Thousand autumns – kapitola 56

Shen Qiao dokázal přijít jen na jeden způsob

Stalo se to tak náhle a Shena Qiao to úplně zaskočilo.

Vzhledem k tomu, že i lidé jako Guang Lingsan a ostatní tak ochotně odešli, šance Yana Wushiho na přežití musely být tak mizivé, že bylo prakticky nemožné, aby byl stále naživu. Shen Qiao byl již připravený pohřbít jeho tělo a postavit pro něj náhrobek. Vůbec nečekal, že tohle uvidí.

Druhý nevyvinul moc síly, jako by tenhle jeden pohyb vyčerpal všechnu jeho energii, kterou kdy v životě měl. Hned poté, co se jeho ruka dotkla Shen Qiaovy, se uvolnila a sklouzla na stranu, potom se už nikdy nepohnula. Oči měl stále pevně zavřené, bledou tvář zalitou neživou rozlíceností. Krev, která vytékala z jeho těla, na něm stále byla. Yan Wushi se objevil před Shenem Qiao v tak ubohém a tragickém stavu, který ten druhý nikdy předtím nepoznal, jako by Shenovi Qiao říkal, že tenhle krok byl právě teď jen posledním bojem před smrtí.

Shen Qiao položil ruku na srdce Yana Wushiho. Jak očekával, nebyl slyšet ani nejmenší náznak tlukotu. Nezůstalo nic než chlad. Shen Qiao se pokusil předat vnitřní čchi do těla druhého, ale ta se okamžitě rozplynula jako hliněné postavičky vhozené do moře – – už nikdy nebyly k nalezení.

Rozvázal vlasy Yana Wushiho a přejel prsty po hedvábných pramenech a brzy ucítil znatelnou hlubokou tržnou ránu kolem akupunkturního bodu baihui.

Normálního člověka by taková rána určitě zabila, ale Yana Wushiho nelze brát jako někoho obyčejného. Byl to člověk, který stál proti pěti špičkovým expertům na bojové umění, včetně velmistrů, jako byl zenový mistr Xueting, a přesto se dokázal udržet. Shen Qiao dorazil příliš pozdě na to, aby byl sám svědkem divoké bitvy, ale dokázal si představit, jak úžasné a bezkonkurenční to muselo být.

Rozevřená rána nebyla dlouhá, ale byla velmi hluboká. Osoba, která to způsobila, musela použít veškerou svou bojovou sílu. Shen Qiao také souhlasil s tím, že i když nedošlo k žádnému poškození mozkové hmoty, náraz mu musel zlomit lebeční kost – ani Yan Wushi by takový úder nepřežil.

Shen Qiao nebyl lékař. S takovou mírou zranění nemohl nic dělat. Mohl pouze uvolnit ruku a opatrně držet zátylek Yana Wushiho, zatímco pokračoval ve zkoumání zbytku jeho meridiánů.

Neměl zlámané kosti, meridiány také neporušené. Co způsobilo smrtelné zranění, byl meč, který prorazil jeho hruď a několik úderů, které vážně poškodily jeho orgány. Pokud jde o rozevřenou ránu na hlavě, byla to poslední kapka, která zlomila velbloudovi hřbet.

Čím více Shen Qiao kontroloval, tím hlouběji jeho srdce kleslo.

Opravdu neexistuje způsob, jak ho zachránit?

Najednou ze sebe vydal tón překvapení.

Tón byl tak slabý, že ho slyšel jen on sám.

Stačil ale prozradit, jak nesmírně užaslý byl uvnitř.

Najednou zjistil, že existuje slabá, téměř nepostřehnutelná stopa vnitřní čchi, která tiše cirkuluje v tom, co by mělo být již tak chladným a roztříštěným dantianem Yana Wushiho.

Na okamžik se zamyslel, objal druhého kolem ramen a vykročil, nesouc ho na zádech.

*

Hlavní město Tuyuhun bylo pro Shena Qiao neznámým územím. O této oblasti se říkalo, že je po celý rok větrná a prašná, obklopená nekonečnou pouští Gobi a oáza, kde se nacházelo královské hlavní město, byla jediným velkým městem na míle daleko. Nicméně, protože to byla také jediná cesta do Gaochangu, Yutianu a dalších zemí v západních oblastech, populace nebyla zcela soustředěna uvnitř města. Kdyby se člověk vydal od města na západ a podíval se z kopce dolů, našel by tam roztroušené vesnice a domácnosti, kam až oko dohlédlo.

Neohraničená rozloha pouště Gobi neměla ani mnoho jeskyní, které by bránily písečným bouřím. Nemluvě o tom, že Shen Qiao na sobě nesl také osobu, která se nelišila od živé mrtvoly. Sehnat vodu a jídlo by byl velký problém. Nemohli se jen tak skrývat v náhodných jeskyních, jako tomu bylo na polích Centrálních plání. Bez ohledu na to, jak moc si nepřál, aby je ostatní našli, nezbývalo mu nic jiného, než se nejprve usadit na místě, které bylo obydlené a zároveň bylo daleko od pugilistického světa.

