Shenshang – kapitola 32

On je ty a ty jsi on

Neohraničený zrcadlovitý povrch pod jejich nohama se táhl, kam až oko dohlédlo.
Vypadalo to jako povrch zrcadla, ale ve skutečnosti to byla jen voda. Lidé po ní nějakým způsobem mohli chodit a každý krok způsobil, že se objevily vlnky; jako by je nějaká síla tlačila zespoda ven, boty jim nepromokly.

Bylo to trochu podobné jezeru pod Duhovým mostem, ale ne tak docela.
Protože hladina Zrcadlového jezera nikdy neodrážela realitu.

A tady-

Changming sklonil hlavu a uviděl svou vlastní tvář. Mlha a mraky se mísily nad vodní hladinou, proplétaly se se slabými a mírně se houpajícími paprsky světla, jako by sváděly lidi, aby se přiblížili.

„Co je to za světlo?“ zeptal se Changming.

Yun Hai neodpověděl. Jednoduše udělal krok a vynesl Changminga do vzduchu, aby pozoroval obrovskou bezmeznou prázdnotu této říše.

Zářící předměty pod jejich nohama se začaly pomalu pohybovat a rozprchly se jako hvězdy na obloze. Dívat se na tohle jemné a teplé světle žluté světlo shora bylo jako dívat se z druhé strany na Mléčnou dráhu ve snu.

Changming nebyl první, kdo tam přišel.

Mnoho kultivujících bylo na tomto místě a všichni byli nevýslovně překvapeni a ponořeni do této scenérie.

Avšak tady byl čas tou nejzbytečnější a nejošidnější věcí. Pokud by se zde jejich vědomí ztratilo, možná by se jim ho nikdy nepodařilo získat zpět.

Changming byl jen na okamžik nepřítomný, ale rychle v tom našel logiku.
„Tahle světla jsou souhvězdí uspořádaná podle pohybů hvězd na obloze?“

„Jak se dalo čekat od člověka, který býval nejsilnějším mistrem na světě.“

Yun Hai s výsměchem: „Myslel jsem, že tě supi vyděsili až zkameníš.“

Changming několikrát zakašlal. Právě bojoval s Xu Fenglinem a byl zraněn, ale zpočátku si toho nevšiml. Ale když se dostal z dosahu nebezpečí, začaly ho bolet rány po celém těle. Kdyby ho Yun Hai nedržel za pas, Changming by nebyl schopný zůstat, natož se vznášet ve vzduchu.

V mysli se mu vynořily mapy souhvězdí a složení hvězd pod jeho nohama bylo ještě zřetelnější.

Byl tu Velký vůz a Sídlo duchů, Sídlo rozhozené sítě a Vrbové sídlo na jihu…

*Sídlo duchů: ~souhvězdí Raka.
*Sídlo rozhozené sítě: ~souhvězdí Hydry.
*Vrbové sídlo: ~souhvězdí Hydry.

„Vytvořil to všechno Yun Weisi?“

„Když člověk kultivuje bezcitné Dao, odloží své pocity a zapomene na svůj život. Každý světelný zdroj je jednou z jeho vzpomínek, které se dobrovolně rozhodl vzdát. Někteří z těch, kteří sem přišli, se těchto světel dotkli a viděli svou vlastní minulost; někteří z nich se do nich zamotali bez cesty ven a bez vůle opustit toto místo. Vidíš ty modré hvězdné paprsky obklopující některá světelná souhvězdí? Jsou to duše lidí, kteří odmítli přijít k rozumu. Jejich těla už dávno zmizela, ale jejich duše a duchové stále přebývají, nesou zášť a nejsou ochotni nechat všechno za sebou. Zatímco venku uplynulo jen několik desetiletí, na tomhle místě se to rovná stovkám tisíc let.“

Changming: „Tak co jsi viděl?“

Yun Hai: „Jsem člověk bez vzpomínek, není se na co dívat.“

Natáhl paži, aby zachytil nejbližší zářící shluk. Jakmile se ho dotkl, shluk se rozprchl, jako světlušky, když se rozletí do všech stran a tančí ve vzduchu. Zakrátko se spojily zpět do stavu, v jakém bývaly.

„Neměl jsi o tom pochybnosti už dávno?“

Tohle místo bylo chaotické. Přítomnost a budoucnost se mísily a ztratily svůj původní význam; dlouhé dny minulosti, stejně jako život a smrt, byly nyní také bezvýznamné a vzpomínky byly zmatené, zatímco duše a duchové se oddělili od vědomí.

Pro Yuna Weisiho bylo těžké uniknout stejnému osudu.

