Shenshang – kapitola 1

Na konci oblohy, na okraji moře, Changming se tam vrací [1]

PROSÍM O NEŠÍŘENÍ PŘEKLADU, TEN PATŘÍ VÝHRADNĚ NA STRÁNKY TAKENOKOKORO.CZ. DĚKUJI. 🙂

***

Míval čtyři učedníky.
Všichni čtyři byli talentovaní a měli své silné stránky.
Ať se stalo cokoli, byl si jistý, že se stanou velmistry učenosti a poctivosti. Kdyby dostali šanci, možná by byli schopni prolomit své limity a nanebevstoupit.

Nyní to vypadá, že se nepřipojili k moři obyčejnosti, což dokazuje, že se tehdy nemýlil.

Bohužel-

Když pomyslel na minulost, Changming zaslechl v uších zvuk bzučení, jako by mu stovky komárů vlétly do lebky, způsobovaly zmatek a nepokoje, rušily a zrychlovaly tok krve a čchi v jeho hlavě.

V tu samou chvíli se všechna krev v jeho těle hrnula z končetin, konečků prstů a chodidel do srdce, zrychlila mu tep a téměř ho nutila zvracet krev.

„Daoyou? Bratře Changmingu?“

He Xiyun viděla, že jeho výraz není v pořádku, přestala mluvit a vykročila vpřed, aby se podívala.

Zamračila se. Obličej měl studený a bílý a na čele se mu tvořily krůpěje potu, jako by snášel velkou bolest.

Xiyun podvědomě uchopila Changmingovo zápěstí a snažila se regulovat jeho vnitřní dech. Ale když na něj přenesla svou duchovní energii, lekla se.

Jako by uvnitř Changmingova těla byl vír, jeho duchovní síla byla jako bláto a kameny nořící se do moře, zmizela beze stopy.

He Xiyun chtěla podvědomě stáhnout svou energii, ale uvědomila si, že ačkoliv on nemá vůbec žádnou duchovní sílu, byla v něm mocnost, která nevysvětlitelně přitahovala její duchovní sílu, takže nebyla schopna se stáhnout podle vlastní vůle.

Changming náhle popadl He Xiyuninu druhou rukou a odstrčil ji, až spadla na zem.

„Není třeba plýtvat tvými duchovními silami…“ řekl Changming chraplavě. Hlas se mu třásl, jako by jeho utrpení nebylo ani v nejmenším zmírněno.

He Xiyun lapala po dechu, ještě se nevzpamatovala z šoku. Nevěděla, jak pomoci tomu druhému, a cítila se trochu ztracená.

„Později se to zlepší.“ Changming si podepřel hlavu a pomalu pronesl každé slovo.

He Xiyun přikývla a neodvážila se promluvit. Dokonce zapomněla vstát a dál seděla na zemi.

Po nějaké době se zdálo, že se cítí lépe, a tak He Xiyun položila otázku: „Jsi zraněný?“

Changming zabručel: „Staré rány, které se doteď nezahojily, čas od času se to stává, to je v pořádku.“

He Xiyun opatrně řekla: „Vstoupil jsi také do Žlutých pramenů, abys získal zkušenosti?“

Changming se zamračil a chvíli mu trvalo, než odpověděl: „Nepamatuji si.“

He Xiyun si myslela, že se buď zdráhal odpovědět, nebo to pro něj bylo bolestivé téma. Ale zamyšlený a zmatený výraz na Changmingově tváři se nezdál být falešný.

„Pamatuji si jen, že než jsem vstoupil do Žlutých pramenů, byl císařem dynastie Hong, Hong Can, který vládl říši dvacet let.“

He Xiyun byla překvapena: „Byl to předposlední císař dynastie Xinghong. Zemřel ve dvacátém pátém roce své vlády. Poslední císař byl svržen po třech letech vlády. Poté byla země roztříštěna soupeřícími feudálními pány a ve velkém se objevily malé státy a postupně se země rozdělovaly na více než tři frakce. To znamená, že ty, daoyou, jsi byl ve Žlutých pramenech nejméně padesát let!“

Čím víc mluvila, tím víc byla překvapená.

„Pokud vím, monstry se to ve Žlutých pramenech jen hemží a zlí duchové způsobují potíže. Nikdo tam nemůže žít déle než deset let. Šli jsme dovnitř s vědomím, že zcela jistě zemřeme a ty tam dokážeš zůstat padesát let?! Hele, kdo proboha jsi? Právě jsem to zkontrolovala – tvoje duchovní síla je pryč, neříkej mi, že spoléháš jen na umění Propůjčení ducha?“

He Xiyun byla trochu ohromená.

Protože všude ve Žlutých pramenech číhá smrtelné nebezpečí všude kolem, shixiong, který s ní šel dovnitř, i když měl vyšší kultivační úroveň, přišel přesto o život a nezbyly po něm ani kosti. He Xiyun dokázala do té chvíle přežít nejen díky její bystré mysli, jemné povaze a ostražitosti: měla také docela štěstí.

Po chvíli ohromení se rychle uklidnila. Mnoho kultivujících má nevyslovitelná tajemství. Vědět příliš mnoho není dobrá věc.

„Promiň, neměla bych se tolik ptát.“

Nebylo to tak, že by Changming nechtěl odpovědět, jen si to opravdu nepamatoval.

Jeho paměť byla zmatená, a přestože měl stále celkový obraz, většina detailů byla chaotická, jako roztrhaná mapa. Některé její části byly na správných místech a některé části byly spojené dohromady – jak mohl všechny tyto části spojit, aby dotvořil celý obraz?

Pod mihotavým světlem svíček lze občas najít úlomky ztracené v zákoutích.

Kdyby ty úlomky sebral, mapa by se pomalu, krůček po krůčku, vrátila do své původní podoby.

Ale nebylo známo, jak dlouho to bude trvat.

Changming si vzpomněl, že putoval po Žlutých pramenech, aby někoho zabil.

Ale proč ho chtěl zabít a jestli je tato osoba nyní mrtvá, si nemohl vybavit.

Také si vzpomněl, že má meč jménem Sifei.

*Sifei: Čtyři „ne“. Ne taoismu, ne buddhismu, ne démonickým způsobům, ne konfucianismu.

Meč měl esenci prvního sněhu na vrcholu hory Kunlun, byl vykován z černých krystalů z břehů Donghaiského moře, z míst vzdálených póly od sebe. Vyčerpal jeho životní sílu a nabyl vlastní vědomí. Mohl sloučit hvězdy s měsícem, prorazit skrze ostružiní a trní a prosekat si cestu přes hory a moře, což mu pomohlo dosáhnout vysoké úrovně šermu a stát se jedním z nejmocnějších kultivujících ve své generaci.

Ale ten meč…

Kde teď byl?

Ale nemohl o tom příliš dlouho přemýšlet. Když o tom začal přemýšlet, bolela ho hlava ještě víc. Spánky mu náhle pulzovaly bolestí, jako by jeho schopnost uvažování zcela spoutaly rezavé řetězy.

„Chci získat svůj meč,“ řekl.

Získání meče Sifei by mu mohlo pomoci obnovit vzpomínky.

Dokonce existovala šance, že by mu mohl pomoci při obnově jeho kultivace, i když si tím nebyl jistý.

„Meč?“ He Xiyun se zeptala: „Jaký meč? Viděla jsem spoustu mečů, možná ti pomůžu.“

Changming: „Čepel je černá, tenká a hladká. Na první pohled vypadá jednoduše a nepřikrášleně, ale pokud najdeš vhodného člověka, který ho naplní duchovní silou, zlaté linie na čepeli se zviditelní.“

He Xiyun byla frustrovaná: „Promiň, nikdy jsem o něm neslyšela.“

Changming neměl od začátku žádnou naději, a tak jen zavrtěl hlavou, když to slyšel, na znamení, že je mu to jedno.

He Xiyun: „Můj shixiong a já jsme vstoupili do Žlutých pramenů, abychom získali zkušenosti. Tajně jsme sestoupili z hory, aniž bychom o tom informovali našeho učitele. Ale dostali jsme se do problémů a přežila jsem jen já. Musím se vrátit ke své sektě, hlásit se u shifu a dostat svůj trest. Pokud si nepamatuješ, kde se tvoje sekta nachází, bude pro tebe lepší jít se mnou na horu Qingbei. Až se můj shifu dozví, že jsi mi zachránil život, určitě tě pozve, abys byl naším hostem. Můžeš se usadit na hoře Qingbei, dokud se tvoje zdraví nezotaví.“

Changming se na chvíli zamyslel a řekl: „Chci najít svého prvního žáka.“

He Xiyun byla ohromena: „Jak se jmenuje tvůj žák?“

Changming: „Zdá se, že je to Yun Weisi.“

He Xiyun byla na chvíli beze slov: „Neříkej mi, že je to ten Yun Weisi, pán Devíti vrstev Propasti?“

Changming: „Pamatuji si jen, že se jmenuje Yun Weisi. Jestli je to opravdu ten člověk, kterého jsi zmínila, nevím.“

He Xiyun: „Kde je teď?“

Changming: „Nevím.“

„Nevím“ na každou otázku – jeho výpadky byly skutečně rozsáhlé.

Changming: „Kde je Devět vrstev Propasti?“

He Xiyun na chvíli oněměla.

„Neznám ani polohu Devíti vrstev Propasti. Jen párkrát jsem zaslechla starší z mé sekty, jak se o tom zmiňují. Jestli tam chceš jít, musíš mě následovat do mé sekty.“

Ti dva vedli té noci dlouhý rozhovor, a když znovu zvedli oči, obloha na východě se rozjasnila a hvězdy a měsíc už byly tlumené.

Byli v poušti Gobi, ale země nebyla neplodná. Nedaleko odtud byly slabě vidět stromy a vesnice. Jak se obloha rozjasňovala, oteplovalo se. He Xiyun navrhla jít do vesnice; nejprve najít vodu a pak se někoho zeptat na cestu.

Changming samozřejmě neměl žádné námitky.

*

Vesnice Qingshui byla nevýrazná malá vesnice.

Ale toho dne se v ní neobjevili jen dva nezvaní návštěvníci, Changming a He Xiyun, ale také skupina vážených hostů.

Byli to učedníci sekty Qixian.

Vesnice Qingshui se nacházela na úpatí hory Weiqing, území sekty Qixian.

Země kolem sekty Qixian byly obdělávány po generace. Mezi vesničany měli ti s vynikající kvalifikací příležitost vstoupit do sekty Qixian, být vybráni jako vnější nebo dokonce vnitřní učedníci a jít cestou hledání nesmrtelnosti.

Když vesničané slyšeli, že lidé ze sekty Qixian přišli hledat nové učedníky, neobtěžovali se hostit He Xiyun a jejího společníka. Všichni v povznesené náladě tlačili kupředu své chytré a bystré děti v naději, že získají přízeň vážených hostů a uniknou útrapám prostých lidí.

He Xiyun a Changming je sledovali chladnýma očima, protože věděli, že cesta kultivace nebyla vůbec taková, jakou si tito vesničané představovali, není to život typu „vstup do sekty a budeš bez starostí“.

Svět je velký a širý, existuje mnoho lidí s mimořádným talentem. Pokud člověk nemá žádné mimořádné ambice, žádné odhodlání snášet nesnesitelné nebo není připraven riskovat svůj život, je pro něj těžké přežít dlouhé roky smrtelných výzev. I když je jeho charakter vhodný pro kultivaci, stále se nemusí smát naposled: rozhodující jsou také štěstí a moudrost.

A sekta Qixian není žádná slavná sekta, v nejlepším případě je to jen…

V tomto okamžiku si He Xiyun nemohla pomoci a povzdechla si.

„Ukázalo se, že tohle místo je územím klanu Jianxue! Takže to je důvod, proč mi sekta Qixian zní tak povědomě. V rámci klanu Jianxue existuje sedm malých vazalských sekt, sekta Qixian je jednou z nich!“

Changming: „Zmínila ses předtím, že hlavou klanu Jianxue je Zhou Keyi?“

He Xiyun: „Správně.“

Changming: „…“

Jeho první žák není nikde k nalezení, takže nejprve narazí na třetího?

He Xiyun se dívala na žáky sekty Qixian a nevěnovala pozornost jeho podivnému výrazu.

„Ten muž je velmi náladový, krutý a krvežíznivý, není dobré uvádět jeho jméno na jejich území. Pojďme rychle, není dobré tu zůstávat dlouho!“

Když její hlas utichl, žák sekty Qixian, který se rozhlížel kolem, natáhl ruku, aby je zastavil.

„Vy dva, pojďte sem!“

Poznámky překladatele:
[1] Na konci nebe, na okraji moře, Changming se tam vrací: odkaz na čínskou lidovou píseň „Pavilion Farewell“. Anglický překlad si můžete přečíst zde – https://lyricstranslate.com/en/長亭送別-%E2%80%8Epavilion-farewell-pavilion-farewell.html. Stručně řečeno, píseň je o člověku, který se loučí se svými přáteli; naopak MXS z toho udělala něco docela optimistického.