Oba taoisté byli zkamenělí,
jako by viděli ducha za bílého dne, Shen Qiao nebyl kvůli jejich reakci nijak arogantní.
„Xiao Yunchangu, dlouho jsem se neviděli, vyrostl jsi.“ Jeho pohled padl na druhou osobu, jeho výraz byl vřelý jako předtím, jako by se nechumelilo, „Le’anovo bojové umění se také zlepšilo, než jsem se stačil objevit, už sis mě všiml.”
Le’an a Yunchang se na sebe podívali, po krátké chvíli ho spěšně ho pozdravili: „Shen-shishu, Shen-shishu je v pořádku!”
Shen Qiao: „Jak se má váš shifu?”
Le’an:“ Děkuji, že se ptáš, shifuovo zdraví je v pořádku, protože jsi, shishu, opustil horu, často se o tobě zmiňuje. Kdyby věděl, že jsi v bezpečí a zdravý, byl by velmi šťastný.”
Jejich shifu byl ve stejné bojové generaci jako Shen Qiao, ale byl o něco starší, vždy se soustředil na výcvik hory Xuandu a zřídka se staral o záležitosti sekty, až v pozdějších letech přijal tyto dva učedníky.
Shen Qiao: „Také jsem myslíval na staršího bojového bratra Liu, Chystám se jít na horu, abych ho navštívil.”
Když oba mladí taoisté slyšeli jeho slova, měli dvě zcela odlišné reakce.
Yunchang měl radost napsanou ve tváři, Le’an se pokusil skrýt své obavy.
Shen Qiao záměrně přijal změnu v jejich výrazech: „Copak, nejdete se mnou na horu?”
Yunchang jako první reagoval, nečekal, až Le’an odpoví a už řekl: „Pokud je Shen-shishu ochotný se vrátit, byli bychom nesmírně šťastní!”
Shen Qiao se usmál: „Ale vidím, že tvůj bojový bratr Le’an nevypadá příliš šťastně.”
Le’an si pospíšil, aby složil ruce v úctě: „Shen-shishu mluví vážně, to je kvůli tomu, že Yu-zhangjiao zmizel, situace je trochu chaotická a nechceme se do toho zaplést. Naším původním záměrem sestoupit z hory bylo se od toho dočasně distancovat. Kdo věděl, že na tebe narazíme.“
O boji mezi Shenem Qiao a Kunyem, poté, co prohrál a spadl do údolí, se v tom dlouhém mezidobí v jianghu šířily zavádějící zvěsti, kolovaly po kouscích zpět na horu Xuandu, reputace Shena Qiao zaznamenala velkou ránu. I když lidé o tom nemluvili otevřeně, stále cítili, že Shen-zhangjiao prohrál s Kunyem a pozice hory Xuandu klesla o tisíc stop. Hora Xuandu ztratila hodně důstojnosti, tenhle druh postoje vedl k tomu, že se jen málo lidí postavilo proti jmenování Yu Aie jako zhangjiaa, všichni cítili, že Yu Ai má mozek a schopnosti, a že mohl dovést sektu zpět k její slávě.
Ale Le’anův a Yunchangův shifu v té době nepovažovali Yu Aie za poctivého, nařídil jim, aby se nezúčastnili záležitostí sekty, jejich skupina tří lidí se stáhla z očích všech a stala se velice nenápadná. Le a Yun – oba dva byli ještě mladí, dychtivě do toho skočili, i když měli shifuovy rozkazy, byli z toho nešťastní. Kdo by tušil, že se věci později vyvinou tak neočekávaným směrem, také to potvrdilo, že jejich shifu měl pravdu, protože Yu Ai dosáhl mrtvého bodu ve svém jednání s Tujue. Stejně tak se rozestavení v Centrálních pláních drasticky změnilo, když sever vstoupil do nové dynastie, Sui, potom Zhou, tujueský vliv na Centrální pláně se postupně zmenšoval, pozice hory Xuandu byla čím dál nepříjemnější.
Stalo se to v této době, zhangjiao Yu Ai najednou zmizel jednou v noci. Hora Xuandu byla bez vůdce, nejstarší žák Qi Fengga, Tan Yuanchun se mezitím stal zhangjiaem, ačkoli Tan Yuanchun byl dříve starší, jeho osobnost nebyla dostatečná na vedení, mnoho lidí na hoře Xuandu mělo své námitky, mezi nimi starší Liu Yue byl nejhlasitější, oba dva bojovali o moc v zákulisí.
