Thousand Autumns – kapitola 15

Shen Qiao cítí, že tahle osoba má nejspíš psychické problémy.

Yan Wushi byl tak naštvaný, že se nakonec smál: „Vůdce sekty Shen má skutečně mysl širou jako moře. Škoda, že na hoře Xuandu nejsou všichni jako ty. Jinak, jak to, že ty, učedník Qi Fengga, jsi spadl z útesu při útoku s Kunyem?“

Shen Qiao zavrtěl hlavou, ale neodpověděl.

Jeho paměť byla stále vágní a rozkouskovaná. Některé věci si pamatoval, jiné ne. Protože mu nebylo úplně jasné, co je za tou konkrétní událostí pravda, neměl k tomu moc co říct.

Ale Yan Wushi k němu náhle vystřelil dlaní.

Jeho dlaň nebyla lehkým úderem. Nebylo to jako dětská hra, která měla otestovat Shena Qiao, ale spíše nesla slušných třicet procent jeho bojové síly.

Soudě podle rozdílu mezi jejich současnými stavy, nemluvě o třiceti procentech, i kdyby Yan Wushi měl použít jen deset procent, Shen Qiao by byl proti němu stále bezmocný.

Pokud by byl přítomen někdo další, určitě by nepochyboval, že Yan Wushi měl v úmyslu ho zabít, a určitě by souhlasil s tím, že pro Shena Qiao nebylo možné uniknout svému konci.

Shen Qiaoův dech ztěžkl. Plno krve mu vytrysklo až do krku, ale podařilo se mu ji pevně zadržet. Vnitřní čchi Yana Wushiho byla jako on sám. Byla extrémně arogantní, prudce se hnala kupředu jako řítící se proud velké řeky, který se téměř zhmotnil do skutečné formy.

Byl to okamžik života nebo smrti – extrémní krize – ale Shen Qiao se ve skutečnosti uvnitř uklidnil. Objevil se v něm zvláštní pocit prostornosti.

Před očima Shena Qiao byla stále temná tma, ale v tu chvíli se před nekonečnou temnotou objevila zcela nová galaxie.

_

Vesmír byl tak rozsáhlý a pustý. Svět byl tak obrovský. Příroda se od počátku věků neustále vyvíjela. Jak bezvýznamný byl člověk žijící v nich! Kdyby se člověk mohl sjednotit s nebesy, nanebevstoupit jako bůh a vrátit se do nicoty, pak by hory a řeky byly on, slunce a měsíc by byly on, nebe a mraky by byly on, a tam už nebude překážka oddělující ho od všeho ostatního.

_

Přesně tohle teď Shen Qiao cítil.

Nedokázal říct, jestli to bylo proto, že se jeho roztříštěné vzpomínky konečně sjednotily, nebo proto, že se mu hluboko do mysli vryl text ze Strategie rumělkového jangu. Spolu se slovy a větami, které se mu vynořovaly v hlavě, vstoupilo jeho srdce do stavu dokonalého klidu – podobně jako měsíční světlo prosakující listím – i ten nejjemnější třpyt se zřetelně odrážel.

Dokonce i vnitřní čchi, která dlouho stagnovala, začala nejasně putovat po jeho končetinách a kostech, i když nepřetržitě jako hedvábná vlákna.

Dlaň, kterou k němu Yan Wushi přitiskl, byla těžká jako hora a byla rychlá jako vítr. Běžný člověk by to ani pouhým okem jasně neviděl. Shen Qiao však mohl. Zády se opíral o zeď. Nebylo kam utéct. Jeho jedinou možností bylo přímo čelit svému nepříteli.

— Čelit třiceti procentům bojové síly Yana Wushiho se svým nemocným a slabým tělem.

Yan Wushi kdysi zkřížil meč s předními světovými bojovými mistry a velmistry, jako jsou Qi Fengge a Cui Youwang, aniž by byl zatlačen do nevýhodné pozice. Bylo vidět, jak je děsivě silný. Nemluvě o Shenovi Qiao, i kdyby zde byl expert na bojové umění číslo jedna z císařské rodiny Qi – Murong Qin, musel by také být opatrný, kdyby čelil třiceti procentům síly Yana Wushiho.

Přesto se Shen Qiao takovému tlaku skutečně postavil.

Nebyl vražen do zdi a ani nevyplivl krev a nezemřel.

