Thousand autumns – kapitola 81

Hloupý Shen-langu!

Srdce lidí sekty Harmonie nebyla úplně totožná. Z boje mezi Shenem Xiao a Yanem Shou to bylo dost jasné.‌ ‌ ‌

Ačkoli Shen Qiao znovu otevřel své aku body dříve, jeho síla nemohla výrazně pokročit tak, aby dosáhla svého vrcholu v rozpětí jednoho večera. V nejlepším případě se jeho meridiány dokázaly rozšířit, což mu umožnilo obnovit část své síly.‌ ‌

A jeho síla se momentálně příliš nelišila od síly Yana Shou. Boj proti Yanu Shouovi a Baoyunovi by však byl složitý oříšek.‌ ‌ ‌

Ale Baoyun se postupně rozhodl nezasahovat poté, co viděl, jak Shen Qiao soustředil veškerou svou energii na útočení proti Yanovi Shou. Dovolil Shenovi Qiao, aby rozjel svou vítěznou sérii, zatímco Yan Shou byl sužován jedním problémem za druhým.‌ ‌

Yan Shou byl naplněn velikou nenávistí. Navíc nechtěl být ostatními podceňován, a tak chtěl více než cokoli jiného zabít Shena Qiao sám.‌ ‌

Kdo by tušil, že současný Shen Qiao je zcela nesrovnatelný s minulým Shenem Qiao. Jeho meč Nebeské truchlení stačil na to, aby zabránil komukoli se k němu přiblížit. Yan Shou chtěl přejít ze své obranné pozice do útočné, ale ze strachu ze světelné clony meče druhého muže toho nebyl schopen. Uprostřed světla, mocný a nechvalně známý „Krvavý mnich“ byl potlačen do té míry, že nebyl schopný zasadit jediný úder svému cíli. Silně se mračil, když měl na tváři vážný a přísný výraz, až se mu na čele objevily korálky potu.‌ ‌

Byl zahnán do kouta. V určitém okamžiku byl neopatrný a právě v tu chvíli se světlo meče Nebeského truchlení energicky rozšířilo a mířilo přímo mezi obočí Yana Shou.‌ ‌

Baoyun samozřejmě nemohl sedět a přihlížet, jak Yan Shou přijde o život před jeho očima. Kdyby ano, bylo by těžké to vysvětlit, jakmile se vrátí do sekty Harmonie.‌ ‌ ‌

„Proč tam vy dva stojíte a civíte?!“ křičel přímo na Xiaa Se a Bai Rong.‌ ‌ ‌

Když to udělal, zvedl jednu ruku a připravil se udeřit směrem k Shenovi Qiao. Xiao Se a Bai Rong už nemohli stát a nečinně přihlížet. Okamžitě se přidali do zuřivého boje, každý byl připravený zaútočit na Shena Qiao.‌

Když však dva experti bojují, během mrknutí oka může dojít k nesčetným změnám. V okamžiku, kdy se pokusili zapojit do boje, už slyšeli tragické výkřiky Yana Shou. Tahle předzvěst smrti povstala ze clony světla meče; a když světlo zmizelo, zhroutilo se.‌

Ze střechy na zem spadla ruka. V okamžiku, kdy to zahlédli, věděli, že je jasné, že Yan Shou ztratil část paže. Opakovaně padal, pokoušel se ustoupit a snažil se zastavit krvácení, obličej měl odporně zkreslený bolestí. I on málem spadl ze střechy a už se samozřejmě nemohl znovu zúčastnit souboje.‌

Baoyun a Shen Qiao si vyměnili řadu úderů, než si ten první náhle uvědomil, že Shen Qiao v tu chvíli nevyužil veškerou svou sílu v boji s Yanem Shou. Vlastně, Energie meče zůstalo dostatek a proudila bez přestání; Baoyun zvažoval výhody a nevýhody prodloužení tohoto souboje a věřil, že i kdyby zvítězil, bylo by to chabé vítězství.‌ Navíc nechoval k Shenovi Qiao žádnou hlubokou nenávist. I kdyby ho zabil, nebylo by to pro něj moc výhodné. Bylo by lepší použít něco málo přes polovinu jeho síly, aby se zabránilo Shenovi Qiao v naplnění jeho touhy zabít Yana Shou, místo aby se s ním dlouhou dobu zabýval.‌

