Thousand Autumns – kapitola 3

Jemný a vstřícný, krásný a laskavý.

„Jmenuješ se Shen Qiao, jsi původně učedník naší sekty Očistného měsíce. Nějak jsi byl vážně zraněn, ale naštěstí jsem tě našel, když jsem šel kolem, takže jsem tě mohl přivést zpátky v čas. Nepřátelé, kteří ti ublížili, jsou ze sekty Harmonie. Protože jsem se jim nemohl rovnat, musel jsem tě nejprve dostat do bezpečí. Můžeš se jim pomstít, až se uzdravíš a získáš zpět své bojové dovednosti.“

Yu Shengyan vážně mluvil bláboly, ale Shen Qiao mu naslouchal se skutečnou vážností.

Nakonec se zeptal: „Tak.. jak tě mám oslovovat?“

„Moje příjmení je Yu. Yu Shengyan. Jsem tvůj starší bojový bratr.“

Tato věta byla skutečně vyslovena bez špetky svědomí. Yu Shengyanovi nebylo letos ani dvacet. I když vzhled Shena Qiao neprozradil jeho věk, protože byl žákem Qi Fengga a pět let byl hlavou hory Xuandu, nebylo možné, že by byl mladší než Yu Shengyan.

Bylo zřejmé, že Yu Shengyan záměrně využívá jeho slepoty k výhodě v podobě oslovování.

Ale Shen Qiao ho opravdu ochotně pozdravil: „Starší bojový bratře.“

„…“ Při pohledu na jeho nevinnou tvář se Yu Shengyan nějak cítil trochu provinile.

Se smíchem se přikrčil: „Buď hodný. Protože ještě nemůžeš vstát, měl bys zůstat v posteli a odpočívat. Až se úplně uzdravíš, přivedu tě k mistrovi, abys mu vzdal úctu.“

Shen Qiao odpověděl: „Dobře.“

Zavřel oči, ale brzy je znovu otevřel. Kvůli nedostatečnému zaostření vypadaly jeho oči trochu ochablé a obvyklý jas v nich také zmizel. „Starší bojový bratře…?“

„Ještě něco chceš vědět?“ Yu Shengyan věřil, že je někým s něžným srdcem pro hezké lidi. Když uviděl Shena Qiao, řekl si ještě jednou „škoda“ a pomyslel si, ‚Je opravdu škoda, že tak slavný vůdce všech taoistických sekt skončil takhle. Kdyby to bylo tehdy, když měl na starosti sektu se svými mocnými bojovými schopnostmi v plném rozkvětu, jaké by měl způsoby a vystupování?‘

„Chci se napít vody…“

„Zatím nepij vodu. Tvůj lék bude brzy připraven. Právě teď musíš považovat léky za vodu.“

Hned poté, co domluvil, přišla služebná s odvarem v rukou. Možná to způsobilo jeho lhaní o minulosti Shena Qiao právě teď, že to hluboko v něm vyvolalo vzácný pocit viny; Yu Shengyan vzal misku, požádal dívku, aby zvedla hlavu Shena Qiao s polštářem za krkem, a potom mu podával odvar po lžících.

Ne všechny kosti Shena Qiao byly zlomené, ale nebylo k tomu daleko. Kromě zraněných meridiánů byly jeho šance na přežití téměř nulové. Dobrý základ jeho zdraví byl jediným důvodem, proč se mohl probudit během jediného měsíce. Nyní, bez dalších alespoň tří měsíců v posteli, by neměl očekávat, že se bude moci pohybovat.

I když Yu Shengyan měl během cvičení těžké chvíle od té doby, co se stal žákem Yana Wushiho, protože životní styl démonické sekty byl vždy extravagantní, jeho každodenní jídlo a oblečení nebyly v žádném případě nižší než standardy mladých pánů šlechtických rodů. Aby někdo jako on krmil ostatní odvary vlastníma rukama, bez ohledu na to, jak opatrný byl, stále docházelo k občasným ukápnutím na roucho Shena Qiao. Ale Shen Qiao vypil každou lžíci, kterou dostal, bez známek nespokojenosti. Poté, co dopil, Shen Qiao dokonce věnoval Yu Shengyanovi slabý úsměv a vděčně řekl: „Děkuji, starší bojový bratře.“

Jemný a vstřícný, krásný a laskavý.

I když to byl sotva lehký úsměv, stačilo to, aby se na jeho bledé tváři objevila teplá barva. Služka vedle se tiše začervenala a okamžitě odvrátila oči.

Na nic se neptal, což Yu Shengyana ve skutečnosti udivilo. Kdyby se probudil bez vzpomínek, slepý a vážně zraněný do té míry, že by nemohl ani vstát z postele, i kdyby se psychicky nezhroutil, stále by pro něj bylo nemožné zůstat v klidu tak, jako byl Shen Qiao.

„Proč se mě nezeptáš, kdy se úplně uzdravíš?“

„Mistr a starší bojový bratr musí být kvůli běhání kolem mě fyzicky i psychicky vyčerpaní.“ Shen Qiao několikrát zakašlal, stáhl svaly kolem ran, až se mu svraštilo obočí. „Pokud se mám zeptat, nepřinese to tobě a mistrovi ještě více smutku?“

Yu Shengyan jako by nikdy neviděl někoho tak pozorného a ohleduplného k ostatním, nebo to možná bylo proto, že tvář Shena Qiao mohla snadno vyvolat něčí pocit viny, Yu Shengyan na okamžik oněměl a nebyl si jistý, co má říct. Po chvíli konečně řekl: „Tak by sis měl pořádně odpočinout. Pro dnešek odejdu, ale zítra přijdu znovu, abych ti pomohl s léčbou.“

„Děkuji staršímu bojovému bratru. Prosím, pozdravuj mistra mým jménem.“

„Budu.“ Najednou měl Yu Shengyan pocit, že pokud by se chystal zůstat déle, jen by to zvýšilo jeho rozpačitost. Několikrát se dotkl nosu, spěšně se zvedl a odešel.

Zpočátku byl trochu podezřívavý, zda amnézie Shena Qiao není jen akt hraní na hloupého. Ale od toho dne navštěvoval Shena Qiao téměř denně a stejně jako jeho chování, když se poprvé probudil, zůstal jemný, optimistický a nesmírně vděčný vůči Yu Shengyanovi.

Ať Yu Shengyan řekl cokoli, bez jediné pochybnosti tomu všemu věřil, nevinný a čistý jako arch bílého papíru.

Poté, co se mu podařilo vstát z postele a trochu se pohnout, Shen Qiao dokonce navrhl návštěvu „svého mistra“ Yana Wushiho, aby mu osobně poděkoval.

*

Kdyby mu to Yu Shengyan nepřipomněl, Yan Wushi by už zapomněl na přítomnost Shena Qiao.

Během deseti let jeho meditace se ve světě změnilo mnoho věcí. Nebylo to něco, co by ostatní mohli shrnout do pár vět.

V tomto světě bylo mnoho sekt a každá z nich měla svou vlastní frakci a politický vliv, který je podporoval.

Rodina Gao z Qi byla známá svým absurdním a nerozumným chováním, takže každá generace jejího císaře měla tendenci se více přidružovat k démonické sektě. Nyní to byla generace Gao Weie, která měla velmi blízký vztah se sektou Harmonie, a proto vliv sekty Harmonie v zemi Qi značně vzrostl.

V zemi Zhou, když předtím byl u moci na císařském dvoře Yuwen Hu, který měl respekt k buddhismu, byl zenový mistr Xueting onehdy poctěn funkcí vyššího preceptora Zhou. Po nástupu Yuwena Yonga k moci se však tendence změnily. Tento nový císař nevěřil ani v taoismus, ani v buddhismus. Dokonce zakázal obě školy po celé zemi, takže vliv buddhismu v Zhou byl nyní mnohem slabší ve srovnání s minulostí.

Pokud šlo o dynastii Chen na jihu, v jejím čele stál Linchuanský institut konfucianismu. Vrchní mistr Ruyan Kehui asistoval císaři Chenu při řízení země z celého srdce a byl velmi respektován a silně na něj spoléhali.

Než Yan Wushi vstoupil do meditace, byl úředníkem v Zhou pod jinou identitou – asistentem ve vedení Yuwena Yonga, který byl v té době vévodou z Lu. Později utekl daleko poté, co byl zraněn v bitvě s Cui Youwangem, ale než odešel, nařídil svému nejstaršímu žákovi Bian Yanmeiovi, aby zůstal po boku Yuwena Yonga.

Nyní, když se vrátil z meditace, jistě podnikne výlet do země Zhou a vykoná zdvořilostní návštěvu u Yuwena Yonga, který již nastoupil na trůn jako císař a převzal svou moc z rukou Yuwena Hua.

V současnosti se Severní Zhou krok za krokem posilovalo, což nebylo něco, co ostatní země rády viděly. Navíc dokonce ani Tři školy konfucianismu, buddhismu a taoismu neměly s tímto císařem ze Zhou intimní vztahy, protože nejenže zakázal poslední dvě, ale také zakázal první zřizovat veřejné učení, aby si nemohla získat následovníky.

Byla to přesně taková úrodná půda, která umožnila sektě Očistného měsíce přiblížit se a podpořit Yuwena Yonga, zatímco Yuwen Yong zároveň potřeboval sektu Očistného měsíce, aby si udržel svou vládu.

Po setkání s Yunwenem Yongem Yan Wushi opustil Severní Zhou a cestou navštívil horu Xuandu a pak se šel podívat na Kunyeho, takzvaného experta číslo jedna v Tujue, který porazil Shena Qiao.

Kunye, se kterým mezi sebou bojovali po dobu jednoho kola, byl poražen. Znovu se objevilo jméno Yan Wushi „Démonický vládce“, které se rozléhalo po celém světě bojového umění. Všichni říkali, že kromě Cui Youwanga, démonická sekta zplodí dalšího mocného, ale strašlivého muže.

Jen tentokrát, bez Qi Fengga, bylo o jednoho člověka méně, který by se mu mohl rovnat v síle.

Podle názoru Yana Wushiho byly Kunyeho dovednosti dobré a jeho talent byl také vynikající, přesto se v těch letech stále neblížil Hulugovi. Ani ve srovnání s ostatními na aktuálním seznamu první desítky ho nebylo možné považovat za odlišitelného.

Skutečnost, že někdo jako on mohl vážně zranit vůdce sekty z hory Xuandu, byla sama o sobě poněkud zvláštní.

To ale nebyl hlavní bod jeho zájmu. Co přesně stálo za zraněním Shena Qiao nebo zda to mělo něco společného s Kunyem – Yan Wushi neměl zájem to zjišťovat. Jediný důvod, proč si udělal z Kunyeho svůj první cíl, bylo rozšířit zprávu o jeho opětovném objevení se ve světě bojového umění. Vzhledem k tomu, že Kunye nedávno porazil vůdce sekty z hory Xuandu a stal se středem zájmu všech, byl optimální volbou.

Ještě důležitější je, že největším ziskem cesty Yana Wushiho tentokrát nebylo udělat si jméno ani porazit Kunyeho, ale zjistit, kde se nachází jedna ze zbývajících knih Strategie rumělkového jangu.

Legenda praví, že před padesáti lety se velmistr této generace, Tao Hongjing, setkal na hoře Mao s nesmrtelným a byla mu předána kniha s názvem Klíč k vzestupu pravdy. Kniha se skládala celkem ze čtyř částí. Tao Hongjing reorganizoval tři z nich do další knihy a pojmenoval ji Tajný klíč k vzestupu pravdy.

Pro tu malou část, která byla vynechána, protože obsah byl nejasný a většina z toho se týkala kultivace mezi člověkem a Nebesy, to Tao Hongjing uspořádal do samostatné knihy, mísící v sobě podstatu učení a pochopení svého života – to byla dobře známá Strategie rumělkového jangu.

Tao Hongjing se hluboce ponořil a studoval vztah mezi člověkem a Nebesy. Ačkoli byl sám taoistickým knězem, byl skutečným odborníkem na všechny Tři školy a byl také požehnán veškerým učením nesmrtelného mistra Danyanga, Sun Youyueho. Takže jako muž, jehož bojové dovednosti dosáhly vrcholu dokonalosti, že i Qi Fengge by ochotně uznal porážku proti němu, byl skutečně nesporným bojovým mistrem číslo jedna.

Vzhledem k tomu, že měla takový původ, Strategie rumělkového yangu se přirozeně stala ceněným rukopisem, ze kterého lidé zakopávali jeden přes druhého ve své dychtivosti si ji přečíst. Říkalo se, že kdyby člověk mohl plně porozumět všem jeho pěti knihám, byli by schopni prokouknout to nejlepší z bojových mistrů od nepaměti a vstoupit do zcela nové říše, že ani výstup na Nebesa [1] by již nebyl nemožný.

Bohužel poté, co Tao Hongjing vystoupal do země Nesmrtelných, sekta Shangqing z hory Mao nesmírně utrpěla kvůli jejímu zapojení do politiky. Vzhledem k tomu, že každý z jejích učedníků měl svůj vlastní odlišný postoj, spolu s občanskými nepokoji, které později zachvátily dynastii Liang, bylo pět knih Strategie rumělkového jangu všude roztroušeno a nebylo možné je získat.

Až o deset let později, když se Qi Fengge sám přiznal, že jeho bojové umění kromě odkazu hory Xuandu zahrnovalo také pomoc ze Strategie rumělkového jangu, byla místa, kde se rukopisy nacházely, konečně jedno po druhém objevena. Pověsti pravily, že jedna kniha byla pokladem země Zhou, jednu knihu vlastnila sekta Tiantai v Zhejiangu, jedna kniha byla uchovávána na hoře Xuandu, zatímco umístění dalších dvou zůstalo záhadou po několik desetiletí a stále nebyly k nalezení dodnes.

Yan Wushi měl možnost přijít do kontaktu s tím, který byl uchováván v císařském paláci Zhou, v jeho raných letech. Podstatný nárůst jeho kultivace po meditaci by měl být částečně připsán té jedné knize Strategie rumělkového jangu.

Pouze tím, že to člověk zažije na vlastní kůži, je schopný skutečně pochopit, jak důmyslná Strategie rumělkového jangu skutečně byla. Z jedné by se dal věštit celek. Ve Strategii rumělkového jangu bylo začleněno veškeré ovoce získané z velmi důkladného úsilí Tao Hongjinga za celý život. Sjednocovalo se v ní bojové umění a způsoby meditace [2] všech Tří škol, vzájemně se doplňovaly a integrovaly, proto byla skutečně komplexní a bezchybná. Kdyby bylo možné pročíst zbývající čtyři knihy, nejenže by nárok na suverenitu bojových mistrů byl jen otázkou času, ale ani proniknout do způsobu nebeských a dosáhnout stavu jednoty mezi člověkem a Nebesy by už nebylo nemožné.

Účelem cesty Yana Wushiho tentokrát bylo proplížit se na horu Xuandu, využít příležitosti, že byla ve stavu zmatku bez vůdce a vyhledat rukopis Strategie rumělkového jangu. Během boje s Kunyem si však náhodou uvědomil, že ačkoli Kunyeho bojové dovednosti uspěly po přímé linii západních oblastí, jeho vnitřní umění a čchi se tam objevily, ale i ne. Zdálo se, že pochází ze stejného základu jako jeho, což vedlo Yana Wushiho k podezření, že je vysoce pravděpodobné, že důvodem, proč se Hulugu sotva dokázal vyrovnat Qi Fenggovi v síle a nakonec prohrál jen o fous, bylo to, že získal pomoc ze Strategie rumělkového jangu.

Jako jeden z expertů nové generace země Tujue by s dostatkem času nebylo pro Kunyeho nemožné vyrovnat se v síle Hulugovi. Vzhledem k tomu, že kombinace meditačních způsobů Západních oblastí [3] a Strategie rumělkového jangu vychovala jednoho Huluga, rozhodně mohla vychovat druhého.

To vzbudilo u Yana Wushiho velký zájem, proto v následujících dnech sledoval Kunyeho všude a vyzýval ho k boji, kdykoli se mu zachtělo. Kunye nad ním nemohl zvítězit, ale neměl ani šanci na útěk, málem mu ruply všechny nervy a rozhodl se, že se nakonec vrátí do Tujue.

Yan Wushi neměl v tuto chvíli v plánu ho pronásledovat až do Tujue, a tak se klidně vrátil do vedlejšího sídla.

Hned poté, co se vrátil, uslyšel od svého žáka, že se Shen Qiao probudil a nyní byl schopen vstát z postele a chodit.

Když se objevil Shen Qiao, měl v ruce bambusovou hůl. Krok za krokem šel pomalu, ale jistě.

Služebná ho podpírala a tiše mu popisovala různé cesty uvnitř sídla.

„Má úcta mistrovi.“ Poté, co mu dívka ukázala směr, se Shen Qiao uklonil směrem k místu, kde seděl Yan Wushi.

„Sednout.“ Yan Wushi položil jeden kámen weiqi [4], který měl v ruce. Yu Shengyan, který seděl naproti němu, vypadal tak bídně, že člověk stěží snesl pohled na jeho výraz. Ale zároveň byl tak radostný, jako by právě dostal amnestii. Evidentně byl momentálně v herní nevýhodě.

Shen Qiao se posadil s pomocí služebné.

Když se probudil, vzpomínky, které měl na většinu věcí, se zdály být mlhavé. Nepamatoval si ani své vlastní jméno a odkud přišel. Pokud šlo o Yana Wushiho a Yu Shengyana, neměl z nich vůbec žádný dojem.

„Jak se cítíš?“ zeptal se Yan Wushi.

„Děkuji mistrovi za vaši péči, už mohu vstát z postele a chodit. Akorát že mé ruce a nohy jsou stále slabé a mé bojové umění… vypadá, že se ještě nenavrátilo.“

„Ruku.“

Shen Qiao mu poslušně podal ruku. Prsty Yana Wushiho okamžitě sevřely jeho bod „brány vitality [5]“.

Chvíli zkoumal tep a na jeho dříve nepozorné tváři se objevila stopa překvapení.

Významně pohlédl na Shena Qiao, i když ten druhý měl kvůli své neschopnosti vidět prázdný a nevinný pohled.

Yan Wushi se zeptal: „Cítíš nějaké nevolnosti?“

Shen Qiao se na okamžik zamyslel: „Každou noc kolem půlnoci má mé tělo střídavé pocity mezi chladem a teplem, doprovázené bolestí na hrudi, někdy až do té míry, že nemohu skoro chodit.“

Yu Shengyan dodal: „Už jsem nechal doktora, ať se na to podívá. Řekl, že to bylo pravděpodobně proto, že mladší bojový bratr byl vážně zraněn a že proces zotavení bude nějakou dobu trvat.“

Yan Wushi se slabě ušklíbl na „mladšího bojového bratra“, který vypadal, že vyklouzl docela hladce, a pak řekl Shenovi Qiao: „Tvé bojové umění není úplně zničené. Cítil jsem, že ve tvém těle stále zůstala slabá stopa čchi, která se zdá slabá, ale je silná. Vzhledem k dostatku času nemusí být nemožné, aby se tvé bojové umění zotavilo. Nicméně naše sekta Očistného měsíce nepodporuje žádné budižkničemy. Mám nějaké poslání pro tvého staršího bojového bratra, můžeš mu jít asistovat.“

„Ano.“

Nezeptal se, čeho se to poslání týká. Stejně jako on zacházel s Yu Shengyanem, souhlasil s tím, co řekli ostatní. Po zbytek času tam jen klidně seděl, bez jakýchkoli přehnaných pohybů.

Avšak Yan Wushi nebyl v žádném případě dojat tím vším pokořením, které Shen Qiao zažíval po svém pádu. Slabost, kterou Shen Qiao odhalil, jen způsobila, že vyvstala ještě větší zlomyslnost, takže chtěl narušit a poskvrnit tohoto sněhově bílého od hlavy až k patě, víc než kdy jindy.

„Můžeš se vrátit a odpočinout si,“ řekl prostě.

Shen Qiao vstal a poslušně se omluvil, pak s pomocí služebné pomalu odešel.

