Shenshang – kapitola 15

Jsi ještě chlap?

Yun Hai očividně přestal mluvit.

Hromový zvuk přitáhl pozornost všech tří, včetně Yun Haie.

Čím silnější byly plameny, tím větší byly; v dálce se ozvaly výbuchy a hluk uvnitř městských hradeb byl stále hlasitější.

Xu Jingxian: „Co se to proboha děje?!“

Na tuto otázku samozřejmě nikdo neodpověděl. Sama Xu Jingxian cítila, že odpověď nedostane, ale přesto nemohla odolat a zeptat se.

Ve světě kultivace je krize také příležitostí. I kdyby byl člověk vysoce nadaný, neznamenalo to, že by ve své kultivaci plul s větrem vzhůru k nebi; pořád museli vytahovat kaštany z ohně a riskovat život na každém kroku, aby zvýšili svou úroveň. Přestože Xu Jingxian zastávala pozici mistra vrcholu, klan Jianxue nebyl nikdy mírumilovným místem, kde byli lidé povolní ke kompromisu, takže se také musela probojovat až na vrchol.

*Plout s větrem vzhůru k nebi: hladce proplouvat — všechno jde hladce; dosáhnout lehce mraků — raketový vzestup (kariéry).
*Vytahovat kaštany z ohně — riskovat život na každém kroku

Jenomže situace před nimi byla nejasná a spěchat tam bez pochopení okolností by bylo neuvážené rozhodnutí.

Když nedostala žádnou odpověď, tiše zaklela, ale najednou uslyšela Changmingova slova: „Vypadá to, že musíme vstoupit do města Sedm hvězdných řek.“

Xu Jingxian zmateně otočila hlavu a nemohla si pomoci a ustoupila o půl kroku zpět.

Z hlubin husté mlhy se k nim pomalu plazila neurčitá šedá masa vzduchu, jako by ty šedé mlhy byly živým tvorem, stíny, které získávaly podobu těla.

Tvor neměl uši, oči, rty, nos ani jazyk a jeho končetiny byly jen duté tvary. Šel pomalu, ale vzdálenost mezi nimi byla krátká a brzy byl jen pár zhangů od nich.

*Zhang: 3,33 m

Xu Jingxian se sehnula, zvedla kus hořícího dříví a hodila ho směrem k té šedé hmotě čchi. Oheň opsal oblouk ve vzduchu a poleno dopadlo přímo na šedý antropomorfní stín.

Zaslechli šustivý zvuk a šedá mlha byla rozptýlena ohněm. Ale právě když si Xu Jingxian myslela, že porazila tohoto podivného tvora, šedá mlha, hemžící se jako hmyz, se znovu sestavila, vzala na sebe zpět lidskou podobu a pokračovala v pohybu směrem k nim, ještě rychleji než předtím.

„Co je to!“

Xu Jingxian věřila, že toho v životě viděla a zažila hodně, ale nikdy neviděla tak bizarní monstrum. Ani člověk, ani duch a už vůbec ani normální zlý duch.

„Tohle je červí světluška. Říká se, že je to duše člověka, který tragicky zemřel, posedlý parazitem; jiní říkají, že křivdy kultivujících, kteří zemřeli nespravedlivě, se „srážejí“ a získávají tvar. Nebojí se vody ani ohně a dokážou sežrat cokoliv. V Devíti vrstvách Propasti jsou vidět jen zřídka.“

*Červí světluška: část „červí“ má ve skutečnosti dva významy: 1. kadaverózní červ; 2. (v taoismu) démon, který přebývá v lidském těle a čeká, až ten člověk udělá chybu, a pak každých 60 let chodí k Nebeskému císaři, aby zlomyslně pomlouval lidi.

Yun Haiův hlas zněl, nyní o něco vážnější.

