Thousand autumns – kapitola 84

Kdo se odváží jim ublížit v mé přítomnosti?

Chen Gong rozbil jílec meče Tai ‚e o rudý akát v podzemním městě Ruoqiang. Tak se mu do rukou dostal ztracený svazek Strategie rumělkového jangu. Nečekaně si meč přinesl zpět s sebou a dokonce ho znovu nechal překovat. Byl to slavný meč z období Válčících států a proslavil se díky Qin Shihuangovi. S tímto mečem v rukou, jako by člověk mohl být vládcem celé země. Ačkoli už neměl ve vlastnictví Chen Gonga žádné využití, bylo pro Chen Gonga spíše výhodné ho nabídnout Yuwen Yunovi, jelikož vyhovoval jeho vkusu, takže jej daroval té správné osobě.

Vzhledem k tomu, že sám Chen Gong byl zvyklý být podřízeným těm s vysokou hodností, nebyla náhoda, že narazil na muže podobného smýšlení, jako je Yuwen Yun.

Všem, kteří sledovali, jak velká vojska a jezdci obklopují rezidenci Su, vyprchala barva z obličeje. Byli obklíčeni tak pevně, že by neprošla ani kapka vody.

Někteří byli vyděšení, zatímco jiní byli naplněni hněvem. Přesto byli někteří, kteří zůstali klidní a nerušeni.

Matka Su Weie, madam Qin, byla také překvapena. Vyšla se svým synem Su Qiaem po jejím boku. Su Qiao opustil dříve svůj domov a vydal se do jianghu, takže nebyl svázán povinnostmi byrokracie. Když viděl tuhle scénu, řekl chladným hlasem: „Yuwene Qingu, jaký to má význam? Rodina Su je mírumilovná. Nikdy jsme nic nezačali. Tak proč jsi sem přivedl ty bezcenné parchanty?“

Vztek se blýskl tváří Murong Qina, když uslyšel, jak ho označuje za „bezcenného parchanta“. Ihned poté to však potlačil.

Yuwen Qing však vypadal, jako by ho chytili za účelem toho, aby na poslední chvíli posloužil jako služebník. Nechtěl zahájit žádný konflikt s rodinou Su, a tak se zasmál, když uslyšel slova Su Qiaa: „Su-erlangu, už je to dlouho. Slyšel jsem, že jsi posledních pár dní odjel pobýt na hoře Qingcheng. Nemyslel jsem si, že se vrátíš tak rychle.“

Poté se obrátil na Yuwena Xiana, Su Weie a madam Qin a zeptal se, jak se každý z nich má. Tón, který použil na Shena Qiao, byl neuvěřitelně kamarádský: „Taoistický knězi Shene, Chyběl jsi mi od té doby, co jsme se naposledy viděli. Vypadá to, že jsi teď zdravý, že?“

Shen Qiao přikývl: „Děkuji za tvé starosti. Teď už je mi mnohem lépe.“

„To je dobře. To je velmi dobře.“

S veselými poznámkami Yuwena Qinga se napjatá atmosféra z dřívějška o něco odlehčila.

Yuwen Qing sepjal ruce před Yuwenem Xianem a začal mluvit formálněji: „Princi Qi, řada lidí vypověděla, že máte prsty ve smrti bývalého císaře. Jeho Veličenstvo zuří. Nařídil mi, abych vás přivedl do císařského paláce a tam probrali podrobnosti. Pokud jste byl neprávem obviněn, bude s vámi jednat spravedlivě.“

„Kecy!“ Yan Ying byl první, kdo se na něj osočil z hněvu. „Jeho Výsost princ Qi byl jeho nejvěrnějším a nejoddanějším poddaným! Jak by se mohl tajně spiknout proti bývalému císaři? To vše jsou neopodstatněné a zlomyslné pomluvy!“

Shen Qiao pohlédl stranou na Dou Yan, která se schovala za Yuwena Xiana, s výrazem děsu a hrůzy.

Nikdy nebyl zvlášť obeznámený s tajnými plány a triky a vždy se díval na ostatní jen s dobrými úmysly. Poté, co toho tolik zažil, se však Shen Qiao již začal ponaučovat z toho, jak Yan Wushi nakládal s těmito problémy.

Yuwen Yun věděl, že ho Dou Yan viděla zabít svého vlastního otce. Měl také podezření, že jeho strýc ohrozí jeho moc, protože Yuwen Xian tak dlouho vedl armádu a získal vynikající úspěchy ve válce. Mohl ho klidně srazit prvním úderem, dokud mohl, a připsat mu obvinění z vraždy. Nezáleželo na tom, zda tomu nikdo nevěřil. Tímto způsobem, i kdyby Dou Yan něco řekla, její slova by ostatní brali jen jako lež šířenou dítětem.

A hlavně – Yuwen Yun byl synem Yuwena Yonga. Nezáleželo na tom, jak hloupý mohl být. Žádná z metod, které měl císař k dispozici, by nikdy v žádném případě nemohla selhat; pro srovnání to byl Yuwen Xian, kdo byl na této rovině příliš pasivní.