Le’anův shifu používal vejití do ústraní jako výmluvu, aby nikoho nemusel vidět, ale Le‘ an a Yunchang měli návštěvy, které se objevovaly u jejich dveří. To je už iritovalo, takže si vyměnili úkoly s někým jiným, aby mohli sejít dolů z hory a nakoupit zásoby. Pravdou bylo, že chtěli získat klid.
Když Shen Qiao uslyšel podrobnosti o těchto událostech, na okamžik ztichl: „S Yu Aiem jako zhangjiaem, jeho bojové umění je také neobvykle silné a byl na hoře Xuandu. Jak mohl zmizet za jednu noc, slyšeli jste o tom potom něco víc?”
Ti dva zakroutili hlavami: „Dostali jsme shifuovy rozkazy, jsme stále mladí, nesmíme se zapojovat do žádných záležitostí sekty, ale pár dní těsně před zmizením Yu Aie-shishu, přišel na horu delegát z Tujue. Že chtějí něco, abychom udělali, ale Yu Ai-shishu to odmítl, obě strany se rozešly ve zlém, takže spousta lidí říkala, že zmizení Yu Ai-shishu souvisí s Tujue!”
To bylo úplně v souladu s tím, co Yuan Ying dříve řekl.
Shen Qiao se dále ptal: „Toho delegáta z Tujue, poznali jste ho?”
Le’an a Yunchang řekli ne.
Pokud šlo o dění, dva mladí učedníci toho moc nevěděli, nezbylo nic, na co by se mohl zeptat, Shen Qiao řekl: „Mám v úmyslu podniknout výlet na horu, chcete jít se mnou, nebo byste raději zůstali tady ve městě?”
Ti dva se na sebe podívali a Yunchang řekl: „Shene-shishu, proč bychom nahoru nešli s tebou, abys nebyl v nevýhodě!”
Le’an nemohl Yunchanga umlčet včas, nic neřekl, rezignoval na slova svého bojového bratra.
Shen Qiao se usmál, Yunchang mluvil vždy rychleji a byl přímočarý, zatímco Le’an byl opatrnější, ale nebyl to špatný člověk, jinak by už býval řekl něco odmítavého.
„Nevadí, bylo pro vás těžké dostat povolení, abyste mohli jít do města, měli byste zůstat a užít si to tady, vrátit se o den nebo dva později by mělo být v pořádku.“
Le’an viděl, že tahle cesta pro Shena Qiao nebude nijak snadná, pravděpodobně bude bojovat o pozici zhangjiaa a to by vyžadovalo podporu starších. Myslel si, že je Shen Qiao přinutí jít s ním na horu, aby přitáhl jejich shifu do své frakce. Kdo by tušil, že Shen Qiao to vůbec nezmíní, jejich podezření pramenilo zcela z jejich vlastních obav.
„Dokud bude pozice zhangjiaa prázdná, hora Xuandu nebude v klidu, Shene-shishu, jen ty jsi byl osobně vybrán Qi-zhengrenem jako zhangjiao.“ Le’an byl tak přímočarý, cítil se trochu provinile a honem promluvil, aby objasnil, na jaké straně stojí.
Význam byl, že se nezúčastní, ale pokud by si museli vybrat, určitě by si vybrali Shena Qiao.
Jeho špetka chytrosti se u Shena Qiao neztratila, ale Shen Qiao nebyl takový, aby to mladému člověku ztěžoval.
“Díky.“ Poplácal Le’ana po rameni. „Nedostaňte se do problémů ve městě, brzy se vraťte.“
Jeho tón byl vyrovnaný, jako každodenní pozdrav, kdybyste to nevěděli, mysleli byste si, že Shen Qiao jde jen na procházku po horách.
Dva mladí taoisté dlouho sledovali vzdalující se záda Shena Qiao a Bian Yanmeie, Yunchang najednou řekl: „Bojový bratře, měli jsme jít se Shenem-shishu! Naposledy byla shizunova slova plná sebeviny za to, že se nedokázal postavit za Shena-shishu, kdyby nás náš uctivý shizun viděl, jak se distancujeme od odpovědnosti, pravděpodobně by nebyl šťastný.”