V tu chvíli Xiao Se zakřičel: „Baoyune-zhanglao, Yan-zhanglao nevypadá dobře!”‌

Mimo to, že ztratil paži, bylo celé tělo Yana Shou pokryto desítkami vnitřních a vnějších ran různých velikostí. V tu chvíli ztratil značné množství krve. I kdyby uzavřel aku body, aby zabránil vytékání krve, musel by cirkulovat svou vnitřní sílu a dýchání. Stejně by to krvácení nijak významně nesnížilo. Osudnější bylo, že technika Yana Shou, která mu vysloužila získání pověsti Krvavého mnicha, vyžadovala použití pravé ruky, kterou právě ztratil. I kdyby mu dokázali zachránit život, jeho síla by se ztrátou této ruky značně snížila. A to by pro ty, kteří praktikovali bojové, byla rána rovná smrti.‌ ‌ ‌

Jeho mysl byla plná nenávisti k Shenovi Qiao a nenávisti k Baoyunovi a ostatním, kteří
jen stál a přihlíželi. V kombinaci s nenávistí a hněvem omdlel.‌ ‌

Baoyun, když slyšel tu větu, využil této příležitosti k útěku. „Shene Qiao! Přijde den, kdy plně zaplatíš za zločin, který jsi spáchal, když jsi zranil staršího z naší sekty Harmonie!”‌ ‌

Shen Qiao lehce odpověděl: „Není lepší den než dnešek? Proč čekat na nějaké jindy, když můžeme vyřešit věci tady a teď!”‌ ‌

Ihned poté, co to dořekl, namířil meč směrem k Yanu Shou a letěl přímo k němu. Zjevně využil krátkého okamžiku, kdy muž nebyl schopen se bránit a okamžitě ho zabít!

Baoyun byl zaskočený. Zdálo se, že neočekával, že Shen Qiao bude tak vytrvalý. Najednou se vrhl dopředu a jednou rukou byl připraven ho udeřit. Právě v tuto chvíli Bai Rong proletěla kolem. Štíhlými prsty svých měkkých bílých rukou vytvářela nebesky modré lotosové květy, jejich vzhled jemný a nádherný, elegantní a okouzlující — bylo jich příliš mnoho na to, aby je někdo obsáhl očima.‌ ‌

Meč Shena Qiao se přes ně však přehnal a světelná clona z jeho meče se během zlomku vteřiny rozdělila na desítky tisíc obrazů, což násilně rozptýlilo útočné manévry Baoyuna a Bai Rong, dokonce to způsobilo, že Bai Rong udeřila Baoyuna jednou rukou.‌ ‌ ‌

„Bai Rong!“ Baoyun rozzlobeně zakřičel.

Bai Rong vypustila achich ách, když sladce odpověděla: „Baoyune-zhanglao, prosím, odpusť mi, bylo to kvůli tomu hnusnému zrádci!“

Poté, co to řekla, se její květinové otisky ještě zjemnily. Rukávy jejích šatů téměř vypadaly, že v sobě nesou lotosové květy, z nichž každý se vynořoval jeden po druhém jako přízraky a rozkvétaly na těle Shena Qiao. Ačkoli byly krásné a pružné, expert by na první pohled věděl, že každá vrstva lotosových květů byla ve skutečnosti vrstvami pravé čchi. Její „pečeť Qinglian“ byla takto nejpůsobivější: pokud by bojové umění jeho uživatele bylo dostatečně silné, pak by v každém „květu“ bylo obsaženo děsivé množství pravé čchi. Útok byl jako prudká vlna, která se valila donekonečna, přičemž jedna vlna narážela na druhou, každá silnější než ta předchozí.

V tu chvíli byly její pečeti Qinglian naprosto bezkonkurenční. Shen Qiao, který s ní přišel do úzkého fyzického kontaktu, to zažil a zjistil, že pravá čchi, kterou zapečetila do každého ze svých útoků, byla v porovnání nic s vnitřní sílou, kterou měla předtím, když se poprvé setkali.

