Kdyby vás napadlo jako mě, dávat obrázky z facebooku na web, tak to nejde, prostě po pár dnech zmizí. Je to chybou facebooku, což mě opravdu mrzí, takhle jsem se s obrázky musela uskromnit, ale můžete si prohlédnout galerie na facebooku takenokokoro.cz.
Mé skromné já se jmenuje Jiufang Changming
Jiang Li celou dobu nezvedl hlavu.
Jeho mírně svěšenou hlavu zakrývaly rozcuchané vlasy, které zcela skrývaly jeho výraz. Jako loutka byl tažen po shromáždění, aby ho všichni viděli, tlačen na okraj tím, koho kdysi miloval a respektoval jako člena své rodiny.
V minulosti, kterou Jiufang Changming znal, se nic takového nestalo.
Podle původní minulosti měl Luomei poté, co selhal ve svém vzestoupání, obsadit tělo svého žáka a žit pod identitou Jianga Li. Jiní si mysleli, že Jiang Li převzal Nesmrtelný klan Wanjian a stal se jejich mistrem, což bylo rozumné a dalo se to očekávat. Nic se nepokazilo a po mnoha letech Luomei posílil svou vládu. Zbavil se všech, kteří se proti němu postavili, jednoho po druhém, a nakonec se stal jedinou důležitou postavou na palubě a položil základ pro své budoucí zkažené plány. Jméno Yao Wangniana se už nikdy nezmínilo.
Bylo mnoho těch, kteří byli zapomenuti, a mnoho těch, kteří zemřeli. Nyní nebyl téměř nikdo, kdo by si mohl vzpomenout na tuto konkrétní slabost nesmrtelného Luomeie.
Pouze Changming a jeho společníci se ve svém zoufalém boji proti smrtelnému nebezpečí vrátili do minulosti a vykopali tyto prachem zakryté události, které byly utajeny.
Jiufang Changming, který měl být v centru pozornosti, byl odsunut stranou.
Všechny oči padly na postavu v železných řetězech, která sotva dokázala táhnout nohy. Tyto pohledy, jako by byly hmatatelné a pronikaly jím, přiměly toho nehybného člověka, aby se jeho hlava mírně zachvěla, když ji zvedl.
Jeho rozcuchané vlasy se rozdělily a odhalily tvář, ale ani Changming nemohl říct, zda je Jiang Li normální, či zmatený.
„Před několika lety jsem vstoupil do ústraní, abych se kultivoval. Záležitosti své sekty jsem nechal v rukou svého žáka Jianga Li, který měl prozatimně převzít mou pozici. Původně jsem si myslel, že se nic nemůže pokazit, ale jednoho dne mi přišel jeden žák něco nahlásit, což mě nutilo vyjít ven od mé kultivace za zavřenými dveřmi. Řekli, že Jiang Li náhle opustil horu bez zjevného důvodu a zmizel.”
Poté, co nesmrtelný Luomei začal mluvit, šepot postupně utichl a mnoho očí se přesunulo z Jianga Li na Luomeie.
Luomei stál na vysoké plošině. Široké rukávy jeho šatů se třepotaly ve větru. Nemusel mluvit nahlas a jeho výraz se nikdy nezměnil, ale jeho intonace měla nevysvětlitelné kouzlo. Aniž by toho udělal hodně, přiměl každého, aby k němu cítil soucit, a dav ho pozorně poslouchal.
To byla nejvyšší úroveň techniky pohnutím srdce slovy, která byla zdokonalena k dokonalosti. Hluboce to ovlivnilo srdce lidí, jako by se to stalo jim samotným. Obyčejní lidé neměli způsob, jak tuto techniku detekovat.
Jiufang Changming z dálky pohlédl na Ouyanga a Ren Yousua.
Jak se dalo čekat, Ouyang se mírně zamračil a Ren Yousu chtěl vykročit vpřed, ale ten druhý ho chytil za paži, aby ho zastavil.
Ostatní velmistři ze školy Qingyun a dalších sekt také cítili, že něco není v pořádku.
Neměli však v úmyslu vměšovat se do záležitostí druhých a všichni klidně sledovali, jak se situace vyvíjí. Kultivátoři jako Xia Zheng a Li Muxing byli překvapeni a okamžitě padli do pasti.
Jiufang Changming si myslel, že Luomei by si tento postup nevybral, kdyby nebylo možných budoucích problémů, kterým musel právě teď zabránit. To bylo příliš ukvapené pro někoho tak pečlivého a důkladného jako Luomei. Neměl však jinou možnost. To, co se stalo v Hongluo, odhalilo Yao Wangniana a přinutilo Luomeie, aby tento uzel prořízl ostrým nožem, jelikož nechtěl, aby tento malý pěšák, Yao Wangnian, mu zničil veškeré plány.
