Yune Weisi, jak dlouho budeš ještě předstírat?
Xu Jingxian se vrátila s prázdnou.
Yun Hai sejmul ruku.
Xu Jingxian si toho všimla a zamrkala.
Changming ji škádlil, jako by se nic nestalo: „Dáma nezahlédla žádný poklad, který by pro ni byl dost dobrý?“
Xu Jingxian špitla: „Pro toho, kdo překonal horou Wu, nejsou žádné mraky. Mistr klanu mi slíbil mušelín z Donghaiského moře, proč bych si přála něco jiného?“
*Pro toho, kdo překonal horu Wu, nejsou žádné mraky: (…a žádné řeky pro toho, kdo překonal oceán): ten, kdo viděl svět, se nezastaví před maličkostmi.
Po pravdě se jí líbilo pár prvotřídních duchovních nástrojů, ale vzali si je jiní. Pokud by je opravdu chtěla, mohla začít bojovat, ale Xu Jingxian neměla v úmyslu způsobit rozruch. Přišla sem, aby netěžila na úkor ostatních, takže nebylo třeba snažit se moc vyhrát, ale hodně ztratit.
Changming se usmál: „Jak víš, že ti mistr sekty Zhou nedá nakreslený dort?“
*Nakreslený dort: plané sliby.
„Snažíš se mě přimět, abych ztratila naději?“ Xu Jingxian se na něj úkosem podívala: „Právě mě požádal nějaký zřízenec, abych podala zprávu o našich školách a počtu lidí, pro které mají zařídit pokoje pro hosty, abychom si tam dnes večer odpočinuli. Tak jsem mu řekla, že jsme tady tři – “
Otevřela dlaň, ale byly v ní jen dva štítky.
„Jsme tři, pokoje dva. Kdo chce se mnou strávit jarní noc?“
Yun Hai si vzal jeden štítek.
„Vypadá to, že daoyou Xu může vést pouze osamělý život vdovy.“
Changming se dotkl svého nosu: „Jednu noc s madam Xu vydržím.“
*Dotkl se svého nosu: ukázat na sebe. Evropané si ukazují na srdce, Číňané na nos.
Xu Jingxian si povzdechla: „Moje srdce touží po jasném měsíci, ale měsíc svítí jen do příkopů.“
*Moje srdce touží po jasném měsíci, ale měsíc svítí jen do příkopů: být ke komukoli upřímný, zatímco ostatní jsou k vám pokrytečtí.
Domluvila, zavřela dlaň, otočila se a odešla, aniž by se ohlédla.
Yun Hai se usmál: „Daoyou Changmingu, prosím?“
Changming: …
Xu Jingxian odmítla prozradit jejich totožnost s tím, že jsou to pouze potulní kultivující; na svých tělech skrývali duchovní nástroje. Sluha od pódia je samozřejmě zanedbal, dal dva pokoje třem osobám a ty byly obyčejné, zapadlé, vlhké a ponuré.
*
Changming v místnosti nějakou dobu meditoval. Než otevřel oči, Yun Hai už zmizel beze stopy.
Místnost byla prázdná. Venku slabě zářila hustá mlha a měsíc a noční mraky byly jasně červené, ale přes mlhu nebyly vidět. V pozdním nočním tichu měl konečně volný čas přemýšlet o tomhle tajemném Yun Haiovi. Ale bez ohledu na to, jak dlouho přemýšlel, stále nemohl dospět ke konečnému závěru. Příliš dlouho toho nehodného žáka neviděl a jeho vzpomínky na něj už byly trochu nejasné.
Ale mezi těmito vágními vzpomínkami zůstaly některé epizody jasné a zřetelné. Když poprvé vstoupil do sekty svého mistra, byla deštivá noc. Byl vážně zraněný, ale celou noc klečel na zeleném obdélníkovém kameni pod širým nebem.
Changming zpočátku nebyl připravený ho přijmout.
V jeho očích by dokonalý přímý žák měl studovat Dao bez jakéhokoli rozptýlení a být talentovaný a vytrvalý. Pokud je člověk takový, má šanci prorazit do Nebeské říše.
Ale Yun Weisi byl plný hluboce zakořeněné nenávisti způsobené krvavým dluhem a chtěl ho uznat za svého mistra, jen aby se mohl pomstil.
Lidé, kteří jsou ovládáni svou nenávistí, nemohou nikdy dosáhnout vysokých výsledků.
Brány chrámu Yuhuang byly pevně zavřené a odmítly přijmout Yuna Weisiho.
Nepřátelé rodiny Yun dorazili k branám při prvním záblesku úsvitu s cílem zabít Yuna Weisiho přímo před chrámem Yuhuang.
