SVSSS – kapitola 31

Podezřelé morové město 瘟城疑踪

*Toto jsou smajlíci od původní překladatelky, tak jsem je nechala 🙂 →
(ﾉ◕ヮ◕)ﾉ✲ﾟ｡⋆♥ ♡ ♥ ♡ ♥

Jako mrknutím oka uběhly tři roky.
Během těchto tří let, s výjimkou doby, kdy mu Liu Qingge pomohl vyčistit meridiány od toxinu nebo kdy mu Mu Qingfang vyráběl léky, pověřil Shen Qingqiu několik žáků, aby dohlíželi na trénink na vrcholu Qing Jing a většinu času trávil potulováním se po okolí mimo horu.

V předchozím životě trávil většinu času doma hraním videoher a čtením románů. Když se znovu narodil na tomto místě, všechny ty počítačové časy zábavy byly pryč. Tím vzplanul jeho zájem o turistiku. Jeho dny byly bezstarostné, dokud náhle neobdržel talisman se zprávou od Yue Qingyuana, který ho povolal zpět na horu Cang Qiong.

Byl pryč tak dlouho, že nebylo vidět ani jeho stín, takže když se tentokrát vrátil k sektě, učedníci z vrcholu Qing Jing se shromáždili, aby přivítali zpět svého mistra. Všichni viděli, jak Shen Qingqiu pomalu stoupá nahoru, zajásali a vrhli se k němu, aby ho obklopili.

Hlavní učedník Ming Fan byl již vysoký mladý muž. I když nebyl hezký, alespoň nevypadal jako opice s ostrým obličejem drobného kanónfutra. Z Ning Yingying vyrostla krásná mladá dívka s půvabnou postavou. Na vrcholu si také vyzvedla svůj vlastní nesmrtelný meč. Když uviděla Shena Qingqiu, přispěchala k němu a vzala ho za paži, když šli nahoru.

Přestože ho ta sladká holčička ráda objímala, Shen Qingqiu to nemohl vydržet, protože tělo Ning Yingying se pěkně vyvinulo. Už to nebyla malá roztomilá loli. Její hruď se ho občas náhodou dotkla, takže Shen Qingqiuovu bezvýraznou tvář polil studený pot.

Tohle je manželka Luo Bingheho! Netroufnul bych si!

Ning Yingying si stěžovala jako rozmazlené dítě: „S.h.i.zune, pořád se někam vytrácíš, všem svým žákům moc chybíš.“

Shen Qingqiu řekl shovívavě: „Tomuto učiteli jste také chyběli…“

Počkej, to není správně. Měla bys myslet na Luo Bingheho, nenech si ujít špinavého padoucha!

Byli si původní Shen Qingqiu a Ning Yingying tak blízcí? Zdálo se, že z Ning Yingying vyrostla rozumná dívka. Původní Shen Qingqiu nad ní pravděpodobně jednostranně slintal.

A ty, jako jedna z manželek Luo Bingheho, neměla bys mít zlomené srdce, prožívat pět let bezesných nocí a být vyhublá, protože ve svém žalu sotva dokážeš udržet jídlo?

Jak to, že všichni oproti očekávání skutečně vyrostli a vyrostli zdraví?

Učedníci se rojili kolem Shena Qingqiu, když se vydal na vrchol Qiong Ding. Tam čekal Yue Qingyuan před halou, aby ho přivítal zpět. Oba bratři vstoupili do sálu ruku v ruce.

Uvnitř síně Qiong Ding už páni vrcholů zaujali svá místa, zatímco za nimi byl jeden nebo dva jejich nejpřímější učedníci.

Jedinou výjimkou byl Liu Qingge.

