Jazyk jasný jako lotos: být přímočarý.
Dokonce i jeho učitel, který se ukázal být kultivujícím, se zdál být neskutečný, jako sen.
„Pak ti tento žák pomůže vyprovodit shixionga Yuna.“
Natáhl ruku, aby podepřel Yuna Haie. Zdálo se, že ten druhý má zavřené oči, ale v tu chvíli se stáhl a ruka Song Nanyana zachytila jen vzduch.
Song Nanyan: …
Changming se zasmál: „Rozmazlil jsem ho, takže jeho povaha je hrozně špatná.”
Yun Hai se slabě usmál. Nebylo to tak, že by byl příliš líný na to, aby vyvrátil Changmingův naprostý blábol, ale že na to neměl sílu.
Jeho intenzivní únava nebyla způsobena touhou spát. Místo toho to bylo proto, že jeho vnitřní dech byl v nepořádku v důsledku ztráty jeho duchovní síly.
Když Yun Hai nedovolil Song Nanyanovi, aby se ho před chvílí dotkl, nebylo to proto, že by byl v záchvatu popuzení.
Bylo to proto, že mohl kdykoli ztratit kontrolu nad svou démonickou čchi. Pokud by byl Song Nanyan v tuto chvíli blízko něj, bylo by pro Yuna Haie těžké se ovládnout a zdržet se zabíjení.
Changming ho pevně držel a snažil se svými duchovními silami potlačit démonickou čchi Yuna Haie. Vypadal jako člověk, který si za zamračeného dne užívá lehký vánek, ale ve skutečnosti měli pocit, jako by byli napnuti jako struny.
Než se vrátili do svého pokoje, ta struna uvnitř Yun Haiova moře vědomí byla plně napnutá. Jednou rukou chytil Changmingovo zápěstí a druhou ho popadl za krk.
Jeho oči úplně červené a jeho racionalita se rozpadala na kousky.
Ale za chvíli uvolnil sevření a spadl na podlahu.
Náhle se k nim přiblížila záře meče a zasáhla Yuna Haie přímo do několika akupunkturních bodů na zádech. Meč Sifei se vznášel ve vzduchu a reagoval na Changmingovo volání.
Jen pomocí jediné myšlenky od Changminga by k němu přišel ze vzdálenosti tisíce li.
Po dlouhém odloučení se znovu setkali a obnovili své tiché vzájemné porozumění.
Changming stáhl záři meče. Jednou rukou se opřel o stůl a druhou vztyčil kolem jejich dvorku bariéru, která bránila lidem do ni vlézt.
Když byla bariéra vztyčena, byl nucen kašlat. Z jeho úst začala vytékat krev a bylo příliš pozdě na to, aby si zakryl ústa rukou; krev padla na tělo Yuna Haie.
Yun Hai o tom nic nevěděl.
Měl velice dlouhý sen.
Byl vyzbrojen dlouhým mečem a chystal se na cestu. Řekl Jiufang Changmingovi, který stál před ním na schodišti: „Už dávno jsem to jasně pochopil. I když opustím svou sektu na deset, dvacet nebo dvě stě let, moje Dao srdce budete vždy vy.”
*Dao srdce: důvod, proč taoistický kultivující hledá nesmrtelnost.
„Ty moje Dao srdce nejsi,“ řekl Changming chladně.
Jeho hlas byl tak mrazivý, že zněl obzvláště lhostejně. „Pokud jde o světské záležitosti, člověk by se měl především zdržet chamtivosti. Kde je to učení, které jsem ti předal?”
Yun Hai, ne, spíše Yun Weisi, se na něj díval bez mrknutí oka.
„Pouze vytrvalý člověk může hledat velké Dao nejvyšších ctností. Shizune, je to tak, že se vám nechce, nebo se neodvažujete?”
Jiufang Changming mu neodpověděl. Otočil se, vstoupil do taoistického chrámu a řekl jen jednu poslední větu.
„Kleč ještě další tři dny.“
Počasí bylo mrazivé. Zapomeňte na tři dny–normální člověk by to nevydržel ani tři shicheny.
Ale kultivující nebyli obyčejní lidé. Yun Weisi cítil, jak se ve sněhu mění v led.
Zmítán větrem, jeho vnitřnosti se měnily v led, stejně jako—
stejně jako to, co se stalo v pagodě Pokladů nebeské knihovny: jeho prvotní duch byl rozdělen na poloviny: jeden z nich objímal Changminga, jako by držel blok tisíciletého ledu, a chtěl ho roztavit svým teplem, zatímco druhá polovina vířila v divokém démonickém tanci a chtěla přimět Changminga, aby trpěl nejútrpnějším mučením na světě.
*Prvotní duch: objevuje se v kultivátorovi, může existovat nezávisle na jeho těle a ovládat duše.
Jeho mysl přeskakovala z jedné myšlenky na druhou, jako by se dívala na květiny při jízdě na koni, minulost a přítomnost se mísily, v naprostém chaosu.
*Dívat se na květiny při jízdě na koni: dívat se na věci ve spěchu.
Dech Yuna Haie se stabilizoval a náhle otevřel oči!
Ležel na posteli a Changming seděl poblíž něj a četl knihu se zády otočenými k Yun Haiovi.
Co byl sen a co bylo skutečné?
Yun Hai zavřel oči, znovu je otevřel a řekl Changmingovi: „Shizune.”
Changming zamručel, stále se soustředil na bambusový svitek, a neotočil hlavu: „Jak se cítíš?”
Yun Hai na krátkou dobu nemohl říct, zda-li je stále v chrámu Yuhuang, nebo zda to byl sen o Nanke, iluze s kouřem a sklem, vytvořená z údálostí z jeho minulosti.
*Sen o Nanke: příběh muže, který má sen o tom, že se stane guvernérem Nanke, které se nakonec ukázalo být mraveniště. P.S. spíš mi to připomíná povídku od Lefcadio Hearna – Akinosukeho sen, který najdete přeložený v Kwaidan – japonské duchařské povídky.
„Shizune, otoč hlavu, chci tě vidět,“ řekl tichým hlasem, který částečně zněl jako prosba, i když si toho nevšiml.
„Kolik ti je, proč se pořád chováš jako dítě?“
Changming nakonec odložil bambusový svitek a otočil se k němu.
Ale ta tvář—
Yun Hai se najednou třásl!
Byla to zelená tvář s pilovitými tesáky a v jeho očích byly vidět nepopsatelně zlé úmysly.
„Myslíš, že vypadám jako tvůj shizun?“