Thousand autumns – kapitola 16

Proč bych plýtval svůj dech?

S přítomností Yana Wushiho už nemuseli chodit po hlavních silnicích, které byly bezpečnější. Aby to vzali zkratkou, místo toho, aby prošli Changanem, Yan Wushi šel přímo dolů na jih do prefektury Luo a odtud šel směrem k prefektuře Yu a Sui.

Tato cesta byla hodně kratší, ale protože tato místa byla blízko hranic mezi Qi a Zhou, nebyla příliš klidná. Od katastrof na konci loňského roku byly země postižené suchem v rozmezí tisíce kilometrů a každé místo bylo zaplněno uprchlíky spěchajícími do nedalekých skladišť potravin. Yan Wushi nepotřeboval jezdit kočárem, takže si ho ani nepůjčil. Prostě šel sám kupředu s postojem „pokud dokážeš držet tempo, pak jej drž, pokud nedokážeš, i tak musíš“.

Takto cestovali několik dní, přičemž jedna osoba následovala druhou. Když se chystali vstoupit do hlavního města prefektury Xiang, potkali mimo město další skupinu uprchlíků.

Tito lidé byli původně z prefektury Kuang. Kvůli tamnímu hladomoru se museli plahočit tisíce mil do bohatší prefektury Xiang. Koho by však napadlo, že jim nejenže zdejší krajský inspektor odmítl otevřít městskou bránu, ale dokonce vojákům nařídil, aby byli přísně ostražití a nevpustili do města ani jednoho uprchlíka.

Uprchlíci neměli sílu zkusit štěstí na dalším místě, takže museli zastavit a usadit se zde – prakticky čekali na svou pomalou smrt.

Z pohledu regionální vlády bylo zcela pochopitelné, že tak regionální inspektor z prefektury Xiang učinil, jelikož množství potravin ve městě bylo omezené. Pokud by uprchlíky pustil dovnitř, pak by musel být zodpovědný za jejich usazení. Ale tito lidé měli být pod jurisdikcí jiných regionů. Tím by to jen zvýšilo tlak na jeho vlastní prefekturu Xiang. Pro místní obyvatele by to mělo za následek to, že by prefektura Xiang přestala mít dostatek potravin. V současnosti byl císař Qi, Gao Wei, zaneprázdněn hledáním potěšení a neměl náladu řídit národní záležitosti. Než mohlo jídlo přidělené císařským dvorem dorazit na místo určení, bylo již vyčerpáno skrze vrstvy vykořisťování. I kdyby oblastní inspektor prefektury Xiang všechny tyto uprchlíky do města přijal, nedostal by od císařského dvora žádnou odměnu ani pochvalu.

Prefektura Xiang už byla velmi blízko hory Xuandu. Kdyby odtud člověk cestoval na jihozápad ještě několik dní, dorazil by na horu Xuandu, která se nacházela vedle prefektury Mian.

Čím blíže byli k hoře Xuandu, tím lepší náladu měl Yan Wushi.

Dokonce zpomalil tempo, aby počkal, až ho Shen Qiao dožene, a začal se docela zajímat o místní památky a kulturu, na kterou poukazoval. Na první pohled by si lidé, kteří o jejich vztahu nevěděli, pravděpodobně mysleli, že jde o pár starých přátel, kteří spolu cestují.

Řekl Shenovi Qiao: „V období Válčících států patřila prefektura Xiang k Chu, a proto si zachovala mnoho kultury z Chu. Místo by se dalo považovat za lidnatou a bohatou zemi, ale bohužel Gao Wei nebyl v rozpoložení, aby ji obstarával. Několik generací pečlivé péče rodiny Gao v jeho rukou skončilo takhle mizerně.“

Yan Wushi očividně neměl žádnou úctu k císaři Qi; oslovil ho přímo jménem v okamžiku, kdy otevřel ústa.

