Thousand autumns – kapitola 127

„Hmm, na jaké místo si myslíte, že ho můj shizun přivedl?“ zeptal se Yu Shengyan, znuděný čekáním, opřel se o verandu, právě měl v ruce stonek trávy, hrál si s jelínkem. Byl trochu překvapený, protože shizun nebyl zrovna ten, kdo by měl v oblibě malé dětí nebo zvířata, jak se sem najednou dostal jelen?

Majordomus se usmál: „Pokud jste zvědavý, proč je nejdete sledovat a nezjistíte to.”
Yu Shengyan rychle zavrtěl hlavou: „Rozhodně nedělám něco, co by urychlilo moji smrt. Jenom, že pozítří bude ten souboj, a vypadá to, jako by se shizun ani v nejmenším netrápil. Opravdu je to jako rčení, že císař se nebojí, ale eunuchové se obávají smrti. Byl jste po shizunově boku, než jsem se stal jeho žákem, musíte chápat shizunův myšlenkový proces lépe než já?”

Majordomus se mírně uklonil: „Nejsem způsobilý Er-langjunovy chvály, pánův myšlenkový proces je nepochopitelný jako moře, není něco, co dokážu rozluštit. Avšak v jednání si počíná mistrovsky, obvykle s jedním krokem předpovídá tři další, tentokrát je boj s Hulugem pravděpodobně to samé, můj pán má nakloněné štěstí ve všech věcech, určitě vyjde nezraněný.”

Yu Shengyan se nemohl ubránit úsměvu, tento majordomus držel shizuna v nejvyšší úctě, z jeho slov bylo vidět, že v jeho očích nebyla na shizunovi ani jediná chyba.

„Řekněte mi upřímně, sázky jsou otevřené, vsadil jste si?“

Majordom otevřel oči dokořán, pak tiše zakašlal a zamumlal: „Malou částku.”

Yu Shengyan naléhal dále: „Kolik je málo?”

Starý majordom: „Kolem dvaceti liangů.”

Yu Shengyan: „Tak málo? Právě jste řekl, že shizun musí vyhrát!”

Majordom se zasmál: „Ta malá sázka byla pro zábavu, musí to být všechno, co vlastním? Pokud se nudíte, měl byste se toulat po městě, nyní se tam shromáždilo nespočet lidí jianghu, což je vhodný čas na dělání známostí.”

Yu Shengyan: „S blížícím se bojem nebudu chodit a způsobovat potíže.”

Opravdu chtěl jít za Yanem Wushim a Shenem Qiao do města, aby viděl zábavu, ale zrovna hloupě urazil shizuna, takže teď mohl být jen vychovanou želvou zalezlou v rezidenci a roztržitě si povídal se starým majordomem.

Majordom, který viděl, že má špatnou náladu, se přesunul k jinému tématu: „Co takhle se vsadit, kam mistr a taoistický kněz Shen odešli?”

Yu Shengyan: „Co budeme sázet?”

Majordom se usmál: „Ta sada nefritových váz z dynastie Han a nefritových pohárů, které jsem dostal naposledy. Nemá na to Er-langjun už dlouho dobu zálusk, co takhle to dát jako cenu?”

Yu Shengyan se trochu vzpamatoval, náhle se posadil: „Pak já nabízím tu sadu skla weiqi, kterou mi shixiong daroval. Ale až se pak vrátí, nejsem dostatečně statečný na to, abych se jich zeptal, kde byli, jak se to dozvíme?”

Majordom: „To je snadné, s taoistickým knězem Shenem se snadno mluví, zeptáme se kněze Shena, až přijde zpět.”

Yu Shengyan: „Určitě budou jíst jídlo, když budou venku, to je jasné. Shizun vzal kněze Shena ven, nemůže to být jen jídlo.”

Majordom přikývl: „Pak hádám, že možná šli navštívit přítele, právě teď je v okrese Funing nesčetné množství mistrů, dokonce je tu Ruyan-gongzhu, můj pán pravděpodobně přivedl kněze Shena, aby se setkal se starým přítelem.”