Le’an: „Liu-zhanglao chce být zhangjiaem tak moc, že to asi nijak snadno nepostoupí Shenovi-shishu. Tentokrát se Shen-shishu chystá na horu, neznáme závěr, když půjdeme s ním, lidé si budou myslet, že jsme ve frakci se Shenem-shishu, nezatáhli bychom do toho našeho shifu?”
Yunchang svěsil hlavu a povzdechl si: „Aj, jen cítím, že jsme byli nelaskaví.”
Le’an nakonec nemohl snést pohled na svého zklamaného mladšího bojového bratra: „Co kdybychom je tajně sledovali z dálky?”
Yunchang: „Tak dobře!”
Na druhé straně, Shen Qiao a Bian Yanmeim byli na cestě na horu, když ho uviděli učedníci na stráži, měli všichni podobnou reakci jako Le’an a Yunchang–jako by viděli ducha za bílého dne. Nejprve měli svázaný jazyk, potom šokovaní, většina z nich mohla jen sledovat, jak oba jdou na horu, neodvážili se jim stát v cestě, ale brzy se objevila malá skupina, která jim zablokovala cestu a bez zdvořilosti někdo řekl: „Vyhnaný žáku hory Xuandu, jak se opovažuješ se sem vloupat!”
Shen Qiao ho poznal, tahle osoba byla žákem zhanglaa Liu Yueho: „Lou Liangu, jak to, že po tolika letech jsi stále tady a hlídáš horu?”
Tuhle větu vyslovil velice vřele, jako běžný pozdrav, ale zasáhla toho druhého do černého, Lou Liang okamžitě zčervenal v obličeji, možná z rozpaků nebo vzteku: „Ty, ty… Shene Qiao, ty neuctivý hanebný žáku, na dnešní hoře Xuandu pro tebe nemá místo!”
Shen Qiao se jemně usmál: „Máš pravdu, můj náhlý výlet na horu je trochu neuctivý, měl bych mít někoho, kdo mě doprovodí, vidím, že ty jsi nejvhodnější.”
Když to řekl, sevřel ruku na rameni Lou Lianga.
Lou Liang jasně viděl, že se ten druhý nepohybuje rychle, a nezkoušel žádné triky, ale než stačil zareagovat, byl chycen, ucítil, jak mu z ramene vystřelila bolest a nezbývajíc mu žádný prostor k útěku, jeho výraz se změnil.
Vzhledem k tomu, že hora Xuandu znovu otevřela své brány, zprávy již nebyly tak zkreslené jako dříve, příběhy o vykořisťování Shena Qiao se občas dostaly do uší učedníků, ale slyšet zvěsti nebylo tak dobré, jako je vidět osobně. I když stokrát slyšeli, jak prý silný byl Shen Qiao, nemohlo se to srovnávat s tím, když by to viděli na vlastní oči.
Lou Liang nebyl blázen, okamžitě pochopil, že si to mohl vyzkoušet na vlastní kůži, spěchal, aby zvrátil svoji chybu: „Shene-shishu, ušetři můj život, tenhle žák jen plnil rozkazy, aby zabránil komukoli vyjít na horu, neměl jsem na mysli žádnou neúctu k tobě, shishu!”
Obočí Shena Qiao zakmitalo: „Nikdo nemůže jít na horu? Děje se něco v horách?”
Lou Liang byl připravený říct všechno, neodvážil se nic zatajovat: „Ano, starší se právě teď scházejí, aby rozhodli, kdo bude dalším zhangjiao.”
Shen Qiao: „Jsou přítomni všichni starší?”
Lou Liang: „Pouze Kong-zhanglao je v ústraní, takže chybí.”
Kong-zhanglao, kterého zmínil, byl Le’anův a Yunchangův shifu.
S tak opatrným shifu, není divu, že jeho učedníci byli takoví. Bian Yanmei nic neřekl, když stál a pozoroval, pořád si myslel své.
To, co si Shen Qiao myslel, bylo: důsledky xuanduské separace od světa po několik generací se vynořily na povrch, dlouho zavřené dveře uzavřely i srdce lidí, byli zde lidé jako Yu Ai s ambicemi, byli také lidé jako Kong-zhanglao, jejichž obavy byly živeny odloučením a kteří cítili, že vědět málo bylo lepší než vědět moc, zajímající se pouze o sebezáchovu.