„Jak dobře víte, dámy a pánové, Jiang Li není jen žákem tohoto skromného taoisty, ale také mistrem této generace Nesmrtelného klanu Wanjian. Tento incident jako takový otřásl celou sektou a donutil mě opustit hory, abych ho šel hledat.”
„Po příchodu do Hongluo jsem zjistil, že můj nehodný žák se domluvil se vzpurným žákem z mé sekty Yao Wangnianem. To, co se tehdy stalo právě s Yao Wangnianem, také tíží mé srdce—koneckonců mám jen tyto dva přímé učedníky. Yao Wangnian bohužel sešel z cesty a byl odhalen, jak se spikl společně s démony, což zase vyvolalo katastrofu. Nebyl jsem na ně dost přísný a tak to vedlo k dnešní situaci.”
„Dnes, když stojím před vámi, dámy a pánové, bych rád potrestal svého zrádného učedníka, abych uctil ty, kteří včera zemřeli. Poté tento skromný taoista znovu vstoupí do ústraní a nebude zasahovat do záležitostí mé sekty.”
Potom, co Luomei dokončil větu, otočil dlaň nahoru a v ruce se mu zhmotnil meč.
Přimělo to člověka myslet na měsíc, který visel osaměle na obloze, a dokonce se zdálo, že kolem něj ztmavl vzduch. To byl meč Guyue, který prošel rukama prvních učedníků každé generace Nesmrtelného klanu Wanjian.
*Měsíc visící osaměle na obloze: Guyue = „osamělý“ + „měsíc“.
Předtím patřil Yao Wangnianovi, než byl předán Jiangovi Li a nakonec se vrátil k Luomeiovi.
Když meč používali různí lidé, výsledky se také zjevně lišily. Nyní v rukou Luomeie, meč Guyue předvedl neviditelnou sílu a dovednosti. Během několika vteřin prořízl vzduch a rychle dorazil k hlavě Jianga Li, připravený ji proseknout.
A Jiang Li, svázaný železnými řetězy, byl nucený klečet ve středu čtverce se schématem osmi trigramů. Učedníci, kteří ho drželi, ho opustili, ale neměl sílu vyhnout se útoku, takže mohl jen zvednout hlavu, zatímco se chvěl. Oči měl matné a zdálo se, že se jeho ústa mírně pohybují. Ale byl příliš daleko a ani Changming nemohl uhádnout, zda skutečně mluví.
Řetězy se také třásly, ale byly vylepšeny talismany, takže jeho slabé vzpouzení bylo marné a Jiang Li neměl šanci se z nich vymanit.
Ve svém zmateném stavu nejasně zaslechl známý hlas přicházející z dálky. To byl nesmrtelný Luomei, ten, kdo býval jeho nejbližším příbuzným a respektovaným mentorem.
Nevšiml si těch pronikavých pohledů, které na něj padaly, ale pouze hlasu jeho shizuna, který mu stále zřetelněji zvonil v uších.
Nikdy by nečekal, že takto skončí, když se rozhodne sestoupit z hor.
Byl naprosto zneuctěn a měl zemřít, aniž by po sobě zanechal hrob.
Jako čestný první žák Nesmrtelného klanu Wanjian, měl nekonečné vyhlídky a dokonce i pozice klanového mistra by mu byla dříve nebo později předána. Navzdory tomu všemu bylo nyní všechno zničeno jen proto, že se snažil odhalit pravdu. Nemyslel si, že bude muset zaplatit svým životem, zatímco se bude snažit překonat potíže na své cestě.
Jiang Li si najednou vzpomněl, co řekl Yun Weisi v Hongluo. Muž řekl, že Luomei zabil Yao Wangniana a plánoval udělat totéž Jiangovi Li, a že Luomei ho nechal stát se mistrem klanu, aby mohl později skrytě a pohodlněji obsadit tělo Jianga Li. Jiang Li nevěřil Yunovi Weisimu. Nedokázal si představit muže, kterého uctíval a držel v respektu, aby se nakonec ukázal jako démon s lidskou kůží.
Konečně Yunovi Weisimu uvěřil.
Snažil se zvednout hlavu, aby se podíval na Luomeie. Ten stál na vyvýšeném místě, což zvětšovalo propast mezi mistrem a jeho žákem a ukazovalo rozdíl mezi ním.