Pod oslepujícím slunečním světlem Shen Qiao přimhouřil oči a dlouho hledal. Nakonec si vybral místo v dálce a zamířil tam s Yanem Wushim na zádech.

Pobyt v královském městě, kde bylo až příliš mnoho lidí a příliš mnoho úst, nepřicházel v úvahu. Jediné, co přicházelo v úvahu, byly tyto vesnice roztroušené kolem města.

Shen Qiao přivedl Yana Wushiho do malé vesnice vedle jezera Zhaling. Obec měla několik desítek domácností. Bylo to blízko hlavní silnice, kterou často používali cestující obchodníci. Občas se někteří cestovatelé přijeli ubytovat. Výsledkem bylo, že vesnice nebyla příliš živá, ale ani příliš odlehlá, aby se lidé cítili nepřátelsky vůči cizinci, jako byl Shen Qiao.

Shen Qiao si toto místo vybral hlavně kvůli aktuálnímu stavu Yana Wushiho: pokud měl ještě šanci na přežití a mohl by se nakonec vrátit k životu, potom by se tahle zpráva neměla dostat na veřejnost. Nepřátelé Yana Wushiho byli po celém světě. Kdyby Guang Lingsan a ostatní věděli, že Yan Wushi nezemřel, určitě by ho přišli zabít. Dokonce ani Qi Fengge by si nedokázal poradit se stovkami bojových expertů sám, natož Shen Qiao, který obnovil jen polovinu své bojové síly.

Byla skoro noc. Rodiny ve vesnici rozsvěcovaly svá obydlí jedno po druhém. Shen Qiao nesl Yana Wushiho na zádech a zaklepal na dveře jednoho z domů.

Otevřela mladá dívka. Měla na sobě červené šaty, dlouhý cop přes rameno, který jí visel přes hruď. Její tvář byla opálená od neustálého vystavení slunci, což byla běžná vlastnost mezi místními lidmi, ale rysy neměla ošklivé. Musela se také hodně smát, protože dolíčky na jejích tvářích se objevily, kdykoli se zasmála, což bylo docela roztomilé.

Shen Qiao jí vysvětlil, proč je tady, řekl, že jeho přítel byl vážně zraněn, a zeptal se, jestli by u ní nemohli nějakou dobu zůstat, aby se zotavili. Slíbil také, že odejde, jakmile se jeho příteli zlepší stav, a nebude hostiteli způsobovat žádné potíže.

Měnu Centrálních plání zde normálně přijímali, ale lidé žijící v periferií měst byli zvyklí na směňování zboží. Shen Qiao vytáhl velký kus soli a malý, jemně vykovaný zlatý květ. Tenhle druh zlatého květu se dal nalézt v každém klenotnictví v Centrálních pláních, ale tady to byl vzácný předmět. Ve skutečnosti Zhao Chiying požádala své učedníky, aby ho vyrobili pro Shena Qiao, než odešel, a ukázalo se, že je to docela užitečné.

Dívka byla očividně zvyklá, že obchodníci chodí žádat o ubytování, ale nečekala, že jim tentokrát na dveře zaklepe takový krasavec. Cítila, jak se jí tváře rozpalují, když poslouchala, jak jemně mluví, a její oči okamžitě upoutal zlatý květ. Avšak hned nesouhlasila. Řekla Shenovi Qiao směskou místního jazyka qiang a lámané hanské čínštiny spolu s gesty rukou, že žije společně se svým dědečkem, takže se ho musí nejprve zeptat.

Shen Qiao vyjádřil pochopení a čekal venku, stále měl Yana Wushiho na zádech. Myslel si, že bude muset dlouho čekat, ale nedlouho poté se dveře znovu otevřely. Vyšel šedovlasý stařík a za ním mladá dívka.

Starý muž velmi plynně ovládal hanskou čínštinu. Položil Shenovi Qiao několik otázek, pak otevřel dveře a pustil je dovnitř. Po krátkém rozhovoru se Shen Qiao konečně dozvěděl, že starý muž žil v Centrálních pláních, když byl mladý, našetřil nějaké peníze a postavil největší dům ve vesnici. Jeho syn a snacha bohužel brzy zemřeli a zůstala mu jen vnučka.

Důvod, proč si Shen Qiao vybral toto obydlí, byl ten, že měli velký dvůr a spoustu pokojů. Takhle, i kdyby potřeboval vyléčit Yana Wushiho pomocí své vnitřní čchi, se mohli vyhnout zbytečné pozornosti ostatních.

Starý muž toho ve svém životě viděl hodně a nepřekvapilo ho, že lidé nosí zbraně jako měl Shen Qiao. Dívka však vypadala, že je na tohohle mladého muže v taoistickém rouchu docela zvědavá. Stála za svým dědečkem a dívala se a hleděla. Ale pokaždé, když se Shen Qiao ohlédl, sklonila hlavu a začervenala se.