„Jaké dobré načasování, měl bych si jít také poslechnout.“
Lou Liang: „Ukážu shishuovi cestu!”
Pravda byla taková, že i když ho nechtěl vést, neměl na výběr, ta jemná, půvabná ruka svírala jako svěrák jeho rameno, Lou Liang cítil velkou bolest, ale neodvážil se to dát najevo. Šel rychleji, zatímco jeho tvář ukazovala dychtivý výraz, když vysvětlil současnou situaci Shenovi Qiao.
Ostatní, kteří viděli podmaněného Lou Lianga, kdo jiný by se odvážil pokusit se jim násilím zablokovat cestu, uvolnili cestu pro všechny tři.
Nebylo to úplné zastrašování bojovým uměním ze strany Shena Qiao, když byl Shen Qiao dříve zhangjiaem, zacházel s učedníky velmi dobře, byl spravedlivý s odměňováním a disciplínou, sám také nebyl domýšlivý, mnoho učedníků k němu vzhlíželo a respektovalo ho, až do boje na vrcholku Půl kroku, kdy Yu Ai uzavřel spojenectví se staršími a energicky si nárokoval své postavení. Všichni byli zaskočeni, mnoho učedníků se bálo promluvit, ale určitě měli své vlastní názory, nyní, když viděli návrat Shena Qiao, mnoho z nich vypadalo potěšeně.
Lou Liang viděl všechny ty reakce a zašeptal Shenovi Qiao: „Shene-shishu, tento žák si uvědomuje, že po tomhle návratu budeš hledat spravedlnost, můj shifu byl vždy loajální vůči naší sektě, je nespokojený pouze s průměrnými schopnostmi Tan-zhanglaa a stále chce být zhangjiaem, teprve potom se proti tomu silně postavil. Tento žák se odvažuje požádat o toleranci a velkorysost. Nebudeš mu to ztěžovat, prosím?”
Tenhle člověk byl hrubý a unáhlený, ale přinejmenším měl kousek svědomí. Shen Qiao se usmál: „A pokud chci věci ztěžovat?”
Lou Liang byl v rozpacích z jeho slov, byl popletený tolik let a byl ještě pouhým rádoby žákem. Důvodem bylo, že jeho nadání bylo průměrné, a také jeho shifu Liu Yue byl někdo, kdo přijímal učedníky na základě vzhledu. Lidé, kteří nebyli krásní, ty vyloučil všechny. Lou Liang vypadal průměrně, takže chyběl jen tenhle kousek štěstí, a protože už byl rádoby žákem pod Liu Yuem nemohl už hledat jiného staršího, Lou Liang kvůli tomu byl extrémně v depresi. Myslel si, že bez ohledu na to řekl své a splnil svou povinnost a úsilí. Ať už se Shen-shishu chystal udělat cokoli, neměl k tomu co dodat. (*P.S. ?? znovu tipuju pointu aj překladatele a vstávám ze židle, abych ty občasné nesmysly rozchodila…)
Když je vedl Lou Liang, Shen a Bian neměli cestou už žádné další překážky, někteří z nově přijatých učedníků nepoznali Shena Qiao, stále volali na Lou Lianga: „Starší bojový bratře Lou, nevydali rozkaz, že na horu nemají být vpuštěni irelevantní lidé?”
Tvář Lou Lianga byla povznesená: „Kdo řekl, že to jsou irelevantní lidé? Tohle je můj shishu Shen, pachtil se sem, aby se zúčastnil schůze!”
Ostatní byli zastrašeni, nic už nenamítali a nechali je pokračovat, to zachránilo Shena Qiao před tím, aby musel znovu jednat.
Celkově vzato byl Lou Liang docela užitečný.
Když žák u cesty sledoval odcházející postavu Lou Lianga, zůstal zmatený a zeptal se svého společníka: „Nepamatuju si, že by naše sekta měla Shena-shishu?”
Společník si lámal hlavu a najednou si uvědomil: „Shen… mohl by to být ten člověk, Shen Qiao?!”
Oba byli hloupí, jejich výraz se změnil, ale v době, kdy si to uvědomili, se skupina už posunula dál, bylo příliš pozdě je teď zastavit.
