Jak tuhý má kořínek?
Shen Qiao měl pocit, jako by spal dlouho, ale nebyl úplně v bezvědomí. Alespoň si stále uvědomoval, jak lidé hlasitě mluví u jeho ucha a kola pod jeho tělem se otáčejí, jak se valí dopředu.
Upadl do bezvědomí, ale vnitřní čchi v něm nikdy nepřestala cirkulovat. Výhody cvičení Strategie rumělkového jangu byly nyní odhaleny – rány na jeho těle se postupně hojily, aniž by to věděl.
I když byl proces obnovy extrémně pomalý, než se Shen Qiao probudil, tyto pocity úzkosti a nevolnosti již zmizely. Jen v těchto dnech bezvědomě dřímal, takže po probuzení byl nevyhnutelně trochu duchem nepřítomný, jako by byl stále ve snu. Zakryl si hlavu oběma rukama a vypadal, že je bezradný.
Rozhlédl se a zjistil, že je uvnitř kočáru. Přesto se kočár zastavil, takže nemohl poznat, co je venku.
Shen Qiao si opatrně vzpomněl. Než omdlel, bojoval s Yanem Wushim, takže ho Yan Wushi pravděpodobně vzal pryč.
Právě když o tom usilovně přemýšlel, zvedl se závěs kočáru a odhalil tvář Yana Wushiho.
„Jsi vzhůru?“
Jen z této jedné věty se Shenovi Qiao málem ježily vlasy na hlavě.
Nemohl říci, že by měl blízký vztah s Yanem Wushim, ale stále měl určité pochopení pro chování toho muže a jeho způsob jednání. Bez ohledu na to, jak se na něj díval, osoba před ním měla stejnou tvář a Shen Qiao si skutečně myslel, že je posedlý nějakým zlým duchem.
Neboť kdy Démonický suverén, kterého se všichni děsili při zmínce jeho jména, jehož chování bylo tak zvrácené a nestálé, jež měl radost ze zesměšňování a vysmívání se druhým – promluvil tak něžným tónem?
Shen Qiao zaváhal: „Mistře sekty Yane… stalo se něco?“
„Byl jsi vážně zraněný a mnoho dní jsi byl mimo. Naštěstí vnitřní čchi ze Strategie rumělkového jangu v tobě působí a chrání tvůj srdeční meridián. Ještě pár dní odpočinku a mělo by být vše v pořádku. Právě jsme vjeli do prefektury Ying a našel jsem hostinec, kde nás ubytuji. Pojď.“
Pokročil kupředu, sklonil se a zvedl si Shena Qiao ke své hrudi.
Shen Qiao cítil, jak mu tuhne krev v žilách. Přál si, aby se mohl okamžitě otočit a utéct. Bohužel se právě probudil po mnoha dnech spánku a jeho tělo bylo stále příliš slabé, aby odolalo. Takže mohl jen nechat toho druhého, aby si posloužil.
Yan Wushi se jemně usmál. Ignoroval Shen Qiaoův výraz – ten typ pohledu, jako by člověk právě zahlédl ducha, a odnesl ho do hostince. Prošel s ním ze salonku až na dvorek a umožnil ostatním, aby se kolem něj tlačili, jak chtěli. Dokonce i sluha, který je vedl, se stále ohlížel. Nic z toho mu však nevadilo a zůstal stejný jako předtím.
„Jen aby pánové věděli, tohle je nejhezčí dvůr. Nejen v našem hostinci, ale v celém městě prefektury Ying. Stačí se podívat na bonsaje a vodu, není vůbec pozadu ve srovnáním s dvory v těch luxusních sídlech. A pokud si chcete užít nějakou jarní scenérii, nemusíte vycházet do přírody a šplhat do kopců. Stačí zůstat na tomto dvoře a můžete mít všechny jarní scenérie našeho města!“
Sluha byl opravdu upovídaný. Naneštěstí Shen Qiao neviděl a ani necítil krásu, kterou osoba popisovala. Z postoje sluhy mohl jen tušit, že pronájem tohoto místa pravděpodobně stál značnou částku.
Na druhou stranu se zdálo, že Yan Wushi má docela zájem. Nepřikázal sluhovi, aby držel zobák. Ve skutečnosti ho dokonce požádal, aby přednesl kompletní prezentaci a jednou za čas aby okomentoval pár slov. Sluhu to rozveselilo ještě víc. Mluvil bez přestání a představil celý dvůr a každý malý detail v něm.
Yan Wushi nesl v náručí dospělého muže, ale stále měl náladu procházet se po dvoře, aniž by se cítil unavený. Když to sluha viděl, jeho zbožná úcta k němu ještě vzrostla.
Tělo Shena Qiao naléhavě potřebovalo odpočinek. Byl vzhůru jen tak dlouho, než se znovu začal cítit unavený, že málem usnul v náručí Yana Wushiho.
Sluha byl konečně natolik rozumný, aby odešel. Yan Wushi odnesl Shena Qiao do ložnice a položil ho na bambusovou pohovku vedle okna.
Bambusová pohovka byla pokryta silnou, měkkou dekou z ovčí vlny. Jakmile si lehl, Shen Qiao slyšel, jak všechny jeho kosti sténají v komfortu.
Ale Yan Wushi s odchodem nespěchal. Místo toho se posadil vedle Shena Qiao.
Shen Qiao se zeptal: „Je zde pouze jedna ložnice se dvorem, kterou si tentokrát pronajal mistr sekty Yan?“
Zdálo se, že Yan Wushi bere věci s nadhledem: „Samozřejmě je jich víc. Ale protože já jsem ten, kdo si pronajal dvůr, můžu sedět, kde chci. Spal jsi několik dní a já se o tebe celou dobu během výletu staral. Přesto mi nepoděkuješ, dokonce se místo toho snažíš změnit téma. Takže takové je vychování vůdce sekty z hory Xuandu?“
Shen Qiao si pomyslel: ‚To proto, že se chováš divně.‘
Když o tom přemýšlel, ten druhý se náhle natáhl a narovnal mu zmuchlaný límec. Shena Qiao to pořádně vyděsilo. Tentokrát byl nejen překvapen, ale i zděšen.
Nemohl se přinutit uvěřit, že když se probudil ze spánku, Yan Wushi úplně změnil svoje chování.
Nebyl ani schopen přijít na to, co ten druhý intrikoval.
„Mistře sekty Yane, přestaňte mě prosím škádlit.“
„Jak tomu můžeš říkat škádlení? Když odložíš stranou ty, co jsou tam venku, víš, kolik učedníků v sektě Očistného měsíce chce, abych se k nim choval tak laskavě a mile? Jen zřídka se chci k člověku chovat hezky. Ostatní to nemůžou mít, i když mě o to prosí!“
Shenovi Qiao zaškubal koutek úst.
„Nebo je možné, že jsem omylem urazil mistra sekty Yana, aniž bych si to uvědomil, když jsem byl v bezvědomí? Pokud tomu tak bylo, omlouvám se mistru sekty Yanovi. Mistr sekty Yan je zde větší osobností, takže se prosím neobtěžujte nějakým slepcem.“
Yan Wushi náhle propukl v smích: „Shene Qiao! Oh, Shene Qiao! Všichni říkají, že jsi laskavý a upřímný, ale podle toho, co vidím, to tak není. Jaký upřímný muž odmítne ostatní lidi tím, že využije toho, že je slepý?“
Shen Qiao našpulil rty a nic nekomentoval.
Yan Wushi použil jeho pravou ruku, aby Shen Qiao nadále prodléval. Ten se otřásl, ale neuhnul. Těžko říct, zda neuspěl, nebo to vůbec neměl v úmyslu. (*Pozn. v aj překladu bylo v první větě, slovo „took pause“, ale myslím, že to byl překlep a mělo tam být „took pulse“. Takže buďto Shenovi dal ruku na pusu (?), aby dál mlčel, nebo mu měřil puls :D)
„Pořád nevidíš?“
Shen Qiao přikývl: „Možná je to tím, že jsem vyčerpal svou vnitřní čchi, než jsem ztratil vědomí. Momentálně cítím kolem očí stále tupý pocit pálení. Pravděpodobně to bude ještě pár dní trvat.“
„Nespěchej. Do Severního Zhou je to odtud ještě daleko. Cestou pojedeme kočárem, takže budeš mít čas na zotavení.“
Shen Qiao se zamračil: „Do Severního Zhou?“
„Proč? Nechceš jít?“
Tato otázka byla naprosto zbytečná.
Mezi sektami těchto dvou lidí, jejich minulostí, vystupováním a dokonce ani jejich jednáním a osobnostmi nebyla žádná podobnost. Pro někoho extrémně namyšleného a arogantního, jako byl Yan Wushi, bylo nemožné pochopit, proč Shen Qiao mohl zůstat tak klidný, i když se dostal do takové situace. Nemluvě o tom, jak ho teď všude nosil – Shen Qiao byl nuceně ukazován na ulicích. Nakonec někdo pozná, že jde o bývalého vůdce sekty hory Xuandu. Do té doby to určitě přiláká spoustu drbů.
Vždy budou lidé, kteří si budou Shena Qiao znovu a znovu uchovávat v hořkých vzpomínkách, které nechtěl, aby se mu připomínaly. Jako vůdce přední světové taoistické sekty ztratil bojové umění i postavení a byl zrazen svým mladším bojovým bratrem. Všechno, co bránil srdcem a duší, bylo nakonec neschváleno. Všichni si mysleli, že to, co udělal, bylo špatné. Bylo to, jako by všechno přesvědčení a ideály, které měl od dětství, byly zcela strženy.
Smutnější bylo, že byl také slepý. Pro něj nebyl rozdíl mezi dnem a nocí. Když se nacházel v neznámém prostředí, stačilo k zakopnutí pár kroků navíc, natož ty maličkosti, jako je ranní mytí a oblékání.
Ve srovnání s tím, že vám stačí pouze uši, když čelíte nepříteli, byly tyto maličkosti mnohem víc frustrující.
Yan Wushi jen stěží chápal tento druh mentality poražených a ani o to neměl zájem. Co ho opravdu zajímalo, byla tato osoba, Shen Qiao.
Dokonce i pro bojového mistra, pokud by ztratil všechny své bojové schopnosti a změnil se z někoho, kdo mohl snadno vzít život jiným lidem na slabocha, kterého budou tyranizovat nejrůznější lidé, tak i kdyby se nestal v tom momentě hysterickým, přinejmenším by ho přemohla úzkost a deprese.
Pokud jde o tohoto člověka, který se zdál být tak jemný a měkký, jak tuhý kořínek měl, že dokázal zůstat tak klidný?
Shen Qiao přikývl: „Obávám se, že plán cesty mistra sekty Yana znovu ovlivním já. Opravdu se omlouvám.“
Yan Wushi si myslel, že nebude chtít jít do Severního Zhou. Čekal, že odmítne nebo vznese námitku. Souhlas Shena Qiao ho však překvapil. S jazykem na vnitřní straně úst navrhl: „Nebo se můžeš vrátit na horu Xuandu, najít si místo ve městě Xuandu a počkat na příležitost setkat se s ostatními bojovými bratry a staršími. Možná mají jiné názory než Yu Ai a podpoří tě při znovuzískání pozice vůdce sekty.“
Shen Qiao velmi dobře věděl, že Yan Wushi pravděpodobně jen rozdmýchával plameny a snažil se rozvířit nenávist mezi ním a horou Xuandu, ale přesto zavrtěl hlavou a odpověděl na jeho otázku: „Moje bojové dovednosti právě teď selhávají, navíc jsem prohrál s Kunyem. Nemám už pověst na to, abych znovu vedl horu Xuandu, i kdybych se vrátil. Protože Yu Ai je již dočasným vůdcem sekty, musí mít kontrolu jako hlavní hlas sekty. Nakonec bych byl zadržen jako rukojmí, kdybych se do toho vložil. Bylo by pro mě lepší se od nich držet dál, pak bych možná mohl některé věci objasnit.“
Když o tom mluvil, usmál se: „Neřekl jednou mistr sekty Yan, že jsem se dostal do současné situace kvůli mé neznalosti záležitostí a mé lhostejnosti k myslí lidí? Mistr sekty Yan zastává důležitou pozici v Severním Zhou, takže když vás budu následovat, určitě se toho můžu hodně naučit, abych nedělal další chyby a neopakoval stejné omyly. Pak by to bylo mé požehnání.“
Yan Wushi zvedl obočí, „Takže už tě nezajímá spolupráce Yu Aie s lidmi z Tujue?“
Shen Qiao zavrtěl hlavou: „Je za tím spousta skrytých neznámých. Věřím, že mistr sekty Yan může vyprávět také. Poté, co Hulugu odešel po své porážce, nebyly o něm více než dvacet let žádné zprávy. Kunye se objevil v pugilistickém světě na Hulugův rozkaz. Jeho příchod nemohl být tak jednoduchý, aby mě jen vyzval. Za jeho spoluprací s Yu Aiem musí být hlubší spiknutí. Slyšel jsem, že mistr sekty Yan se náhodou dostal do kontaktu s Kunyem. Myslíte si, že je to lehkomyslný člověk?“
Yan Wushi před ním neskrýval pravdu: „Jeho schopnosti nejsou špatné. Pokud bude dost času, může se stát dalším Hulugem. Během našich bojů, i když proti mně nemohl vyhrát, i kdyby šel naplno, evidentně si nechával trik nebo dva. Nevím, proč nevynaložil veškeré úsilí, tak jsem ho párkrát popíchl, ale zůstal stejný. Nakonec se mnou nevydržel déle a běžel zpět do Xiongnu.“
Z toho vyplynulo, že pokud byl Kunye skutečně vášnivý člověk bez mozku, i když si byl plně vědom toho, že se zdaleka nerovná Yanu Wushimu, nemohl to tak dlouho tolerovat, aniž by se ani jednou nepokusil ze všech sil.
Shen Qiao lehce svraštil obočí, když nad tím přemýšlel.
Mnoho věcí začalo do sebe zapadávat a pravda na sebe brala nepatrnou podobu. Ale v tuto chvíli se zdálo, že ta podoba není dostatečně jasná. Bylo to jako obrovské klubko vlny. Všechno bylo v naprostém zmatku a chaosu. Stále nemohl zachytit konec toho vlákna, a tak zůstal zmatený ohledně mnoha aspektů.
Povzdechl si: „Zdá se, že věci jsou opravdu tak, jak řekl mistr sekty Yan. Věděl jsem málo o současné situaci ve světě a byl jsem tak úzkoprsý, a přesto jsem tak spokojený s tím, že jsem byl zapadlý v blátě. Co se týče toho, co Yu Ai udělal, jsem za to také zodpovědný. Kvůli své neznalosti si ani netroufám říct, o co se pokoušejí.“
Yan Wushi se ušklíbl: „Kde jsi vzal všechny ty temné úvahy? Absolutní moc vyruší všechny plány. Dokud budeš dost silný, nebude to velký problém, i když je všechny zabiješ. Pokud se tito lidé odvážili, aby tě zradili, pak by měli být připraveni na to, že jim to vrátíš. Neříkej mi, že když pochopíš jejich záměry, pokusíš se jim dokonce odpustit?“
Shen Qiao se cítil poněkud beznadějně vůči jeho postoji „zabij je, pokud to nejde po dobrém“. „Podle vás, protože Yu Ai je schopen ovládat horu Xuandu, všichni mí bojoví bratři a starší v sektě mu museli dát souhlas, aby tak učinil. Můj nejstarší bratr, který byl vždy milovníkem míru, si také myslí, že mladší bratr Yu je mnohem vhodnější jako vůdce sekty než já. Měl bych je tedy všechny zabít? Tito lidé jsou pilíři a základními kameny hory Xuandu. Jak může být hora Xuandu bez nich pořád nazývána sektou?“
Yan Wushi řekl téměř zlomyslně: „I když můžeš v budoucnu znovu získat své bojové schopnosti a budeš schopen převzít zpět pozici vůdce sekty, tvé přátelství s tvými bojovými bratry a sestrami se nikdy nemůže vrátit k tomu, jaké kdysi bývalo. Jejich zrada tě bude pronásledovat jako rybí kost uvízlá v krku. Nikdy se přes to nedostaneš. Pokud jde o ně, i když jim odpustíš to, co udělali, myslíš, že uvěří, že ti to nevadí?“
Pokračoval v naléhání, zatímco mluvil, jeho teplý dech se téměř dotkl tváře Shena Qiao.
