Měl čtyři žáky, ale ani s jedním nebylo jednoduché pořízení
Changming si nikdy nepomyslel, že by mu někdo nabídl polštář, když se začal cítit ospalý.
*Když se začal cítit ospalý, někdo mu nabídl polštář: dostat přesně to, co chcete.
Pokud chce člověk praktikovat Písmo Zhiyu Nianyue, musí mít něco, z čeho může absorbovat duchovní síly: buď kultivující, nebo duchovní bytost s bohatými duchovními silami, nebo požehnanou zemi, kde se ukládá esence slunce a měsíce, nebo duchovní zbraň, která již získala vědomí a tak dále.
Požehnanou zemi je těžké najít, protože všechny slavné hory a řeky s duchovní mocí byly již obsazeny. Ty, které byly ještě k dispozici, byla buď strmá a nebezpečná místa plná zlých duchů, nebo již vyprahlá země a je příliš těžké najít i jejich sebemenší stopu – při jejich hledání se lze spolehnout pouze na štěstí.
Pokud jde o duchovní zbraně, Changming věděl jednu věc jistě. Tehdy nikdy nedal z ruky svůj meč Sifei.
Meč Sifei s ním prošel ohněm a vodou. Byl plný duchovní čchi, již dávno získal vlastní vědomí a byl vždy spojen s Changmingovým srdcem. Později, když se Changmingovi přihodila ona nehoda a spadl do Žlutých pramenů, meč Sifei zmizel a on si nemohl vzpomenout, kde teď je. S největší pravděpodobností byl u Yuna Weisiho.
Bylo také možné, že ho měl Zhou Keyi, protože v kultivaci často používal pokřivené praktiky. Tento meč byl po mnoho let naplněn duchovními silami a jeho duchovní síla nebyla nižší než síla mistra; mohl se snadno stát kýženým předmětem pro démonické kultivující.
Existoval také jeho čtvrtý žák, Song Nanyan. Poté, co získal slávu a bohatství, osvojil si zálibu sbírat poklady a starožitnosti, dokonce i duchovní zbraně a techniky. Z tohoto důvodu se spřátelil se všemi druhy lidí. V roce, kdy lidé slyšeli o Changmingově smrti, se Song Nanyanovi po nečekaném zvratu událostí možná podařilo získat jeho meč.
A jeho další učedník – o něm je nejlepší se nezmiňovat.
Závěrem lze říci, že meč Sifei mu mohl pomoci v kultivaci, ale protože jeho lokace nebyla známa, Changming se obával, že bude muset navštívit všechny své učedníky jednoho po druhém, aby jej našel.
Předtím se rozhodl zůstat v sektě Qixian, aby hledal příležitost připojit se ke klanu Jianxue a čekat na příležitost tam najít meč. Kdo by čekal, že nyní, poté, co byl obviněn ze zabití člověka a došlo ke všem těmto neočekávaným událostem, bude Xu Jingxian ochotná ho vzít ke Zhou Keyimu. Nebylo to poskytnutí polštáře tomu, kdo usnul?
Jediným problémem bylo, že s jeho třetím žákem nebylo snadné pořízení.
Upřímně řečeno, ani s jedním z jeho čtyř učedníků nebylo snadné jednat.
Xu Jingxian si všimla, že mlčí, a myslela si, že je vyděšený. Nemohla si pomoci, ale hrdě se usmívala a pokusila se rukou dotknout Changmingova obličeje.
„Také jsi slyšel o vysoké pověsti mého mistra sekty? Neboj se, můžu za tebe ztratit dobré slovo. Nejen, že nebudeš trpět, ale dokonce budeš jmenován do důležité pozice. Kdo ví, možná v budoucnu dokonce vyhledám tvoji podporu!“
Changming se usmál a o krok ustoupil, aby se vyhnul její ruce.