Denní Yun Weisi se vzdal svých sedmi emocí a šesti potěšení smyslů.

*Sedm emocí: štěstí, hněv, smutek, strach, láska, nenávist, touha.
*Šest potěšení smyslů: jeden z každých šesti smyslů.

A on, Yun Hai, existoval jen v noci, objevil se odnikud a neměl ani minulost, ani budoucnost. Každý okamžik pro něj byl prchavý jako krátce kvetoucí epiphyllum.

*Epiphyllum: aka ‚princezna nočního kaktusu‘, druh květiny, která kvete pouze v noci. U nás známá jako fylokaktus, listokvět.

„On je ty a ty jsi on.“

„Nejsme stejní.“

Changming se ho znovu nesnažil přesvědčovat.

Spíše s udiveným výrazem obdivoval malebnou scenérii Mléčné dráhy pod svýma nohama.

Yun Hai si ani nedokázal představit, kde se vzal všechen ten klid a radost –
očividně padl do pasti, nebyl schopen odporu, ztratil kultivaci a dokonce nebylo jasné, zda bude někdy schopný toto místo opustit.

Ti, kterým se podařilo doputovat na toto místo, byli všichni fénixové a draci mezi lidmi; mezi nimi však někteří přišli, aby našli duchovní nástroje, někteří přišli, aby zpevnili svou mysl a postoupili v kultivaci, a někteří chtěli zahodit svou minulost a začít znovu na tomto místě.

*Fénixové a draci mezi lidmi: vynikající lidé.

Všichni tito lidé ale nakonec nejenže nezískali, co chtěli, ale nezbyly po nich ani ostatky, jejich duše a duchové bloudili bez odhodlání se rozplynout a proměnily se v pouhé jiskry zdobící moře hvězd.

„Právě jsem si vzpomněl na jednu epizodu z mé minulosti.“

„Hm?“

„Týká se to Devíti vrstev Propasti. Tenkrát jsem chytil sukubu na posvátné hoře Wan. Řekla, že ji někdo zavolal, aby uzavřeli krevní kontrakt. I kdybych ji býval zabil, bylo by to k ničemu, protože nebyla ani první, ani poslední.“

„Všichni říkají, že jsi to byl ty, kdo se spojil s démony a zradil ty, kteří se snažili chránit formaci.“

„Mrtví mlčí, nikdy by se neočistili od obvinění. Mám jen štěstí, že jsem zatím přežil.“

„Takže, suma sumárum, kdo vyvolal ty démony?“

„Tehdy jsem si všiml pečetě rodiny Situ na ruce té sukuby.“

„Osoba s příjmením Situ jednou vstoupila na Pusté pobřeží. Řekl, že se jmenuje Situ Yuan.“

Yun Hai natáhl ruku a ukázal na místo nedaleko.

„Měly by tam být jeho duše a duch.“

Changming: „Pamatuji si Situ Yuana. Byl to synovec Situ Wanhua. Poté, co jsem uviděl tu pečeť, šel jsem za rodinou Situ a našel jejich hlavu, Situ Wanhua.“

Yun Hai: „Je Situ Wanhuo slavný?“

Changming: „Tehdy bylo na světě deset velmistrů a mezi nimi byl i Situ Wanhuo. Kultivoval v ústraní mnoho let bez průlomu a jeho povaha byla vznětlivá a tvrdohlavá; nenásledoval buddhismus, taoismus nebo konfucianismus, ale preferoval jiné školy. Ale když jsem se dostal k rodině Situ, Situ Wanhuo už zemřel. Jiní říkali, že noc předtím byl posedlý svými vnitřními démony, jeho tělo se „zlomilo“ a on zahynul. Obloha byla v tu chvíli abnormální a lidé ze vzdálenosti mnoha li v okolí jejich bydliště to viděli.“

Yun Hai: „Mohl předstírat svou smrt.“

Changming: „Také jsem si to myslel. Ale viděl jsem mrtvolu Situ Wanhua na vlastní oči, rozhodně to nebyl podvod. Rodina Situ ztratila prominentního mistra, což oslabilo její chuť do života a zhroutila se a už nikdy nebyla obnovena.“

Yun Hai: „Když jsi to řekl, vzpomněl jsem si na jednu věc. Ten Situ Yuan, který sem přišel, řekl, že se snaží vymítit své vnitřní démony a pokročit v kultivaci, aby obnovil svou rodinu.“