Baoyun už neměl zájem bojovat se Shenem Qiao. Využil skutečnosti, že ho Bai Rong a Xiao Se obklíčili a tak zvedl bezvědomého Yana Shou, když se chystal odejít. Dokonce řekl odměřeným hlasem: „Sekta Harmonie se vrátí a někdy jindy si to s tebou vyřídí!“

Xiao Se byl také zraněný. Původně neměl touhu pokračovat v boji. Když viděl, jak Baoyun odchází, chtěl také odejít. Kdo by si pomyslel, že na něj okamžitě padne pohled Shena Qiao a meč Nebeské truchlení bude následovat. Okamžitě dostal další hlubokou ránu do zad. Jak se čerstvá krev vyvalila a rozlévala se skrze jeho oblečení, vydal výkřik bolesti a okamžitě použil své umění lehkosti na úplné maximum, aby ho odnesl daleko, aniž by se ohlédl. Mrknutím oka už zapadl do nekonečné noci a jeho siluetu už nebylo vidět.

Shen Qiao ho chtěl pronásledovat, ale Bai Rong ho zahnala do kouta, aniž by mu dovolila uniknout. Stála naproti Shenovi Qiao; už předtím vzala nemalý počet životů. Znovu a znovu projevovala soucit se Shenem Qiao, zejména v chrámu Bílého draka. Kdyby nelhala Xiaovi Se, byla tu velká šance, že by jim Shen Qiao i Shiwu nebyli schopni uniknout.

S ohledem na to Shen Qiao nebral v potaz příznivý dojem, který v ní zanechal, ani se k ní nechoval s nějakou srdečností. V tu chvíli Bai Rong znovu bránila jeho odchodu a nedovolila mu pronásledovat Baoyuna a ostatní. On na ni také nemohl zaútočit. To vše ho nevyhnutelně sklíčilo.

Když Bai Rong viděla jeho výraz, rozesmála se a jako první ukončila jejich souboj.

Když Shen Qiao viděl, jak se náhle vzdala svého útoku, také stáhl svůj meč.

„Ode dne, co jsi opustil seku Nefritového oblaku, se o tebe tahle ubohá dívka tolik bála, že každou noc strávila převalováním se a otáčením se v posteli a toužila tě znovu spatřit. Teprve teď, když jsem viděla, že síla Shen-langa se zlepšila natolik, že se ho už nikdo neodváží využít, cítím úlevu. Ale víš, jsem do tebe tak zamilovaná! Znovu a znovu jsem ti tajně pomáhala a prokazovala ti milosrdenství, ale ve chvíli, kdy mě spatříš, děláš kolem tenhle povyk s tím, že mě chceš porazit a zabít! Jsi opravdu bezcitný!“

Zářila, když mluvila, její výraz zcela bez sebemenšího náznaku hlubokého smutku ani příjemného překvapení. Bylo těžké říct, jestli to myslela vážně nebo ne.

Shen Qiao vážně odpověděl: „Vždy budu mít na paměti tvoji laskavost. Nikdy na to nezapomenu.“

Bai Rong se zasmála a zakryla si ústa, jak to dělávala: „Jen jsem to řekla pro zábavu, a tady tě máme, reaguješ tak upřímně! Ale jsi tak krásný bez ohledu na to, co děláš, ani já si nemůžu pomoct, ale chci se k tobě dostat blíž!“

Když to řekla, narovnala se a vykročila k němu. Vyděšený Shen Qiao udělal tři kroky zpět, zatímco Bai Rong se zastavila a jen se zasmála.

Shen Qiao si mohl myslet jen to, jak bylo těžké pochopit myšlení jí a Yana Wushiho. Není divu, že oba byli součástí démonických sekt. Bylo vidět, že sdílí některé společné rysy.

„Nevíš náhodou, kde se Yan Wushi pokouší vylákat Sang Jingxinga?““

Bai Rong přikývla: „Samozřejmě, že vím. Míří dolů na úpatí hory. Nehádala jsem špatně, Yan Wushi s největší pravděpodobností chce použít městské hradby jako ochranu k odrazení Sang Jingxinga!“

Shen Qiao, který ho spěchal dohonit, okamžitě začal mířit tímto směrem, jakmile to uslyšel.

Bai Rong ho však nenechala odejít: „Neviděla jsem tě tak dlouho. Takhle se chováš k těm, kterým vděčíš za svůj život?“

„Děkuji, že jsi mi to řekla,“ řekl Shen Qiao. „Promluvme si znovu někdy jindy!““

„Shene Qiao!“

Za zvuku, jak volá jeho celé jméno, se nohy Shena Qiao zastavily a on se otočil, aby ji vyslechl.