Yu Shengyan se zasmál haha: „Zhang-shu, přijdete o svůj drahocenný majetek!”

Majordom s úsměvem: „Er-langjun ještě ani neuhodl, jak ví, že jsem prohrál?”

Yu Shengyan: „Podle shizunova charakteru, proč by navštěvoval někoho jiného, pokud jde o Ruyana Kehuiye, se kterým už zkřížil cestu, shizun ho pravděpodobně znovu nevyhledá, pozítří je boj s Hulugem, právě teď by měl šetřit svoji energii.”

Majordom zmatený: „Pak myslíte?”

Yu Shengyan: „Čtyři radosti života jsou: jídlo, alkohol, sex a hazard. Hádám, že pokud nejsou v herně, pak v bordelu.”

Majordom: …

Nikdy neslyšel, že čtyři radosti života jsou tyhle čtyři věci.

Majordom: „Mnoho krásek čeká, aby se na mistra vrhlo, v této rezidenci jsou také krásné společnice, proč by potřeboval přivést kněze Shena na takové místo?”

Yu Shengyan: „Tomuhle zrovna nemůžete rozumět, kněz Shen nenavázal ještě vztah, od mladého věku je takový čistý kultivátor, je jako kus nepopsaného papíru. V tomhle světě je místo, kde se bude s největší pravděpodobností učit porozumění – dům potěšení. Nemusí to osobně zažít, stačí pouhý pohled a vytvoří si obrázek. Shizun tam musí přivést kněze Shena, aby zažil rozdíl mezi mužským a ženským tělem, pak bude mít srovnání, teprve potom pochopí vyšší potěšení života!”

Majordom: „Jaké srovnání?”

Yu Shengyan: „Rozdíl mezi shizunem a ženou…“

Přestal mluvit, pomyslel si: to bylo těsné, skoro jsem řekl, co by se nemělo říkat nahlas, scéna, které jsem byl předtím svědkem, na tu raději co nejdříve zapomenu.

Mumlal a pokračoval: „Stručně řečeno, pokud ne herna, pak nevěstinec. Když se vrátí a kněz Shen bude mít slabý ruměnec a odvrácený pohled, bude to jistě výraz poté, co šel do domu potěšení.”

Majordom: „… “ mluvíš, jako bys na to byl odborník.

Yu Shengyan viděl jeho podivný výraz: „Chystáte se vsadit nebo ne? Nejste ochotný se rozloučit s tou nefritovou sadou, a už toho litujete?”

Majordom okamžitě odpověděl: „Máš mé slovo, není důvod se k tomu vracet, jdu do té sázky!”

Yu Shengyan hodil stonek trávy na hlavu kolouška, vstal a zasmál se: „Pak počkám, až přijde čas a přijdu si pro cenu, nebuďte pak příliš zkroušený!”

Jeho nálada se drasticky zlepšila, ušel pár kroků, otočil se a pokynul kolouškovi: „Pojď sem, půjdeš si se mnou dát grilované maso.”

Pak se zeptal majordoma: „Dal mu shizun jméno?”

Majordom: „… dal mu jméno.”

Yu Shengyan: „Jaké?”

Majordom: „… A.qiao.”

Yu Shengyan se odmlčel: „Který znak ‚qiao‘?”

Majordom se zasmál: „Je to ten, na který myslíte.”

Oba se na sebe podívali a zírali, Yu Shengyan najednou vybuchl: „Můžu odvolat svůj tip, že šli do nevěstince?”

Majordom se smíchem: „Nedodržíte svého slova?”

Yu Shengyan, podrážděný: „Dobře, dobře.”

Znovu pokynul malému jelínkovi: „Taoistický knězi Shene, chceš jíst grilované maso?”

Majordom: „…“

Koloušek mu věnoval nevinný pohled.

