Město KARATSU
Město Karatsu vám samo o sobě možná nic neřekne. Ale já vám zde uvedu aspoň 3 důvody, proč jej navštívit. Prvním je anime Júri on Ice. Ti, kteří ho znají, určitě potěší fakt, že fiktivní město Hasetsu, odkud pocházela hlavní postava a kde se děj chvíli odehrával, byl právě v Karatsu! Nejkrásnější výhled široko daleko? Ten je z hradu Karatsu. Zaplaťte si vstupné a vystoupejte na otevřenou vyhlídku v nejvyšším patře hradu. Uvidíte na nedaleké ostrovy, hory a město. Poslední důvod je vila uhlobarona, která se nachází pod hradem. Pokud hledáte tradiční rezidenci a chcete nahlédnout dovnitř, jděte sem.
HRAD KARATSU 唐津城 (Karatsu Castle)
Původně stavba hradu Karatsu začala v roce 1602 a dokončení trvalo sedm let. Byl postaven Terasawou Shimano kami Hirotakou, bývalým podřízeným Tojotomi Hidejošiho. Některé stavební materiály údajně pocházejí z hradu Nagoja, který byl demontován, když se k moci dostal klan Tokugawa. Pevnost, obklopená pláží, se stala populárně známou jako Maizuru-džó (Hrad tančícího jeřába) kvůli podobnosti s tímto ptákem. V návaznosti na klan Terazawa, klan Okubo a později Matsudaira, Doi, Mizuno, a Ogasawara, se tyto klany staly majiteli hradu. V roce 1877 byly hradní prostory otevřeny jako park Maizuru. Dnešní hradní pevnost je postavená ve stylu „te“ z počátku 17. století, byla postavena na základech položených ve feudálním období. Stavba byla dokončena v říjnu 1966 jako kulturní zařízení a památka.
Pokud jste fanoušky anime Júri on Ice, tak budete mile překvapeni, když přímo v hradu uvidíte všechny hlavní tři postavy anime. Město Karatsu se díky tomuto anime totiž velice proslavilo – v seriálu je vidět právě tenhle hrad nebo most, po kterém hlavní postavy běží při tréninku a jelikož se jedná o seriál o krasobruslařích, rozjel obrovskou vlnu popularity, kdy se troufám si říct statisíce lidí po celém světě začali učit jezdit na bruslích nebo si kupovat oblečení třeba Jurije (toho blonďáka). Za zmínku stojí to, že tam byla i postava českého krasobruslaře inspirovaná Tomášem Vernerem. Japonci milují anime a jsou na něm ujetí, nesledují ho jenom děti, jak si u nás často lidé myslí, ale všechny věkové kategorie. Na anime a manze je totiž založená japonská kultura, kterou milují miliony a miliony lidí na celém světě a která samozřejmě přispívá k tamní ekonomice a také propaguje reálná místa a podporuje turistický ruch, jako v tomto případě.
REZIDENCE TAKATORI KOREJOŠI (Takatori Koreyoshi residence)
Pokud chcete jet do Karatsu, určitě doporučuji jet buď na hanami, dole na nádvoří jsou totiž sakury, ale ty jsou nyní úplně opadané. Obecně, vůbec to v celém Karatsu ani cestou nevypadalo podzimně. Nebo sem jeďte koncem dubna, začátkem května, kdy kvetou vistárie. Už od hradu vidíme vilu uhlobarona Takatori Korejošiho. Ve vile se nesmělo fotit, takže mám jen venkovní fotky.
Tato rezidence bývala domovem Takatori Korejošiho (1850-1927), majitele několika dolů, včetně uhelného dolu Kišima. Dvě velké budovy stojí na této 2 300 tsubo (cca. 7 600 m2 čtverečních) obrovské ploše, které se nachází v blízkosti pláže na západ od hradu Karatsu. Po celonárodním průzkumu moderní japonské architektury v letech 1994 až 1995 byla v prosinci 1998 označena za národní významnou kulturní památku. Její jedinečný design je považován za vynikající díky integraci japonských a západních prvků, z nichž jeden je jevištěm pro divadlo nó. Je zde však mnoho dalších působivých detailů, jako jsou malby na cedrových dveřích a ozdobné příčníky.
Takatori Korejoši
1850 se narodil jako třetí syn rodiny Tsuruta z klanu Taku. Přijat ve věku devíti let rodinou Taketori, do které se jeho sestra provdala, poté se stal dědicem této rodiny.
1870 navštěvoval školy Eigaku-džuku a Keio Gi-džuku v Tokiu.
1872 nastoupil na Odbor hornictví na Ministerstvu průmyslu, kde studoval důlní inženýrství.
1874 pracoval pro uhelný důl Takašima s podporou významných politiků a podnikatelů, včetně Okumy Šigenobu a Iwasaki Yatara.
1882 opustil úřad
1885 zahájil vlastní nezávislé podnikání, otevřel několik uhelných dolů a stal se jedním z lídrů v oboru. Také významně přispěl do oblastí vzdělávání a kultury a nakonec mu byla udělena oficiální hodnost šorokui (senior šesté hodnosti).
1927 Umírá.
MÍSTNOSTI V REZIDENCI
Butsuma (pokoj s buddhistickým oltářem)
Tato místnost, postavená na úrovni o krok vyš než ostatní místnosti, má dekorativní krytý strop zvaný „oriage gotendžoo“ a okna ve tvaru oblouku na východní straně. V zadní části této místnosti je buddhistický oltář s dvojitými dveřmi zcela pokrytými lakem.
Joma (pokoj v západním stylu)
Tento pokoj má moderní západní prvky, včetně lustrů v secesním stylu visících ze štukového stropu, tapetovaných stěn, okenních křídel, koberců a krbu.
Atoza (prostor za jevištěm)
Tento prostor se nachází v zadní části pódia nó, za kulisou s malbou staré borovice. Když se hraje představení nó, pozadí, stejně jako práh, lze odstranit, aby se rozšířila oblast jeviště.
Čašitsu (japonský čajový pokoj)“ Šofu-an“
Tato čajovna má na podlaze rohože tatami na východní straně, kruhové okno obrácené k terase na jižní straně a to, čemu se říká „nidžiri-guči“, velmi malý vchod na západní straně. Mezi další charakteristické rysy této místnosti patří proutěný strop a otevřená veranda položená na západním a jižním konci. Veranda byla vyrobena ze dřeva pomocí speciálního prvku zvaného „naguri“.
Druhé patro o-hiroma (přijímací místnost)
Přijímací místnosti jsou ve skutečnosti dvě propojené 15rohožové místnosti umístěné ve druhém patře křídla o-hiroma aspříčníky, které je oddělují; jsou pozoruhodné svými krásnými obrazy zobrazujícími pávy a máky. Další zvláštností místnosti je nádherný výhled na záliv Karatsu skrze stará mřížová okna na severní straně.
Jeviště nó
Jeviště nó je zde zcela výjimečné, protože v rezidencích v Japonsku se jich dochovalo jen několik. Místnost může být přeměněna na velkou 30rohožovou přijímací místnost se zadním salonkem na severní straně.
MAPA S BODY ZÁJMU