Zdálo se, že Jiang Li si všiml komplikovaných pocitů v Luomeiových očích, díky nimž zaváhal a zastavil meč.
Pochmurně se zasmál a koutky jeho rtů se mírně stočily.
Luomei mohl mít vůči svému žákovi nějaké vřelé city, ale nebylo to nic ve srovnání s tím, jak důležitý pro něj byl jeho plán.
Meč jasně zářil a zcela zaclonil zorný úhel Jianga Li.
Zavřel oči a čekal na konec, který si už dokázal představit.
Prst Jiufang Changminga se pohnul, ale jeho výraz ani trochu necouvl. Vypadal jako každý jiný divák, který byl zvědavý, ale nezaujatý.
Věřil, že Luomei nezabije Jianga Li tak snadno. Koneckonců, chtěl použít svého žáka k vylákání větší ryby.
Jak se dalo čekat, meč zablikal a Jiang Li zasténal bolestí. Po paži mu kapala šarlatová krev a stříkala na zem jako inkoust.
Rána byla tak hluboká, že bylo vidět jeho kosti, ale nebyla smrtelná, jen hořce bolestivá.
Ve zlomku vteřiny byla celá horská vila Zhengrong ponořena do ticha bez jediného šepotu velkého davu. Atmosféra vzrušení byla zcela smetena pryč.
Jen jeden hlas prorazil děsivé ticho.
„Říkáte, že Jiang Li se dohodl s démony, ale jaké máte důkazy?“
To byl Ren Yousu, mistr klanu mečů Kunlun.
Ouyang ho nedokázal zastavit a mohl si jen povzdechnout uvnitř.
Luomei si také povzdechl: „Daoyou Ren to říká jen proto, že včera nebyl svědkem jeho vražedného řádění.”
Mávl rukávem směrem k Jiangovi Li, poryv černé čchi se z něj vyvalil a ve vzduchu se proměnil v odporného a ohrožujícího ducha.
„Páni!“ Lin Wenyu zalapal po dechu, „byl kontaminovaný démonickou čchi?”
Většina kultivátorů měla podobnou reakci.
Jeho výkřik byl pouze řečnický a nikdo mu neodpověděl.
“Ne. Někdo zapečetil proudy démonické čchi do železných řetězů. Přesunuly se na určité gesto, aby to mohli ostatní vidět ve vhodnou chvíli.”
Lin Wenyu nemohl zadržet otázku: „Jak to víš?”
Zdálo se, že Jiufang Changming necítil jeho podezření: „Podívej se na severovýchodní roh.”
Tam byla pozice Xun, ta, kde původně pobývali. Lin Wenyu neviděl nic neobvyklého, ale Li Muxing mohla nejasně cítit, že něco není v pořádku.
„Zdá se, že tam něco kolísá?“
Jiufang Changming: „To je slabá stránka formace. Pokud ji chcete zlomit, měli byste začít odtamtud.”
Lin Wenyu stále pochyboval: „Proč bys to chtěl zlomit?”
Jiufang Changming: „Tvůrce opustil to slabé místo záměrně, aby někoho nalákal.”
Lin Wenyu to stále nechápal, ale Li Muxing jeho slovům rozuměla.
„Daoyou Sune, snažíš se říct, že klanový mistr Jiang… že má komplice, který mu přijde na pomoc? Takže nesmrtelný Luomei si vybral tohle místo záměrně, aby přinutil tu osobu, aby se objevila?”
„Daoyou Li se rychle učí.“
Než Li Muxing mohla dosáhnout dalšího závěru, země pod jejich nohama se otřásla a ze severovýchodního rohu se přivalila obrovská vlna duchovní síly. Mířila ke kultivátorům, takže všichni podvědomě udělali krok zpět, zatímco odhalili své zbraně.
Ale to, co se na ně blížilo, byla bezkonkurenčně hustá a zlověstná čchi!
Tváře všech zradily jejich šok.
„Moje zbraň!“ někdo zakřičel.
Všichni se podívali na osobu, která křičela, a viděli, že zbraň v ruce této osoby se náhle roztříštila jako od mrazu, když udeřila černá čchi, a dokonce i jejich ruce byly potřísněné černí. Tato osoba byla nejprve vyděšená, ale rychle se rozzlobila a vrhla se ke zdroji černé mlhy.
Hustá černá mlha se pomalu rozptýlila a odhalila osobu v černých šatech.
Nikdo nevěděl, kdo to je.
Nikdo, kromě Jiufang Changminga a nesmrtelného Luomeie.
