Existuje i třetí možnost?
“Existuje i třetí možnost?”
Když princezna uslyšela takovouto otázku, lehce se pousmála.
„Bez ohledu na to, který žák to je, ať už Zhou Keyi nebo Yun Weisi, na žádném z nich ti v hloubi srdce opravdu nezáleží, že?“
Changming se také usmál: „Nemám rád, když mě ostatní lidé vodí za nos. Jak teď slyším tvoji odpověď, asi tomu nebudu věřit, takže vybrat si jednu z nich je zbytečné.”
Princezna řekla: „Tak na co se chceš zeptat?”
Changming: „Proč jsi si jistá, že Nesmrtelný klan Wanjian s tebou férově spolupracuje a nezradí tě?”
Zdálo se, že princezna tuto otázku nečekala, a tak na nějakou dobu ztichla.
„Na tuto otázku nemohu odpovědět. Pravdu zjistí člověk jen sám.”
Changming: „Je mistr Nesmrtelného klanu Wanjian, Jiang Li, již posedlý?”
Princezna: „Ne. Potkala jsem ho. Je moudrý a jen málo lidí vidí skrz jeho myšlenky úplně. Je škoda, že se vždy objevíš, když realizuje své plány. Jinak bychom už bývali uspěli.”
„Pokud však mluvíme o někom s nepředstavitelnou moudrostí, shifu Jianga Li, Luomei, byl mnohem lepší.“
Od starověku každý kultivující hledal věčné mládí a cestu k vzestoupání.
Bohužel se nakonec jen málu z nich podařilo prolomit hranici mezi životem a smrtí. Když došlo na novověk, nejblíže vzestoupání se přiblížil pouze tento jediný člověk, Luomei. Nesmrtelný klan Wanjian se dokázal stát prvotřídní sektou tak rychle jen proto, že měl Luomeie.
Princezna si povzdechla. Zdálo se, že čelí choulostivé otázce, ale bylo těžké uhodnout její myšlenky.
Changming chtěl získat vodítko z jejího výrazu, ale bohužel selhal.
Skutečná kultivační síla princezny byla vyšší než síla jakéhokoli démona, se kterým se Changming dosud setkal. Jistě, byla také vysoce postavená.
A samozřejmě s ní nebylo snadné se vypořádat.
Changming řekl: „Rozdíl mezi lidmi a démony je pouze v jejich způsobu života. Neublížili by ostatním, aniž by neprospěli sami sobě.”
Princezna přikývla: „To je jistě pravda.”
Changming: „Tím, že s vámi bude spolupracovat, nakonec vytvoří svět bez rozdílu mezi lidmi a démony, kde budou všechny bytosti pospolu. Co z toho získá Jiang Li a Nesmrtelný klan Wanjian?”
Postavení wanjianského nesmrtelného klanu v lidském světě bylo již dostatečně prominentní a každý musel před ním uctivě sklonit hlavu. Jiang Li nemusel dělat nic velkolepého, aby získal slávu a bohatství. Pokud hledal nesmrtelnost, měl Jiang Li jednoduše postupovat podle kultivačních pokynů, které zanechal nesmrtelný Luomei. Potom, jednoho dne, by se nakonec dostal do bodu, kdy by se jeho úsilí zrealizovalo. Ale přesto se chtěl domluvit s démony a před několika desítkami let začal pokládat skrytou formaci, tak hlubokou, že na to nikdo nemohl přijít.
„Tohle je druhá otázka, na kterou jsem již odpověděla. Hraješ proti pravidlům.”
Když princezna mluvila, udělala k němu půl kroku.
Mezi nimi byla jen krátká vzdálenost, ale zdálo se, že je oddělují četné hory a řeky. Pod nohama jí hustě rostly černé lotosy, ale princezna se k Changmingovi vůbec nemohla přiblížit.
Původně bylo tohle místo pastí, kterou vytvořila. Nepředpokládala však, že Changming využije délku jejich rozhovoru, aby ji přelstil.
Princezna byla ohromena: „Jiang Li mi řekl, že jsi soupeř, kterého bych neměla podceňovat, ale nevěřila jsem mu. Teď částečně ano.”
Její tón nebyl hněvivý, ale spíše vděčný, jako by Changming, který jí odpovídal v síle, byl jen důvodem k oslavě.
