Fu Shen pokračoval dál a nečekal, až Yan Xiaohan promluví. „Je dneska v nabídce ryba fugu, bratře Yane?“
Yan Xiaohan zaujal svůj naprosto vážný výraz, který se nezdál být žertovný, a jen prázdně zíral. „Ne… takový druh toxinu by nebyl na císařské hostině královské rodiny.“
„To je zvláštní. Právě jsem viděl velkou, nafouklou a zuřící fugu, zírající na mě z vrcholu schodiště s rukama za zády…“
Yan Xiaohan ho téměř hodil pryč. Fu Shen skryl tvář v náručí a bezhlučně se chechtal.
Když Fu Shena položil před síň, Yan Xiaohan mu dal zdánlivě odvetný štípanec do pasu. Lechtivý Fu Shen se stáhl a ukázal na něj prstem. „Nevychovaný,“ zašeptal.
Yan Xiaohan po něm střelil pohledem, který řekl: ‚ještě máš tu drzost, abys to řekl?‘
Fu Shen nevědomky něco uchopil a začal s tím znovu třást. Využil skloněné hlavy Yana Xiaohana a se špatnými úmysly úšklebně do ucha. „Neměj tak chladnou tvář, ublížíš svému dobrému vzhledu. Chce to dost energie být takhle ve zbrani, hm?“
To ‚hm‘ bylo překypující čistou provokací a mohlo způsobit, že kosti ochably. Všechna krev Yana Xiaohana se tím zapálila, ale bohužel byly všude kolem oči, takže mohl jen potlačit své nutkání ukrást tohoto obra Huli Jinga a hodit ho na postel. Tvrdě ho štípl doprostřed dlaně, jako by ventiloval svůj hněv, vstal a odešel s mrazivým obličejem.
Fu Shen třásl rukou, která byla ze sevření otupělá, a trochu si zahučel melodii. Vyděšený mladý eunuch ho naléhavě odvezl pryč.
V přední části sálu seděl dav příbuzných princi, premiérů a vévodů a markýzů druhé nebo vyšší hodnosti. Židle pro ostatní byly dále dole po obou stranách chodby, zatímco císař a císařovna seděli na čestných místech. Hostina začala; císař vypil celý první šálek císařského vína, a pak přišli zahraniční vyslanci, aby jim blahopřáli. Ozval se zvuk xiao, bubny hrály v doprovodu a palácové ženy z oddílu umění [1] zatančily tanec s květinami.
Při druhém šálku vína mu všichni císařovi synové a příbuzní postupně poblahopřáli k dlouhověkosti a nabídli dary. Dárky byly posílány do sálu jako potok, všechny byly vzácné, drahé poklady světa. Císař Yuantai a císařovna jim jeden po druhém udělili laciné šperky jednomu po druhém a určitý počet drahých kovů, nádherných tretek a jasného hedvábí. (*Mám záchvat smíchu jak aj autor zase překládal a nechal ujet trochu své fantazii s těmi cetkami, tak jsem to trochu nechala. :D)
Oči Fu Shena byly v té hale plné záře zúžené a opatrně hleděly na císařovnu Yang. Na jejím obličeji byla nanesena silná vrstva pudru, ale stále nemohl zakrýt její bledý tón pleti. Její oči byly zarudlé, jako by plakala. Pod extravagantním rouchem fenghuang se slabě třásla, ale to nebylo skoro viditelné a pouze se zakrytím tance a písní a živostí ze všech směrů to nevypadalo nijak zvlášť nemístně.
Nechápal tu řeč těla, zvedl šálek vína a napil se——
Chuť byla divná.
Popadl nádobu na víno ze stolu s tmavým obličejem a zvedl víko, aby se podíval. Uvnitř byl báječný, kysele vonící rýžový ocet.
Ten malej bastard!
V pohárku bylo původně jen víno. Fu Shen vypil polovinu, dolil ho z nádoby a pak ho znovu vypil, aniž by se na něj pečlivě podíval. Jeho chuť byla prakticky obtížně popsatelná a stoupala od špičky jazyka k vrcholu lebky. Yan Xiaohan, který sledoval celý dav zprava pod císařským křeslem, byl svědkem celého procesu a tiše odvrátil hlavu, než k němu Fu Shen zvedl oči.