Zdálo se, že vše, co se dnes dělo, bylo daleko za hranicí pouhé občanské diskuse.

Pokud na to Shen Qiao myslel, Yuwen Xian na to myslel samozřejmě také.

Během jediného okamžiku mu myslí problesklo několik myšlenek.

Pravdou bylo, že když byl Yuwen Yong ještě císařem, Yan Wushi skutečně vyhledal Yuwena Xiana a jasně mu řekl, že sekta Očistného měsíce je ochotna propůjčit svůj vliv a udělat vše, co je v jejích silách, aby mu pomohla dosáhnout velkých úspěchů. Včetně nahrazení korunního prince Yuwena Yuna. V té době však Yuwen Xian na jeho nabídku nereagoval. Později, když Yuwen Yong náhle zemřel, Bian Yanmei mu to tajně oznámil, aby se předem připravil. Yuwen Xian se ale tehdy ještě nerozhodl. Nakonec nebyl ochotný dovolit, aby byl narušen přirozený řád věcí.

Bian Yanmei se ho už nepokusil přesvědčit. Nakonec, po smrti Yuwena Yonga, rezidenci Bian během noci beze stopy opustil, takže by je nikdo nemohl najít, i kdyby chtěl. A kvůli neopatrné volbě Yuwena Xiana ve chvíli slabosti, se všechno poté stalo přesně tak, jak Yan Wushi předpovídal.

Yan Wushi mu to jednou řekl: v okamžiku, kdy Yuwen Yong zemře, Yuwen Yun zakročí proti svému strýci, aniž uplyne měsíc.

A teď, s tím, jaký byl stav věcí, všechno se stalo, jak předpověděl.

Yuwen Xian si povzdechl. Pocit, který poté zažil, byl nerozeznatelný. Řekl Yuwen Qingovi: „Jsem loajální a čestný muž. Slunce a měsíc mohou být mým svědkem. To, co bývalý císař kdysi věděl, je to, co Jeho Veličenstvo ví nyní a nijak se neliší od vědomostí všech ministrů a generálů císařského dvora. Ano, v den, kdy Jeho Veličenstvo zemřelo, jsem vstoupil do paláce, abych ho sám prohlédl. Jeho Veličenstvo však chtělo spát. Zůstal jsem ani ne čtvrt hodiny a poté odešel. O smrti Jeho Veličenstva jsem se dozvěděl až poté. Jak bych mohl být zapleten do této záležitosti?“

Jeho slova ztěžovala věci Yuwenu Qingovi, který řekl: „Princi Qi, toto byste měl říkat před Jeho Veličenstvem. Jednoduše plním příkazy tak, jak mi byly dány. Opravdu s tím nemůžu nic dělat!“

Su Wei chladně řekl: „Vyjde princ Qi v celku poté, co vstoupí do paláce?“

Yuwen Qing nemluvil. Pravdou však bylo, že odpověď nemusel vyslovit nahlas. Všichni už věděli, jaká byla.

Murong Qin najednou řekl: „Yuwene-dafu. Pamatujte, že když jsme opustili palác, Jeho Veličenstvo řeklo, že tuto záležitost nelze odložit. Čím rychleji to vyřídíme, tím lépe!“

Yuwen Qing se tím zdál být podrážděný, ale nakonec Murong Qinovi nic nevyvrátil. Místo toho řekl Yuwenu Xianovi. „Princi Qi, slyšel jste ho jasně. Musím vás požádat, abyste šel s námi.“

Yan Ying úzkostlivě řekl: „Vaše Výsosti, nemůžete jít. Pokud tak učiníte, nebudete se moci vrátit. Celý svět ví, že jste byl neprávem obviněn. Sám císař vás nikdy nenechá jít! Stačí dát rozkaz a tento pokorný podřízený položí svůj život, aby zabil každého, kdo nás zde obklopuje!“

Murong Qin se chladně zasmál: „Jeho Veličenstvo vás už dávno obklíčilo! Všechny cesty vedoucí z města jsou zatarasené bojovými mistry čekajícími na útok. I kdyby se vám odtud podařilo uniknout, nebudete moci uniknout z hlavního města! Přinejmenším mějte na paměti, že rodina prince Qi je pořád v princově rezidenci. Jste tak chladný, že se budete dívat, jak umírají?“

Yan Ying zuřivě odpověděl: „Murong Qine! Jsi nicotný, opovrženíhodný muž z rodiny nějakých otroků! Co ti dává právo vůbec mluvit?“

Madam Qin náhle promluvila: „Naše rodina Su je známá po generace a má silný charakter. Princ Qi nikdy nebyl zbabělec. Vrhl se bezhlavě na bojiště a pro naši zemi Zhou vytvořil velké úspěchy ve válce! Každý to ví a obyčejní lidé ho obdivují. Jak by se mohl stát vězněm v důsledku takových nepodložených obvinění? Pokud si ho Jeho Veličenstvo přeje vyslechnout, pak přísahám na dobré jméno rodiny Su, že samotný princ Qi je bez jakékoli viny!“