Xu Jingxian: „Zřídka se vidí, přesto jsme na jednu narazili!“

Všichni tři během řeči ustupovali. Changmingovy kroky byly těžké a trochu pomalé; nemohl držet krok se svými společníky a riskoval, že ho každou chvíli pohltí šedá mlha. Xu Jingxian poslala své tenké hedvábí, aby se mu omotalo kolem pasu a neslo ho.
Nebyl to náhlý akt shovívavosti. Byla cizinkou v neznámých Devíti vrstvách Propasti a jen Changming o tomhle místě něco věděl. Přestože byl křehký, měl všeobecné pochopení pro situaci, takže Xu Jingxian ho přirozeně nemohla jen tak klidně opustit a dívat se, jak umírá na tomhle místě.

„Proč jsi tak k ničemu!“

I když se rozhodla mu pomoct, pořád si musela stěžovat.

Pokud by to tak pokračovalo, byli by skutečně nuceni vstoupit do Sedmi hvězdných řek.
Před nimi bylo abnormální monstrum a za nimi chaotické plameny. Xu Jingxian nemohla uvěřit takové smůle a nechtěla okolnostem podlehnout. Popadla Changminga a jednou rukou ho odhodila stranou, druhou zvedla; dlouhá tenká hedvábná látka jí vyletěla z ruky směrem k šedé mlze!

Tenké hedvábí bylo lehké jako pírko, téměř bez hmotnosti. Ale v tu chvíli bylo rovné a ostré jako meč, a dokonce slyšeli, jak vzduch proráží zvuk; silné fialové paprsky doprovázely hedvábí. Tenhle útok by mohl být schopný zastavit i některé zkušené mistry.

“Přestaň!”

Changming ji chtěl zastavit, ale bylo příliš pozdě.

V příštím okamžiku se fialové paprsky srazily spolu s šedou mlhou. Stejně jako předtím se rozptýlily a rychle se spojily zpět a „požraly“ tenké hedvábí!

Xu Jingxian byla zaskočená. Chtěla přikázat tenkému hedvábí, aby se vrátilo do rukávu, ale uvědomila si, že část byla „sežrána“, zatímco šedé mlhy se přibližovaly a sledovaly zbývající polovinu hedvábí.

Yun Hai se mrknutím oka pohnul.

Nechytil Xu Jingxian, ale zvedl ruku, aby odřízl tenké hedvábí půl palce od jejích prstů a křičel:

„Ústup!“

Právě když zaznělo tohle slovo, Xu Jingxian, která neměla čas oplakávat své drahocenné hedvábí, popadla Changminga a vrhla se k Sedmi hvězdným řekám. Changming cítil, že jeho zápěstí je pevně sevřeno, a ani nemusel vyvíjet žádné úsilí, když jeho tělo letělo dopředu bez jeho vůle. Pláž nechali rychle za sebou. Rychlost útěku Xu Jingxian o život byla působivá a ukázala, že jak dokáže použít své tajné únikové techniky.

Changming chápal, proč byla tak vyděšená. Její tenké hedvábí se sice nedalo srovnávat s mušelínem z Donghaiského moře, přesto šlo o cenný a vzácný materiál. Šedá mlha mohla snadno „pohltit“ tenké hedvábí zahalené jejími duchovními silami a Xu Jingxian cítila, že její tělo není vůbec tak pevné jako hedvábí.

Teprve pak si uvědomila, že slova Yun Haie nebyla přehnaná.

Koneckonců, mnoho démonů, jako jsou tito, číhalo v Devíti vrstvách Propasti!

Blížili se k hluku a paprskům světla.

Viděli tyčící se majestátní městské hradby v jasném světle. Městské brány byly pevně zavřené, ale pro Xu Jingxian to nepředstavovalo problém. S Changmingem vletěla do města a přistála na jihovýchodním rohu střechy budovy. Otočila se, viděla, že šedá mlha je nepronásleduje, a teprve potom si povzdechla.

„Jsi ještě chlap? Jsi úplně k ničemu! Kdybych to věděla dřív, nechala bych tě tam!“

Changmingovy škublo v ústech.