*

Shen Qiao nejedl grilované maso a nebyl v nevěstinci, právě byl u jezera.

Tohle jezero nebylo daleko od rezidence, seděli v pavilonu, Yan Wushi nechal svůj personál naložit čerstvě ulovené ryby a krevety do vína a pak to nechal podávat, plus džbán vína z dobrého ročníku. Pro pozorovatele to bylo opravdu jako božská hostina.

Yan Wushi vždy věděl, jak se bavit a relaxovat, i když mu nebyl život cizí, choval se tak, jak chtěl, kvůli nikomu se nepřetvařoval, rozhodně se nedržel zpátky.

„Kde jsi našel všechny ty zaměstnance v krátké době?“ Shen Qiao byl trochu znepokojený.

„Poblíž je yiguan, dřív tam zkrachovaly obchody, koupil jsem to a poslal tam nějaké zaměstnance z rezidence, vaříme tam nějaké jídlo a pití pro cestující, ti sem přicházejí lovit ryby a mohou zůstat přes noc v yiguanu. Nemusí tak spěchat zpátky do města.“

Shen Qiao se usmál: „Jen ty bys udělal takovou věc.”

Yan Wushi: „Tohle místo se nachází v blízkosti nádherné scenérie vrcholku Půl kroku a vrcholu Yinghui, samozřejmě přitahuje spisovatele a umělce, není to úplně zapomenuté místo.”

Shen Qiao pochopil jeho význam, hlavním účelem tohoto yiguanu bylo zjistit zprávy a přenášet komunikaci, koneckonců byl vedle oficiálního tranzitního koridoru, mnoho cestujících zůstalo přes noc v yiguanu; pokud jde o talentované kuchaře a služebné, byli hned po ruce vůdci sekty Yanovi, ať už se podnikání dařilo nebo ne, to nebylo důležité.

Jídla před nimi byla většinou uvařená s vínem, voňavá, bohatá, opojná. Shen Qiao nebyl někdo, kdo se úplně zdržoval alkoholu, ale když viděl, jak před ním nalil plný šálek vína, byl trochu v dilema: „Moje tolerance alkoholu není příliš vysoká.”

Tohle víno bylo takové, jaké byste na první pohled poznali a které lidi velmi rychle opilo.
Yan Wushi naplnil svůj vlastní šálek až po okraj a poté jej vyprázdnil: „Chystám se setkat se svou smrtí a ty ani nejsi ochotný vypít šálek vína.”

Shen Qiao: „…“

S vědomím, že to říká záměrně, Shen Qiao i tak zvedl šálek, vypil ho dvěma doušky, spálilo mu to hrdlo, cítil, jak mu hoří celé tělo, počínaje žaludkem.

„Tohle je shaojiu?“ divil se.

Yan Wushi zavrtěl hlavou: „Ne tak docela, obsahuje nějaké to chilli a pepř, takže má větší říz a chladnější povaha mořských plodů to vyvažuje.”

Služebná loupala opilé krevety a položila šťavnaté maso na talíř před Shena Qiao.

Shen Qiao si ho vložil do úst, sladká svěžest řeky v kombinaci s voňavým vínem byla nekonečně chutná, položil hůlky dolů a viděl služebnou, která se chystala položit víc na talíř, mávl rukou: „Obávám se, že se opiju, když budu jíst víc, už si neprosím.”

Yan Wushi zavrtěl hlavou: „Po tomhle jídle, kdo ví jestli po vrcholku Půl kroku, bude osoba sedící naproti tobě pořád já, a ty si stále myslíš, že pohnout hůlkami je až moc, opravdu jsi mě ranil.”

Shen Qiao: „… přestaň tuhle událost používat jako výmluvu, Hulugu je mocný, ale jsi zároveň někdo bez zábran, jak bys mohl tak snadno zemřít!”

