Yune Weisi, opravdu jsi všechno zapomněl?
Cong Rong byla naivní a nevinná dívka.
Podle jejího názoru nestálo nad ničím truchlit ani po dobu půl shichenu, a pocit vyčerpání z jejich dlouhé cesty brzy vystřídala zvědavost vůči těm dvěma, Changmingovi a Yun Haiovi. Celou cestu se bez přestání ptala na věci související s kultivací, ptala se, kteří nesmrtelní a jaké druhy elixírů života jsou dnes nebeským ořem létajícím po obloze – přišla s nekonečným proudem originálních nápadů. Yun Hai ji ignoroval, a tak se držela Changminga.
*Půl shichenu: jedna hodina.
*Nebeský oř létající po obloze: mocný a ambiciózní.
Zvláštní bylo, že Changming s ní měl nekonečnou trpělivost.
„Changmingu-gege, na kterém vrcholu kultivuješ?“
*-gege: starší bratr.
„Na vrcholu Lingbo,“ plácl Changming náhodně.
V této době ještě nebyl klan Jianxue založen, samozřejmě nikdo nikdy neslyšel o vrcholu Lingbo.
„To jméno zní hezky, takže na tom vrcholu musí žít hodně nesmrtelných. Changmingu-gege, můžeš se mnou letět na svém meči? Potkala jsem kultivujícího, služebníka Jeho Veličenstva korunního prince, který dokázal ovládat svůj meč, že létal, ale sama jsem to nikdy nezkusila.“
*Zní to hezky: Lingbo je doslova ,řítící se vlny‘ a přeneseně. ‚našlapuje ladně, jako víla kráčející po vlnách‘.
„Byl jsem zraněn, takže by to bylo nepohodlné. Proč se nezeptáš daoyou Yuna Haie?“ Changming srazil polovinu na úplnou 0,5 a přímo odklonil tyhle vody kalamity na východ.
Srazit polovinu na nula celá pět: přeneseně „vyhnout se veškeré odpovědnosti“, což je kombinace dvou idiomů, které pocházejí z pravidel dělení při počítání na počítadle. (?)
*Odklonit vody kalamity na východ: hodit něco na někoho. Není to tradiční čínské úsloví; pochází z anglo-francouzské politiky ústupků odklonění Hitlera, kalamitních vod, na východ.
Cong Rong se podívala na Yun Haie.
Yun Hai šel před nimi o několik kroků a střapec jeho meče Chunzhao se rytmicky houpal s každým krokem.
„Mám ochrnuté ruce.“
Yun Hai ani neotočil hlavu.
Cong Rong: …
Mrkla na Changminga, změnila téma a položila další otázky.
„Changmingu-gege, víš, které sekty kterých frakcí přijímají žáky mého věku?“
„Není lepší žít šťastný život jako obyčejný člověk, vdát se a mít syna?“ Changming se v odpovědi zeptal: „Proč jsi s finanční situací své rodiny uběhla tisíc li, jen aby sis splnila čistě imaginární sen?“
Kdyby bývala nepřišla do města Yuru, její oči by nebyly poškozeny. Veškeré neštěstí, které přišlo ruku v ruce v druhé polovině života Cong Rong, začalo touhle jedinou cestou.
Samozřejmě, v tuto chvíli Cong Rong o tom všem ještě nevěděla, ale Changming si byl naprosto jistý.
Kdyby se Cong Rong nikdy nesetkala s Yun Chang’anem, neměla by Yuna Weisiho.
A pokud by k té interakci mezi rodinami Yun a Cong nikdy nedošlo, Yun Weisi by nevstoupil do chrámu Yuhuang.
Každé sousto a každý doušek, vše je předem dané. Kdyby tomuto masakru zabránil, existoval by vůbec oddaný a dokonalý Yun Weisi?
„Teď je mi dvacet a nikdy jsem neopustila svoji rodinu. Pokaždé, když jsme opouštěli hlavní město, jsem chtěla vylézt na nějakou horu, abych se stala učedníkem, ale členové mé rodiny mi vždy říkali, že nesmím dělat to a to, jako bych sama bez nich nebyla schopná ničeho dosáhnout. Promrhala jsem roky a léta, protože jsem nechtěla dělat problémy svým rodičům, ale byla jsem pořád nespokojenější. Tak to bylo před tímhle domluveným sňatkem.“
Cong Rong donekonečna ventilovala své problémy a ztělesňovala starosti dívky narozené se stříbrnou lžičkou v puse.