Při třetím přípitku přednesli premiéři přípitek a sto úředníků vstalo a současně pělo chválu na dlouhý život císaře Yuantaie a nebeské štěstí.
Při čtvrtém přípitku použila císařovna hlavu Šestého paláce [2] jako zástupce pro každou konkubínu v celém paláci, aby požehnala císaři.
Četné písně a tance se zastavily, vyměnily se za nejrůznější hry a vedlejší představení na jevišti; oblečená jako královna matka svírajíc broskev nesmrtelnosti, nebeská žena rozházela okvětní lístky, exploze poletujícího deště květin vznášejících se dolů. Z obou stran se vznášel jakoby mlhavý mušelín, poté se objevila štíhlá postava bělovlasého taoisty s růžovou tváří, držel lesklou zlatou pilulku [3] v ruce.
Chladný záblesk v jeho očích, Fu Shen natáhl ruku a zatáhl za rukáv toho vedle sebe, markýze z Guan Tingu. „Odkud se vzal ten taoistický mnich?“ zeptal se tichým hlasem.
Druhý markýz se zasmál. „To nevíte, Jingyuane, ale je to kněz Chunyang z kláštera Čisté prázdno. [4] Jeho Veličenstvo měsíc předtím trpělo bolestí hlavy a strýc národa Yang mu doporučil tohoto kněze. Jeho lidový lék byl skutečně účinný a Jeho Veličenstvo ho brzy přivedlo do paláce, aby ho vysvětil.“
Fu Shen nedbale přikývl a v duchu si řekl: účinný, to tak.
Byl vůbec někdy ze všech panovníků dynastií dříve někdo, kdo hledal nesmrtelnost a dotoval důvěryhodné alchymisty, který by se nakonec dokázal dožít nad sto let? Císař Yuantai byl vždy nedůvěřivý a postavit po jeho boku taoistického kněze, bylo jako zakládat oheň a rozdmýchávat jeho plameny. Kdo věděl, jaké zlé vlivy to přinese v budoucnu? Tyto fantastické věci by se dříve nebo později proměnily v příčinu zkázy, podněcovaly nepokoje u dvora a země by neměla jediný pokojný den.
Kněz Chunyang vypadal jako elita z jiného světa. Kráčel vyrovnaně před císařem Yuantaiem, pomocí bizarního, mlhavého tónu a hlasu vrby. „Prosím, Vaše Veličenstvo.“
Císař se naklonil dopředu a uchopil zlatou pilulku mezi dva prsty…
„Vaše Veličenstvo, pozor!“ Fu Shen náhle zakřičel.
Držel v dlani dvě jujuby a pohybem prstů bylo vidět jen dva stíny, které prořízly vzduch a odletěly. Svižně se otřely o císařovu hruď, poté narazily do Fu Shenovy natažené paže, nakonec se skulily dolů po dračím rouchu a spadly na koberec.
Téměř ve stejnou dobu jako on, Yan Xiaohan vyrazil a uzemnil kněze Chunyanga.
Císař byl ohromený a srdce mu bušilo. Bylo to, jako by ještě nedokázal vstřebat cokoli, co se právě stalo. Ruka, která zůstala na císařském stole, se slabě zachvěla.
Vnitřní sluha brzy poté zvedl jujube a ukázal mu je. Podíval se na ně přes denní světlo zářící okny zvenčí – každá z nich měla třpytivou, cun dlouhou ocelovou jehlu do nich zasazenou!
Taoistický kněz vysvěcený královskou rodinou měl tu drzost, aby se pokusil zavraždit císaře během jeho vlastní slavnosti nesmírné dlouhověkosti!
„Co… co se tu děje?“ Na císařově krku se vyboulily žíly, když se celý třásl hněvem. „Fu Shene! Yane Xiaohane! Co se děje?!“ hlasitě zařval.