Jeho tvář byla tak bledá, že se zdála být téměř průsvitná, ale jeho nohy se nepohnuly ani o centimetr. Rukávy byly nadmuté v důsledku sil vytvářených čchi. Dokonce i látka, kterou si ovázal vlasy, byla rozpuštěna. Dlouhé vlasy mu spadaly přes ramena a divoce vlály ve větru.

Dvě síly čchi stály proti sobě, jedna strana silná a druhá slabá. Slabá strana však nějakou dobu nevykazovala žádné známky toho, že by jí došla energie.

Yan Wushi mírně zvedl obočí. Nebyl příliš překvapen; ve skutečnosti jeho výraz prozrazoval, že to spíše očekával.

°

Meditační způsoby hory Xuandu jsou klidné a pasivní. Drží se stranou všech světských záležitostí. Jsou slabé, když narazí na slabé; jsou silné, když se setkají se silným. Jakmile se plně začlení a začnou plynule proudit, tvoje Nebeské srdce[1] bude čisté jako voda.

°

Tyto věty náhle probleskly myslí Shena Qiao.

Brzy si však uvědomil, že důvod, proč mohl být jeho potenciál vytáhnut, nemělo mnoho společného s horou Xuandu, ale spíše proto, že…

Vnitřní čchi, kterou vyvíjel, vykazovala známky prolnutí s Yan Wushiho. Dvě vlákna vnitřní čchi se vzájemně konfrontovala a přitom se navzájem ovlivňovala. Zjevně byli stejného původu!

Rozdíl v jejich silách byl však skutečně příliš velký. Yan Wushi v podstatě žádné další pohyby nepotřeboval. Jen trochu zvýšil tlak a Shen Qiao už to nedokázal vydržet. Jeho tvář strašná, když vychrstl další hrst krve.

Přesto v tuto chvíli Yan Wushi ruku stáhl.

„Přesně jak jsem si myslel,“ řekl s extrémním zájmem, „tušil jsem to, když jsem ti tehdy změřil puls. Jinou knihu Strategie rumělkového jangu jsi kultivoval už dříve na hoře Xuandu. Předal ti ji Qi Fengge, že?“

Shen Qiao slyšel jen pískání v uších a hlas Yana Wushiho zněl, jako by přicházel ze vzdáleného místa. Celé jeho tělo sjíždělo po zdi, dokud nedopadlo na zem. „Takže té noci v klášteře Za hranicí mraků jste mě nechal schválně přečíst ten rukopis?“

Yan Wushi řekl: „Máš pravdu. Strategie rumělkového jangu má pět knih a Kniha putujícího ducha byla uložena na hoře Xuandu. Protože jsi učedníkem po plášti Qi Fengga, musel jsi ji už dříve studovat. Jinak by pro tebe bylo štěstím, kdybys nezemřel okamžitě po pádu z místa, jako je vrcholek Půl kroku. Nebylo tak možné, abys sis udržel tu malou šanci na přežití. Dokonce i tvoje oči a kung fu jsou schopny se postupně navrátit. Nepřipadá ti to divné?“

„Je to proto, že si tvoje tělo pamatovalo prostudovaný materiál ze Strategie rumělkového jangu. I když jsi dočasně ztratil své vzpomínky, tohle vlákno vnitřní čchi se už dávno stalo tvou součástí a pomalu ti obnovuje zdraví. Důvod proč jsem tě ten večer nechal číst Knihu svobodné vůle byl právě proto, abych tě nabudil jejím obsahem a aby sis zapamatoval části, které jsi se předtím naučil. Chtěl jsem zjistit, jestli dokážeš začlenit obsah z obou knih a spojit je dohromady. „

Shen Qiao měl sotva sílu dýchat, když se snažil odpovědět: „Jsem jen zbytečný člověk. Jak si zasloužím úsilí, které na mě mistr sekty Yan vynaložil?“

Yan Wushi se zlověstně usmál: „Na světě se objevila Kniha svobodné vůle Strategie rumělkového jangu, což způsobilo, že se o ni všechny strany pohádaly. Bohužel jsem původní kus zničil v klášteře Za hranicí mraků. Přítomno tam bylo jen pár lidí, kteří si to mohli vyslechnout a po návratu si obsah určitě zapsali. Aby veřejnost uvedli v omyl, určitě tam přimíchají i nějaké nepravdivé části a rozšíří pár verzí navíc, aby nalákali další lidi, kteří by o ně bojovali. Je spousta sekt, které se té noci nedostaly do kláštera. Až se dozvědí tu zprávu, nebudou moci sedět na místě a vyzkouší všechny možné způsoby, jak získat kopii se skutečným obsahem. Vidět je bojovat otevřeně i tajně a opakovaně vyvolávat nepokoje ve světě – nepřipadá ti to docela zajímavé?“