Shen Qiao a Lou Liang se zastavili nedaleko vchodu do Sanqingdianu, byli tu právě včas, aby slyšeli hlasitý výkřik zevnitř: „Tan Yuanchune! Jediným důvodem, proč jsi byl prozatímní zhangjiao, bylo to, že po zmizení Yu Ai-zhangjiaa někdo potřeboval vést záležitosti sekty, takže jsme nic nenamítali, ale prozatímní zhangjiao a „zhangjiao“ nejsou stejní. Pokud jde o bojové umění, nejsi na hoře Xuandu na prvním místě, v jianghu nejsi ani v žebříčku, z jakého důvodu si myslíš, že můžeš být na pozici zhangjiaa!”
Lou Liang vypadal v rozpacích, protože tenhle hlas patřil jeho shifuovi, Liu Yuemu.
Vzhledem k významnosti dnešního setkání byli všichni přítomní starší hory Xuandu, byli si jisti svým bojovým uměním, takže nesvěřili svým učedníkům hlídání venku. Proto tříčlenná skupina Shena Qiao dokázala přijít docela blízko, aniž by si toho někdo všiml.
Ve srovnání s tím, osoba, která odpověděla, mluvila klidně, bez známek podráždění nebo hněvu, jako by nebyl vůbec rozhořčený tím, co bylo řečeno: „Liu-zhanglao, všichni můžeme mluvit s úctou, není to důvod, proč vedeme tuhle diskusi? Nejsem žádný talent, mezi staršími mám nejméně zkušeností, ale chápu důvod, proč mě všichni doporučili, není to proto, že bych měl nejsilnější bojové umění, ale protože jsem roky řídil záležitosti sekty a jsem s nimi velmi dobře obeznámený. Nakonec, kdo se stane zhangjiaem, není důležité, důležité je být schopný se podílet na vedení Purpurového sídla Xuandu, nesouhlasíš?”
Liu Yue s chladným smíchem: „Podle tvé logiky nezáleží na tom, jak silné je bojové umění zhangjiaa, stačí se seznámit s řízením a záležitostmi sekty? Mám učedníka jménem Lou Liang, který každý den řeší záležitosti sekty, nebyl by tedy vhodnější?”
Když to Lou Liang slyšel, nejen že chtěl, aby se propadl do země, dokonce i Tan Yuanchun vypadal nespokojeně.
Liu Yue: „Tane-shidi, člověk by měl znát svoje hranice, proč tě Qi-zhengren před těmi lety přeskočil jako svého nejstaršího žáka a vybral Shena jako zhangjiaa? Nebylo to přesně proto, že tvé nadání bylo průměrné? Pokud si tě musíme vybrat, raději bych požádal Shena-shidiho, aby se vrátil, slyšel jsem, že bojové umění Shena-shidiho se v poslední době zlepšilo, už dávno překonal svou předchozí úroveň, má předchozí zkušenosti s tím, že byl zhangjiaem. Když se na to podíváš, není vhodnější?”
Když to Shen Qiao uslyšel, mlčel, zvedl nohu a vešel přímo dovnitř: „Děkuji Liu-zhanglaovi za tvou přízeň.”
Nikdo neočekával, že se Shen Qiao objeví jako tichošlápek a potichu vejde dovnitř, vnitřek místnosti upadl do neobvyklého ticha.
Po několika okamžicích přešel Tan Yuanchun, aby ho pozdravil, a vypadal potěšeně: „Er-shidi, kdy jsi se vrátil!”
Shen Qiao: „Právě teď, když jsem slyšel, že jste tu všichni diskutovali o záležitosti ohledně zhangjiaa, přišel jsem, doufám, že vás neruším?”
Dav lidí víceméně vypadal velmi rozpačitě.
Po pádu Shena Qiao převzal Yu Ai funkci jako zhangjiao a následoval cestu, která byla temná a nepoctivá, ale v době, kdy měl podporu starších a vnutil se do pozice, nikdo nemohl říci ne. Samozřejmě o tom každý musel přemýšlet ve své vlastní mysli, realita nyní byla taková, že Shen Qiao byl stále člověkem Purpurového sídla Xuandu, když Yu Ai zmizel, po návratu Shena Qiao nemohl nikdo zpochybnit postavení zhangjiaa patřícímu Shenovi Qiao.
