Thousand Autumns – kapitola 12

Všichni byli ohromeni

Mnoho lidí už dávno slyšelo, že Yan Wushi řešil záležitosti poněkud excentrickým a nepředvídatelným způsobem. Bai Rong byla ve skutečnosti v hloubi duše docela šťastná, když ho slyšela pronášet takovou řeč.

Dnes večer byla jediná ze sekty Harmonie. V přítomnosti zenového mistra Xuetinga, Yana Wushiho a dalších neexistovala žádná možnost, že by mohla získat rukopis Strategie rumělkového jangu, i kdyby byla ve své nejlepší formě, nemluvě o tom, že byla také zraněna.

Kdyby udělali to, co řekl Yan Wushi, měla by příležitost uslyšet pár slov. Nemluvě o tom, jak moc by z toho měla užitek ona sama, po návratu by mohla mít alespoň něco k předložení.

Poté, co si to promyslela, pozorně zírala na bambusovou tubu v rukou Shena Qiao, aniž by pohnula pohledem byť jen o píď.

Murong Qin a ostatní měli stejnou reakci jako Bai Rong. Zenový mistr Xueting byl jediný, kdo tomu nebyl nakloněn, když řekl: „Mistře sekty Yane, tato osoba nepatří do pugilistického světa. Pokud dnes nahlas přečte obsah knihy, pak, jakmile se v budoucnu zpráva rozšíří a jiní lidé toužící po Strategii rumělkového jangu, kteří ji dosud nenašli, nevyhnutelně se na něj někteří zlomyslní zlosynové rozhodnou vztáhnout ruce. Možná jsi ho sám nezabil, ale zemře kvůli tobě!“

Yan Wushi líně odpověděl: „Starý plešatý osle, není to od tebe pokrytecké, když to říkáš? Musel jsi číst knihu uloženou v císařském paláci Zhou, když jsi byl ještě jejich vyšším preceptorem. Také jsi byl původně učedníkem sekty Tiantai. Tvůj mistr Huiwen ještě nezemřel, když jsi zradil sektu. Soudě podle toho, jak moc si tě vážil, pravděpodobně jsi také četl tu, kterou uchovávala sekta Tiantai. Kromě té knihy dnes tady, jsi už získal tři z pěti knih. Nejsi přesně ten typ člověka, na kterého se vztahuje ‚předstírání, že jsi oběť poté, co jsi ji využil‘?“

Murong Qin překvapivě také souhlasil se slovy Yana Wushiho a ušklíbl se na Xuetinga: „Velký mistře, s jistotou máte vystupování experta. Můžete prostě odejít, pokud to nechcete poslouchat. Proč ta potřeba bránit jiným lidem? Budoucnost? Může být důvodem, proč tady trváte na dlouhých přednáškách, to, že jste nespokojený, protože jste si ji nemohl uzmout jen pro sebe?“

Zenový mistr Xueting si povzdechl a nakonec přestal mluvit.

Yan Wushi pouze přitiskl dva prsty na klíčový bod na zádech Shena Qiao a řekl mu: „Čti.“

V očích ostatních lidí to vypadalo, jako by ho Yan Wushi ohrožoval, ale pouze Shen Qiao věděl, že tato osoba zřejmě použila nějaký druh tajného umění a bleskově otevřela část jeho zablokovaných meridiánů. Teplý proud vnitřní čchi začal protékat celým jeho tělem ihned poté. Jak se mu postupně vyjasňoval pohled před očima, začal vidět úplně jako normální člověk.

Nikoho by nenapadlo, že Yan Wushi byl ten, kdo zachrání život Shena Qiao. Navzdory tomu, že mezi nimi byl takový vztah, by Shen Qiao nikdy nevěřil, že by s ním Yan Wushi zacházel příznivě. Napadla ho nejasná myšlenka a jeho názor na tuto osobu zastínila ještě jedna vrstva chladu.

Shen Qiao rezignoval, zvedl bambusovou tubičku a pomalu ji odšrouboval a vytáhl set bambusových proužků [1] srolovaných do svitku.

Bambusové proužky byly vyrobeny extrémně tenké. Po úplném rozvinutí byl svitek ve skutečnosti dlouhý asi jeden metr.

Nápis na něm byl droboučký, ale protože byl Shenovi Qiao dočasně obnoven zrak, mohl ho pomocí měsíčního svitu zhruba číst.

Všichni na něj zírali jiskřícími pohledy.

Kdyby se tyto pohledy mohly zhmotnit, už by vypálily nespočet děr po celém těle Shena Qiao.