Shen Qiao zavřel oči. „Jak vás to obohatí?“

„Samozřejmě, že to má výhody, ale tebe se to netýká, takže se toho nemusíš bát. Stačí, abys věděl, že jsi díky té události získal i obrovský přínos. Koneckonců je to už pěkný kus štěstí pro kohokoli na tomto světě, že může nahlédnout byť jen do jednoho ze zbývajících rukopisů. Jen hrstka lidí má možnost studovat dvě z knih jako ty. Pokud můžeš pokračovat ve studiu, nebude nemožné, aby se tvoje bojové umění vrátilo na tvoji předchozí úroveň. Když už o tom mluvíme, neměl bys mi více poděkovat?“

„Pane sekty Yane…“

Yan Wushi ho chytil za bradu a donutil ho zvednout hlavu. „Neříkal jsi mi předtím mistře? Proč jsi to tak rychle změnil?“

„Chci…“ zamumlal Shen Qiao a jeho hlas byl trochu nesrozumitelný.

Yan Wushi se mírně naklonil a sklonil hlavu, aby naslouchal.

Druhá osoba náhle vyplivla další velké množství krve. Yan Wushi ho nestihl pustit a na ruku mu vystříkly krvavé cákance.

Z očí Yana Wushiho vytryskl vražedný úmysl.

Shen Qiao slabě řekl: „Řekl jsem vám, že chci vykašlat krev. To rozhodně nebyl úmysl…“

Než stačil domluvit, upadl rovnou na bok a omdlel.

*

Zatímco byl otupělý, měl pocit, jako by se vznášel ve vzduchu a byl unášen, že i jeho myšlenky ho následovaly a odpluly někam daleko. Nebyl si jistý, jak dlouhá doba uplynula, než se konečně vznesly zpět a spadly do jeho současné vnější podoby.

Sotva otevřel oči, Shen Qiao zaslechl, jak si někdo vedle něj povzdechl: „Život je tak těžký. Proč jsi potom ještě naživu? Pořád nebýt schopen zemřít, nedělá ti to špatně u srdce?“

Byl to hlas Yana Wushiho.

„…“ Shen Qiao cítil, že tato osoba má nejspíš psychické problémy.

Způsob, jakým Yan Wushi vykonával věci, byl už nespoutaný a do jisté míry nekonvenční. U vzácného rukopisu tak cenného, jako byla Kniha svobodné vůle Strategie rumělkového jangu, ho zničil bez jakéhokoli předchozího varování, aniž by nechal prostor pro jednání.

Ale co se týče věcí, které každý hledal, jako bylo třeba nahlédnutí do obsahu rukopisu, mu Yan Wushi umožnil získat tuto příležitost tak snadno.

Zatímco byl obklíčen Mu Tipem a jeho muži kvůli Chen Gongově zradě, Yan Wushi tam pravděpodobně byl také. Ten však jen přihlížel, aniž by hnul prstem, a neudělal nic, aby ty muže zastavil. Teprve poté, co Shen Qiao odešel s vypětím svých sil, se Yan Wushi konečně znovu objevil a náhle na něj zaútočil, jako by chtěl vzít Shenovi Qiao život, jenomže v něm vyvolal zbývající vnitřní čchi, kterou Strategie rumělkového jangu nakonec zanechala v těle Shena Qiao.

Ale Shen Qiao by nikdy nebyl tak sentimentální, aby si představil, že je dostatečně hoden toho, aby s ním Yan Wushi zacházel tak příznivě, že by vynaložil veškeré toto úsilí jen na jeho výcvik. Jediným vysvětlením proto bylo, že povaha této osoby byla příliš nevyzpytatelná a náladová, takže bylo obtížné předvídat jeho chování pomocí zdravého rozumu.