Všichni ostatní lidé, ať už to byla Feng Suhuai, Kuhe, císařovna země Luo nebo velvyslanci z You, si nezasloužili její pozornost.
Někomu, kdo stál na vrcholu, připomínali jiní lidé krtonožky a mravence.
Před krátkou dobou si princezna myslela, že Changming sotva vylezl do poloviny té hory, ale teď se na něj vážně dívala.
Princezna mávla rukávy a nehlučně zasypávala oblohu černým ohněm, jako by ji svazovala věčnými okovy lásky.
Avšak tyto jemné a tiché černé plameny mohly pohltit cokoli, změnit a zničit každou jednotlivou věc.
Schopnosti démonů byly nesrovnatelně skvostné.
V jejich očích nebyli lidé tvorové vyžadující ochranu, ale osvěžující kořistí.
Pokud věnovali velikou péči své kořisti, bylo to jen proto, aby byl hon na kořist vzrušující. Počkali, až se jejich oběť přiblíží k ústům, a poté si konečně pochutnají na jídle. Taková byla jejich povaha jako lovců.
Když si princezna uvědomila, že nebude schopna prorazit bariéru, kterou Changming zvedl, necítila se vůbec frustrovaná. Naopak, jevila ještě větší zájem.
Pokud kořist začala klást odpor, lov by se rozhodně stal náročnějším a zábavnějším.
Tohle místo vypadalo jako nezávislá říše odříznutá od skutečného světa.
Viděla Changminga a Changming ji také viděl.
Kromě nich tam nebyl nikdo.
Ale od začátku se nemohla přiblížit k Changmingovi. Bez ohledu na to, jakou techniku použila k teleportování, byla uvězněna na jednom místě.
Na rozdíl od jejího očekávání se mu podařilo v její říši během chvilky položit formaci.
„Jak jsi to udělal?“ zeptala se.
„Zatímco jsme plácali hlouposti,“ odpověděl Changming.
Když mu princezna dala na výběr, uvědomil si, že ho nezabije.
I když to vypadalo, jako by mu vyhrožovala, kdyby mu opravdu chtěla vzít život, zaútočila by na něj, aniž by toho moc namluvila.
Její plán ho nezabít se Changmingovi zdál zajímavý. Proč si byla tak jistá, že má všechno pod kontrolou?
Černý oheň spaloval beztvarou bariéru a postupně se šířil směrem k Changmingovi. Plameny začaly olizovat zem kolem něj, přibližovaly se nebo se tajně rozšiřovaly, takže jejich oběť snížila ostražitost.
Ale princezna si všimla, že její nepřítel vůbec nepolevoval v ostraze. Jeho bariéra vypadala bezchybně jako bezešvé nebeské šaty a na chvíli neviděla jedinou slabinu.
Protože ji nemohla vidět…
Slabě se usmála a zvedla rukávy!
Temnota kolem nich se náhle vypařila a obloha se znovu objevila a osvětlila okolí. Oheň nad jejich hlavami zmizel, proměnil se v ohnivé koule ve vzduchu a padal do země a vytvářel jednu jámu za druhou. Všichni v císařském paláci Luo křičeli strachem a chaoticky prchali. Zahrada, která bývala nádherná, se v okamžiku proměnila v moře plamenů!
Changming zároveň uslyšel hlas princezny poblíž jeho uší.
„Nejdřív jsem tě chtěla jen zabít, ale donutil jsi mě zabít i je. Jiufang Changmingu, chtěl jsi je zachránit, ale nakonec jsi se stal jejich katem, jak teď můžeš být klidný?”
Changming se nestaral o psychologické útoky.
„Říkáš princezno tohle, jelikož jsi zapomněla na Lavor hojnosti z lidských kostí v pagodě Nebeské knihovny?”
Její plán byl prozrazen jedinou relevantní poznámkou, ale příjemně se zasmála zvonivým smíchem. Nic neřekla, ale oheň padající z nebe pokračoval ve spalování lidí a věcí kolem Changminga.
Moře plamenů jasně planulo a obkličovalo Changminga. Neustále se ozývaly úzkostné nářky a pronikavé výkřiky.
Jenomže Changming si všiml, že její nebeský oheň nemohl spadnout na zem před císařským palácem.
Což znamenalo, že ačkoli byla princezna silná, pravděpodobně se s tímto tělem ještě úplně nespojila.
Její pravé oko po celou dobu ronilo slzy, překypovalo nářky a zármutkem, zatímco její levé oko postrádalo emoce, jako by se uvnitř skrývalo to nejcitlivější a nejzatvrzelejší srdce na zemi.
Changming bez spěchu zahýbal prsty a nařídil meči, aby se pohnul.
Když princezna viděla jeho jednání, široce se usmála a sladkým tónem řekla: „Nechci tě zabít, proč bojovat? Vypadáš vyrovnaně, ale ve skutečnosti jsi jako šíp, který zpomaluje kvůli dlouhému letu. Snažit se mermomocí držet je horší, než nechat všechno plavat. Pojď se mnou. Velice tě obdivuji, takže se k tobě určitě budu chovat dobře.”
Opravdu nechtěla zabít Changminga, protože jeho rozhodná mysl a vysoká kultivační základna samy o sobě mohly být rafinovány do jedinečné Perly sbírající duše. Dokonce by se cítila smutná, kdyby dala takovou perlu formaci Jianga Li, a raději ji chtěla nosit jako náhrdelník. Démoni měli takové věci nesmírně rádi.
Byli děsiví a obludní, takže se lidé před nimi třásli, aniž by jim byla zima.
Najednou se před Changmingem objevil výbuch skvostných paprsků světla!
Meč Sifei visel ve vzduchu, rozdělil se na tři a rychle letěl vpřed, následoval jeho gesto.
Princezna se také začala hýbat.
Černé plameny byly vrženy na záři meče. Bílá a černá byly propletené a na krátkou dobu nikdo nemohl uhodnout vítěze.
Ale princezna si už všimla slabiny v Changmingově obraně!
Ten, kdo stál před ní a ovládal pohyby meče, byla papírová loutka, zatímco skutečný Jiufang Changming se schovával za ní, na pravé straně!
Vnitřně se usmála. Oheň se vrhl na loutku, když předstírala, že spadla do pasti, ale ve skutečnosti tajně obklopovala skutečného Jiufang Changminga.
V okamžiku smrtelného nebezpečí má člověk jen jednu volbu, aby si vybral z nesčetných možností.
Nakonec nebrala Changminga příliš vážně.
Před padesáti lety možná s ní tento muž mohl bojovat, ale teď se mohl spolehnout pouze na umění Propůjčení ducha, aby tento boj vyhrál.
Zezadu k ní najednou přiletěla mrazivá záře!
Záře meče Chunzhao se třpytila obzvláště oslepujícím způsobem uprostřed temných plamenů a žádný druh duchovní bariéry ji nemohl zastavit.
Byl to Yun Hai.
Černý oheň byl rozdělen ve dví a nucen se plazit po stranách.
Princezna zamžourala. Její postava se rozdělila a pak zmizela.
Meč Chunzhao probodl vzduch a černé plameny využily této příležitosti, aby povstaly a svázaly meč.
Jeden stoupal a druhý klesal; všechno se změnilo v okamžiku.
Když plameny začaly padat z nebe, Kuhe a další okamžitě vytvořili bariéru z duchovních sil a zabezpečili císařovnu, císaře a ostatní na bezpečném místě.
Císařovna zbledla, a to nejen proto, že se bála.
Myslela si, že tento oheň z nebe, který měl za následek takovou katastrofu, bude ostatními považován za zlé znamení a někteří zrádci vyvolají vzpouru.
Naštěstí král Hui již dnes odhalil svou skutečnou barvu a byl rychle utlumen—jinak by se musela za pár dní vypořádat s další pohromou.
Kuhe, Xie Chunxi a ostatní nevypadali o moc méně uvolněně než ona.
Čekali na konec bitvy mezi Changmingem a princeznou ze Zhaoyue.
Naštěstí soustředila svou pozornost hlavně na Changminga, takže měli šanci si na chvíli oddechnout.
Ale právě teď, oba zmizeli z jejich dohledu.
Princezna samozřejmě ve skutečnosti nezmizela. Černé plameny byly ona a ona byly černé plameny; mísily se dohromady.
Meč Sifei nemohl najít svůj cíl a jeho čepel se mírně třásla, jako by byla trochu nervózní.
Čekal na pokyn od svého majitele.
Zdálo se však, že jeho majitel zmizel beze stopy a ani po jeho dechu nezůstaly stopy.
Černý oheň byl stále zuřivější a meč čchi vzkvétal stále energičtěji; byly na pokraji vypuknutí.
Najednou na povrch tmavé kapaliny padla kapka a pokryla ji vrstvami vlnek.
Ta kapka nebyla voda, ale krev. Changmingova krev.
Changming byl již před zuřivým bojem zraněn a teď to už nemohl skrýt.
Jako divoké zvíře vonící po krví se k němu černé plameny vrhaly ze všech směrů a sledovaly vlnky. Černé plameny vytvořily lidskou postavu, obklopovaly prostor a polykaly ho kousek po kousku.
Polovina těla princezny vyšla z černého ohně. Slabě se usmála a zablokovala meč Sifei a meč Chunzhao přicházející ze dvou stran současně.
Zatímco plameny na jejích dlaních byly přímo před hroty mečů, dvojice zbraní se nemohla vůbec pohnout vpřed.
V tuto chvíli černý oheň, který se omotal kolem člověka, náhle vzplanul. Vzbouřil se proti svému majiteli a nyní se vrhl na princeznu!
Princezna vnitřně sebou škubla a odklonila svou pozornost, aby dostala černý oheň pod kontrolu. Oba meče prorazily její bariéru najednou a svištěly k ní!
Kuhe si pomyslel, obávám se, že i kdyby tu dnes byl shixiong Buku, bylo by to přesto těžké zvládnout.
Kdo by si pomyslel, že tato princezna ze Zhaoyue, která se zdála být tak delikátní, bude hlavním strůjcem.
Nebeský oheň se již zastavil, což znamenalo, že princezna se už nemohla věnovat jiným věcem, takže prozatím nebude mít příležitost na ně zaútočit. Ale zvedla hlavu a viděla, jak obloha všude plane rudými mraky. Ta rudá vůbec nebyla oranžovými odstíny červánků při západu slunce, ale spíše kaštanovou barvou krve, jako by každou chvíli mohl z nebe začít padat krvavý déšť.
Vzduchem svištěl odporný vítr, takže se všichni cítili nesví.
Před nimi se přehnalo několik nití černých plamenů, které se transformovaly a shromažďovaly v hrudky. Xie Chunxi a ostatní spěchali, aby zaujali obranné pozice a chránili císařovnu, Song Nanyana a ostatní za nimi.
Černé plameny postupně získaly tvar temného mraku uprostřed zahrady. Mrak se rychle roztáhl a proměnil se ve vír.
Kuhe téměř cítil sílu přitažlivosti vtahující vše kolem do víru, jako by je chtěl všechny absorbovat. Rychle položil hůl před sebe, připravený je chránit.
V tuto chvíli se z víru natáhla ruka.
Byla bílá a hubená, ale silná a zjevně ne ženská.
Changming vyšel z víru, pak natáhl paži dozadu a vytáhl z ní další osobu.
Nečekaně to byla princezna ze Zhaoyue.
Princeznu hodil na zem, slabě dýchala a už nebyla tak hezká a koketní jako předtím.
Poslední, kdo se objevil, byl Yun Hai.
Otočil se, mávl rukou a vír zmizel.
Changming i Yun Hai nevypadali příliš dobře. Changmingova pleť vypadala trochu tmavší a na koutcích úst měla stopy krve. S největší pravděpodobností byl zraněn.
Ale princezna Zhaoyue byla tak silná, že si Kuhe myslel, že kdyby to byl on místo Changminga, nebyl by jen zraněný—dokonce i zachránit si život by bylo těžké.
Yue Chengbo byl velmi impulzivní. Okamžitě udělal krok vpřed a měl v úmyslu podmanit si princeznu ze Zhaoyue, ale zastavil ho Changming.
„Vrať císařovu životní duši,“ řekl Changming.
Všichni byli zaskočeni.
Princezna se tiše zasmála a mlčela. Zvedla hlavu. Do levého oka jí vystoupal černý oheň, ale její tělo bylo zapečetěno duchovními silami, takže se snažila osvobodit a opětovat úder.