Prohodili pár zdvořilostních slov a pak stařec váhavě řekl: „Ušel jste sem dlouhou cestu a my vás upřímně vítáme. Zdá se však, že váš přítel je opravdu těžce zraněn. Jeho nepřátelé musí být silní, nemýlím se? Jak vidíte, moje vnučka a já jsme jen normální rodina. Nikdy jsme nezpůsobili žádné velké problémy. Prosím, buďte k nám upřímný, taoistický knězi, abych se mohl rozhodnout.“

„Budu k vám upřímný. Můj přítel skutečně vyvolal docela velký problém. Nyní si všichni jeho nepřátelé myslí, že je mrtvý, ale já mu chci dát šanci. Kvůli vzdálenosti se však nemůžeme okamžitě vrátit na Centrální pláně, a tak nám nezbývá, než požádat o vaši pohostinnost. Můj přítel je v bezpečí, dokud nikdo neví, že je tady. Pokud se něco pokazí, slibuji, že ho okamžitě odvedu a nezpůsobím vám žádné problémy.“

Stařec stále váhal, když ho Banna zatahala za cíp oblečení. „Dědo, nevypadá jako zlý člověk, mají potíže. Můžeme pomoct, měli bychom jim pomáhat!“

Když viděl svou vnučku mluvit v jejich prospěch, stařec si povzdechl: „Nevadí. Pokud je to tak, vy dva můžete zůstat tady a my zajistíme, aby nikdo nevěděl, kdo jste. Jen jim řeknu, že jste dva cestující učenci z Centrálních plání. Také bych vás chtěl požádat, abyste nevycházeli ven, pokud to nebude nezbytně nutné, abyste nám nezpůsobili potíže.“

Shen Qiao se cítil velmi zavázaný. Od té doby, co se přihodilo opatovi a Chuyimu, se odmítal zaplétat s nevinnými lidmi, pokud to nebylo nezbytně nutné, takže nyní přirozeně vyjádřil svou velkou vděčnost. Plánoval zůstat jen krátkou dobu. Jakmile skončí veletrh Svíjejícího se draka a bojoví mistři odejdou, může vzít Yana Wushiho zpět k Bian Yanmeiovi do Changanu.

Banna si trochu oblíbila Shena Qiao a chtěla s ním víc mluvit. Když viděla, že nese Yana Wushiho na dvůr, šla nahoru, aby jim pomohla otevřít dveře. Její prst se náhodou dotkl paže Yana Wushiho a její ledovost ji okamžitě polekala. Ustoupila a ukázala na Yana Wushiho v panice.

„Pane Shene, je ta osoba na vašich zádech opravdu stále naživu?“

Shen Qiao se v duchu hořce zasmál, protože si myslel, že ani on neví, zda lze Yana Wushiho stále považovat za „živého“. Ale povrchně ji mohl utěšit pouze slovy: „Není mrtvý, jen omdlel po těžkých zraněních.“

Banna odešla, ne zcela přesvědčená. Dívka poté několikrát viděla Yana Wushiho a ten vypadal stejně mrtvý jako předtím. Nehnil ani nepáchl jako normální mrtvoly, ale byl ledově chladný od hlavy až k patě a nevydával dojem, že je naživu. Ještě děsivější bylo, že jednou strčila prst pod nos toho člověka, když se Shen Qiao nedíval, ale necítila žádný dech.

Téměř měla podezření, že Shen Qiao byl příliš zarmoucený smrtí svého přítele, a odmítl připustit skutečnost, že ten druhý je již mrtvý. Mělo to však i výhodu —— kromě toho, že donášela jídlo dvakrát denně, přestala každou chvíli chodit na dvůr. Jinak někdo, jako je Shen Qiao, opravdu nevěděl, jak ji zastavit nebo přimět odejít.

Když bylo vše vyřešeno, Shen Qiao se konečně začal soustředit na prověření situace Yana Wushiho.

Zdálo se, že vnitřní čchi v jeho dantianu se postupně den za dnem zvyšovala, což byl slibný signál pro návrat k životu. Zdálo se, že strategie vnitřní čchi Rumělkového jangu působila uvnitř Yana Wushiho, podobně jako se to stalo Shenovi Qiao. Byl tu však rozdíl. Yan Wushi neztratil všechno své bojové umění, což znamenalo, že nemohl prorazit a znovu vybudovat všechno, jako to udělal Shen Qiao, ani jeho smrtelnou ránu nezpůsobily hroutící se základy. Základy se daly obnovit, ale nikdy nikdo neslyšel o tom, že by lidem srostla hlava po puknutí lebky. Když Yan Wushi zůstane takhle, nakonec zemře.

Když si to Shen Qiao v duchu převracel, dokázal přijít jen na jeden způsob.