Netřeba dodávat, že meč Nebeské truchlení od Qi Fengge měl stále na zádech!
Liu Yue byl první, kdo zareagoval, než kdokoli jiný mohl něco říct: „Od té doby, co se Shen-shidi vrátil, bude vše v pořádku, Yu Ai zmizel, hora Xuandu je bez vůdce, hledali jsme někoho, kdo by mohl převzít plášť, jelikož jsi tady, všichni se cítíme bezpečněji!”
Tan Yuanchun se také usmál: „Ano, A-qiao, je dobré, že jsi zpět, potřebuješ si dát pauzu, než budeš mluvit dál?”
Když se Shen Qiao setkal s jejich znepokojenýma očima, zdvořile odmítl: „Děkuji Dshixiongu, už jsme odpočívali na úpatí hory, slyšel jsem, že se Yu Aiovi něco stalo?”
Tan Yuanchun: „Ano, Yu-shidi náhle zmizel před několika dny, noc předtím vypadal v pořádku, další den jsme po něm nemohli najít ani stopy, podívali jsme se po celé hoře Xuandu a nenašli jsme ho.”
Zde se odmlčel a jeho pohled se přesunul k Bian Yanmeiovi, který stál za Shenem Qiao, nejistě se zeptal: „A tohle je?”
Shen Qiao neměl v úmyslu nic skrývat: „Tohle je žák vůdce sekty Očistného měsíce Yana, Bian Yanmei, Bian-daoyou.”
S tím, co řekl, se všichni podívali na Biana Yanmeie, ten nebyl vůbec v rozpacích nebo v nepohodě, místo toho sebevědomě uvítal pohledy všech.
Tan Yuanchun byl nejprve šokovaný, poté s bolestivým výrazem: „Tehdy tě po pádu unesl vůdce sekty Yan, nemohl jsem ho včas zastavit. Je to starší bojový bratr, kdo byl k ničemu, ale nemyslel jsem si, že budeš tak záludný a půjdeš s lidmi z démonické sekty!”
Výraz Shena Qiao se nezměnil: „Starší bojový bratr mluví hrubě, slovo záludný – nemůžu se k němu hlásit. Starší bojový bratr tehdy viděl na vlastní oči, jak mě téměř zabil Yu Ai a měl jsem štěstí, že mě zachránil vůdce sekty Yan. Ale poté jsi mě nešel hledat, že?”
Tan Yuanchun si povzdechl: „A-qiao, nebuď naštvaný na Dshixionga, tehdy měl Yu Ai kontrolu nad horou Xuandu, jak bych mohl mobilizovat učedníky, aby tě hledali?”
Shen Qiao lhostejně: „Dokonce i Yuan Ying a Gu Hengbo nechali všechno ležet a opustili horu, aby mě hledali. Zdá se, že jsem měl příliš vysoké očekávání od Dshixionga.”
Tan Yuanchun: „A-qiao, vím, že jsi naštvaný…“
„Dshixiongu,“ přerušil ho Shen Qiao: „v srdci každého jsi byl vždy dobrý chlap, laskavý ke všem, takže jsme tě všichni bojoví sourozenci zbožňovali, ale dobrý člověk nemůže být bez morálního základu. Byl jsi oklamán Yu Aiem, nemohl jsem s tím nic dělat. Neobviňuji tě, ale ten den jsem před tebou jasně řekl, jak mě Yu Ai otrávil, i když jsi tomu nevěřil, neměl jsi se na to ještě blíže podívat? Místo toho Yuan Ying a Gu Hengbo, kteří ten den neslyšeli pravdu, byli pořád ochotni mi uvěřit, nyní se vidíme po tak dlouhé době, nejen že se na to neptáš, ale za pomoci sekty Očistného měsíce zpochybňuješ můj charakter, samozřejmě jsem hořce zklamaný!”
Výraz Tan Yuanchuna se nakonec změnil: „Proč jsi sem přišel?”
V tuto chvíli vběhl dovnitř učedník, který byl na stráži, jeho tělo bylo potřísněno krví: „Špatné zprávy, starší, sekta Harmonie útočí na horu a je tu také Tujue!”
Chybí mi Yan Wushi 😭😭