Shen Qiao přimhouřil oči. Nejasně viděl, jak se mimo město shromažďuje spousta lidí – většina z nich byli starší, děti a ženy. Naštěstí počasí ještě nebylo moc horké. Jinak by kvůli tomu pravděpodobně došlo k velkému propuknutí moru. Nemohl si pomoci, ale zakroutil hlavou a povzdechl si: „Tolik útrap v životě rolníka!“

Yan Wushi to lhostejně okomentoval: „Ve skutečnosti lze tyto scény vidět i v jiných zemích. Od Povstání pěti barbarů na konci dynastie Západního Jinu se všechny strany zapojují do bojů o moc, s bezpočtem krveprolití a životů v nich mizejících. Tenhle druh hladomoru se objevuje každý rok, zejména kolem hranic. Aby se vyhnuly odpovědnosti a odvrátily tlak, každá země spíše touží vytlačit uprchlíky do jiných zemí. Až nastane prosperující rok, vyhlásí války a anektují města sousedních zemí. V rámci zemí dochází často ke vzpouře a politické mocnosti se snadno střídají a každých pár let se mění oficiální název země [1]. Pak samozřejmě nikdo ve skutečnosti nevkládá své myšlenky do vládnutí země a Severní Qi je prostě více ve srovnání s ostatními.“

Shen Qiao odpověděl: „Ale slyšel jsem, že mistr sekty Yan zastává nějakou vysokou oficiální pozici v Severním Zhou a že její císař na vás silně spoléhá. Předpokládám, že si ve svém srdci musíte myslet, že Severní Zhou s větší pravděpodobností sjednotí svět?“

Yan Wushi s rukama sepjatýma za zády pomalu řekl: „Mezi císaři není nikdy moc na výběr, ať už jsou to ti moudří, nebo ti neschopní. Jediný rozdíl je v tom, že někteří jsou schopni omezit své touhy, zatímco ostatní buď nemohou, nebo nechtějí. I když je Yuwen Yong závislý na válce a zabíjení, zakázal buddhismus i taoismus a nemá rád ani konfucianismus. Nekloní se k žádné ze stran, takže mu nezbývá mnoho možností. Potřebuji také jeho pomoc ke sjednocení Tří sekt. Rodina Yuwen je usazená na Centrálních pláních po mnoho let. I když jejich předky byli lidé Xianbei, byli sinicizováni už dávno. Všechny systémy v dynastii Zhou jsou stejné jako systémy Han [2]. Jako císař není nutně horší než ten v Jižním Chenu.“

Po tolika dnech, na základě toho, co se doslechl, Shen Qiao víceméně obecně pochopil uspořádání v tomto světě.

Zenový mistr Xueting, který se tu noc pokusil zastavit Yana Wushiho v klášteře Za hranicí mraků, býval také zastáncem Severního Zhou. Ale podporoval bývalého vladaře Yuwena Hua namísto jeho současného císaře Yuwena Yonga.

Zenový mistr Xueting byl kdysi žákem sekty Tiantai. Byl bojovým bratrem současného mistra sekty Tiantai, Fayie. Původní pozice samotné sekty Tiantai se však přikláněla spíše k Jižnímu Chenu. Tato záležitost souvisela s vnitřním nepokojem v sektě Tiantai a její vyprávění by vedlo k dalšímu dlouhému příběhu.

Poté, co Yuwen Yong znovu získal moc, která měla být především jeho, aby odstranil zbytky vlivu Yuwena Hua, bylo nemožné, aby nadále stavěl buddhistickou školu do důležité pozice. Proto se dnes Xueting a jeho učedníci v Severním Zhou skutečně nacházeli v poněkud nepříjemné pozici. Svůj status úplně neztratili, ale dokud bude Yuwen Yong na trůnu, zenový mistr Xueting nebude schopen získat zpět svou minulou čest a slávu.

Na Yuwena Yonga měla každá ze Tří škol své vlastní požadavky. Jakmile by se s nimi zapletl, jeho vlastní řízení by nevyhnutelně přineslo zvýhodnění jedné ze škol. To bylo něco, co on, císař se silným smyslem pro autonomii, nerad viděl. Ve srovnání s tím, i když měla sekta Očistného měsíce také svůj vlastní cíl, byla zjevně lepším partnerem pro práci než s ostatními; nepožadovali od Yuwena Yonga, aby prosazoval doktrínu určité školy, ani neovlivňovali jeho způsob myšlení.

Oba si povídali, když kráčeli k městské bráně.