Předtím to bylo „Ming-lang“ a „Ming-lang“, když ho následovala a na všechno se vyptávala, a teď se to změnilo na „jsi ještě chlap“.

Věděl velmi dobře, že od té doby, co před několika dny poměřil své síly se Zhou Keyiem, ačkoli oklamal svého třetího žáka, přesto utrpěl těžká vnitřní zranění. Pokud si mohl ušetřit nervy, snažil se o to co nejvíce.

Kromě toho by mu stejně jen pár slov neublížilo. Proto to nebral vážně, nechal Xu Jingxian stěžovat si na to samé znovu, počkal, až skončí, a teprve potom se zeptal: „A co daoyou Yun Hai?“

Xu Jingxian se podívala doleva a doprava, ale neviděla Yun Haie. Právě když si myslela, že buď nemůže utéct, nebo se zpozdil, zaslechla hlas.

„Jsem tady.“

Z ničeho nic se před nimi objevil Yun Hai.

„Yun-lang má velmi hluboké znalosti v kultivaci, přesto jsem nebyla schopná změřit tvoje dovednosti; mám oči, ale ve skutečnosti nerozeznám horu Tai!“

*Mít oči, ale nerozeznat horu Tai: nerozpoznat něčí velký talent.

Xu Jingxian byla ve svém srdci překvapená a částečně mu lichotila, částečně ho zkoumala.
Yun Hai neodpověděl a jen se usmál.

Tahle osoba je ještě prohnanější než Changming a nepromluví ani slovo, pomyslela si Xu Jingxian.

Najednou zvolala: „Ty démonické bytosti sem za námi nešly!“

Yun Hai: „Pravděpodobně kvůli Sedmi hvězdným řekám.“

Xu Jingxian: „Co tím myslíš?“

Yun Hai: „Sedm hvězdných řek je první vrstva z Devíti vrstev Propasti. Vstoupit do ní ve skutečnosti znamená vstoupit do první vrstvy formace, takže v ní musí být něco hrozivého, co dokáže udržet ty larvy na uzdě. Jinak by město už dávno zdevastovaly.“

Zatímco spolu mluvili, Changming se rozhlížel kolem.

Střecha byla vhodná pro výhled na zem pod nimi a on pozoroval město z výšky.

Přestože domy uvnitř města měly šedé stěny a černé dlaždice, architektura připomínala architekturu v Lidské říši. Po celém městě vypukly požáry, zvuky bojů přicházely jeden za druhým a všude byly vidět postavy kultivujících zapojených do soubojů.

Jistě, chaos v Sedmi hvězdných řekách už dosáhl bodu, kdy ho nebylo možné ignorovat.

I když se Xu Jingxian už dávno připravila, nemohla si pomoct a tupě na to zírala.

Viděla dva kultivující bojující nedaleko od nich. Jejich siluety se bleskově pohybovaly nahoru a dolů a jejich dovednosti již byly na stejné úrovni jako u velkých mistrů. Ačkoli se říká, že do Devíti vrstev Propasti mohou vstoupit pouze pozoruhodní lidé, síla těchto kultivujících Xu Jingxian zneklidňovala.

Pokud byli kultivující v první vrstvě Propasti tak impozantní, jak mocní byli lidé z druhé a dalších vrstev?

„Měli bychom najít bezpečnější pozici, tohle místo…“ je příliš nebezpečné, protože jsme snadným cílem, když stojíme na vyvýšeném místě.

Než však stihla dokončit svá slova, obě postavy v dálce náhle vyletěly nahoru, aby svedly vzájemný boj. Duchovní síly, které je obklopovaly, otřásly zemí. Na nebi se seskupily tmavé mraky, blesky blýskaly a hromy duněly, přitahovaly naráz pozornost všech ve městě.