Bylo to proto, že tradičně trénink na vrcholu Bai Zhan byl jako pustit stádo ovcí na pastvinu, volně a nespoutaně. Každému z nich bylo dovoleno procvičovat své dovednosti, jak chtěl. Kromě toho, že občas zbil několik učedníků, pán vrcholu nic neučil, dokud ho učedník nemohl porazit. Poté mohla být pozice pána vrcholu předána takovému učedníkovi. Takže samozřejmě neměl žádné přímé učedníky.

Shen Qingqiu pozdravil ostatní a pak se posadil na sedadlo vrcholu Qing Jing, Ming Fan a Ning Yingying stáli za ním. Naproti němu byly Qi Qingqi a Liu Mingyan z vrcholu Xian Shu.

Nevěděl proč, ale Shenovi Qingqiu se v hlavě objevila myšlenka: kdyby tu byl Luo Binghe, byl by jediný, kdo by stál za mojí židlí.

Stop!

Prosím, nepřestávej mi pořád vyskakovat na mysli, abys mi připomněl svoji existenci, protagonisto. [ruka mává bye-bye]

Jako první promluvil Yue Qingyuan: „Všichni jste byli povoláni k návratu do sekty kvůli naléhavému problému. Zná někdo z vás město Jinlan?“

Shang Qinghua řekl: „Město Jinlan? Slyšel jsem o něm. To je město v Centrálních pláních, které se nachází v místě, kde se setkávají dvě velké řeky, řeky Luo a Heng. Probíhá tam hodně obchodování a město docela prosperuje.“

Yue Qingyuan přikývl: „Ano. Lidé v Jinlanu obchodují. Vždy to bylo centrum obchodu, ale před dvěma měsíci město Jinlan zavřelo své brány.“

Po odmlce dodal: „Nejenže jsou zavřené městské brány, nikdo nesmí vcházet ani vycházet a nelze ani doručovat zprávy.“

Prosperující obchodní centrum se najednou zevnitř uzavřelo. Určitě tam bylo něco velmi zlého.

Shen Qingqiu zvedl svůj šálek a foukl na hladinu čaje se slovy: „Město Jinlan je nejblíže chrámu Zhao Hua. Jsou v zájemné interakci. Kdyby se něco stalo, chrámoví mniši by si byli vědomi jakýchkoli anomálií.“

Yue Qingyuan řekl: „Ano, před dvaceti dny městský obchodník z města utekl po vodní cestě a šel do chrámu Zhao Hua pro pomoc.“

Použil slovo „útěk“ a zdálo se, že situace je velmi vážná. Všichni s vážností poslouchali.

Yue Qingyuan pokračoval: „Ten obchodník byl majitelem nejlepšího obchodu se zbraněmi ve městě Jinlan. Každý rok chodil do chrámu Zhao Hua zapalovat svíčky a pálit kadidlo, takže ho znalo mnoho mnichů. Když dorazil do chrámu Zhao Hua, byl celý zahalený do černé látky, jen polovina jeho obličeje byla odhalena. Zhroutil se na schodech chrámu, zatímco neustále opakoval, že ve městě je hrozný mor. Mniši ho okamžitě odnesli do síně a ohlásili to starším. Když však starší vyšli ven, bylo příliš pozdě.

Mrtvý?

Yue Qingyuan pomalu řekl: „Ten obchodník se proměnil v kostru.“

Shen Qingqiu byl vyděšený.

Řekl jen, že ten muž byl unavený, když dorazil ke dveřím chrámu, jak se najednou proměnil v kostru?

Shen Qingqiu řekl: „Starší bojový bratr právě řekl, že kupcovo tělo bylo zabaleno do černé látky? Od hlavy až k patě?“

Yue Qingyuan pravil: „Přesně tak. Během té doby se mu mniši snažili pomoct sejmout černou látku, ale on vykřikl bolestí, takže se neodvážili ji stáhnout násilím.“

Při těch slovech se musel asi cítit, jako by mu strhávali kůži.