Changming: „To dokazuje, že Situ Wanhuo je skutečně mrtvý, jinak by neseděl a nesledoval úpadek rodiny Situ. V té době se na posvátné hoře Wan objevovalo stále více démonických trhlin; mnoho démonů řádilo v lidském světě a démonická čchi spolkla duchovní sílu mnoha duchovních míst. Obyčejní lidé to neunesli. Kamkoli démoni přišli, vyvraždili města a vesnice; později se lépe schovávali a vydávali se za lidské bytosti. Mnoho lidí hledalo způsob, jak je zlikvidovat. Ren Haishan, mistr klanu Kunlun Jian, navrhl založit formaci Liuhe Zhutian na posvátné hoře Wan, aby utěsnila démonické trhliny. Našel mě a doufal, že mu také pomůžu.“

Yun Hai: „Souhlasil jsi.“

Changming: „Souhlasil jsem. Tehdy jsem prozkoumával stejný problém, ale nenašel jsem žádné stopy. Myslel jsem si, že ten, kdo ovládá démony v zákulisí, nebude moci z povzdálí sledovat formaci, která by všechny ty trhliny uzavřela.“

Yun Hai: „Ale stalo se něco neočekávaného, když jsi sestavoval formaci?“

Changming: „Ano. Byl jsem zodpovědný za pozici kan, měl jsem pouze zajistit, aby na ní nezhaslo světlo. Ale najednou všechny potkal nějaký kolaps jeden za druhým. Jeden kmen nemůže podepřít potácející se budovu a nakonec jsem selhal kvůli nedostatku posledního úsilí. Můj duch a duše byly zraněny a musel jsem bloudit Žlutými prameny, než se mi konečně podařilo vrátit se sem.“

Yun Hai: „Kdo měl jako první ten kolaps?“

Changming soustředil svou pozornost a chvíli přemýšlel, ale pak zavrtěl hlavou.
„Nepamatuju si. V té době bylo všechno v naprostém chaosu a moje vzpomínky na ten den jsou stále neúplné. Nemůžu si je vybavit.“

Changming natáhl paži k nejbližší světelné kouli. Ale ve chvíli, kdy se ji chtěl dotknout, ho Yun Hai pevně chytil za zápěstí.

Changming se na něj podíval.

Jeho paže se jakoby pohybovala sama od sebe, jako by…

Yun Hai mu sevřel paži a přejel kolem toho shluku světla. Před očima jim šlehaly plameny a v obrovském prostoru běloby vířily sněhové vločky na nebi jako peříčka a pokrývaly nebe i zemi.

Vše na tomto světě se opakuje v kruzích a nakonec se vrací tam, kde to začalo.

Yun Hai tam potkal mnoho lidí. Viděl, jak vstoupili na tohle místo a prošli stejnou zkouškou života a smrti; viděl, jak pociťují potěšení, hněv, smutek a radost, roní hořké slzy, když už bylo příliš pozdě na lítost.

Yun Hai nebyl ani v nejmenším dojatý a dokonce je považoval za směšné. Ale teď chtěl vidět Changmingovu minulost. Tyto fragmenty světla neukazovaly jen příběhy z minulosti.
I když se tyto události již v minulosti odehrály, neznamenalo to, že je nelze změnit.

Kdyby to Changming věděl, co by udělal?

Tahle osoba ho skutečně dojala, cítil vášnivou zvědavost, kterou by neměl cítit.

*

Yun Hai otevřel oči.

Obloha byla tmavá, stál na kraji lesa.

Po jeho levici byl hustý les a po pravici horský potok. Směrem k lesu se ozvalo kašlání a nedaleko rachotila kola koňského povozu.

Obklopila ho tma. Yun Hai otevřel dlaň s úmyslem přivolat nějaké světlo, ale nic se neobjevilo.

Na okamžik zkameněl.

„Meči, pojď.“

Jeho ruka byla stále prázdná. Stejně jako v Nebeském městě byly jeho duchovní síly úplně pryč.

Kola kočáru konečně zpomalila. Zastavil se na kraji silnice.

Závěsy se roztáhly a mladá dáma vystrčila hlavu, aby se podívala doprava a doleva.
„Mladá paní, nemůžeme jet vpřed, je to příliš nebezpečné!“

Dívka ukázala prstem na Changminga, který seděl na kraji silnice a kašlal.

„Nejsou tu lidé? Tenhle si tady sedí v klídku!“

Kočí nespokojeně zahučel a dál ji trpělivě přesvědčoval: „Před námi je hraniční kámen. Pokud pojedeme dále, můžeme narazit na Tanguty, kteří straší v těchto zemích, aby drancovali obyčejné lidi, neměli bychom tam jezdit!“

*Tangutové: starověký kmen, který existoval zhruba od 7. století našeho letopočtu do 16. století našeho letopočtu. Prostředí románu se asi odehrává v dynastii Han (3. století našeho letopočtu).