Obyčejní lidé nebo cestující obchodníci často potřebovali najít společníky, se kterými by mohli cestovat společně, aby se chránili před obtěžováním ze strany uprchlíků. Nejlepší bylo mít ve skupině mužského strážce, protože extrémně vyhladovělí uprchlíci měli schopnost proměnit se v bandity. Když zjistili, že žebrání je zbytečné, začali loupit. V těch nejzoufalejších situacích, pokud by se do rukou uprchlíků dostala pohledná žena nebo dítě, nejenže by přišli o svou cudnost, ale mohli by skončit i v hrncích jako dušené maso.
Za takových okolností se Yan Wushi a Shen Qiao stali docela zvláštní a nápadnou kombinací.

Jeden z nich měl prázdné ruce, zatímco druhý se podpíral bambusovou holí a vypadal, že se právě zotavil z vážné nemoci. Bez ohledu na to nevypadali jako obyčejní cestovatelé.

Čas od času se po stranách objevili uprchlíci, kteří na ně zírali toužebnými pohledy. Už na první pohled bylo vidět, že Yan Wushi nebyl někdo, s kým by si člověk mohl zahrávat. Uprchlíci se neodvážili k němu dojít a prosit o laskavost, a tak se mohli obrátit pouze na zdánlivě mírného a sympatického Shena Qiao.

Byli mezi nimi manžel a manželka, kteří táhli tři až čtyři děti, když šli po silnici. Nebyli prakticky nic jiného než kost a kůže a člověk jen stěží poznal, jestli jsou to ještě lidé. Vypadali spíše jako loutky nebo zombie – dokonce i jejich výrazy vypadaly mrtvé. Nejstaršímu dítěti bylo pouhých šest nebo sedm let a nejmladšímu maximálně dva nebo tři. Potácela se, ale její rodiče neměli sílu ji nést. Proto popadla jen okraj matčina oblečení a šla za ní, třásla se při chůzi.

Pokud by situace takto pokračovala, nejmladší dítě by bylo nakonec první, které by bylo vyměněno za děti z jiných rodin, aby se zvýšily příděly rodičů. Nebo by ji možná uvařili a snědli přímo její rodiče. Pro lidi žijící ve válečných dobách, kdy nastaly ty nejzoufalejší okolnosti, bývaly v zájmu přežití odloženy i pokrevní svazky a rodinná láska.

Když pár viděl procházet Shena Qiao, okamžitě poklekl, aby ho prosil o nějaké jídlo. Shen Qiao se na okamžik zamyslel a pak šmátral po prsou. Vytáhl placku [3] zabalenou v naolejovaném papíru a podal ji nejmladšímu dítěti.

Pár byl v uchvácení. Znovu a znovu se mu klaněli a děkovali. Manžel vzal placku přímo dítěti z rukou a hned se pořádně zakousl. Když viděl, jak na něj jeho žena a děti dychtivě zírají, po dlouhém váhání nakonec ulomil malý kousek a neochotně ho dal své ženě.

Manželka ji hned sama nesnědla. Místo toho ji s maximální péčí a opatrností rozlomila na několik kousků, jako by držela nějaký poklad, než je rozdala dětem.

Placka nebyla velká a po několika slupnutích byla pryč. Ostatní uprchlíci kolem poté, co to viděli, záviděli. Všichni toužebně zírali na Shena Qiao.

Manžel prosil Shena Qiao: „Děti hladoví už mnoho dní. Mohl by nám prosím tento vznešený pán poskytnout ještě jednu placku, aby se mohly dostat do města!“

Ale Shen Qiao odmítl: „Ani nejsem bohatý. Přinesl jsem si s sebou jen dvě. Poté, co jsem ti dal jednu, musím si jednu nechat také pro sebe.“

Poté, co uslyšel, že Shen Qiao má u sebe další jídlo, manželův výraz se okamžitě změnil. Když viděl, že v očích Shena Qiao není žádné světlo a jak se musí podpírat bambusovou holí, z manželova srdce vytryskla zlá myšlenka. Vrhl se na Shena Qiao.

Kdo by si pomyslel, že než se mohl dotknout rukávu toho druhého, už poletí opačným směrem – tvrdě dopadl na zem a vydal žalostný výkřik.

