Shenshang – kapitola 121

Nikdy nemluvil o lítosti

A-Rong nevěděla o výrocích jako „návrat k čistotě odplavením pudru“ nebo „jasné barvy zaostávají za odrazy“ —jen si myslela, že osoba před jejími očima byla obzvláště nádherná a zahanbila jakéhokoli jiného liščího ducha, kterého kdy potkala.

*Oba idiomy v podstatě chválí přirozenou krásu [1].

Liščí duchové vždy hodně dbali o vzhled. Při výběru lidské kůže, kterou chtěli převzít, by nikdy nešli do někoho, kdo vypadal jako znetvořený meloun nebo popraskané datlové palmy. Liščí duchové byli zároveň přirozeně zběhlí ve svádění, takže kůže, které ukradli, začaly zářit větší krásou a energií.

Ale nikdy nepotkala nikoho, kdo by vypadal jako tato osoba.

Zamumlala: „Vzal jsi kůži nějakého šlechtice, nebo možná korunního prince?”

Proč by jinak byl tak neobvyklý?

„Vždycky jsem vypadal takhle,“ odpověděl.

A-Rong naklonila hlavu: „Tak proč jsem tě nikdy neviděla?”

Nebyla proti němu ostražitá–koneckonců, tato osoba jí zachránila život a měla auru jejího druhu.

„Jsem samotářský kultivátor z hory v Shangzhou. Vydržel jsem nebeské soužení, abych získal tuhle podobu po stovkách let, a sestoupil jsem z hory, abych cestoval. Procházel jsem jen kolem a nemohl jsem přehlédnout, že jeden z mých druhů je v nebezpečí, tak jsem se zastavil, abych ti podal pomocnou ruku,“ mluvil pomalu, ale jeho způsob mluvení byl pozoruhodný, jako by se brzy měl stát nesmrtelným, na rozdíl od typických liščích duchů. A-Rong věřila všemu, co řekl, aniž by o tom na vteřinu pochybovala.

Nebylo to tak, že by nikdy neslyšela příběhy o tom, že by někdo kultivoval stovky let a dokonce podstoupil nebeské soužení, aby absorboval podstatu nebe a země a získal lidskou podobu, ale nečekala, že takoví liščí kultivátoři skutečně existují. Ve srovnání s liščími duchy, jako je ona, kteří se jen potulovali a kradli lidské kůže, byl tento člověk mnohem působivější—zasloužil si být nazýván předkem liščích duchů!

A-Ronžina tvář zářila obdivem, když ho uctivě pozdravila: „A-Rong tímto zdraví staršího.”

Přístup Jiufang Changminga byl příliš hluboký na to, aby se dal pochopit. Slabě se usmál a přijal její pozdravy, aniž by toho mnoho řekl, což jen přimělo A-Rong, aby mu věřila ještě víc.

„Troufám si se zeptat, jak mám oslovovat staršího?”

Changming na okamžik ztichl, „Zhou Keyi.”

A-Rong vypadala zmateně a zeptala se: „Proč příjmení ‚Zhou‘? Mají někteří liščí duchové příjmení?”

Changmingův výraz se nezměnil, když řekl: „Když jsem sestoupil ze své hory, potkal jsem rodinu s tímto příjmením. Mysleli si, že jsem cestovatel, který se ztratil v horách a přijali mě srdečně a tak jsem se rozhodl vzít si jejich příjmení.”

A-Rong přikývla, jako by se něco naučila z lekce, a zvědavě se zeptala: „A co Keyi?”

Odpověděl ledabyle: „Nebesa stvořila každé stvoření na světě a každý má své místo. Cokoli mohou lidé udělat, mohou to udělat i liščí duchové. Pokud je člověk inteligentní, může pochopit cokoli.”

*Může udělat: „keyi“ od Zhou Keyi

Jak odvážné!

A-Rong znovu zalapala po dechu obdivem. Třásla se, nevěděla, kam dát ruce a nohy. Štěstí vždy nechodilo po horách, toto tělo bylo náchylné k nemoci. Navíc byla zraněná a před pronásledovateli hodně utíkala. Bolest způsobila, že se naklonila na stranu, a už byla s to spadnout na rozbité dlaždice, když ji chytila ruka.

„Proč je vás v Hongluo tolik?“

Do jejího těla vstoupil pramínek čchi a A-Rong cítila, jak bolest z jejích paží a nohou značně ustupuje.

Kupodivu cítila, že tato čchi se úplně nepodobá tomu, co měli její příbuzní, i když aura této osoby byla liščího ducha. Ale A-Rong to rychle připsala skutečnosti, že čchi staršího byla liščího kultivátora, který byl vytvořen duchem nebes a země. A tak byla přirozeně trochu odlišná od toho, co měla jako pouhý liščí duch. Přijala toto vysvětlení a znovu se uvolnila.

„Sestra Hua-Shan řekla, že je tu někdo důležitý, kdo nám může poskytnout pilulky s vnitřní alchymií a lidskou kultivací a esencí čchi, pokud poslechneme jejich rozkazy.“

„Jaké rozkazy? Zabíjet lidi ve městě?”

„No … “ A-Rong ztišila hlas, „nechci zabíjet lidi, ale nemůžu jít proti rozkazu sestry Hua-Shan. Je na nás tak hodná.”

„A kdo je ta důležitá osoba?”