Byla to docela ironická scéna. V kritickém okamžiku nitky života a smrti, ze dvou lidí, kteří byli jedinými nejdůvěryhodnějšími v císařově podvědomí, byl jedním Fu Shen, kterého se neustále bál a udělal vše, co mohl, aby ho potlačil, a druhý byl Yan Xiaohan, kterého právě nedávno znovu použil.
Zmatek ukázal své pravé barvy a věrní úředníci se ukázali v těžkých časech. Jaká škoda, že už dávno zničil ty věrné úředníky.
„Dovolte mi podat zprávu, Vaše Veličenstvo.“ Fu Shen si v duchu povzdechl a poddal se. „Tento zrádce měl zlé úmysly a chtěl využít příležitosti nabídnout zlatou pilulku, aby vás zavraždil. Tento poddaný neměl čas vás zachránit, a tak neměl jinou možnost, než zablokovat ty jujube. Urazil jsem vás, ale prosím, neobviňujte mě za to.“ (*Ehm, aj překladatel to přeložil tak, že to vypadalo, jako že ty jujuby s jehlami hodil Fu Shen. Ten mi dává zabrat, poupravila jsem to ke srozumitelnosti. Holomek.)
„Přineste ten podnos sem,“ diktoval císař.
„Buďte opatrný, Vaše Veličenstvo,“ okamžitě promluvil Fu Shen. „Obávám se, že to má zvláštní vestavěný mechanismus. Kdyby byla zlatá pilulka zvednuta, vystřelily by se jehly. Abyste se vyhnui náhodnému zranění, měl byste nechat… nechat to rozbít Létající dračí stráží.“
Wei Xuzhou a několik císařských stráží svázali kněze Chunyanga s rukama za zády a smyčkou kolem krku. Yan Xiaohan zvedl podnos z podlahy, pečlivě jej prohlédl a zjistil, že podél jeho okraje jsou skutečně dva malé otvory vedle sebe. Poté, co to ukázal císaři, vzal stříbrný nůž z ovocného talíře a opatrně otevřel dvojité vrstvy podnosu.
Pod saténem byla jen vrstva tenkého dřeva. V místě, kde byla umístěna zlatá pilulka, byl malý kulatý důlek spojující pilulku s mechanismem v podnosu. Teprve když byla pilulka zvednuta, změna hmotnosti zařízení by se spustila a vystřelila ocelové jehly ven.
Císařský doktor v pohotovosti přinesl štěně, aby otestoval jed, vytáhl jehlu z jujuby a píchl psa do bříška. Jen o několik dechů později se mu v křečích objevila pěna u tlamy a zemřel.
Jehly byly potřísněny toxickým jedem ančaru jedovatého.*
Bylo štěstí, že Fu Shen seděl poblíž. Se svýma dobrýma očima a pozorností k detailům se odvážil jednat odvážně a zachránil císařův život mrknutím oka. Pokud by císař Yuantai předtím udělal chybný krok a zakázal Fu Shenovi účast, takže by zde byl přítomen někdo jiný, s největší pravděpodobností by se právě připravoval císařův pohřeb.
„Nezacházeli jsme s vámi laskavě, Chunyangu.“ Císařova hruď se neustále zvedala a pozorně a chladně ho sledoval. „Proč jste se chtěl spiknout proti nám?“
Hlavní kněz Chunyang nebyl osobou tohoto světa. Smrt byla na dosah ruky, přesto vypadal klidně a v míru a zavíral oči před císařovým hněvem. Ve svém spoutání zamumlal recitaci písma taoistické ctnosti.
Slavnost dlouhověkosti se téměř změnila ve vraždu; ve spojení s výjimečně mlhavým hlasem kněze Chunyanga byla scéna bizarně děsivá. Každý vojenský a učený úředník, který přihlížel, dostal husí kůži po celém těle. Yan Xiaohan věděl, že neřekne nic užitečného. „Zacpěte mu ústa,“ přikázal tichým hlasem.
„Vezměte ho na výslech,“ nařídil císař.