Pokud jde o Shena Qiao, stále vypadal úplně nemocný a slabý jako předtím. Člověk by vůbec nepoznal, že právě někoho odhodil.

Zřejmě nikdy nečekal, že jeho chvilkový altruismus povede k takovému výsledku. Podíval se na mužovu manželku a děti. Už se k sobě ze strachu schoulili do klubka.

Poté, co byli svědky této scény, ostatní neklidní uprchlíci se přirozeně neodvážili jednat tak unáhleně.

Muž se snažil postavit na nohy. Neprosil o milost, ale místo toho proklel: „Pokud mě můžeš ubít k smrti, tak to udělej! Lidé jako ty jsou nejpokrytečtější. Jen chceš vyměnit naše poklony a vděčnost za dobročinnost, není to tak? Tak proč nás nezachráníš úplně? Jasně máš ještě jednu placku, proč ji tedy nevyndáš?! Pokud nechceš, tak s tím nezačínej! Necháš nás ochutnat slast, ale nenasytíš nás – jak se to liší od toho, když nás zabiješ?!“

Shen Qiao si povzdechl. Zavrtěl hlavou, otočil se a beze slova odešel.

Po celou tu dobu stál Yan Wushi na místě, které nebylo ani příliš daleko, ani příliš blízko k němu, a díval se chladnýma očima a s rukama sepjatýma za zády. Nezasahoval ani neodešel. Bylo to, jako by čekal na Shena Qiao se slabým úsměvem na tváři.

Kvůli dovednosti, kterou Shen Qiao právě odhalil, i když ostatní věděli, že má u sebe jídlo, mohli jen bezmocně přihlížet, jak odchází.

Yan Wushi počkal, dokud nepřišel blíž, než řekl: „Šálek rýže je laskavost, ale picul* rýže vede k nepřátelství. [4] Slyšel jsi už toto rčení?“

Shen Qiao si povzdechl: „To bylo ode mě lehkomyslné. Je spousta lidí, kteří trpí. Je nemožné, abych je všechny zachránil sám.“

Yan Wushi satiricky: „Dokonce ani jejich otec se už nestará o životy svých dětí, ale ve skutečnosti jsi mu šel pomoct se o ně postarat. Vůdce sekty Shen má jistě srdce pro velkou lásku [5], ale bohužel lidská přirozenost a touhy jsou bezedná jáma, kterou nelze nikdy naplnit. Nikdy nepochopí tvoji laskavost. Kdyby ses dnes nebyl schopný bránit, možná bys už byl uvařen jako dušené maso.“

Shen Qiao to myslel vážně: „Kdybych se dnes nemohl bránit, nezvolil bych tuto cestu. Raději bych to vzal oklikou a šel trochu déle, jen abych se vyhnul místům s uprchlíky. Je to lidská přirozenost hledat výhody a vyhýbat se nevýhodám. Nejsem světec, a proto nejsem výjimkou. Jen prostě v srdci nemohu snést, že vidím lidi trpět.“

Vybral si to, co bylo dobré, a pevně se toho držel, zatímco Yan Wushi věřil, že lidé jsou ze své podstaty zlí. Nemohli se shodnout, protože jejich přesvědčení se od začátku lišilo. Byla pravda, že Yan Wushi mohl zabít Shena Qiao, pokud šlo o bojovou sílu, ale i kdyby sevřel Shenovi Qiao krk, nemohl by změnit způsob myšlení Shena Qiao.

S touto malou epizodou se napjatá atmosféra mezi nimi, která se konečně uklidnila, nyní plně vrátila.

„Pane!“

Zezadu se ozval slabý, slabounký hlas.

Shen Qiao se otočil, ale viděl jen nejasnou postavu. Byla drobná a malá – postava, která pravděpodobně patřila dítěti.