Yue Qingyuan pokračoval: „Opat chrámu Zhao Hua byl hluboce znepokojen. Po diskuzi ještě té noci vyslali mistry Wu Chena, Wu Huana a Wu Niana, aby to prozkoumali. Zatím se nikdo z nich nevrátil.“

Ve srovnání s generací Shena Qingqiu měla generace „Wu“ vyšší „senioritu“, a proto by jejich kultivace neměla být horší než jeho.

Shen Qingqiu řekl trochu překvapeně: „Nikdo se nevrátil?“

Yue Qingyuan vážně přikývl a řekl: „Palác Huan Hua a Tian Yi také poslali více než 10 učedníků. Ani jeden z nich se nevrátil.“

Tři ze čtyř velkých sekt byly všechny zataženy do tohohle marastu.

Shen Qingqiu si náhle uvědomil, proč byli dnes povoláni.

Yue Qingyuan samozřejmě řekl: „Naši přátelé poslali zprávu horské sektě Cang Qiong s žádostí o pomoc. Určitě musíme vyslat pomoc. Tahle záležitost je naléhavá a obávám se, že za tím mohou stát někteří ‚jiní‘, kteří rádi vyvolávají potíže. Někteří z nás musí odejít a někteří zůstat v pozadí.“

Netřeba dodávat, že „ti druzí“ odkazovalo na démony. Liu Qingge byl první, kdo promluvil: „Smysl pro čest vrcholu Bai Zhan mi nedovolí vyhnout se této povinnosti. Rád bych doprovodil mladšího bojového bratra Mu.“

Protože město trpělo morovou epidemií, musí být na pomoc vyslán pán z vrcholu Qian Cao – Mu Qingfang.

Shen Qingqiu viděl, že ze dvou lidí, kteří chtěli jít, byl jeden člověk zodpovědný za výrobu jeho léku, zatímco druhý byl ten, kdo mu asistoval, aby jeho meridiány vyčistil od jedu. Neměli svatozář hlavního hrdiny, takže se jim mohlo stát cokoliv. Bylo to příliš znepokojující. Co když je potká nějaké neštěstí? Řekl: „Chtěl bych jít s nimi.“

Yue Qingyuan zaváhal: „Měl jsem v úmyslu tě požádat, abys zůstal v pozadí a chránili sektu.“

Shen Qingqiu pořád nevěděl, jak s ním jednat. Jediné, co mohl udělat, bylo: „Starší bratře, vůdce sekty, proč si myslíš, že jsem tak křehký? I když nejsem tak talentovaný, pokud jsou to opravdu démoni, vím o nich něco málo, co mi pomůže.“

Encyklopedie chodících démonů – ať už to byl původní Shen Qingqiu nebo on, oba by rozhodně mohli dostat tento tit.ul. Po stovky let, vrchol Qing Jing shromažďoval tyto znalosti. Pokud by pán vrcholu nečetl všechny ty knihy, byl by pohřben za zadní částí bambusového domu…

Yue Qingyuan to zvážil a nakonec ho nechal jít s Liu Qinggem a Mu Qingfangem, protože to pro ně bylo snadné. Pán vrcholu Bai Zhan je také může ochránit.

Bylo rozhodnuto, že budou rozděleni do tří skupin. Liu, Mu a Shen půjdou nejprve zkontrolovat, co se děje ve městě. Druhá skupina zůstane mimo město a bude se pohybovat, kdykoli bude potřeba. Třetí skupina zůstane vzadu, aby chránila sektu hory Cang Qiong.

Situace byla naléhavá, což znamenalo, že nemohli plýtvat čas na použití člunů, kočárů a dalších prostředků. Shen Qingqiu nebyl zvyklý používat k cestování jen svůj létající meč a také se trochu bál výšek, ale věděl, že tentokrát se musí vyrovnat rychlosti svých společníků. Ti tři vyrazili na svých létajících mečích. Po půl dni Shen Qingqiu s róbou vlající ve větru shlédl z mraků a zakřičel na své bratry sekty: „Pod námi je místo, kde se stékají řeky Luo a Heng!“

Z výšky se dívali na dvě řeky, které se navzájem křižovaly. Vypadaly jako dvě stříbřité, dlouhé a tenké stuhy třpytící se ve slunečním světle, jako by to byly stříbrné šupiny tančící chaoticky.