„Nevím. Nikdy jsem je neviděla. Vždy má na sobě černé šaty s kápí, které zarývají jeho tvář a nikdy v naší přítomnosti nic neříká. Ale sestra Hua-Shan ho dobře zná. Říkáme mu mladý pán.”

Černé šaty, které skrývají tvář té osoby.

Changming si vzpomněl na lorda Ana, který napadl lékárnu a bojoval s nimi. Byl spojen s yamenem a vrchní strážník Xing si ho velmi vážil. Byl to on, kdo se dohodl s liščími duchy?

„Dostala jsi pilulky s alchymií?“

“Ano. Jsem nejmladší a mám málo zkušeností, takže jsem dostala tu nejmenší. Slíbili, že až uspějeme, dají mi kůži, která je vysoce kvalitní. Pak se budu moci vmíchat mezi obyčejné lidi a žít s nimi otevřeně jako skutečný člověk.”

Ačkoli liščí duchové měli určité dovednosti a triky, které nebyly k dispozici pro obyčejné lidi, ve skutečnosti záviděli lidem, kteří mohli žít pokojně a svobodně. Lidé si užívali jednoduchý život a prožívali všechny druhy emocí. I když si někdy stěžovali na to, jak průměrný a světský byl jejich život, bylo to něco, po čem liščí duchové toužili. Mnoho liščích duchů se nikdy nedokázalo proměnit v lidskou podobu a mohlo pouze ukrást kůže a předstírat, že jsou lidmi.

A-Rong byla možná nejnaivnější liščí duch ze všech. Dokonce vyplivla červenou pilulku a otevřela dlaň, aby ji ukázala Changmingovi.

Červená pilulka byla malá jako zrnko rýže a nebyla vyrobena alchymií liščího kultivátora. Changming se naklonil, aby si to prohlédl, a cítil až příliš známou duchovní sílu.

Tahle pilulka … byla rafinovaná duchovní duše s esencí. Navíc musela být po kultivátorově smrti rafinována a poté rozdělena na mnoho částí. Tato dívka dostala tu nejmenší.

A-Rong viděla, že ztichl a nemohla se nezeptat: „Starší, je s tou pilulkou něco v nepořádku?”

„Ne,“ stáhl Changming pohled, jako by se nic nestalo. „Proč sis vybrala tohle tělo?“

A-Rong znovu spolkla pilulku.

„Nechci zabíjet lidi. Tahle dívka pochází z chudé rodiny a její rodiče ji chtěli prodat za jídlo, ale zemřela hladem. Protože to nebylo dlouho, co zemřela, mohla jsem použít její tělo. Ostatní se mi posmívali, že jsem nenašla něco lepšího a místo toho použila ostatky, ale já, já…“

Původně váhala, ale po setkání s Changmingovýma očima promluvila rozhodněji.

„Chci být jako starší a stát se člověkem prostřednictvím své vlastní kultivace! Nechci celý život používat kůži někoho jiného!”

Changming po chvíli ticha odpověděl: „Je to nepochybně správná cesta, ale budeš muset projít mnohem větším utrpením než tví příbuzní—možná tisíckrát větším.”

A-Rong přikývla: „Dokážu to.”

Když to řekla, zdálo se, že to vychrlila, aby to sama sobě dokázala, ale její hlas mohl řezat hřebík a rozpraskat ocel. Vypadala rozhodněji než kdy předtím.

*Řezat hřebík a rozpraskat ocel: rezolutní.

Changming si vzpomněl, že existuje někdo jiný, kdo mu řekl stejně rozhodně, že by byl dokázal—
dokonce i přes hory nožů a moře plamenů, jsem ochotný následovat shizuna až do smrti a bez lítosti.

Tato vzpomínka byla velmi matná.

V jeho vzpomínkách se pomalu objevil známý člověk. Jeho jméno bylo na špičce Changmingova jazyka, přesto si ho stále nedokázal vybavit.

Ten člověk se jednou podíval na Changminga, otočil se a zamířil k Devíti vrstvám propasti. Odešel, aby naplnil svůj osud. Po mnoho dalších let byl lapený v divokém chaosu, a proto byl dokonce infikován démonickou čchi.

Ale nikdy nemluvil o lítosti.

Šrám na hřbetu ruky mu znovu způsobil palčivou bolest a tentokrát to vypadalo, jako by mu ten pocit rozedral ruku. Brzy ho bolel i hrudník.

Ale Changming nemohl říct, zda byla ta bolest vyvolána liščím duchem nebo vzpomínkami na tuto osobu.

Byl to Yun Weisi?

„Starší? Starší?”

A-Rong byla svědkem toho, jak starší Zhou na místě zamrzl, jako by ho někdo očaroval. Ale rychle získal klid poté, co na něj zavolala.

Zeptal se A-Rong: „Kdy budeš mít šanci potkat toho mladého pána?”

A-Rong zavrtěla hlavou: „Já taky nevím. Normálně ho sestra Hua-Shan zavolá, pokud něco potřebuje. Po pravdě řečeno, trochu se bojím sestry Hua-Shan. I když je silná, opravdu nevím, proč se vždy bojím mluvit v její přítomnosti…“

Náhle přestala mluvit a zamířila k východu z místnosti, jako by pozorně poslouchala.

Changming otočil hlavu, aby se podíval stejným směrem, ale nic neslyšel.

„Sestra Hua-Shan nám dala příkaz!“

Poznámka překladatele:
[1]návrat k čistotě odplavením pudru: nejspíš, jde o to, jak lidé vypadají krásně a přirozeně i bez make-upu.