Dítě přiběhlo, pokleklo před ním a třikrát se vážně poklonilo: „Pane, moc vám děkuji, že jste nám dal placku. Táta byl na vás hrubý, já, já se vám můžu jenom poklonit! Skvělý člověk jako vy musí být také velkorysý. Prosím, nevšímejte si ho!“

Jak by se kvůli tomu mohl rozčílit na dítě? Shen Qiao si povzdechl a pak vykročil vpřed, aby mu pomohl vstát. „Nevzal jsem si to k srdci. Slyšel jsem, že za pár dní budou Buddhovy narozeniny. Lidé v hlavním městě prefektury Xiang uctívají Buddhu. V té době postaví charitativní stánky, kde budou rozdávat rýžovou kaši, a také pustí do města určité množství uprchlíků. Pořád máte mizivou šanci na přežití.“

Chlapcovy oči se rozzářily. Opakovaně se klaněl: „Děkuji, že jste mi to řekl, pane. Pokud bude v budoucnu příležitost, určitě vám to oplatím. Připravím pro vás tabulku dlouhověkosti [6]!“

Shen Qiao ho poplácal po hlavě a jemně odpověděl: „To není potřeba. Dobře se starej o svou matku a své mladší sourozence.“

Chlapec energicky přikývl. Pak zašeptal: „Můžete si být jistý. Ve skutečnosti jsem nesnědl placku, kterou mi dala máma. Tajně jsem ji předal své malé sestře!“

Shen Qiao byl smutný, když ho poslouchal, a vnitřně si povzdechl nad tím, jak byl chlapec zamyšlený. Poté, co o tom trochu přemýšlel, se rozhodl, že si prohmatá hruď a vytáhne poslední placku. Předal ji chlapci. „Vezmi si to. Nedovol svému otci, aby se to znovu dozvěděl.“

Dítě bylo podvyživené a nemocné z hladu, ale se silou, která se objevila odnikud, ji odmítlo přijmout, ať se dělo cokoliv. Nakonec mu ji musel Shen Qiao vnutit silou. „Pokud budeš i nadále odmítat, budou další potíže, až to ostatní uvidí.“

Tehdy chlapec neměl jinou možnost, než ji přijmout. Potom poklekl a znovu se poklonil před Shenem Qiao a trval na tom: „Pane, řekněte mi prosím své jméno!“

„Jmenuji se Shen Qiao.“

„Shen Qiao…“ Dítě to několikrát zopakovalo. Pravděpodobně si spletl slovo „Qiao“ s nějakým jiným slovem s jiným významem, ale Shen Qiao ho konkrétně nezdůraznil ani neopravil.

Chlapec odešel a po každém kroku se několikrát ohlédl.

Yan Wushi řekl: „Je pozdě, pojďme hned do města.“

Shen Qiao byl vlastně trochu překvapený, když viděl, že ho Yan Wushi tentokrát nezesměšňuje. Zasmál se: „Nemáte co říct?“

Yan Wushi chladně odpověděl: „Někdo prostě rád dělá hlouposti a nebude mě poslouchat, i když mu to řeknu. Proč bych tedy měl plýtvat dechem?“

Shen Qiao se jen usmál, když se dotkl svého nosu, ale nekomentoval ani slovem.

Byla pravda, že na tomto světě bylo mnoho zloby, ale nechtěl popírat existenci dobré vůle a laskavosti jen kvůli zlobě.

I za tento malý kousek laskavosti cítil, že stálo za to tu placku vyměnit.

Poznámky překladatele:
[1] Změna oficiálního názvu země se mění se změnou vlády země.
[2] Han systémy (汉制 han zhi): Han odkazuje na dynastii Han, která byla tehdy považována za „legitimní“ Číňany. Systémy Han odkazují na různé systémy používané dynastií Han.
[3] Placka (煎饼 jianbing): najdete ji pod názvem jianbing.
[4] ‚Šálek rýže je laskavost, ale picul rýže vede k nepřátelství.’/斗米恩升米仇: znamená to, že když lidem poskytnete malou pomoc, budou vám vděční, ale když jim dáte příliš mnoho, začnou na vás žárlit a nenávidět vás. *Picul – měrná jednotka používaná v Asii, více info zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Picul
[5] Velká láska (大爱 da ai): univerzální láska pro každého na světě.
[6] Tabulka dlouhověkosti (长生牌位 changsheng paiwei): náboženské desky se obvykle umísťují k uctívání a vzpomínání na mrtvé, ale tento typ je určen k tomu, aby se modlilo za živého člověka a přálo se mu dlouhý život.