Viděl však, jak jí úsměv zmizel z tváře a jak na něj hleděly její oči připomínající broskvové květy, naplněné nerozluštitelným záměrem: „Ještě jsem ti nepoděkovala. Yan Shou mě vždycky považoval za trn v patě, a teď, když jsi mu způsobil takové zranění, budu mít v sektě o jednoho nepřítele méně. Ale Shen-langu, nakonec jsem členkou sekty Harmonie. Až se my dva příště setkáme, pokud stále trváš na tom, že se proti nám postavíš, už se nad tebou nebudu moct slitovat.“

Shen Qiao chvíli mlčel, než řekl: „Chceš se stát vůdcem sekty Harmonie?“

Bai Rong vypadala poněkud udiveně, než znovu nabyla svůj rozkošný výraz: „Předpokládala jsem, že Shen-lang je ke mně naprosto lhostejný. Nemyslela jsem si, že na to přijdeš.“

Shen Qiao si povzdechl. Přemýšlel o neustálých vnitřních sporech uvnitř sekty Harmonie, o tom, jak každý násilný čin byl vážnější než ten poslední, a už chtěl něco říct. Nakonec však neřekl ani jedno. Mohl jen sepnout ruce a odpovědět: „Doufám, že si budeš dávat pozor a starat se o sebe, a že se znovu třeba setkáme.“

Bai Rong sledovala, jak se jeho silueta v dálce zmenšovala, a vyplázla na něj jazyk: „Hloupý Shen-langu!“

Shen Qiao využil svého umění lehkosti na maximum a jeho postava se řítila vpřed. Přestože hledal téměř celý večer, nenašel po Yanu Wushim ani Sang Jingxingovi žádné stopy.

Logicky, s faktem, že síla Yana Wushiho se ještě plně nezotavila, Sang Jingxing ho mohl chytit poté, co ho tak dlouho pronásledoval.

I kdyby oba bojovali ve stejnou dobu, když utíkali, pak by ho s jeho uměním lehkosti s největší pravděpodobností chytil, jelikož by ji musel využít celou noc. V tu chvíli už Shen Qiao věřil, že ho Bai Rong mohla klidně oklamat, a že ho dívka záměrně nasměrovala na úplně špatné místo, aby ho přiměla plýtvat úsilím.

Ale i kdyby se měl vrátit do malého chrámu, aby se s ní vypořádal, téměř jistě by ji tam už nenašel.

Shen Qiao se zastavil. Nadechl se a sklonil se, aby se podíval na meč Nebeské truchlení, který třímal ve svých rukou, potom zvedl hlavu a podíval se do dálky.

Poté, co strávil celou noc na místě, o kterém nic nevěděl, jak malá šance zde byla při hledání jediné osoby?

Shen Qiao si vzpomněl na slova, která mu Yan Wushi řekl, než odešel. Zavřel oči a potlačil vzbouření a ústup emocí.

Meč Nebeské truchlení rezonoval v pochvě, jako pevný pocit neschopnosti svého pána vyjádřit svůj složitý stav mysli.

Svítání se blížilo, obarvovalo obrovský horizont s náznaky šedi, jako by dychtilo otevřít velkou propast noci a přinést světlo na nebesa a zemi.

Changan.

Toto slovo tiše povstalo z hlubin srdce Shena Qiao.

*

Cesta na sever do Changanu nebyla nijak zvlášť dlouhá. Shen Qiao také cestoval tempem, které rozhodně nebylo pomalé, protože putoval dnem i nocí. Takhle uplynulo jen několik dní.

Ačkoli právě dorazil do Changanu, už cítil, že věci nejsou tak, jak měly být.

V okamžiku, kdy dorazil na městskou silnici při vstupu do hlavního města, občas narazil na osoby, které patřily k rodinám provinilých poddaných, kteří byli vyhoštěni z města, a také na migrující dělníky a odsouzené, kteří byli posláni do hlavního města pod velením vládních úředníků. Předtím tyto věci zahlédl, ale jen občas, jinak vůbec. Vidět, jak se obojí děje současně a nepřetržitě, bylo zcela neobvyklé.