Pokud by se narodila v rodině sužované chudobou, kde by si člověk dělal starosti, co bude jíst ráno a večer, neměla by čas pomýšlet na to, že se kultivací stane nesmrtelnou.
Takhle funguje svět: lidé touží po tom, jak Sichuan zajal Gansua, a jejich chamtivost nezná mezí.
*Toužit po tom, jak Sichuan zajal Gansua: mít neukojitelné touhy. Z „Historie pozdější dynastie Han“.
„S kterou rodinou bylo tvoje manželství domluveno?“
„Stejně je neznáš. Je to rodina Yun.“
*
Velmi brzy se dostali na úpatí hory. Cong Rong už byla vyčerpaná, vůbec nemohla pokračovat v chůzi a chtěla se zastavit, aby si odpočinula. Našli rovnou zem, kde rozdělali oheň a dali si pauzu.
V této době byly velké země Číny sjednoceny, ale svět nebyl mírumilovný. Ačkoli kultivující zabíjeli lidi, aby získali poklady, obvykle opovrhovali útoky na obyčejný lid; naopak bandité z hor, tahle havěť společnosti, často strašila lidi. Ale s těmihle záležitostmi si nijak nelámali hlavu. I kdyby nebyl žádný Changming nebo Yun Hai, Cong Rong by byla s to se s nimi vypořádat. Důvodem, proč se odvážila vydat se do světa sama, bylo to, že její dovednosti v bojovém umění nebyly zlé.
„Zbývá půl shichenu, nebo možná ještě méně,“ řekl Yun Hai najednou bezvýznamně.
Překvapivě byl jeho výraz trochu unavený. Changming ho takhle nikdy neviděl.
„Yune Weisi?“ Changmingovi zaplesalo srdce.
Yun Hai zabručel a koutky úst se mu stočily do škádlivé křivky.
„Chceš ho vidět víc?“
Koneckonců tohle byl Yun Weisi, skutečný Yun Weisi. A jen Yun Hai se dokázal objevil v náhodném okamžiku a mohl kdykoli zmizet.
Avšak Yun Hai si stále pamatoval oheň na pláži u moře a Changminga, který seděl vedle něj. To bylo poprvé, co se setkali, ne v dešti před chrámem Yuhuang. Nebyl to ten Yun Weisi, který z celého srdce chtěl zabít Jiufang Changminga.
Nečekal na Changmingovu odpověď. Zatmělo se mu před očima.
Na obzoru se prodral první paprsek světla a Changming viděl, jak Yun Hai sklonil hlavu, jako by usnul. Za okamžik znovu otevřel oči, ale jeho výraz byl úplně jiný.
Jakmile uviděl Changminga, chtěl podvědomě tasit meč, ale uvědomil si, že v sobě nemá žádné duchovní síly.
Changming apaticky odpočíval se zavřenýma očima, stále se opíral o strom. Vůbec se nestaral o meč, který se mu tiskl ke krku.
Yun Weisi se zamračil a rozhlédl se.
Viděl Cong Rong a prostředí, které bylo jiné než včera. Očividně už to nebylo Nebeské město. A nebylo to ani žádné jiné místo Devíti vrstev Propasti. Yun Weisi si to uvědomil a zamračil se ještě více.
„Pusté pobřeží?“
Changming: „Správně.“
Yun Weisi se znovu zeptal: „Kde to jsme?“
Changming: „Na cestě do města Yuru. Už bys měl uhodnout, kdo to je.“
Yun Weisi zíral na Cong Rong, která nějakou dobu tiše spala. Changming ji předtím stlačil spánkové aku body, takže nyní hluboce spala a nevěděla nic o tom, co se děje.
*Spánkové aku body: celkem jsou čtyři spánkové aku body: neiguan a shenmen (uklidňující účinek na mysl), hegu (regulující čchi a krev) a xinbao (tonizující srdce a ledviny). V moderní konvenční medicíně prý pomáhají léčit nespavost.
„Cong Rong.“
Changming přikývl: „Mám otázku, která pro mě zůstala záhadou i po dlouhém přemýšlení, dobře, že se tě teď můžu zeptat. Mluvil jsem s Yun Haiem. Tohle místo každému umožní vzpomenout si na své dávno zapomenuté vzpomínky, ale já jsem přišel do města Yuru druhý den po masakru a nikdy jsem s tvou matkou nic neprožil. Jak jsme se sem dostali?“
Yun Weisi řekl: „Tohle nejsou vzpomínky.“
Changming se zeptal: „Tak co je to?“
Yun Weisi našpulil rty a zamračil se. Jeho výraz se trochu ztratil, když se pracně prohrabával ve vzpomínkách.