Jedna osoba držela dlouhou tenkou hůl, na jejímž konci byly zlaté skleněné perly s vyrytými vzory osmi okvětních lístků lotosů. Byla tak oslnivě jasná, že dokázala předčít i záři slunce a měsíce.

Druhá osoba držela krátký tlustý bič s výraznými šupinami. Kolem se vznášela tmavě červená světla jako zlověstné šarlatové hvězdy. Oba byli připraveni zahájit boj ve vzduchu.
Když udeřil první blesk, pohnuli se.

Krátký bič nebyl nevýhodou, jak by si někteří mohli myslet. Muž bičem se ve skutečnosti mohl pohybovat rychleji než člověk s holí. Mrknutím oka vyletěla červená světla biče směrem k hlavě muže s holí a jeho holá hlava odrážela světlo; kdyby se někdo nedíval pořádně, mohl by si myslet, že jeho hlava slabě září.

Xu Jingxian byla překvapená.

„Tahle plešatá hlava mi přijde docela povědomá, mohla jsem ji už předtím vidět?“

„Jmenuje se Bei Shu,“ řekl Yun Hai.

Xu Jingxian: „Ten žák, kterého se zřekla škola Qingyun?“

Yun Hai: „Správně. Před lety prohrál bitvu proti mistrovi školy. Lidé říkají, že hned poté se náhle znepřátelil se školou Qingyun a opustil ji před zraky mnoha očí. Mnoho lidí čekalo, až ho škola Qingyun najde a zabije, ale před mnoha lety nečekaně zmizel. Ukázalo se, že přišel sem.“

Changming: „Kdo je nyní mistrem školy Qingyun?“

Yun Hai: „Buddhistický mnich Buku. Jeho světské jméno je Sun Buku.“

Changming: …

Yun Hai: „Daoyou Changming ho zná?“

Changming: „Slyšel jsem o něm hodně.“

Yun Hai se zasmál a pokračoval: „Když tenhle Buku právě zaujal pozici mistra školy Qingyun, okamžitě nařídil lidem, aby zabili Beie Shu. Bei Shu má docela štěstí, že je tady. I kdyby ho škola Qingyun chtěla mrtvého, nebudou ho moct zabít snadno.“

Xu Jingxian: „A co ta druhá osoba?“

Yun Hai: „Uši druhého člověka jsou o něco delší, než by měl mít obyčejný člověk, takže musí mít démonickou krev.“

Ti dva zápasící se pohybovali extrémně rychle, ale Xu Jingxian poté, co je sledovala s napjatou pozorností, si všimla, že uši muže s bičem jsou skutečně jiné, trochu špičatější. Zdálo se, že muž chtěl tuhle skutečnost skrýt tím, že si nechal rozpuštěné vlasy. Teprve když se pohnul, mohla vidět realitu.

Xu Jingxian kdysi slyšela o kultivujících s démonickou krví, ale bylo to poprvé, co jednoho spatřila na vlastní oči. Když uslyšela tahle slova, nemohla si pomoct a dlouho se na vlastníka krátkého biče dívala. Jeho útoky byly rychlé a silné, stejně silné jako Beie Shu. Až na to, že jeho rysy byly trochu drsné a vlasy nebyly černé, vypadal jako běžný kultivující. Kdyby Yun Hai neupozornil na jeho uši, nevšimla by si těchto malých detailů.
Muž s bičem měl nejen bohaté duchovní dovednosti, ale byl také fyzicky velmi silný. Bei Shu použil veškerou svou sílu, aby máchl holí, ale druhý ho zastavil krátkým bičem a nečekaně nepovolil ani o píď; nakonec to byl Bei Shu, kdo musel ustoupit o několik desítek metrů.

Ti dva svedli „světem otřásající“ bitvu poblíž centrální věže Sedmi hvězdných řek a jejich vzedmuté duchovní síly vytvořily cyklón, který se šířil kolem a proměnil vše, co mu stálo v cestě, na rozbité kusy.