Z přízračné čchi Yao Wangniana všichni zbledli, a když od něj dav ustoupil, ti, kteří se pohnuli vpřed, aby ho obklopili, vypadali vyděšeně.
Tváře mistrů, kteří stáli na vysoké plošině zvážněly.
„Odkud pochází tento přízračný kultivátor?!“
„Absurdní! Je shromáždění Qianlin nějaké společenská akce, kam si může kdokoli napochodovat a odejít, jak si přeje?!“ řekl vůdce vily Liu, který byl pobouřený.
V tuto chvíli Ouyang slyšel mumlat Rena Yousu.
„Proč se mi ta osoba zdá povědomá?”
Ouyang se podíval lépe a také cítil, že mu tento kultivátor připadá jako jeho starý známý.
Ale roucho tohoto muže zakrývalo většinu jejich obličeje a vynechávalo pouze bradu, zatímco celá jeho postava byla zahalena do čchi podsvětí. Ouyang si nemohl vzpomenout, že by se někdy seznámil s přízračným kultivátorem.
„Jiangovi Li bylo ukřivděno.“ Ten člověk mluvil nezřetelně a jeho hlas, jako ducha, se dostal k uším všech a ochladil je až na kost. „Jeho jedinou chybou byla neomezená zbožnost vůči jeho shizunovi. Nevěřil, co jeho mistr je vlastně zač, a skončil tam, kde dnes stojí, protože se ho chtěl zeptat osobně. Luomeii, myslíš alespoň na své dva učedníky, když sníš uprostřed noci?”
„Vzpomínám si…“ Ren Yousu udiveně zalapal po dechu, „je to Yao Wangnian!”
Když bylo to jméno vysloveno, dokonce i Luomei, který stál daleko, sebou mírně trhl.
„Kdo je Yao Wangnian?“
„Luomei měl dva přímé učedníky: Yao Wangniana a Jianga Li. Ten starší byl ještě silnější než Fu Dongyuan nebo Sun Wuxia, kteří dnes bojovali, skutečně nadaný génius!”
„Nezemřel za zvláštních okolností? Jak se tu mohl objevit?”
„Co tím myslí? Že nesmrtelný Luomei zabil své vlastní učedníky?”
Dav hlasitě hučel a přicházel se všemi druhy vysvětlení.
Nesmrtelný Luomei vypadal klidně.
„Takže jsi vyšel ven. Dobře. Tvůj shidi padl do tohohle stavu kvůli tvým plánům, takže já jako váš mistr nemám jinou možnost, než odstranit zlo a napravit křivdy podle nebeského Dao. Dobro a zlo si jistě mohou vyměňovat místa, ale lidé a démoni jsou neslučitelní. Nesmrtelný klan Wanjian nebude tolerovat žáka, který se dohodl s démony!”
Poté, co dokončil svůj projev, se jeho výraz náhle změnil. S mimořádně vysokou rychlostí a silou vyskočil a vrhl se k Yao Wangnianovi.
Ve stejnou chvíli se meč Guyue, který se vznášel nad hlavou Jianga Li, vrhl dolů. Jiang Li se nemohl pohnout, takže mohl jen čekat na svou smrt.
Pokud by Yao Wangnian chtěl zachránit Jianga Li, musel by se otočit zády k Luomeiovi a určitě zemřít. Pokud však chtěl odrážet útok nesmrtelného Luomeie, nemohl zachránit Jianga Li, který byl ve smrtelném nebezpečí.
Jiang Li byl pro Yao Wangniana velmi důležitý. Nejen, že byl přítelem z dětství, ale byl také důkazem, který svědčil o nespravedlivém utrpení Yao Wangniana, protože jeho osud byl téměř stejný!
Jediným rozdílem bylo, že tragický konec Jianga Li se nyní odvíjel a stále mu bylo možné zabránit. Naopak, když se Yao Wangnian setkal s obtížemi a jeho mistr ho plánoval zabít, nikdo mu nepřišel na pomoc.
Dokud byl Jiang Li naživu, Yao Wangnian by nebojoval ve válce proti Luomeiovi sám. A kdyby Jiang Li zemřel, Yao Wangnian by opět stál sám proti celému světu.
A co je nejdůležitější, Yao Wangnian už upadl do té míry, že jeho vzhled byl zničen, jeho tělo bylo proměněno v tělo ducha a on byl úplně sám a neměl co ztratit. Naproti tomu Jiang Li měl stále naději, malou šanci přežít a vyhnout se proměně v ono ani lidské, ani strašidelné stvoření, kterým se stal Yao Wangnian.