Právě tehdy, když odpočíval v malé čajovně, Shen Qiao zahlédl rodinu, kterou spoutali na rukou a nohou a kterou vedli vojáci na koních. Potáceli se kupředu, viditelně otlučeni.

Vojáci, kteří je doprovázeli, se zastavili, jako by se připravovali na přestávku. Všichni se posadili v čajovně, ale spoutaným ženám a dětem se takového zacházení vůbec nedostalo. Každý z nich musel sedět mimo čajovnu, aniž by jim byla dána kapka vody.

Shen Qiao zašeptal pár slov číšníkovi v čajovně, než se přiblížil ke stolu, kde seděli vojáci.

„Setkat se náhodou znamená si být souzeni setkat se. Tento ubohý taoista by vás dva langjuny rád pohostil šálkem čaje. Mohu vás požádat, zda-li jste ochotni mě svou přítomností poctít?“

V té době už se Shen Qiao převlékl do svého taoistického roucha. Ladně na něm vlálo a beze slov zdůrazňovalo jeho vzhled, který se podobal elegantnímu muži vznešeného charakteru, jako by již zcela dosáhl Dao. Jeho hlas byl navíc jemný a příjemný na poslech, takže ten, kdo ho slyšel i krátce, se k němu chtěl přiblížit.

Ačkoli Yuwen Yong zakázal buddhismus a taoismus, vysoká úcta obyčejných lidí k buddhismu a taoismu nikdy nezakolísala. Kromě toho sám Shen Qiao nevypadal jako obyčejný taoista. Oba vojáci se neodvážili nasadit vlastní důležité chování a okamžitě se postavili, aby odpověděli na jeho pozdrav: „Jak bychom mohli dovolit taoistickému knězi, aby nás pozval? Bylo by lepší, kdybychom si všichni sedli a popovídali si.“

Shen Qiao to už měl v úmyslu udělat. Využil této příležitosti a řekl: „Tento ubohý taoista slíbil před xianzunem, že do tří let vykoná devadesát devět dobrých skutků, a zatím jsem nevykonal ani jeden. Musím se zeptat, zda jsou oba langjunové ochotni mi laskavě pomoci, a dovolili tomuto ubohému taoistovi pozvat lidi sedící mimo čajovnu na šálek čaje, aby mohli uspokojit svůj hlad a uhasit žízeň.“

*Xianzun – každý uctívaný bůh v taoismu.

Voják se usmál: „Taoistický knězi, máte docela měkké srdce. Ať je klidně po tvém.“

Shen Qiao nechal číšníka doručit šálky čaje. Odsouzená rodina byla po jejich donesení dojata k slzám. Poté se ještě jednou zeptal: „Tento ubohý taoista viděl mnoho rodin a žen odsouzených a vyhoštěných na cestě do hlavního města. Musím se zeptat, stalo se tu něco? Prohřešili se ti poddaní nějak proti Jeho Veličenstvu?”‌ ‌

„Ovšemže,“ řekl voják. „Jeho Veličenstvo chce přestavět císařský palác. Otcové a bratři těchto lidí, nebo možná i jejich manželé, byli kdysi poddanými u císařského dvora. Každý z nich předložil císaři memoriál vyjadřující svůj nesouhlas s rekonstrukcí, což rozzuřilo Jeho Veličenstvo.‌ ‌Byli to oni, kdo si to způsobil.”‌ ‌

„Přestavět palác?“ řekl Shen Qiao zaskočený. „Podle toho, co tento ubohý taoista ví, je Jeho Veličenstvo pracovité a utrácí velmi málo, jako by byl ten, kdo nehledá život v pohodlí a potěšení.”‌ ‌

„Taoistický knězi, musím ti něco poradit,“ řekl voják nervózně. „Už nikdy neříkej tahle slova, až dorazíš do města! Bývalý císař skutečně netrávil život v luxusu a miloval svůj lid. Ale tenhle nový císař takový vůbec není! Korunní princ netruchlí za smrt svého otce ani celý měsíc. Dokonce řekl lidem, že ani oni nemusí. Nemusíme ani zmiňovat, co se stalo těm, kteří se proti němu vzbouřili!”‌ ‌ ‌

Když Shen Qiao poslouchal jeho slova, jeho výraz velmi potemněl. Srdce mu málem přeskočilo údivem.‌ ‌

Yuwen Yong zemřel?‌ ‌