Dívka: „Ale slyšela jsem, že když se letos v Dunovém moři v západních oblastech bude konat shromáždění Qianlin, sejde se tam mnoho nesmrtelných mistrů. Pokud chci mít za svého chotě nesmrtelného, je to moje jediná šance.“

*Dunové moře: pravděpodobně odkazuje na poušť Taklamakan atd.

Kočí: „Ti nesmrtelní létají v kruzích, který z nich skloní hlavu, aby se podíval na smrtelníky na zemi? Mladá paní, trávíte příliš mnoho času čtením pohádek, jste příliš naivní!“

Dívka se zazubila a seskočila z vozu: „Strýčku, klid, já se jich nebojím. Vraťte se zpátky, já si poradím sama.“

Přistoupila blíže k Changmingovi.

„Má tenhle pán také v úmyslu jít do Dunového moře v západních oblastech?“

Changming zvedl hlavu.

Dívka byla trochu překvapená.

„Pánové, vy jste opravdu pěkní! Jste ženatí?“

Yun Hai vyšel z lesa právě v pravý čas, aby ji slyšel, jak se ptá na Changmingovo manželství.

Aniž by chodila kolem horké kaše, rovnou otevřela dveře, aby se podívala na horu, bez sebemenšího studu.

*Otevřete dveře, aby se podívala na horu: dostat se přímo k věci.

Changmingova tolerance byla nečekaně vysoká a on pořád neodpověděl.

Dívka řekla: „Pánové moji, jak vypadám?“

Yun Hai: …

„Je to kultivující, nemůže se oženit.“ Yun Hai odpověděl na její otázku místo Changminga.
Dívka se nechtěla vzdát: „Nesnažte se mě oklamat, vím, že kultivující mají také taoistické partnery!“

Changming řekl: „Ve vašem věku už vaše „kořeny“ a kosti přestaly růst a vaše kultivační schopnosti nejsou značné. Obávám se, že jen málo sekt vás bude ochotno přijmout.“

Dívka se kousla do rtu: „Pak budu jen sledovat zábavu z povzdálí a poté tuhle myšlenku úplně zahodím a vrátím se.“

Vypadala jako zhýčkaná dcera z bohaté a vlivné rodiny a nevěděla nic o tom, jak zlomyslný je skutečný svět. I když nějaké dovednosti měla, pro ostatní byly jen bezvýznamným prachem.

Changming se podíval na spodní část její sukně. Dívka sledovala trasu jeho pohledu a rychle o krok ustoupila, naštvaná a zahanbená.
„Jsi příliš hrubý!“

„Rozhodla jste se vydat na dlouhou cestu, ale vaše boty jsou sváteční obuv s měkkou podrážkou – opotřebují se, než uděláte pár desítek kroků. Ten vozka to myslel dobře a také vám doporučuji jet domů. Pokud budete pokračovat v cestě vpřed, nejenže potkáte bandity, ale kultivující při sebemenším provinění vytáhnou meče a snesou na nevinné neštěstí.“

Když uslyšela jeho slova, seděla nehybně, objímala si kolena, trochu znechucená.
„Nemám kam jít. Jestli se teď vrátím domů, určitě mě zadrží a nebudu moct nikam jít. Chci se jen letmo podívat, jak se kultivují nesmrtelní. Můžeš mě tam vzít?“

Zvedla hlavu, aby se podívala na Changminga s tváří plnou očekávání.

Changming: „Vypadám jako dobrý člověk?“

Dívka: „Úplně.“

Changming: „Jak se jmenuješ?“

Dívka: „Cong Rong, jsem z hlavního města.“

Changming ztuhl. „Cong z ‚hustého lesa‘, Rong z ‚vlastností‘?“

*Hustý les: pinyin je ‚cónglín‘, to samé v Cóng.
*Vlastnosti: jako vzhled obličeje je pinyin ‚róngyán‘, to samé v Róng.

Cong Rong: „Znáš mě?“

Changming: „Něco málo jsem slyšel.“

Cong Rong našpuleně: „Tak nic neříkej, určitě jsi slyšel něco špatného!“

Changming se tiše usmál.

„Pánové, můžu znát vaše jména?“

„Jmenuji se Changming, jeho jméno je Yun Hai.“

Pohled Cong Rong bloudil mezi nimi dvěma. „Připadáte mi povědomí, jako bych vás někde viděla.“

Changming: „Pojďme.“

Cong Rong: „Kam?“

Changming: „Na shromáždění Qianlin. Vezmeme tě s sebou.“

Cong Rong byla ráda. Zdálo se, že má přirozenou důvěru v Changminga a Yun Haie, nebo možná nebyla ani trochu ostražitá. Společnou cestu s cizími lidmi přijala bez mrknutí oka a dokonce svému upřímnému a laskavému kočímu řekla, aby se vrátil. Changming jí řekl, že poté, co překročí vrchol Yuru, který byl před nimi, aby se dostali do města Yuru, si tam bude moci koupit pohodlnější oblečení.