Mysleli si, že lidé z chrámu Yuhuang nebudou zasahovat.
Před branami chrámu Yuhuang bylo plno hluku a povyku. Yun Weisi zoufale bojoval a odmítal sklonit hlavu. Zelený obdélníkový kámen byl celý nasáklý krví.
Nikdo nevěděl, jestli ta krev byla jeho nebo jeho nepřátel.
Changming se nakonec rozhodl zasáhnout.
A to dokonce osobně.
Zbavil se nepřátel rodiny Yun a způsobil si nekonečné potíže.
Yun Weisi tvrdě studoval a měl jasné porozumění Dao, které daleko předčilo běžné lidi. Byl schopný vytvořit i jiný přístup a z jednoho případu vyvodil mnoho věcí. Skutečně naplnil Changmingova očekávání a během několika let dosáhl vysoké kultivační úrovně. Mnoho věcí, které Changming kázal ostatním žákům, vyznělo naprázdno a pouze Yun Weisi jim dokázal porozumět a uměl je dokonce dobře využít.
Tehdy si Changming myslel, že i kdyby opustil chrám Yuhuang, Yun Weisi by mohl pokračovat v kráčení po jeho cestě a nakonec se stal prvním velkým mistrem taoistické sekty, který vzešel.
Ale teď byl nečekaně tady, v Devíti vrstvách Propasti.
Changming náhle otevřel oči.
Pár očí téměř na dosah na něj zíral.
Changming se k němu otočil, takže se Yun Hai napřímil a s úsměvem řekl: „Volal jsem tě několikrát, ale neodpověděl jsi. Skoro jsem si myslel, že tvoje duše opustila tvé tělo!“
Changming: „Daoyou Yun je v dobré náladě a uprostřed noci nespí. Chceš si se mnou od srdce popovídat?“
Yun Hai: „Jasně!“
Changming:…
Yun Hai: „Když jsem tě uviděl, připadal jsi mi povědomý. Ptal jsem se tě na to a ty jsi řekl, že jsme se mohli potkat v našich snech, ale já jsem nikdy žádné sny neměl. Je možné, že jsme se potkali v minulých životech?“
Changming si nebyl jistý, jestli je opravdu naštvaný, nebo jen hraje hloupého. Ale i kdyby to jen předstíral, jeho slova byla stále matoucí. Od chvíle, kdy se potkali na mořském pobřeží, se choval nenormálně.
Changming si nemohl pomoct, ale odhalil své myšlenky: „Znáš Yuna Weisiho?“
Yun Hai byl nejprve ohromen a pak se zasmál: „Odkud se vzal další s příjmením ‚Yun‘? Nejprve to byl Xiao Yun, pak Yun Weisi, je na tomhle světě tolik lidí s příjmením Yun? Nebo se do mě na první pohled zamiloval daoyou Changming a ve tvém srdci se zrodil obdiv, přesto se to neodvažuješ dát najevo, a teď hledáš záminky, jak navázat konverzaci?“
Changming řekl lhostejně: „Yune Weisi, jak dlouho budeš předstírat?“
Yun Hai se stále usmíval: „Obávám se, že si mě daoyou Changming spletl s jinou osobou. Jmenuji se Yun Hai, ne Yun Weisi.“
Changming řekl: „Máš jizvu na krku u levého ramene pod límcem róby. Během těch let, kdy jsi vstoupil do chrámu Yuhuang, jsi byl zraněn. Později jsi řekl, že si to chceš nechat jako připomínku lekce, kterou jsi se naučil, takže jsi se toho nikdy nezbavil. Jizva tam stále musí být.“
Yun Haiův prst se pohnul.
Díval se na Changminga.
Tlumené světlo rudého měsíce zářilo skrze štěrbinu okna a osvětlovalo jeho tvář ze strany.
Jeho rty byly bledé a mírně našpulené, což ukazovalo, že je šíleně tvrdohlavý. Ale z neznámých důvodů měl Yun Hai pocit, že je tvrdý jako masivní kámen a nic s ním nemohlo otřást.
Tak směšné. Byl to očividně slabý člověk, který mohl být každou chvíli zabit, přesto se odvážil vstoupit do Devíti vrstev Propasti a vypořádat se se všemi představitelnými druhy zlých duchů.
Jedna Yun Haiova ruka, ne, jeden z jeho prstů stačil k zabití tohohle muže, ale stále se snažil vypadat vyrovnaně a mluvil vesele.
Takže znovu, proč nezabil Changminga?
Yun Hai prohledal své vzpomínky, ale nenašel odpověď.
Nemohl se ubránit tomu, aby nebyl trochu nervózní.