Přimhouřil oči, aby si pozorně přečetl věty, a pak pomalu a zřetelně přečetl každé jednotlivé slovo a frázi: „Slezina ukrývá vůli. Ve stádiu Houtian je to svobodná vůle, zatímco ve stádiu Xiantian je to víra…“

Člověk, který neměl žádnou vnitřní čchi, měl přirozeně spíše normální sluch, ale většina přítomných lidí měla vynikající sluchové schopnosti. Tím ho tedy mohli jasně slyšet.

Na bambusových proužcích nebylo mnoho obsahu. I když byla rychlost čtení Shena Qiao pomalá, dočíst to mu trvalo maximálně hodinu.

Když podával bambusový svitek zpět Yanu Wushimu, v ústech mu vyschlo. Ten pak sundal ruku ze zad Shena Qiao a Shen Qiao cítil, jak ten teplý proud vnitřní čchi náhle úplně zmizel. Před očima se mu pomalu obnovila tma a možná proto, že se právě přepnuly, propukl v jeho očích pocit pálení, jako by je spaloval oheň.

Jednou rukou si musel zakrýt oči, zatímco druhou se podepřel pomocí bambusové hole, záda měl mírně prohnutá, jak lapal po dechu.

Yan Wushi se s ním neobtěžoval. Vzal si bambusové proužky a zatřásl rukávem. Bez dalšího slova mávl rukou a bambusové proužky se okamžitě proměnily v prášek, který se rozplynul ve vzduchu.

Všichni byli ohromeni.

Murong Xun byl ještě mladý a horkokrevný. Nemohl se ubránit výkřiku: „Strategie rumělkového jangu je tak vzácný poklad, a přesto jsi ho zničil!“

Hlas Yana Wushiho zněl lhostejně: „Dá se něco, co již neexistuje, nazvat ‚vzácným‘? Právě teď jsi to poslouchal. Kolik si toho pamatuješ, je tvoje věc.“

Murong Xun zalapal po dechu, když na něj zíral. Na okamžik neměl slov.

Yan Wushi tlesknul rukama, oprášil si poslední zbytky prášku z rukávu. Pak se otočil a bez váhání odešel.

Jen málo lidí na tomto světě ho dokázalo zastavit. Zenový mistr Xueting se nepohnul. Ostatní lidé proto mohli jen tupě zírat, jak jeho postava mizí ve tmě.

Bai Rong okamžitě následovala jeho příkladu a odešla, aniž by se starala o rány na svém těle. Nebylo to však proto, aby pronásledovala Yana Wushiho, ale aby si pospíšila a našla místo, kde by si zapsala, co si právě zapamatovala.

Murong Xun i Tuoba Liangzhe obrátili oči k Murong Qinovi. Ten se na chvíli zamyslel a také se rozhodl: „Pojďme!“

Bez dalšího pohledu na Yun Fuyi a její muže se všichni tři otočili a hned odešli.

Zenový mistr Xueting si tiše povzdechl a řekl Yun Fuyi: „Místopředsedkyně Yun byla dnes v noci opravdu postrašena. Prosím, pošlete mým jménem tohoto ubohého mnicha pozdravy předsedovi Dou.“

Zúčastnil se také incidentu lapení Yun Fuyi, ale jelikož jedna kniha již byla zničena, úplně ztratila zájem ho kritizovat a jen tupě odpověděla: „Mistře, dávejte na sebe pozor.“

Poté, co zenový mistr Xueting odešel, požádala Hu Yana a Hu Yue, aby pomohli dvěma správcům síně vstát. Potom řekla Shenovi Qiao a Chen Gongovi: „Vaše nečekané neštěstí dnes v noci bylo způsobeno Asociací šesti harmonií a je mi to velmi líto. Smím vědět, kam vy dva máte dále namířeno? Pokud to bude vhodné, můžeme vás někde vysadit po naší cestě.“

Kdyby to bylo předtím, Chen Gong by určitě šťastně souhlasil. Ale to, co se stalo této noci, mu ukázalo, co znamená rčení, že „tam venku je vždycky někdo lepší“. Jeho duch hodně ochabl, ale stále si nemohl nechat ujít příležitost vstoupit do pugilistického světa, a tak přemýšlel, jak jí odpovědět.