Yan Wushi poslal služebné pryč a bezvýrazně mu nalil další šálek: „Proměnné jsou konstantní, možná jsem arogantní, ale nemůžu prohlásit určité vítězství, tenhle boj, Hulugu bude chtít světu ukázat, že tím, že mě porazil, už dávno překonal Qi Fengga a pochlubí se silou Tujue. Pokud je v pozici, aby mě zabil, ale nezabije, bude to v rozporu s jeho pověstí, pokud já můžu zabít Huluga, ale nedotáhnu to do konce, také to bude zcela proti mému charakteru.”

Shen Qiao si tiše povzdechl, nemohl to popřít, nakonec už neodmítal to víno.

Yan Wushi nemíval žádné dobré úmysly, neměl šanci opít Shena Qiao, avšak teď byl vhodný čas užít si opilou tvář tohohle krasavce, takže když našel jeho slabost, naléval mu šálek za šálkem. Shen Qiao si nedělal legraci, když řekl, že jeho tolerance alkoholu je špatná, po třech šálcích měl tváře slabě rudé, jeho pohled nebyl tak ostrý jako obvykle.

Tahle scéna byla vzácným jevem, až příště bude chtít opít Shena Qiao, nebude to tak snadné, měl najít někoho, aby ho namaloval. Yan Wushi si to pomyslel, natáhl ruku, aby se dotkl tváře toho druhého, byla velmi horká.

Shen Qiao si držel čelo, nedováděl z opilosti, jen jeho reakce byly o něco pomalejší, nechápal, proč ten druhý najednou natáhl ruku, aby se dotkl jeho tváře, dlouho zíral v omámení, pak postupně odhalil bolestný výraz.

Yan Wushi nečekal, že jeho tolerance alkoholu bude tak nízká, když sledoval, jak se kymácí a padá, musel se přesunout, aby ho podržel: „Chceš zvracet?”

Shen Qiao zavrtěl hlavou a rukama si zakrýval obličej, dlouho mlčel.

Bez ohledu na to, jak mocný byl Yan Wushi, nebyl by schopný přesně rozeznat, co tohle gesto znamenalo, ale vypořádal se s tím velmi rozhodně, natáhl ruku a stáhl ruce druhého, které mu zakrývaly obličej.

Yan Wushi byl nesmírně vnímavý, okamžitě cítil vlhkost na prstech.

Pak při pohledu na oči Shena Qiao, matné a lesklé, bylo těžké zjistit, zda to bylo působením alkoholu, nebo jestli plakal.

Yan Wushi se nakonec vzdal držení svého škádlivého, veselého výrazu, jeho tvář se postupně měnila.

Chtěl jen obdivovat opilou tvář téhle krásy, nečekal, že kráska bude plakat, byla pravda, že Shen Qiao už dříve plakal a celou tu dobu byl zasažen až do jádra, přemožen smutkem.

Povaha Shena Qiao byla měkká, ale uvnitř byl jako ocel, ne někdo, kdo plakal při spadnutí klobouku. Mírně se zamračil, jako by neočekával tenhle pohyb od Yana Wushiho, ale vlhkost, která mu tekla do očí, jen natekla, ještě se nespojila do padající slzy.

„A-qiao, truchlíš pro mě, bojíš se, že z toho boje mezi mnou a Hulugem se už nikdy nevrátím, je to tak?“ řekl Yan Wushi tiše.

Shen Qiao si povzdechl, víno bylo na vině, že dalo vzniknout jeho smutku proti jeho vůli, jinak by vypadal trochu pochmurněji než obvykle.

Opřel se o loket, jako by se chtěl vymanit z objetí Yana Wushiho, ale jeho tělo bylo po víně jako bavlna, protože v okamžiku, kdy ztratil obratnost bojového mistra, jeho úsilí bylo trochu marné. Mohl zůstat jen tak, jak byl :“Je to trochu divné, kdybych to byl já, kdo by čelil Hulugovi, cítil bych jen, že ten den je nevyhnutelný, moje nálada by byla jako vysoké mraky, v mé mysli by nebylo místo pro nic jiného. Ale pokud by to samé udělal přítel, zbývaly by mi jen starosti.”