„Proč se nestaráš o moji identitu spíš než o existenci jizvy na mém krku?“ Yun Hai mluvil pomalu. Zvedl koutky rtů a vyhrnul si pravý rukáv.
Changmingův pohled se tam přirozeně přesunul a on najednou ztuhl a trochu narovnal záda.
Od jeho lokte začínala štíhlá klikatá červená čára, která se táhla po jeho paži více než dva palce a uhýbala doprava a doleva. Běžný člověk by to považoval za rumělkový vzor, který lze vymazat jedním setřením, nic nenormálního.
Changming však věděl, že tato čára nejenže nemůže být odstraněna, ale že se časem také prodlouží, obtočí se mu kolem zápěstí, sestoupí z jeho dlaně a nakonec –
promění ho v démona.
„Má ten tvůj starý přítel také démonskou krev?“
Yun Hai na něj vrhl pohled úkosem a usmál se. Ale tento úsměv nějak připomínal svůdný démonický úsměv.
Nemožné.
Changming byl v šoku a v jeho mysli se objevilo tohle jediné slovo. Ale také dobře věděl, že na tomhle světě není nic nemožného.
Changming zvedl oči a podíval se na Yun Haie.
„Co se stalo?“
Yun Hai: „Vypadá to, že tvůj starý přítel nemá žádný vztah s démony.“
Changming: „Jak se ti tohle stalo?“
Yun Hai zvedl obočí: „Co, stále odmítáš přijmout, že nejsem tvůj starý přítel?“
Changming: „Ty jsi Yun Weisi a Yun Weisi jsi ty.“
Yun Hai se ušklíbl: „Daoyou Changming je tak tvrdohlavý! Dovol mi, abych tě přivedl se podívat na zábavnou hru. Možná ti pomůžu shromáždit všechny kultivující z pódia Sedmi hvězdných řek a najdeš tam svého starého přítele.“
Nečekal na Changmingovu námitku nebo souhlas a přímo ho táhl k východu.
Changming byl nucený následovat jeho lehké kroky. Stráže hlídkovaly po celém pódiu, ale Yun Hai bez problémů unikal jejich pozornosti i s Changmingem, dokud nedorazili na dvorek nádherné rezidence. Prošli hustým lesem a zastavili se u pootevřeného okna rezidence.
Changming neřekl nic, protože nemohl – Yun Hai ho umlčel nějakou technikou.
Druhý ho chytil za ruku a napsal mu do dlaně jedno slovo.
Počkej.
Počkej na co?
Changming na něj vrhl pohled. Yun Hai se jen usmál, neochotný to vysvětlit. Yun Hai také musel zakrýt jejich dech, protože lidé v místnosti si jejich přítomnosti nevšimli.
Changming rychle poznal ty dva uvnitř rezidence.
Ten, kdo porazil Tai Lua a stal se novým majitelem Sedmi hvězdných řek, Bei Shu.
A Zhang Mu.
„Můj pán vypadal dnes večer tak úžasně, že tento podřízený je za vás upřímně šťastný. Sedm hvězdných řek je první vrstva z Devíti vrstev Propasti, takže není příliš nebezpečná, ale obsahuje bohaté duchovní zdroje. Protože můj pán má na starosti Sedmihvězdné řeky, vaše postavení není horší než postavení mistra školy Qingyun. Mohou vyslat lidi a poslat je sem, ale obávám se, že jejich mistr vám nesahá ani po kotníky!“
Changming nikdy neslyšel Zhanga Mu mluvit tímhle způsobem.
Taktní a laskavý, upřímný a nadšený.
Zhang Mu byl jedním z mála lidí, kteří s ním mluvili ve Žlutých pramenech. Byl to mladý muž, který pocházel z malé sekty a byl zvyklý dodržovat obvyklá pravidla a předpisy. Jeho rozhodnutí vstoupit do Žlutých pramenů, aby získal zkušenosti, muselo být nejodvážnějším krokem v jeho životě, ale jeho vrozený talent byl příliš slabý a nedokázal prorazit se svými vlastními schopnostmi. I když pokročil v umění používat kopí, nemožnost pokroku ho stále omezovala.
Changminga nejprve napadlo, že využije příležitosti a poradí mu, ale přišel si pro ně roj zlých duchů a démonů. Zhang Mu se nedokázal odpoutat od svých vrozených slabostí a v kritické situaci mezi životem a smrti strčil Changminga do rukou démonů, aby si mohl sám zachránit život.
V tu chvíli se Changming vzdal Zhanga Mu.
Ale teď se s ním najednou znovu setkal na tomhle místě. Přes pootevřené okno Changming nejprve slyšel Bei Shuův smích a pak viděl děsivou scénu.