Jednou z nich byla řeka, kde byl Luo Binghe nalezen plovoucí na ledové kře hned poté, co se narodil. Jeho příjmení bylo založeno na této řece.

Jako místo přistání si trojice vybrala otevřený, plochý kopec. Odtud viděli převrácené okapy domů v městě Jinlan i jeho zavřené brány a mosty.

Shen Qingqiu sklonil ruku, kterou si zastínil oči před slunečním světlem: „Proč nezaletět rovnou do města?“

Mu Qingfang vysvětlil: „Chrám Zhao Hua byl požádán městem Jinlan, aby vytvořil obří formaci na obloze. Létající meče nebo cokoli s duchovní silou, co nad tím přeletí, bude nuceno…“

Jak viděl Shen Qingqiu na Konferenci aliance, chrám Zhao Hua byl velmi zručný ve formacích. Pokud by se umístili na druhém místě ohledně formací, nikdo by si netroufl usilovat o první místo. Shen Qingqiu už se neptal. Myslel si, že pokud to není normální mor, ale něco, co šíří někdo s postranními úmysly, kdo chtěl způsobit neplechu, pak ten člověk musel otevřeně vstoupit do města jednou z jeho bran. Protože ten zesnulý kupec nedokázal létat nebo vyjít branou, musela vést dovnitř jiná cesta. Přesně jak očekával, Mu Qingfang, kterému Yue Qingyuan dal podrobné instrukce, je zavedl do lesa. Ve stínu stromů se ozvalo zurčení vody.

Zvuk vody vycházel z podzemní jeskyně. Mu Qingfang vyzval své dva společníky, aby přišli, a řekl: „Tady je podzemní řeka, která vede do města.

Shen Qingqiu pochopil, co říká: „Ten obchodník se zbraněmi tudy utekl?“

Mu Qingfang přikývl: „Někteří obchodníci, kteří provádějí tajné obchodní transakce, využívají tohle místo k setkávání nebo přepravě zboží. Moc lidí to tady nezná, ale obchodník se zbraněmi se dobře přátelil s některými mnichy z chrámu Zhao Hua a svěřil jim tohle tajemství.“

Vchod do jeskyně byl plný lián, které sahaly po prsa. Všichni se museli sklonit, aby mohli vejít dovnitř. Poté, co chvíli šli, Shena Qingqiu rozbolel pas, ale nakonec se mu nad hlavou objevil větší prostor. Zurčící zvuk vody se změnil ve zvuk hukotu vody. Vedle koryta řeky se vznášelo několik odrbaných, osamělých lodí.

Shen Qingqiu si vybral loď, která byla o něco lepší než ostatní. Alespoň nebyla děravá. Mávnutím konečků prstů rozsvítil lampu, která visela na přídi.

Bylo tam jen jedno pádlo. Shen Qingqiu mávnul a řekl Liu Qinggemu: „Budeme se pohybovat proti proudu. Nejsilnější z nás budou muset doveslovat do města. Mladší bratře, mohu poprosit?“

Liu Qingge s černou tváří vzal štíhlé pádlo a začal veslovat. S každým máchnutím člun poskočil o velkou vzdálenost. Lampa na přídi se zmateně třásla sem a tam.

Shen Qingqiu přitáhl Mu Qingfanga, aby se pohodlně posadil. Podíval se na vodu vedle člunu a uviděl několik ryb, jak šťastně plavou v řece. Řekl: „Voda je čistá.“

Právě to dořekl, když viděl, že za rybou je něco většího.

Byla to mrtvola plující obličejem dolů ve vodě.