„Je to formace. Čas se vrací a mísí se se vzpomínkami, totéž platí pro lidi.“
Během těch dlouhých let a krátkých měsíců, které strávil v Devíti vrstvách Propasti, zahazováním vzpomínek, které považoval na Pustém pobřeží za zbytečné, se tyto vzpomínky rozpadaly na kusy. Zůstalo jen množství rozbitých střípků, které mu čas od času proklouzly myslí, stejně jako jehly potápějící se v oceánu.
Yun Weisi sklonil hlavu a přitiskl si ruku na čelo, snášel bolest hlavy, aby zachytil tyto vzpomínky.
„Všechny vzpomínky jsou spojeny se zážitky… Terén posvátné hory Wan je zvláštní a přetrvávala tam duchovní čchi z dávných dob; kultivující na tom místě poté cvičili, pak se přidala démonická čchi a síla formace Liuhe Zhutian. Té noci, kdy se současně objevilo pět hvězd na obloze, když nastaly příznivé časové, geografické a sociální podmínky, jing a jang se obrátily, qian a kun se přetočily – tehdy se konečně vytvořilo Devět vrstev Propasti… Devět vrstev Propasti je vlastně pokračováním formace Liuhe Zhutian z té doby.“
*Noc, kdy se na obloze objevilo pět hvězd současně: Merkur (vodní hvězda), Venuše (zlatá hvězda), Mars (hvězda ohně), Jupiter (hvězda dřeva), Saturn (hvězda země). Příznivé znamení.
*Qian a kun se přetočily: svět se obrátil vzhůru nohama. Qian a kun jsou dvě protichůdné pozice v Osmi trigramech.
Mluvil nesouvisle, ale Changming mu rozuměl.
„Chceš říct, že vzpomínky mnoha lidí a jejich zkušenosti jsou zde smíchané, a pokud se tady, řekněme, rozhodneme jinak, můžeme změnit i skutečný výsledek?“
Yun Weisi: „Mělo by to tak být.“
Changmingův výraz se mírně změnil: „Taková obrovská formace nemůže být výtvorem jednoho člověka. Kdo s tebou po ta léta spolupracoval?“
Yun Weisi zamumlal: „Z paláce Wanxiang…“
Changming: „Chi Bijiang.“
„Ona, ale nejen ona, byli tam další tři.“
„Kdo?“
„Nemůžu si vzpomenout.“
Yun Weisi znovu nasadil svůj výraz „světské záležitosti se mě netýkají“, čímž Changminga varoval.
„Každá věc na Zemi má svůj osud. Pokud zde něco změníš, nemusí to nutně dopadnout tak, jak bys chtěl. Naopak změna trajektorií hvězd osudu může vést k naprostému chaosu a nakonec tady zmizíš i ty. Všichni, kdo sem přišli předtím, si mysleli, že budou schopni zvrátit různé tragédie, ale ani jeden neunikl osudu zmizení jako páry nad hrncem, utrpení v agónii.“
*Každá věc na Zemi: „každý jev na Zemi“ je přesně „wanxiang“ z paláce Wanxiang.
Mnoho lidí si toho nedokázalo předem všimnout, a tak vytrvali až do konce; ale i kdyby tohle pravidlo prohlédli, tvrdošíjně trvali na svém a věřili, že budou schopni změnit minulost, pokud zůstanou mimo dění světa.
Ale pouze kdyby člověk nechal všechno plavat a kultivoval bezcitné Dao, byli by schopni osvobodit se od světských starostí.
Changming se nedokázal ubránit smíchu: „Nikdy ani na okamžik nezapomeneš, že mě chceš zabít, nejsi ty vytrvalý?“
Yun Weisi chladně řekl: „Jsi jediná překážka v mém srdci. Když tě zabiju, moje Dao bude dokonalé.“
Vrhl pohled na spící Cong Rong. To, co se jí stalo, se nedalo změnit. Protože to byla minulost, mohl ji jednoduše opomenout.
Changming řekl: „Protože nechceš změnit minulost, nemůžeš mě tady zabít; jinak, když odejdu, nestaneš se tím, kým jsi teď. Nechme všechny staré sváry za sebou, dokud neopustíme tohle místo, a pak si promluvme znovu.“
Yun Weisi nesouhlasil, ale ani to neodmítl.