Nicméně Shen Qiao, který byl vedle něj, odpověděl dříve, než mohl: „Mockrát vám děkuji za vaši laskavost. Původně jsme se chystali jít dolů na jih hledat útočiště u našich příbuzných, ale nečekali jsme, že narazíme na událost jako tato. Jsme teď docela vyděšení a jediné, co chceme, je rychle se dostat na jih. Nejsme z pugilistického světa, ani se nechceme zapojovat do jeho záležitostí. Tak nám prosím odpusťte.“

Yun Fuyi chvíli přemýšlela a zeptala se: „Pamatujete si ještě obsah, který jste právě četl?“

Shen Qiao zavrtěl hlavou: „Pocházíme z chudé rodiny. Můj bratranec je negramotný, zatímco já sám znám jen pár znaků a nečetl jsem mnoho klasických děl. Kromě toho mám také špatné oči. Nevím, jakou magii ten expert použil. Přitiskl mi ruku na záda, takže jsem mohl vidět ty znaky. Ale hned poté, co jsem skončil a jeho ruka opustila moje záda, už ani jasně nevidím, natož si nic nepamatuji.“

Yun Fuyi viděla, že jeho oči nejsou zaostřené. Zdálo se, že s nimi má problémy, protože bělma byla poseta tenkou modrou, takže věděla, že to, co řekl, je pravda. Bylo jí trochu líto, že její nabídku odmítli, ale nenutila je. „To je v pořádku. Odjedeme jako první, protože si dnes večer musíme pospíšit. Pokud vy dva budete nutně něco potřebovat, můžete zajít do podružné síně Asociace šesti harmonií ve městě a říct jim mé jméno [2], Yun Fuyi.“

Shen Qiao jí poděkoval. Chen Gong pohlédl na Shena Qiao a pak jí také poděkoval.

Yun Fuyi a její muži nezůstali dlouho. Už je ani nezajímaly ty dvě truhly. Hu Yan a Hu Yu s sebou přivedli dva zraněné správce síně a co nejrychleji zamířili do nitra města. Náhle se tak velký klášter stal ještě pustějším.

Poté, co viděl jejich postavy mizet z jeho dohledu, Chen Gong poplácal jemně Shena Qiao . Ještě mluvil opravdu tichým hlasem, jako by se bál, že ho ostatní lidé mohou zaslechnout: „Proč jsi nesouhlasil, když nás požádala, abychom šli s nimi? Nebylo by bezpečnější, kdybychom to přijali?“

Bolest v očích Shena Qiao ještě nevyprchala, ale zasmál se, když slyšel Chen Gongovu otázku: „Tak proč jsi mě nezastavil a přímo ji nepožádal, že půjdeš s nimi, když jsem s ní mluvil?“

Chen Gong na vteřinu zaváhal: „Ve srovnání s nimi jsi samozřejmě důvěryhodnější.“

Shen Qiao si povzdechl: „Myslím, že jediný důvod, proč nás místopředsedkyně Yun pozvala, abychom cestovali spolu, je ten, že se bála, že obsah, který slyšela, není úplný, a chtěla, abychom jí pomohli knihu sepsat zpaměti. Po incidentu dnes večer se vnější svět o těchto novinkách brzy dozví. Lidé se budou snažit získat kopii knihy všemi možnými prostředky. Pokud bychom s nimi cestovali a nastalo by nebezpečí, byli bychom jimi vyhozeni jako první.“

Chen Gong si náhle uvědomil pravdu. Neubránil se nadávání: „Není divu, že se ta ženská najednou stala tak dobrosrdečnou. Takže se ukázalo, že už má břicho plné podlých triků. Kdybys mě nezastavil včas, opravdu bych s nimi šel!“

„To je jen můj odhad. Protože Strategie rumělkového jangu je tak vzácný poklad, bojí se, že zapomenou něco, co slyšeli, když jsem to četl nahlas, a rozhodně se někde zastaví a jako první si to zapíší. Tyto písemné verze se jistě stanou horkým zbožím, kterého se bude chtít každý zmocnit. Nejsme bojoví mistři. Společné cestování s nimi nám nepřinese žádnou výhodu. Přivolalo by to na nás jen neštěstí.“

Chen Gong byl sklíčený: „Máš pravdu. Chtěl jsem vstoupit do Asociace šesti harmonií poté, co jsem viděl, jak majestátně vypadají v oblasti Funing. Ale po dnešní noci se už tohohle klamu dál nebudu držet. Nemám absolutní ponětí o bojovém umění a pravděpodobně bych skončil jako všeuměl do konce života, i když bych se tam dostal!“

Oba se společně vrátili. Od incidentu uplynula více než hodina, než Shen Qiao konečně ucítil, jak bolest v jeho očích mírně ustoupila. Když je však otevřel, nic neviděl. Jeho zrak se vrátil do nejhoršího stavu, ve kterém byl na začátku.