Yanu Wushimu se odhalil pohled na záda Shena Qiao a řekl Yu Shengyanovi: „Udělej si výlet přímo do Qi a zlikviduj celou rodinu velmistra remonstrance [6] Yana Zhiwena.“

„Ano.“ Yu Shengyan bez váhání přijal rozkaz. „Popudil nějak mistra?“

„Je to žák sekty Harmonie a také jedno z očí, které sekta Harmonie umístila do Qi.“

Yu Shengyan byl také nadšený poté, co slyšel slova: „Ano! Sekta Harmonie se chovala příliš dlouho arogantně a Yuan Xiuxiu, která využila vaší meditace, nám způsobila mnoho problémů. Pokud jí nedáme lekci , nezdála by se naše sekta Očistného měsíce příliš zbytečná? Vyrazím během několika příštích dní!“

Na chvíli se odmlčel, zadržel úsměv na tváři a zmateně se zeptal: „Mistr chce, abych vzal Shena Qiao s sebou? Ztratil všechno své kung fu. Obávám se, že mi nebude schopen s čímkoli pomoct.“

Yan Wushi se stínem úsměvu řekl: „Teď, když jsi ho nazval svým ‚mladším bojovým bratrem‘, měl bys mu alespoň ukázat svět. Je pravda, že jeho bojové umění se ještě neobnovilo, ale zabít jednoho nebo dva lidi by pro něj stále nemělo být problémem.“

Yu Shengyan konečně pochopil; mistr zacházel se Shenem Qiao jako s kusem bílého papíru a chtěl, aby byl obarven úplně na černo. I kdyby jednoho dne Shen Qiao přišel ke svým smyslům nebo byl schopen získat zpět své vzpomínky, protože neexistoval způsob, jak vrátit zpět to, co se stalo, v té době by pro něj bylo nemožné vrátit se na ortodoxní stranu, i kdyby chtěl.

Proč bylo být jako oni něco špatného? Člověk řešil záležitosti bez omezení a skrupulí, dělal si, co chtěl, a byl osvobozen od všech společenských pravidel. Yu Shengyan navíc pevně věřil, že povaha člověka je zlá a že temná stránka existuje hluboko v každém. Všechno se odvíjelo od toho, jestli byla šance to vyjádřit nebo ne. Všechny ty takzvané taoistické, buddhistické a konfuciánské sekty hojně hovořily o ctnosti a morálce a o tom, jak by člověk měl vždy přijmout shovívavost, když ve skutečnosti pouze zakrývaly své vlastní sobecké touhy spravedlivými důvody. Nemluvě o tom, že když došlo na soutěžení o říšský trůn, vítěz bral vše. Existoval za takových okolností vůbec vládce země, jehož ruce nebyly od krve?

A kdo může tvrdit, že je čistší než ostatní?

„Ano. Postarám se, abych dobře vedl mladšího bojového bratra.“

Poznámky překladatele:
[1] Vstoupit na Nebesa (飞升): termín přímo odkazuje na to stát se zde nesmrtelným, i když se často používá jako způsob, jak se vyhnout tvrzení, že je někdo mrtvý tím, že si přejete, aby dosáhl nesmrtelnosti.
[2] Meditační způsoby (心法 xinfa): doslova znamená umění srdce nebo způsoby mentální kultivace. Jsou to specifické způsoby, jak kultivovat svá vnitřní bojové umění prostřednictvím meditací, jako jsou specifické cesty pro cirkulaci qi atd.
[3] Západní oblasti (西域 xiyu): termín používaný ve starověké Číně označující oblast západně od průsmyku Yumen, většinu dnešní Střední Asie.
[4] Weiqi (围棋): šachová hra hraná ve starověké Číně, která je dnes také známá pod názvem „go“.
[5] Brána vitality (命门 mingmen): vztahuje se k místu na zápěstí něčí pravé ruky v románech wuxia, na rozdíl od skutečného akupunkturního bodu v čínské medicíně, který se nachází v pase. Je to kritický bod pro bojové mistry, protože může být použit k vážnému zranění nebo dokonce k snadnému zabití.
[6] Velmistr remonstrace (谏议大夫 jianyi dafu): Jeden z kategorie prestižních úředníků nazývaných remonstrační úředníci nebo „mluvící úředníci“, jejichž hlavní funkcí bylo docházet a radit císaři, a zejména mít námitky k tomu, co považovali za nevhodné chování nebo politiku.