Dalo by se to považovat za první okamžik, kdy si podali ruce a usmířili se a dosáhli tiché dohody, jelikož se tenhle mistr a jeho žák znovu setkali. Ale Changming věděl, že kdyby se setkal s ohrožením života, Yun Weisi by se určitě rozhodl dívat se z povzdálí se založenýma rukama.
Obloha byla čím dál jasnější.
Účinek zablokovaných spánkových aku bodů se vyčerpal a Cong Rong vstala a promnula si oči.
Omluvila se jim, že nevědomky usnula na tak dlouho.
Changming odpověděl, že je to v pořádku, a všichni tři pokračovali v cestě, připraveni překročit horu a dostat se do města Yuru.
Cong Rong se přiblížila k Changmingovi, zatáhla ho za rukáv a zeptala se tichým hlasem: „Co se stalo s panem Yunem?“
Changming zmateně zvedl obočí.
Cong Rong: „Přijde mi, že je úplně jiný od minulé noci.“
Samozřejmě byl jiný, dokonce se změnil i jeho výraz. Pro Cong Rong nebylo zvláštní, že si toho rozdílu všimla.
Changming: „Vzpomněl si na jednu slečnu, kterou miloval, ale nemohli být spolu. Bolí ho srdce.“
Jen bezmyšlenkovitě lhal, ale Cong Rong to nečekaně považovala za pravdu.
„Je ta slečna, kterou miluje, také kultivující?“
Changming zabručel: „Dokonce démonický.“
Cong Rong: „Co je to démonický kultivující, je to démon?“
Changming: „Démoničtí kultivující nejsou démoni, pouze se kultivují jinými způsoby, čemuž se říká kultivace neortodoxními způsoby.“
Cong Rong s ním okamžitě soucítila: „Pokud se upřímně milují a ona neubližuje nevinným, co je tak špatného na tom, že je démonickou kultivátorkou?“
Yun Weisi, který šel pár kroků za nimi, ale přesto je jasně slyšel: …
Nechtělo se mu vyvracet Changmingův naprostý nesmysl a jen ho nechal mluvit bez jediného slova.
Jiufang Changming ale překročil rozumné meze.
„Miluje tu dámu, ale její rodina ho nemá ráda. Čím víc ji uhání, tím dál prchá. Přísahal, že si v tomhle životě nevezme za manželku nikoho jiného než ji, takže i nyní se jeho tělo a jeho stín navzájem utěšují.“
*Jeho tělo a jeho stín se navzájem utěšují: extrémně osamělý.
Cong Rong zalapala po dechu: „Takže ti na něm záleží?“
Changming vtipkoval: „Přesně tak!“
Cong Rong si posteskla: „Pokud tentokrát najdu blízkého přítele, jakým jsi pro něj ty, nebudu litovat!“
Cong Rong uviděla barevného motýla a skočila za ním.
Changming trochu zpomalil, aby šel vedle Yuna Weisiho.
„Necítíš se dojatý, když se na ni díváš?“
Yun Weisi neodpověděl, ale jeho výraz Changmingovi jasně prozradil, že Yun Weisi by se nenechal vykolejit nějakými slovy.
Changming: „Lidé, kteří mají nejlepší kultivaci, můžou zapomenout na každý pocit, ale nejsou bezcitní. A ty pouze mlčíš, jako bys nezapomněl.“
Yun Weisi chladně řekl: „Tenkrát jsi chtěl mít všechno, ale nedokázal jsi všechno zvládnout a potkal tě takový konec. Pokud ovládneš jedno Dao, přísaháš, že se nikdy nevrátíš. Není na tom nic kontroverzního: pokud uděláš krok zpět ve svém Dao, promarníš veškeré své předchozí úsilí, stejně jako jsi to udělal ty.“
Changming: „Yune Weisi, opravdu jsi všechno zapomněl?“
Yun Weisi neodpověděl.
„Changmingu-gege, pojď sem a podívej se!“ vykřikla Cong Rong.
Changming šel vpřed beze spěchu, ani rychle, ani pomalu, a obnažil Yun Weisimu svá zcela bezbranná záda.
Yun Weisi potřeboval jen pohnout jedním prstem, aby vytáhl meč z pochvy.