Mrknutím oka se Yao Wangnian rozhodl.
Ohromující přízračná čchi se shromáždila kolem něj a najednou se vydala směrem k meči Guyue!
Poté, co Yao Wangnian zemře, bude další na řadě Jiang Li.
Poté, co tyto dvě překážky zmizí, už nebudou žádné skryté proměnné.
Duchovní síly prudce stoupaly vpřed ve vlnách, téměř vymazávaly oblohu v nekonečných přívalech, takže srdce každého klesalo.
Tento druh síly byl samotnou definicí rozbití země a rozdělení oblohy.
Duchovní síly se mísily s přízračnou čchi a tančily v prudkém větru. Písek a kameny stoupaly do vzduchu v mlhavé cloně, která jim bránila ve výhledu. Všichni byli nuceni rychle ustoupit od bouře.
To byla skutečná síla Luomeie!
Ren Yousu a Ouyang se na sebe podívali, oba bledí. Ten druhý chtěl Luomeie zastavit. Bez ohledu na to, co si člověk myslel, celá záležitost byla podezřelá. Už to nebyla vnitřní záležitost Nesmrtelného klanu Wanjian, ale větší problém, který se týkal invaze démonů. Ouyang nemohl stát stranou a dívat se, jak je Luomei zabíjí.
Jakmile však zvedl ruku, pohnul se také mistr Liu Zhengling z horské vily Zhengrong a nařídil svému meči, aby bránil Ouyangově cestě vpřed.
„Mistře Ouyangu, co máte v úmyslu udělat?“
„Mistře Liu, prosím, ustupte stranou!“ Ouyang se zamračil.
„Nesmrtelný stačí k vyřešení této záležitosti. Mistře, abyste neriskoval ohrožení nevinných lidí, sedněte si a sledujte a nežeňte se do konfliktu.”
„Pane Liu, nemáte právo zasahovat do mých rozhodnutí.“
„Tohle je vnitřní konflikt Nesmrtelného klanu Wanjian!“
Ouyang neměl náladu se s ním zahazovat, a tak jen potřásl rukávy. Liu Zhengling se ho samozřejmě neodvážil zastavit útokem, ale i toto malé zpoždění stačilo na to, aby Luomei dostihl záda Yao Wangniana!
Nebylo pochyb o tom, že Yao Wangnian měl zemřít tady a teď!
Jiang Li náhle zvedl hlavu, aby se podíval na Yao Wangniana. Jeho tvář byla zkreslená nesnesitelnou bolestí a jeho tělo se třáslo. Zdálo se, že se snaží vymanit z řetězů, ale bez ohledu na to, jak moc se snažil, nakonec mohl jen stát a sledovat, jak jeho shixiong umírá.
Ne, je tu další osoba, která může pomoci.
Luomei najednou cítil, jak se na něj zezadu žene prudký poryv duchovní síly. Kultivační základna jeho nového protivníka nebyla nečekaně horší než Luomeiova. Byl nucen se otočit, aby se nejprve vypořádal s oním plíživým útokem.
Shora sestoupila postava a jejich duchovní síly se střetly. Ti dva museli odskočit zpět z nárazové vlny, a když přistáli na dlaždicích, kameny pod jejich nohama se rozpadly na malé kousky, které létaly všemi směry.
Luomei přimhouřil oči.
Cítil, že takový obrovský tlak, který ho napadl, může patřit pouze jednomu impozantnímu nepříteli, se kterým se předtím setkal.
Přesto ten, kdo stál před ním, byl „Sun Wuxia“, ten, kdo obsadil první místo v qianlinském shromáždění.
“Kdo. Jsi?“ Luomei kladl důraz na každé slovo.
Připomnělo mu to jeho souboj proti Jiufang Changmingovi v Hongluo, ale v té době jeho protivník neprokázal takovou nefalšovanou moc.
„Mé skromné já se jmenuje Jiufang Changming.“
Zvedl ruku k obličeji a okamžitě se změnil, jeho černé vlasy zbělely poblíž pasu. To byl skutečně Jiufang Changming.
“Nemožné,“ zašeptal Luomei. Nebylo to tak, že by se cítil oklamán, ale spíše nemohl uvěřit, že jeho soupeř mohl dosáhnout takového průlomu v krátké době od jejich posledního setkání.
Pokud byl Jiufang Changming z Hongluo oponentem, kterému by Luomei věnoval jen jediný pohled, ten Jiufang Changming před jeho očima, byl mocným nepřítelem, proti kterému si ani Luomei nebyl jistý, jestli nad ním může vyhrát!