Když tam byla Létající dračí stráž, tři dvorní oddělení se neodvážily vystoupit a převzít tento případ. Wei Xuzhou tak muže vzal pryč. Císař zavřel oči na své císařské židli, aby se na chvíli uklidnil. Pomalu je otevíral, pak náhle prudce zařval. „Jakého skvělého člověka jste doporučil, Yangu Xu!“
Tvář Yanga Xu byla popelavá, okamžitě sundal svůj úřednický klobouk a klekl si v prostraci s tváří k zemi, když se hojně omluvil a bez přestání kňučel. Císařovna Yang jako jeho mladší sestra také nemohla uniknout odpovědnosti, a tak spěšně šla pokleknout také.
Nikdo nemohl očekávat, že ve chvíli, kdy vstane ze svého křesla, najednou ukáže výraz bolesti. Potácela se pár kroků, zatímco si svírala podbřišek, pak jí nohy změkly a zhroutila se na vrcholu císařského pódia.
Císař vstal ve strašlivé panice. „Císařovno! … Doktore? Kde je císařský doktor?!“
V tu chvíli někdo vykřikl na poplach. „Krev! Matka císařovna krvácí!“
Jako by se ozvalo zaburáceni hromu, celá síň ztichla. Oči všech se současně přesunuly k císařovně.
V poledne bylo denní světlo jasné a osvětlovalo sál tak, že byl jasný a impozantní. Císařovniny fenghuangské šaty byly rozhozeny po zemi a přímo pod ní se postupně rozšiřoval kruh kalné karmínové barvy.
Ačkoli všichni přítomní úředníci byli muži, většina z nich měla rodiny. I kdyby takovou situaci nikdy předtím neviděli, mohli do značné míry přijít na to, co se stalo.
Císařský lékař se hrnul vpřed a nesl skříňků léků. Nedovolil císařovně, aby se pohnula, nacítil její puls na obou zápěstích s vážným výrazem. Nakonec srazil hlavu na zem směrem k císaři Yuantaiovi, zoufalství po celé tváři, cítil, že by mohl zapomenout na to, že mu zůstane jeho černý klobouk – pravděpodobně si nedokáže udržet hlavu, na které je.
„Hlásím císaři, matka císařovna je dva měsíce těhotná, ale ze stavu jejího pulsu má první známky potratu… obávám se, že plod je v nebezpečí…“
Každé jeho slovo bylo jako úder kladivem, který narazil na císařovy pulzující spánky. Krev a fénixové roucho se v jeho zorném poli zkroutily do groteskního vzoru. Bledá tvář ženy měla smutný výraz, ale její červené rty hořely a v jeho očích to bylo jako tichá, zesměšňující ukázka.
Podvodníku! Všichni jsou podvodníci!
Zuřivost a úzkost útočící na jeho srdce a hlen se mu zasekly v krku. Právě když si císař myslel, že vletí do strašného vzteku, najednou cítil něco na boku, a jeho tělo padlo dolů jako plovoucí pírko.
Okolí se okamžitě vymklo kontrole.
„Císaři! Císaři!“
Poznámka překladatele:
[1] 教坊司 – neboli Královská akademie, toto bylo oddělení pro píseň, tanec a divadlo a na rozdíl od téměř jakéhokoli jiného oddělení bylo složeno z žen. Podle toho, v jaké době se to nacházelo, byly to také prostitutky, nebo ženské příbuzné zneuctěných úředníků, nebo oboje…
[2] Zde žijí všechny konkubíny. „Hlava“ je pravděpodobně nejoblíbenější ze všech.
[3] Toto je slavný Jindan (金丹), známý ve většině děl xianxia jako zlaté jádro, jinak známý jako čínská verze pseudovědeckého elixíru života a v kombinaci s taoistou je to zde doslova zlatá koule.
[4] 清虚观 – Qingxu Guan, což je skutečné místo. https://zh.wikipedia.org/wiki/清虚观
*Ančar jedovatý – https://cs.wikipedia.org/wiki/Ančar_jedovatý. Jen pro zasmátí, v aj překladu věta zní: „The needles had been smeared with toxic upas poison.“ Když jsem zadala klíčové slovo „upa“ do vyhledávače, první, co vyjelo, byla zkratka UPA – povstalecká ukrajinská armáda.
Štěně!? Hanba vám!