“Přítel.“ Yan Wushi si hrál s tímhle slovem v ústech: „Kdyby to byl Li Qingyu a Hulugu, měl bys taky takové obavy?”

Shen Qiao to začal vážně zvažovat, jeho obočí se svrašťovalo pevněji a pevněji, ale po dlouhém zvažování neodpověděl.

Jaká další odpověď byla potřeba? Yan Wushi se usmál a jeho ruka pohladila Shena Qiao po vlasech: „A-qiao.”

Shen Qiao si promnul čelo: „… en?”

Yan Wushi: „A-qiao.”

Zabořil celou svou tvář do krku Shena Qiao, rozdrtil to jméno a tisíckrát ho otočil ve svém srdci.

Zdálo se, že si Shen Qiao uvědomil nejednoznačnost jejich polohy, cítil, že mu krk lechtaly vlasy toho druhého a velmi to svědilo, nemohl si pomoci, ale druhého odstrčil stranou, vstal a odkolébal se k jezeru, sklonil se, aby si umyl obličej v jezerní vodě. Ledová voda ho vzpamatovala, za krátko se k němu vrátily jeho smysly.

Yan Wushi přešel, aby ho podepřel: „Vraťme se.”

Shen Qiao přikývl a ohlásil svou stížnost: „Už nikdy nebudu pít.”

Yan Wushi se mu zasmál: „Tvoje tolerance je špatná, takže bys měl cvičit.”

Shena Qiao bolela hlava: „Pokud někdo nebude mít znovu souboj s Hulugem, pak mě nikdo nebude moci přimět, abych znovu vypil tohle víno na rozloučenou.”

Yan Wushi se smál a smál.

Shen Qiao nechal cirkulovat svou čchi, aby rozptýlil část alkoholu, ačkoli jeho hlava byla docela zamlžená, alespoň teď dokázal chodit sám.

Než se vrátili do rezidence, byl večer, koloušek žvýkal trávu na předním dvoře, myšlenky Shena Qiao nebyly tak jasné jako obvykle, jeho chování bylo také trochu dětinské. Ve skutečnosti šel k němu a objal jelínkův krk, zašeptal mu: „Změním ti jméno, jo?”

Na druhé straně Yan Wushi zamával: „A-qiao, pojď sem.”

Aniž by čekal, až Shen Qiao přijde na to, na koho volá, koloušek už opustil Shena Qiao a naklonil se k němu.

Shen Qiao zadržel své trápení, opřel se o sloup a promnul si hlavu, pomyslel si, proč se tam o tu osobu staral, zjevně to bylo zbytečné.

Poté si nepamatoval, kdy šel spát, ani jak se vrátil do svého pokoje, všechno bylo jako ve snu, jako přes závěs, zmatené, jako květina v zrcadle nebo měsíc na vodě.

Když se Shen Qiao probudil ze svého dlouhého, dlouhého spánku, bylo to, jako by spal celou věčnost, cítil se velmi odpočatý a svěží.

Poté, co se umyl, zavolal služebnou, aby ji požádal o shichen, služebná řekla: „Spal jste celý den a noc, právě teď je mao shi, na vrcholku Půl kroku, mistr a Hulugu pravděpodobně zahájili boj.”

Shen Qiao byl nesmírně šokovaný, nemohl uvěřit, že tak dlouho spal, převrátil myšlenky v hlavě, uvědomil si, že je velmi pravděpodobné, že ho Yan Wushi znovu obehrál, zatímco byl opilý, zapečetil mu spánkový aku bod.

Ale nebyl čas říkat víc, popadl meč Nebeské truchlení, jeho tělo bylo jako šmouha, běžel směrem k vrcholku Půl kroku.

2 comments on “Thousand autumns – kapitola 127”

  1. Veronika says:

    Bože ja jsem napnuta 🫢

    1. Já byla taky, ale nejvíc při poslední kapitole !

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *