Shenshang – kapitola 86

Shixiongu Yune, jaké je tvoje Dao srdce?

Iluze, loutka, past.

Myslí Suna Buku ve zlomku vteřiny probleskly všechny druhy chaotických úvah.
Soustředil svou pozornost na Changminga. Ten stál nehybně jako hora a umožňoval mu dívat se, jak se mu zlíbilo.

Xu Jingxian v záblesku vycítila, jak Sun Buku obklopuje své tělo represivní aurou duchovních sil. Byla tak silná, že ji to téměř donutilo jít do kolen.

Přesto se jí podařilo stát, zatímco zaťala zuby. Jun Zilan však nemohl. Ustoupil pár kroků s vyděšeným výrazem ve tváři.

Ve stejné chvíli byla Changmingova tvář neměnná, i když se jeho rukávy začaly třepotat ve vzduchu, přestože nebyl vítr. Ve vzduchu se vzdouvaly, jako by chytil správný poryv větru a každou chvíli měl odletět.

Ti dva vlastně bojovali!

Xu Jingxian najednou pochopila.

Jeden z nich vyvíjel auru brutálního násilí, postupně ji tlačil dopředu a druhý natáhl luk připravený ke střelbě. Situace byla napjatá.

Zdálo se, že mezi nimi nezůstaly žádné dobré vztahy.

Mistr se sešel se svým žákem a oni začínají takhle?!

Xu Jingxian o tom znovu přemýšlela. Když mistr klanu Zhou viděl Jiufang Changminga, jeho reakce nebyla tak odlišná.

Ale ani tehdy to nebylo stejné.

Zhou Keyi kypěl nenávistí, téměř plival hněv a jen si přál, aby mohl uvolnit desetiletí své nenávisti vůči Changmingovi.

Sun Buku nebyl takový.

Jeho výraz byl klidný, jemný a koutky jeho rtů tvořily slabý úsměv. Myšlenka na zabití Changminga se v jeho očích neodrážela, ale vražedná čchi nenechávala žádný prostor pro pochybnosti.

Sun Buku chtěl zabít Changminga!

A už od toho nebyl daleko!

Xu Jingxian se vyděsila, ale také si lámala hlavu nad jednou věcí.

Bez ohledu na to, jaké spory mezi nimi byly, i když jich bylo mnoho, a Sun Buku ho opravdu chtěl vidět mrtvého, proč by se ho okamžitě nepokusil zabít, zatímco navenek nevyjadřoval žádný takový úmysl?

Zkoušel jen Changmingovy hranice, nebo ho chtěl zabít doopravdy?

Pokud chtěl zabít, proč se to neukázalo na jeho tváři?

Pokud chtěl zabít, měl by být rychlý, přesný a smrtící.

Tyto myšlenky jí probleskly mysli velmi rychle a pak Sun Buku udeřil holí o zem. Duchovní síly se rychle rozptýlily jako vlny, potom se seběhly v jednom bodě a vrhly se k Changmingovi, dostatečně silné, aby svrhly hory a převrátily moře!

Changming zvedl ruku a pohyboval ukazováčkem tak, že ovládal meč. Gesto bylo prosté a nenápadné, téměř náhodné.

„Meči, pojď.”

Meč Sifei okamžitě poslechl a jeho záře téměř dosáhla oblohy, jako u létajícího nesmrtelného. Prorazil bariéry nezdolnou silou, jako by prořezával bambusové výhonky a tlačil se dopředu až k tváři Suna Buku.

Vzdouvající země se prudce valila kupředu, jak se hůl třásla a vyzařovala kruhy bílého světla.

Dva duchovní poklady visely ve vzduchu, silou se rovnající.

Xu Jingxian si všimla abnormality.

Yun Weisi se nesnažil zasahovat.

V souvislosti s tím, jak se vždy snažil chránit staršího Jiufanga, bylo divné vidět, jak zůstává lhostejným přihlížejícím.

Ale nejenže jím zůstal, jeho výraz byl také zcela apatický.

Zdálo se, že smrt mužů před jeho očima je pro něj irelevantní.

Yun Weisi pronesl jednu větu.

„Tenhle Jiufang Changming je falešný.“

Xu Jingxian ztuhla.

Na chvíli nemohla tyhle informace zpracovat.

Yun Weisi mluvil dál.

„Shizun bojuje se Shengjuem opodál na téhle cestě, takže tenhle Jiufang Changming musí být falešný!“

Xu Jingxian si nemohla pomoci, ale podívala se na Jiufang Changminga.

Jeho výraz se nezměnil, jeho pohled se stále upíral na Suna Buku. Slova Yuna Weisiho nezměnila jeho výraz obličeje.

Ale Sun Buku se najednou stáhl.

Náhle popadl hůl a zvedl ji, aby zastavil vlny. Kruhy světla také zmizely.

Bojový duch a tlak bitvy se okamžitě uklidnily a meč Sifei byl znovu zatasen do pochvy a vrátil se k Changmingovi.

Všechno se vrátilo k tomu, jak to bylo na začátku.

„Takže říkáš, že jsem falešný, ale ty jsi skutečný?“

Changming se nezlobil, zůstal uprostřed chaosu zmatený a obrátil se k Yunovi Weisimu.

Xu Jingxian zkoukla Changming odshora dolů, pak se otočila k Yunovi Weisimu. Její zrak jí prozatím nedokázal říct, kdo je falešný. Podle jejího názoru oba vypadali skutečně.

Ale oba uvedli, že ten druhý byl falešný, což bylo docela zábavné.

Yun Weisi se podíval na Jiufang Changminga a chladně řekl: „Jaké důkazy můžeš předložit, abys dokázal, že jsi skutečný?”

Changming zvedl obočí: „Meč Sifei je nejlepším důkazem. A co ty?”

Yun Weisi zvedl paži a ve vzduchu se objevil meč Chunzhao, který vyzařoval záři a jeho čchi prudce stoupala.

Poté, co se na to všichni dobře podívali, znovu zamával rukávem a skryl meč.
Oba měli kontrolu nad svými meči. Meče byly navíc velice známé a slavné.

Sun Buku mnohokrát viděl meč Chunzhao Yuna Weisiho a dokonce proti němu bojoval.

Nebylo třeba zmiňovat meč Sifei Jiufang Changminga.

Boj hlava nehlava s Jiufangem Changmingem stačil na to, aby Sun Buku zjistil, že jeho kultivační základna je hluboká, jeho duchovní síly impozantní. I dnes by Sun Buku musel bojovat plnou silou, aby se mu vyrovnal.

Země se teď třásla ještě prudčeji, takže Jun Zilan spěšně řekl: „Pokud chcete bojovat, pak bojujte. I když nepůjdete, tak já ano!”

Řekl to a otočil se, aby vlezl do mezery.

Changming natáhl ruku a poryv duchovních sil přiměl Jun Zilana ustoupit.
„Dokud se vše nevyjasní, nikdo neodejde.“

Díky tomuhle tvrzení si Xu Jingxian pomyslela, že tenhle Changming byl falešný.

Zjevně se je tady snažil zadržet.

Jun Zilan se na něj podíval.

Ačkoli nevěděl, kdo je Changming, viděl jeho souboj se Sunem Buku, takže mohl hádat, že Changmingova kultivační úroveň byla vysoká. Bez ohledu na to, jak byl Jun Zilan naštvaný, neodvážil by se jednat bezohledně.

„Daoyou, je v pořádku, pokud si nechcete zachránit život, ale je od vás příliš despotické zakazovat ostatním odejít! Pokud tu zůstaneme, proměníme se v mrtvoly, k čemu je pro vás tenhle výsledek dobrý!”

Tím, že to řekl, chtěl vyhecovat Suna Buku nebo kohokoli jiného, aby bojoval s Changmingem. Ale na rozdíl od očekávání všech se Sun Buku obrátil k Yunovi Weisimu a se slabým úsměvem se ho zeptal: „Shixiongu Yune, jaké je tvoje Dao srdce?”

*Dao srdce: v podstatě důvod, proč člověk kultivuje.

Yun Weisi na něj chladně zíral a neodpověděl.

Vždycky byl takový, takže Sun Buku jeho postoj ignoroval a znovu se zeptal: „Celé ty roky jsem přemýšlel o jedné věci. Poté, co Jiufang Changming vstoupil do Devíti vrstev propasti, tě nikdo nenutil ho následovat. Vzhledem k tvojí síle jsi se mohl stát vůdcem taoistických sekt s minimálním úsilím. Navíc jsi už do té doby přerušil svůj vztah s Jiufangem Changmingem, takže mezi vámi dvěma nebyla žádná náklonnost mezi mistrem a žákem. Proč by ses přesto bezmyšlenkovitě vrhal do Devíti vrstev propasti a nutil se do slepé uličky, kde jsou přeživší ve srovnání s mrtvolami vzácností?”

Xu Jingxian chtěla znát odpověď také.

Nejen Xu Jingxian, téměř každý kultivátor měl stejnou otázku.

Když se Yun Weisi rozhodl střežit Devět vrstev propasti, všichni velmi chválili jeho nesobeckost a vůli chránit svět. Ale jak roky plynuly a události minulosti byly pomalu pokrývány vrstvou prachu, přičemž jedna generace následovala za druhou, jak dlouho si lidé ještě budou pamatovat kdysi mimořádně talentovaného daozuna?

Když zářily nejjasněji, dokonce i dvě hlavní sekty, Nesmrtelná sekta Wanjian a Nebeský příbytek Shenxiao, se musely podrobit a respektovat jako svého vůdce. V minulosti měl chrám Yuhuang Changminga a pak tu byl Yun Weisi. Stejně jako vycházející hvězda, když se chystal dosáhnout středu oblohy, vstoupil Yun Weisi do Devíti vrstev propasti a ležel v prachu až do dnes, aniž by mu někdo pomohl.

Ačkoli cesta kultivace byla dlouhá a velmi důkladná a sláva a bohatství, kterých si všichni smrtelníci vážili, pro kultivující nic neznamenaly, stále jim záleželo na pověsti. Konkurence mezi sektami nikdy nezmizela. Ortodoxní sekty se dívaly svrchu na démonické a velké klany se dívaly svrchu na malé sekty, i když z velké části byly stejné.

Konečným cílem kultivujícího bylo vzestoupání. V průběhu let se však málokomu podařilo vzestoupat a většina z nich se prostě válela ve světském světě.

Yun Weisi se vzdal tolika věcí, které mohl snadno získat, jen kdyby zůstal na místě a nehýbal se. Mnoho lidí říkalo, že šel do Devíti vrstev propasti, protože to byla dobrá příležitost pochopit Dao, ale stejně mnoho lidí nesouhlasilo.

Několik pohledů přistálo na Yunovi Weisim a čekalo, až odpoví.

Autorka chce něco říct:
►Yun Weisi je nucen přiznat své myšlenky před všemi►
►Ale je tenhle Yun Weisi pravý?#
►Pokud je skutečný, je možné, že Changming je falešný?►