I když nemohl použít duchovní síly, jeden meč by stačil na to, aby druhý přestal dýchat.
—Yune Weisi, opravdu jsi všechno zapomněl?
Tato slova mu stále zněla v uších. Yun Weisi zamával rukávy a střapec meče na jeho zádech tiše spadl na zem.
*
Vrch Yuru nebyl strmý ani náročný na výstup a do města Yuru dorazili před odpolednem.
Bylo to poslední město, kterým by cestovatel prošel, než překročil hranice, a zároveň jedno z největších na rozmezí stovky li. Obchodníci přicházeli a odcházeli jeden po druhém, mnoho kultivujících se s nimi mísilo. Obchodníci hlasitě vykřikovali ceny a lákali zákazníky; mnoho lidí bylo příliš líných jít na trh a postavilo si své stánky nedaleko městských bran, takže tahle oblast byla velmi brzy přeplněná lidmi.
Bylo těžké si představit, že se tohle město s několika tisíci obyvateli přes noc proměnilo v moře krve prolité démony.
„Nejdřív si půjdeme někam sednout. Mám hlad, takže vás zvu. A taky, až dorazíme, chci najít krejčovství, kde si koupím oblečení vhodné na cestování. Changmingu-gege, doprovodíš mě? Shromáždění Qianlin je odsud ještě daleko, nepřijdeme pozdě, když zítra vyrazíme?“
Cong Rong toho řekla tolik jediným dechem, plná nadšení. Když dorazila do dlouho očekávaného rušného města, všechna její únava z dlouhé cesty byla ta tam a všechno jí připadalo nové.
„Neboj, shromáždění Qianlin se bude konat v poušti Heifeng nedaleko odtud za tři dny. Ale klima je tam proměnlivé a obchodníci obvykle úmyslně chodí oklikou.“
Changming ukázal na nejvyšší čtyřpatrový penzion ve městě.
„Zůstaňme tam přes noc.“
Nejenže obsadí výhodná vyvýšená místa, ale také v noci uslyší jakýkoli pohyb.
Cong Rong neměla žádné námitky a Yun Weisi také ne. Shodou okolností čtyři ze šesti drahých pokojů ve čtvrtém patře už byly rezervované a zbyly jen dva pokoje.
Jinými slovy, Changming a Yun Weisi museli sdílet pokoj.
A shodou okolností tyto dvě místnosti byly na východě a západě, od sebe nejvzdálenějšími místnostmi na tom patře.
Recepční v penzionu jim řekl, že předposlední pokoj na východě si rezervoval mladý pán, ale jakmile byl pokoj rezervován, ono místo opustil. Dnes se ve městě konalo miaohui, takže se tam pravděpodobně šel podívat na zábavu a pořád se nevrátil. A hosty předposledního pokoje ze západu byly dvě mladé ženy, takže pokud si Changming a ostatní chtěli vyměnit pokoje, recepční jim navrhl, aby nejprve promluvili s těmi dámami a dohodli se s nimi.
*Miaohui: dosl. „chrámové shromáždění“, bylo pořádáno chrámy k uctívání čínských božstev v době čínského nového roku.
Nakonec se rozešli a Cong Rong šla na východní stranu, zatímco Changming s Yunem Weisim šel na západní.
Když se Cong Rong doslechla o miaohui, vyjádřila zájem jít se tam hned podívat a najít něco k jídlu. Changming a Yun Weisi souhlasili.
Město Yuru nemělo žádné konfuciánské chrámy, pouze chrám zasvěcený městskému bohu; samozřejmě se miaohui konalo poblíž chrámu boha tohoto města. Když dorazili, vroucí kotel hlasů byl na maximu a maskovaní muži na chůdách předváděli ohňovou show; plameny stoupající do vzduchu se proměnily v měděné mince, které dopadaly na zem, takže veřejnost nadšeně jásala a rychle se shýbali, aby mince posbírali.
*Vroucí kotel hlasů: povyk.
V očích Yuna Weisiho byla tahle hlučná podívaná dokonale klidná a nijak ho nedojala. Zdálo se, že jeho mysl, usazená jako stojatá voda, ovlivňovala lidi kolem něj, takže se mu všichni snažili podvědomě vyhýbat a jen Changming pořád stál poblíž.
Changming se také nedíval na vřavu kolem: jeho oči přistály na osobě v davu.
V davech lidí, kteří v proudech přicházeli a odcházeli, viděl člověka, který se tu neměl objevit.
Chen Tinga.