Přemýšlel o tom. Pokud jde o to, co Yan Wushi právě teď udělal, bylo vysoce pravděpodobné, že se mu nějakým způsobem podařilo mu rychle zlepšit oči – ty by původně potřebovaly několik měsíců nebo dokonce několik let, než by se zotavily do jejich nejlepšího stavu. Ale nakonec bude možná potřebovat ještě více času, aby se zotavil, jako kompenzaci za krátký okamžik světla, který spatřil.

Shen Qiao si nemohl pomoct a hořce se usmál.

Konečně důkladně zažil, jak bezcitný tento člověk je. Nejspíš to ani nebyl nějaký dobrý úmysl, který předtím vedl Yana Wushiho k záchraně Shena Qiao.

Ale dnes večer… Byla to opravdu náhoda, že se tu objevil Yan Wushi?

Náhle Chen Gong zatáhl Shena Qiao za rukávy. Jeho tón zněl trochu mrazivě: „Hele, když se předtím za toho malého mnicha vydával někdo jiný, co opat a dva malí mniši, kteří původně žili v klášteře? Není to tak… Není to tak, že už byli umlčeni, že ne?“

Shen Qiao nic neřekl.

Jako by jeho mlčení vyjadřovalo nějaké poselství, Chen Gong zbledl a ztichl.

Vždy se chlubil jak je nebojácný, ale toto bylo poprvé, kdy si hluboce uvědomil důležitost moci.

Ve světě, jako je tento, se každý, kdo neměl odpovídající sílu, mohl kdykoli stát obětí s hrůznou smrtí.

*

Jak se dalo čekat, opat i oba mniši byli mrtví.

Mrtvoly byly přímo v pokoji starého opata. Vrah se to ani nesnažil zakrýt a jednoduše je tam nechal pohozené. Chen Gong byl tak vyděšený, když to viděl, že mu změkly i nohy. Neměl sílu sbírat jejich mrtvoly a běžel přímo zpět, válel se a plazil se po cestě. Teprve poté, co viděl Shena Qiao, se konečně trochu uklidnil.

I když byl Shen Qiao slepý, stále dokázal nějakým způsobem dodat lidem sílu tím, že tam tiše seděl.

Chen Gongovy rty se chvěly, když se zeptal: „Byli zabiti tou ženou, která se převlékla za malého mnicha? Je tak silná. Mohla je prostě přimět k tomu, aby nemohli mluvit a hýbat se. Proč je potřebovala zabíjet?“

„Možná je tohle způsob, jakým dělá věci.“ Shen Qiao chvíli mlčel. „Někteří lidé nepotřebují důvody, když jednají. Věří, že mohou vládnout nad životy jiných lidí, takže to, zda se rozhodnou konat dobro či zlo, závisí pouze na jejich vlastních preferencích.“

Chen Gong tupě zíral do země. Před očima se mu stále míhala zaschlá krvavá skvrna na mrtvole starého opata. Všechno, co se stalo dnes v noci, zcela převrátilo to, co znal nebo zažil za posledních asi tucet let. Stále hluboce ponořený do šoku se dlouho nedokázal vrátit do reality.

„Nesmím se stát člověkem, který se vydává na milost a nemilost druhým. Musím se stát tím, kdo dokáže panovat nad ostatními,“ pomyslel si Chen Gong, když si vzpomněl na ty mocné experty, které dnes večer viděl.

Ve srovnání s klidným a zralým zenovým mistrem Xuetingem, který se zdál být mimo tento smrtelný svět, extravagantní, sebevědomý Yan Wushi přirozeně vzbudil více jeho obdiv.

Shen Qiao nevěděl, co si myslí. Myslel si, že se Chen Gong jen vyděsil, a tak Chen Gonga několikrát poplácal po rameni a tiše řekl: „Každé setkání je výsledkem osudu. Protože starý opat nám propůjčil svůj klášter, abychom zde zůstali, mělo by se to počítat jako jeho laskavost pro nás. Proč je zítra ráno nepohřbíme společně?“

Chen Gong dlouze vydechl. „Tak jo.“

Poznámky překladatele:
[1] Bambusové proužky (竹简 zhu jian): bambusové a dřevěné proužky byly hlavním médiem pro dokumenty v Číně před zavedením papíru.
[2] Řekněte jim mé jméno: způsob, jak říct, že s ní byli v kontaktu.