Shen Qiao se cítil nesvůj a odvrátil hlavu. „Každý má ve své mysli zlé úmysly. Jediný rozdíl je v tom, zda je vykoná, nebo ne. Není třeba říkat tak ostrou kritiku.“
Yan Wushi se zeptal: „Ach? Znamená to tedy, že ve tvé mysli jsou také zlé úmysly? Jaké jsou tvé zlé úmysly? Proč mi o nich neřekneš?“
Shen Qiao se chtěl odtáhnout, ale v pase ho zablokovala paže. Neměl jinou možnost a mírně se prohnul v zádech.
Aniž si to uvědomoval, už byl zatlačen do rohu a zády byl pevně přitisknut ke zdi. Pravděpodobně za ním visel obraz, protože váleček na jeho konci byl přímo pod lopatkami a velice tlačil.
„A-qiao, jaké jsou tvé zlé úmysly? Řekni mi.“
Z tohoto „A-qiao“ málem Shenovi Qiao naskočila husí kůže, ale než mohl ukázat údiv na své tváři, okamžitě ho zlákal hluboký hlas druhé osoby. S myslí v transu otevřel ústa a chystal se odpovědět.
„Já…“
Ťuk ťuk ťuk!
Zvenčí se ozval proud zvuků klepání.
Shena Qiao to mírně šokovalo a okamžitě vystřízlivěl.
„Použil jste na mě Zaříkání [1]?!“
„Tomu se říká Ďábelské zaříkání. Sekta Očistného měsíce je také jednou ze tří sekt Slunce a Měsíce. Samozřejmě znám všechno, co ví sekta Harmonie. Ta hloupá dívka Bai Rong, její dovednosti mají stále daleko k dokonalosti. Pokud budeš poslouchat častěji, pak už příště tak snadno nepadneš do jejích pastí.“
Mistr sekty Yan se ani v nejmenším nestyděl, i když byl jeho trik odhalen. Ve skutečnosti mluvil tak vznešeným tónem, jako by to byla čest, že ho Shen Qiao dokázal přimět, aby to použil.
Skromný kavalír, jaký byl Shen Qiao, jak se mohl dohadovat kvůli malichernosti Yana Wushiho? Byl tak naštvaný, že se začal smát: „Takže podle mistra sekty Yana bych vám měl místo toho dokonce poděkovat?“
Yan Wushi to komentoval: „Jasně. Děkuj mi.“
Poznámky překladatele:
[1] Zaříkání (魅术 Mei Shu): doslovnější překlad by byl Umění svést, odkazující na dovednosti lákat/svádět/vábit lidi.
Yan Wushi jde z tebe do kolen Shen Qiao.
On nejde do kolen, on už tam dávno je.
COŽE?! NEJDOU NA TO NĚJAK RYCHLE?! „jeho teplý dech se téměř dotkl tváře Shena Qiao“, “ v pase ho zablokovala paže“, „mírně se prohnul v zádech“, „a-Qiao“, atd. A TA KONVERZACE O TĚCH ZLÝCH ÚMYSLECH?! YAN WUSHI NA CO MYSLÍŠ?! HALÓ?! HOŠANI KLID JO?!
To dám takové ťuk ťuk ťuk, že se z toho týden nepostavíš
Hele, Zaříkávání nebo ne, chemie jako chemie
*Zaříkání