Yan Wushi řekl: „Přišel ho hledat sluha Mu Tipa a mezi nimi byl i Chen Gong. To je důvod, proč jsi padl do oka patolízalského úředníka, jako je Mu Tipo. Jestli ho chceš zabít, máš ještě čas.“

Shen Qiao mlčky zavrtěl hlavou a pak se pomalu posadil na posteli opřený o lokty. Zjistil, že po vyplivnutí té krve se jeho hrudník příjemně uvolnil; tlak a bolest byly také pryč. Uvědomil si, že extravazovanou krev pravděpodobně náhodou vyplivl a nakonec mu to pomohlo zotavit se ze zranění.

„Moc děkuji mistru sekty Yanovi,“ řekl.

Yan Wushi byl docela upřímný: „Ani jsem nečekal, že vyplivneš extravazovanou krev tak rychle. Prostě jsem tě chtěl donutit použít vnitřní čchi ze Strategie rumělkového jangu.“

Shen Qiao věděl, co tím chtěl naznačit: Kdybys předtím neprošel, zemřel bys jen zbytečně.

„Tak jaký plán má mistr sekty Yan dál?“

„Vrátím se s tebou na horu Xuandu.“

„……“ Koutek úst Shena Qiao zacukal. „Mistr sekty Yan je příliš zaneprázdněný prací, že se jí každý den věnuje, proč byste plýtval svým drahocenným časem na někoho, jako jsem já?“

Yan Wushi se „láskyplně“ dotkl jeho tváře. Shen Qiao se tomu stejně nemohl vyhnout, takže musel nechat Yana Wushiho, aby ho chytil za bradu a prohlížel si ho odshora dolů, jako by se díval na svůj soukromý majetek. „Kniha putující duše je ukryta na hoře Xuandu, ale nevím kde. Hora Xuandu je tak velká, i když se mi nikdo z lidí nevyrovná, je pořád obtížné ji tam hledat. Ale s tebou v mých rukách se vše vyřeší.“

„Chcete, abych vám ji napsal, až si vzpomenu na obsah?“

Yan Wushi se ušklíbl: „Jen ti, kdo mají průměrnou mysl, si potřebují zapisovat věci větu po větě a pak to číst slovo po slovu. Už jsem vstřebal obsah skrytý v císařském paláci Severního Zhou. Co se týče Knihy svobodné vůle, taky jsem ji četl. Vzhledem k tomu, že jsem již získal dvě z pěti knih, už mám představu o struktuře knihy. Spíš než číst něco, co napíšeš, což možná ani nebude spolehlivé, by bylo lepší tě nechat bojovat přímo se mnou. V tom případě se nemusím bát, že nerozluštím utajený zázrak uvnitř rukopisu ukrytého na hoře Xuandu.“

Potom řekl Shenovi Qiao: „Skutečnou říši Xiantian nelze nalézt prostřednictvím sestav nebo napodobování. Cesty vytvářejí lidé. Pokud Tao Hongjing dokáže integrovat přednosti Tří škol a napsat Strategii rumělkového jangu, pak samozřejmě já dokážu vytvořit bojové umění, které je ještě brilantnější než jeho.“

Tato slova mohla zpočátku znít naprosto povýšeně nebo dokonce nesnesitelně arogantně, ale pokud se nad nimi pečlivě zamyslel, Shen Qiao s ním ve skutečnosti také souhlasil.

Musí existovat důvod, proč by se Yan Wushi mohl stát vůdcem sekty, jejíž bojové umění dosáhne stavu božství. Musí mít pravdu. Když se na to podívá z tohoto pohledu, opravdu si zasloužil zařazení mezi největší světové bojové mistry na velmistrovské úrovni.
Byl tu jen jeden problém: zůstat celý den spolu s někým, jako je on, bylo spíše mučením než potěšením.

Yan Wushi pustil jeho ruku a lhostejně řekl: „Protože jsi vzhůru, začneme zítra.“

Shen Qiao se cítil trochu bezmocně. „Mám nějakou jinou možnost?“

„Můžeš si vybrat – půjdeš po svých, dokud je stav tvých zranění ještě zvládnutelný; jinak si můžeme hned teď dát znovu souboj a přivedu tě s sebou, až tě zraním nebo zneschopním.“

Shen Qiao: “…”

Poznámky překladatele:
[1] Nebeské srdce (天心 tianxin): taoistický termín. Srdce nebes nebo srdce dao/cesty. Člověk může najít a následovat své vlastní taoistické srdce, když se kultivuje. Později se objeví termín taoistické srdce, který zde v podstatě odkazuje na totéž. V tomto románu je takové „Srdce“ základem bojového mistra, na kterém je postaven zbytek jeho bojových schopností.