„Byl bych navždy této dámě zavázán, kdyby mi dovolila opustit tohle místo a zůstat po jejím boku jako kuchař, natož jít za jejím váženým mistrem sekty.“
Xu Jingxian našpuleně: „Dost těch řečí s „dámou“, ten znak ‚xian‘ je součástí mého jména, lidé by si mysleli, že mi říkáš zdrobnělinou! Jsem Xu Jingxian, měl bys mi říkat slečno Xian!“
*Tenhle znak ‚xian‘ v mém jméně: říká jí ‚xianzi‘, ‚nesmrtelná dívka‘. Její jméno, Jingxian, obsahuje stejný znak‚xian‘.
*Zdrobnělina: ‚xian‘ — ‚nesmrtelný‘, ‚zi‘ — jako přípona znamená ‚malá‘, takže je to jako říkat jí ‚Xianinko‘.
Changming: „Madam Xu, ty věci s ‚kultivační pecí‘ zní trochu zvláštně. Proč mi to nezní jako slušná práce pro sluhu?“
Xu Jingxian: „Slušnější to být nemůže. Podívej, jak jsem krásná, vypadám jako někdo, kdo klame lidi?“
Changming zaváhal: „Můžu říct, že ano?“
„Ne.“
Xu Jingxian se ho nedotkla, ruku stáhla zpět, ale náhle v půlce cesty změnila pohyb, štípla ho do brady a pohnula rukou, dokonale spokojená.
Changming: …
Žil tolik let a viděl tolik různých aspektů světa, ale toto bylo poprvé, co se setkal s tak drzým sexuálním obtěžováním. Jeho reakce nebyly tak dobré jako předtím, takže se tomu nemohl vyhnout a nebyl toho ušetřen.
Pokud by se to stalo v minulosti, „obtěžovatel“ by byl zabit osmkrát nebo desetkrát.
Na krátkou dobu Changming zůstal beze slova.
Xu Jingxian se dokonce zasmála: „Ming-langu, pokud si tě mistr sekty nevezme, měl by ses přidat ke mně!“
*-lang: jako přípona znamená ‚můj drahý‘.
Changming si myslel, že ho ještě pár dní nechá ve vězení, a neočekával, že Xu Jingxian bude jednat rychle, takže další den ho lidé ze sekty Qixian přivedli k Xu Jingxian.
Byl tam i mistr sekty Zhang Qin. Když se díval na Changminga, jeho pohled byl plný odporu, neochoty přijmout pravdu, melancholie a dalších pocitů zároveň, jako by mu Changming ukradl manželku.
Zhang Qin se ho zdráhal pustit, ale pod tlakem Xu Jingxian a klanu Jianxue neměl jinou možnost. Liu Xiyu byl již mrtvý a sekta Qixian si nemohla dovolit ztratit dalšího talentovaného žáka a náhodně vybraný žák s průměrnými dovednostmi by klan Jianxue neuspokojil.
Xu Jingxian řekla, že má v úmyslu odejít, a myslela to opravdu vážně. Přitáhla si Changminga za rukáv a zasmála se: „Mistr sekty Zhang ví, kam patří jeho loajalita. Oznámím to svému klanovému mistrovi a zmíním se o vaší tvrdé práci.“
„Počkejte chvíli!“
Zhang Qin si všiml, že vytáhla zlatý zvonek a rychle zakřičela: „Daoyou Xu, už jsme o tom diskutovali a souhlasila jste, že nám pomůžete najít Xiyuova vraha…“
„Nedělejte si starosti, mistře sekty Zhangu. Jakmile se vrátím ke své sektě a ohlásím se mistrovi klanu, požádám ho, aby vyslal někoho, kdo vám pomůže s vyšetřováním. Určitě vám pomůžou najít pravdu.“
Changming nějak cítil, že tahle věta byla vyslovena dvojznačným způsobem.
Než vůbec domluvila, Xu Jingxian zazvonila zlatým zvonkem v její ruce. Zvuk zasáhl jejich ušní bubínky, takže se všem zatočila hlava; zlatý zvonek zářil nekonečnou září, ze které je bolely oči, takže je museli zavřít.
Hlasy Zhang Qina a Xu Jingxian postupně ztichly.
Když Changming znovu otevřel oči, nebyla před ním sekta Qixian, ale kulaté nádvoří z bílého mramoru a dav jemných a půvabných dívek ve světle fialových šatech.
„Paní vrcholu, vítejte zpět!“
Xu Jingxian viděla, že se dívá na zlatý zvonek v její ruce spíš než na krásné dívky, a hrdě řekla: „Tohle je můj duchovní poklad používaný k teleportaci, jmenuje se zvonek Yulin. Na světě jsou jen tři takové duchovní poklady a dokonce i slavné sekty a velké klany, jako je sekta Kunlun Jian, chtějí mít teleportační poklad, jako je tenhle!“
*Zvonek Yulin: zvonění v dešti
Changming upřímně chválil: „Je to opravdu dobrá věcička.“
Xu Jingxian byla v dobré náladě. Šla ke služebné, aby někomu nařídila, ať pro Changminga zařídí pokoj, ale když už se rozhodla pořádně si odpočinout a až poté pokračovat v práci, uviděla svoji oblíbenou učednici, jak spěšně přišla s ustaraným výrazem. Xu Jingxian si nemohla pomoct a zastavila se.
„Stalo se něco? Zase ten nestydatý vrchol Xiangji vyvolává hádku?“
„Paní vrcholu, mistr klanu vyšel ze svého ústraní a má hroznou náladu. Zeptal se, proč když jste se vrátila, jste mu ještě nepřivedla tu osobu!“ řekla služebná tichým hlasem. Pohlédla na Changminga: „Je to ta osoba, kterou nabídnete mistrovi klanu?“
Xu Jingxian nechtěla Changminga předat tak rychle.
Připadal jí velmi zajímavý, navíc byl jedna velká záhada. Celou tu dobu věřila, že ty papírové lišky jsou jeho výtvorem, jen si to tvrdošíjně odmítala přiznat. Xu Jingxian se za tu krátkou dobu nepodařilo najít důkazy a chtěla z něj dostat víc tajemství, než ho předá mistrovi klanu.
Kdo by tušil, že mistr klanu vyjde ze svého ústraní tak náhle?
Během kultivace určitě narazil na zádrhel. Nepodařilo se mu prorazit na další úroveň a naléhavě potřeboval „pec“ na absorbování čchi.
Xu Jingxian cítila určitou lítost, ale nedala to najevo, pouze ukázala Changmingovi úsměv.
„Pojď, pojďme se podívat na klanového mistra. Máš velké štěstí, že potkáš našeho ctihodného staršího.“
Changming sklonil hlavu, aby viděl, že mingmen [1] na jeho zápěstí je zcela zapečetěný.
„Kdyby se madam Xu nechovala tímhle způsobem, uvěřil bych tvým slovům.“
Xu Jingxian se ušklíbla: „Jen se bojím, že mistr klanu je tak hezký, že se ti kvůli němu zatočí hlava, takže máš moji podporu, než se úplně ztratíš!“
Tentokrát nepoužila zvonek Yulin k přemístění, ale vzala si skromný palankýn. Nejprve nařídila sluhům, aby je odnesli z hory, kde vyměnili palankýn, aby šli na jiný vrchol; potom, když je vynesli do poloviny hory, znovu vyměnila palankýn, aby dosáhli vrcholu.
Když Changming viděl její jednání, jasně věděl, že Xu Jingxian se opravdu nechtěla setkat se Zhou Keyiem, i když to na obličeji nedávala najevo.
„Madam Xu je tak talentovaná, proč souhlasíš s tím, že budeš poslouchat svého klanového mistra, místo abys založila nový klan, jako je sekta Qixian?“ zeptal se Changming.
Xu Jingxian se ušklíbla: „Opravdu si myslíš, že je lepší žít jako lidé ze sekty Qixian než jak žiju já? I když Zhang Qin tu myšlenku do morku kostí nesnáší, stejně mi musí dát osobu, o kterou požádám. Nestačí ti tenhle jeden příklad?“
Changming řekl: „I když je to jen vazal, hora je vysoká a císař daleko. Necítí neklid člověka, který je přímo před očima jeho pána.“
*Hora je vysoká, císař daleko: utrpět nepráví mimo dosah vlády. V tomto případě CM říká, že ZQ má větší svobodu než XJX.
Xu Jingxian, které se to dotklo na citlivém místě, na chvíli zmlkla, ale pak odpověděla a odmítla přiznat porážku: „Když mě mistr klanu zavolá, samozřejmě okamžitě přijdu. Je velmistrem skvělých dovedností a já ho z celého srdce obdivuju.“
Pokud ho opravdu z celého srdce obdivuješ, proč váháš?
Changming neodhalil její lži a začal se ptát na místní zvyky a praktiky. Xu Jingxian dychtivě odpovídala.
Vždy byla zodpovědná za přinášení „pecí“ pro Zhou Keyie, ale Changming byl jiný než ostatní. Možná se tak cítila, protože Changming odpovídal jejímu vkusu, nebo možná proto, že zmateně nenaříkal a neplakal jako ostatní kořist.
„V klanu Jianxue je celkem devět vrcholů a třináct údolí. Šest vrcholů obklopuje vrchol Longding, kde žije hlava klanu. Já bydlím na vrcholu Lingbo. Nezapomeň mě tam navštívit ve svém volném čase!“
„Až se setkám s hlavou klanu, přijde den, kdy tě budu moct navštívit?“
Xu Jingxian na něj mrkla: „Pokud se budeš chovat slušně a získáš si jeho náklonnost, pak kdo ví, možná tě dokonce naučí nějaké tajné techniky. I když nemáš ve svých meridiánech ani stopy po duchovní síle a žádném jádru, mistr klanu ti může pomoct proměnit se rovnou v kultivujícího na vysoké úrovni! Podívej se, jak se k tobě sekta Qixian chovala, poslala tě přímo do vězení a nerozlišovala mezi správným a špatným! Pokud se rozhodneš vyrovnat skóre, budu tě plně podporovat!“
Tahle žena dychtivě sledovala rušnou scénu a bavilo ji rozdmýchávat problémy. Byla zjevně chladnokrevná, ale projevila nadšené chování. Na tom nebylo nic divného, protože mohla zůstat podřízenou Zhou Keyie.
Celou cestu si povídali a dorazili na vrchol hory.
Changming zvedl oči a uviděl dvě slova: Vrchol Longding.
Tenhle známý rukopis mu připomněl minulost.
Když Changming právě přijal Zhou Keyie do své sekty, chlapec byl ještě negramotný. Zhou Keyi každý den cvičil kaligrafii opisováním znaků a jeho rukopis se stal téměř dokonalým.
V té době byl Zhou Keyi jen zasmušilé dítě s nízkým sebevědomím, ne tak impozantní, jak ho Xu Jingxian popisovala, nebyl to děsivý mistr klanu Jianxue, který si se sektou Qixian mohl dělat, co chtěl.
Jeden den v nebi se skutečně rovná tisíci let na Zemi a jeho nejneperspektivnější třetí žák vyrostl v tak schopného mrknutím oka, ach.
*Jeden den v nebi se rovná tisíci let na Zemi: svět se rychle a nepředvídatelně mění.
Nějaký učedník přišel blíže k Xu Jingxian u brány a pozdravil jí jako první. Jeho postoj byl pozoruhodně zdvořilý, zvláště ve srovnání s tím, co projevoval vůči některým kultivujícím ve středním věku, na které křičel a vyháněl je a ti mohli utéct jen v slzách. Xu Jingxian měla v očích mistra klanu jednoznačně větší cenu.
„Paní vrcholu Xu si vede dobře, vrátila se ze sekty Qixian tak rychle.“
Xu Jingxian se jemně usmála: „Samozřejmě, mistr klanu potřebuje člověka, tak jsem spěchala, abych mu jednoho přivedla.“
Druhá osoba zhodnotila Changminga: „Je to ten geniální žák Liu Xiyu ze sekty Qixian?“
Xu Jingxian řekla: „Liu Xiyu zemřel, tahle osoba je podezřelá z vraždy.“
Žák nastolil zmatený výraz, který nepochopil myšlenky Xu Jingxian.
„Paní vrcholu Xu, tohle… Máte v úmyslu požádat mistra klanu, aby ten případ vyřešil?“
Xu Jingxian: „Jak bych mohla? Po smrti Liua Xiyu není v sektě Qixian nikdo – na rozdíl od tohohle podezřelého jsou tam jen hromady ošklivých křivých melounů a rozšklebených datlí. Přestože nemá žádnou kultivaci, vypadá docela dobře. I když ho nelze použít jako lidskou nádobu, pořád může uspokojit hněv hlavy klanu, ne?“
*Křivé melouny a rozšklebené datle: ošklivé, odpudivé.
Druhá osoba se přinutila k úsměvu: „Milá sestro, mistr klanu měl v ústraní problémy; naléhavě potřebuje lidskou nádobu; teď řádí! Právě zabil několik lidí a vysál jejich čchi, ale pořád to nestačí. Proč mu posílat člověka bez duchovních sil? S tímhle ti nemůžu pomoct, půjdeš mu to vysvětlit sama!“
Výraz Xu Jingxian se trochu změnil, ale pak se náhle usmála: „Pokud je teď mistr klanu tak rozzlobený, nepůjdu mu hned teď vzdát úctu. Vrátím se, až se ctihodný starší uklidní. Prosím, pomoz mi poslat tuhle osobu k mistrovi klanu, tahle sestra si tě dobře zapamatuje a přivítá tě na svém vrcholu Lingbo!“
Poté, co domluvila, věnovala učedníkovi svůdný úsměv a zazvonila na zlatý zvonek v ruce. Utekla bez zanechání stopy a nebyl čas, aby ji někdo zastavil.
Changming a žák brány, kteří zůstali sami, se na sebe podívali v prázdném zděšení.
Učedník řekl: „To je ostuda! Máš fakt smůlu. Paní vrcholu Xu utekla a mistr klanu si na tebe definitivně vybije svůj vztek. Následuj mě.“
I když vyjádřil svou lítost vůči Changmingovi, neměl v úmyslu projevit milosrdenství. Pevně ho chytil za paži a nedal mu jedinou šanci uniknout. Kdyby Changming v tuto chvíli začal křičet, tenhle žák by ho umlčel talismanem.
Changming však nejenže nekřičel, ale dokonce ukázal pobavený výraz.
Tenhle nemá ponětí o smrti a nebezpečí, obávám se, že neví nic o démonických kultivujících na tomhle světě, pomyslel si učedník.
Žák viděl, že docela spolupracuje, a tak dal Changmingovi varování: „Povaha mistra klanu není moc dobrá, chvíli počkej a pak se začni chovat tak, aby ses mu zavděčil. Chovej se submisivně. Kdo ví, možná si zachráníš život.“
Changming řekl: „Obdivuju mistra klanu už dlouho, nemůžu se dočkat, až ho osobně poznám.“
Učedník pochopil, že tenhle to nemá v hlavě v pořádku a samozřejmě hledá smrt.
Už začal sázet na to, jak brzy budou vyslány pozůstatky této osoby a kolik toho z jeho těla zbude.
Poznámky překladatele:
[1] Mingmen: akupunkturní bod, ‚brány vitality‘. Tyto ‚brány vitality‘ se ve skutečnosti nacházejí v dolní části zad, někde mezi ledvinami.
Začiná se mi líbit 😂😂