Changming svou žádost neopakoval. Zvedl ruku a rovnou propíchl její pravé oko.
Všichni slyšeli vyděšený výkřik. Bílé světlo následovalo Changmingovu ruku. Dva paprsky světla, jeden bledý a jeden tmavý, byly pomačkané v jeho dlani, tak propletené, že bylo těžké je rozeznat.
Changming se zamračil.
Císařovna vykročila vpřed a třásla se strachem.
„Je to duše mého syna?”
„Nejen jeho,“ řekl Changming.
Císařovna mu nerozuměla, ale Kuhe dokončil Changmingova slova: „Je tam také životní duše princezny Zhaoyue.”
Životní duše syna nebes strávila příliš mnoho času uvnitř princezny, takže se jejich duše spojily do jediné entity, kterou už nebylo možné oddělit. Právě teď Changming využil okamžiku démonovy slabosti k násilnému vytažení císařovy duše a vytáhl spolu s ní duši skutečné princezny.
Kuhe se bál, že by to císařovna mohla špatně pochopit, a tak vysvětlil: „Možná, pokud budeme chtít právě teď vrátit duše Jeho Veličenstva, budeme muset nechat duše princezny vstoupit do těla Jeho Veličenstva.”
„Nebylo by to…“ císařovna byla zaskočená. Chtěla říct, muž a žena sdílejí jedno tělo, ale to by znělo špatně.
*Muž a žena sdílejí jedno tělo: hermafroditismus.
Císařovo tělo bylo koneckonců jen tělo. Pokud by do něj vstoupily duše císaře a princezny současně, musely by sdílet toto tělo.
Císařovna slyšela tajemné legendy o duších reinkarnujících se do mrtvých, duších opouštějících tělo atd., Ale nikdy si nemyslela, že císař bude muset projít takovou zkušeností. Bylo to ještě bizarnější než příběh o reinkarnaci v mrtvém těle. Kdyby dvě duše sdílely jedno tělo, byl by ten člověk pořád samotným císařem?
Právě když se Changming chystal předat klubko duší Kuhemu, princezna najednou vstala a proměnila se.
Černé plameny znovu vzplály, pohltily její tělo a zlomily síly omezující její duchovní síly. Všichni byli zaskočeni a museli udělat pár kroků zpět.
Princezna se změnila v černé plameny a rozptýlila se přímo před nimi a zanechala jim jen jednu větu:
„Jiufang Changmingu, brzy se zase uvidíme.“
Všichni byli jako smyslů zbaveni.
Changming a Yun Hai se na sebe podívali a nic neřekli.
Pravděpodobně kultivační úroveň Kuheho a ostatních nestačily na to, aby to vycítili, ale během boje proti princezně si Changming uvědomil, že její kultivační základna připomíná bezednou propast. Bez ohledu na to, jak hluboko ji sondoval, nemohl najít její dno.
Kdyby proti ní teď nebojovali společně a byl by to jen jeden z nich, i kdyby to byl Changming na vrcholu svých sil před padesáti lety, stále si nemohl být jistý svým vítězstvím.
Za jiné situace by byl rád, kdyby našel tak nepředvídatelného a silného soupeře. Ale nelíbilo se mu, že byl ovládán a používán jako šachová figurka.
Dělat něco ze své vlastní vůle a být k tomu veden jsou dvě zcela odlišné věci.
Císařská zahrada hořela po ohnivé spršce. Přestože byla většina uhašena, všude viděli uschlé květiny a zlámané větve. Zraněné palácové panny procházely kolem velice slabé. Tento naprostý chaos se dal těžko popsat několika slovy.
Císařovna nařídila poddaným zatknout velvyslance You a krále Hui a prozatím je odvést pryč, a také poslala muže, aby posoudili situaci mimo palác. Pokud oheň z nebe někde poškodil město, měla v úmyslu poslat muže, aby poskytli pomoc a uhasili požáry.
Současně byl přiveden císař v bezvědomí. Kuhe snížil ruce a zářící duše dopadly na císařovu hlavu a postupně vstupovaly do jeho těla.
Za krátkou dobu císař pomalu otevřel oči.
Všichni zadrželi dech a sledovali ho.