Než však udělala pár kroků, začaly Cong Rong bolet nohy a začala se plahočit daleko za Changmingem a tím druhým.

Yun Hai si myslel, že je otravná od hlavy až k patě. Navíc nechápal, proč Changming, který dříve věci řešil s jasnou hlavou, souhlasil, že ji vezme s sebou po jediné žádosti.

„Jste vy dva staří známí?“ zeptal se Yun Hai.

„Nikdy jsme se osobně nesetkali,“ řekl Changming.

„Nezapomeň, že jsme v minulosti,“ připomněl mu Yun Hai.

Changming: „Pokud si dobře pamatuji, zítra v noci se ve městě Yuru přihodí pohroma, která udiví celý svět. Přes noc bude zničeno mnoho životů a pak se lidé probudí jako mrtvoly, aby se proměnili v jiangshi a začali ubližovat ostatním všude kolem. Přišel jsem do města Yuru den po masakru a přede mnou dorazili dva lidé. Podařilo se jim zachránit několik lidí, kteří nebyli přílišně otráveni mrtvolnými toxiny, a byla mezi nimi i dívka jménem Cong Rong. Byla svědkem začátku masakru a byla jediná, kdo viděl viníka. Ale i když ji vyčistili od mrtvolných toxinů, oslepla na zbytek života a všechny léky a jehly ji nevyléčily, protože zůstala velice slabá.“

*Jiangshi: čínští upíři/zombie/oživlé mrtvoly.

Yun Hai pochopil, co tím ten druhý myslel: „Chceš tam jít a najít vraha?“

Changming: „Jeden z těch dvou, kteří se tam dostali přede mnou, byl přesně Situ Wanhuo. A ten druhý má ve skutečnosti hodně společného s tvým původem.“

Yun Hai zvedl obočí: „Nečekal jsem, že tu bude druhý člověk, ohledně kterého bys zašel tak daleko, že bys řekl, že má hodně společného s mým původem.“

Changming: „Je to tvůj otec, Yun Chang’an.“

Yun Hai: …

Changming: „A co víc, ta dívka, kterou nemáš rád ve všech možných ohledech, Cong Rong, je přesně tvoje matka.“

Yun Hai: ???

Viděl Changmingův škádlivý výraz a nakrátko ztratil slova.

Yun Hai si nejprve myslel, že se vrátili do času poté, co byl Yun Weisi přijat jako Changmingův žák; nikdy by ho nenapadlo, že se dostanou do tak vzdálené minulosti.

„Cong Rong, která teď putuje s námi, se stále ještě nedala dohromady s Yunem Chang’anem; utekla ze svého domova, aby se vyhnula domluvené svatbě. Přestože po tomhle incidentu s vraždami ve městě Yuru oslepla, ona a Yun Chang’an si jeden druhého upřímně vážili. Rodiny Yun a Cong byly původně na stejném stupni ve společenském postavení, ale kvůli slepotě Cong Rong se rodina Yun proti tomuto manželství postavila a po tvém narození tě nepřijala. Tak to bylo, dokud se styl vládnutí dynastie Hong náhle nezměnil a oni dva se do toho nezapletli.“

Changming mluvil beze spěchu. „Nikdy bych si nemyslel, že se vrátíme do téhle doby. Ale když už jsme tady, kdo ví, možná zjistíme pravdu a třeba zachráníme oči tvé matky.“

„Počkejte na mě, nechoďte tak rychle, bojím se tmy!“

Zezadu se ozval sladký hlas Cong Rong. Rychle je dohonila a lapala po dechu.

„Hodný pane Mingu, když ještě nemáte taoistického partnera, proč nevzít v potaz mě? Na první pohled jsem se do vás zamilovala. Osud nás společně spojil, abychom se stali taoistickými partnery, a rozhodně budeme v našich srdcích a duších sjednoceni na celý život!“ Ani nevrhla pohled na Yun Haie s očima přilepenýma na Changminga.

Koutky Yun Haiových úst sebou lehce cukaly a cítil, jak ho svrbí ruce.

►►►

Poznámka překladatele:
Něco o jiangshi: vtipné protiopatření proti těmto zombíkům: „Upuštění měšce s mincemi může způsobit, že jiangshi začne počítat mince.”