Su Wei souhlasil: „To je pravda! My, rodina Su, jsme ochotni svědčit ve prospěch prince Qi!“

Murong Qin chladně řekl: „Bez ohledu na to, zda svědčíte nebo ne, budete muset promluvit před samotným Veličenstvem. Nebraňte našim úředním záležitostem. Dnes jsme přišli odvést Yuwena Xiana! Není třeba, abyste na to plýtvali dechem!“

Su Qiao: „A pokud vám to nedovolíme?“

Murong Qin pomalu povytasil svůj meč: „Pak mě budeš muset omluvit.“

„Murong-xianshengu! Druhý mladý pán rodiny Su je žák Yi Bichena z chrámu Chunyang!“ Yuwen Qing bezvýhradně varoval Murong Qina, než se obrátil na Yuwena Xiana: „Princi z Qi, slova Murong-xianshenga se nemýlí. I když se vám možná podaří uniknout, lidem v princově rezidenci ne. Musím vás požádat, abyste si své rozhodnutí pečlivě promyslel.“

„Chcete říct, že když neuteču, tak Jeho Veličenstvo propustí mou rodinu?“

Yuwen Xian se temně usmál, než položil Yuwen Songa dolů. Poté se otočil tváří v tvář madam Qin a ostatním, než učinil velké gesto: „V posledních několika dnech jsem přinesl vaší ctěné domácnosti mnoho problémů. Musím požádat madam, aby mi odpustila, jelikož všem musím poděkovat za jejich ochranu. Člověk musí převzít odpovědnost za to, co udělal. Půjdu s nimi. Nechci, abyste do toho byli zapleteni kvůli mně.“

„Princi z Qi…“ řekla Madam Qin zaskočená.

Yuwen Xian udělal několik kroků vpřed, aniž by kladl jakýkoli odpor.

Yuwen Qing ukázal na vojáky, aby ho zatkli.

„Vaše Výsosti!“ křičel Yan Ying.

„Yane Yingu, musím tě požádat, aby ses od nynějška staral o Qilanga. Odveď ho z hlavního města do domu jeho strýce.“

Murong Qin ho však přerušil: „Neztrácejte dech, princi z Qi. Nezáleží na tom, zda je to váš syn, vaše dcera nebo někdo z vaší rodiny. Nikdo z princova sídla nemůže opustit město bez císařova svolení.“

Výraz Yuwena Xiana potemněl: „Už jsem vám dovolil mě zajmout! Má Jeho Veličenstvo v úmyslu zabít mou rodinu?“

Murong Qin ho ignoroval: „Zmocněte se také Yuwena Qilanga!“

Yan Ying dal Yuwena Songa za sebe, jako by byl připraven položit svůj život za jeho ochranu.

Ale proč by se Murong Qin měl s něčím crcat? Přistoupil k Yanu Yingovi a odstrčil vojáky stranou. jeho dlouhý meč se pohyboval stejně jako on. Vyměnili si jen tři údery, než Yan Ying žalostně spadl na zem, zatímco Murong Qin se na něj díval, jako by za tu námahu sotva stál. Poté natáhl ruku, aby se zmocnil Yuwena Songa.

Přesto se před jeho tváří objevila čepel meče.‌ ‌

A její pohyby byly krásné – spravedlivé a štíhlé jako ten nejjemnější nefrit, bez jediné chyby.‌ ‌

Murong Qin však neměl v úmyslu užívat si podívanou. Popadl pochvu toho meče. V okamžiku, kdy na ni položil jednu ruku, si najednou vzpomněl, co je tento meč zač a totožnost jeho vlastníka.‌ ‌ ‌

Pak si vzpomněl na způsob, jak v prastarém městě Ruoqiang Shen Qiao sám bojoval s hordou opic. Z tohoto důvodu se jeho pohyby krátce zastavily.‌ ‌ ‌

V tu chvíli byl meč stažen zpět mimo jeho dosah. Murong Qin rychle ustoupil a sotva unikl úderu do tváře.‌ ‌ ‌

Když upřel oči na muže před sebou, viděl, že Shen Qiao ještě nevytasil svůj meč.‌ ‌ ‌

Jeho taoistické roucho vlálo s větrem, doplňovalo jeho elegantní, nádherný půvab a odpuzoval prach tohoto smrtelného světa, bez jakékoli nečistoty. Ve srovnání s kýmkoli přítomným vypadal nejvíce neschopný způsobit jakoukoli újmu.‌ ‌ ‌

Murong Qin však věděl, že zdání klame. Ačkoli kdysi podcenil Shena Qiao, neodvážil se na něj shlížet po tom, co se stalo v Ruoqiangu—tohoto muže, který v sobě měl obrovskou sílu. Znovu se vzchopil, než se chladným hlasem zeptal: „Taoistický knězi Shene, nejsi ty o nic lepší než pes? Proč neustále strkáš nos do něčeho, co upoutá tvůj pohled?”‌ ‌

„Ještě jste nedospěli ke konečnému závěru ohledně zločinů prince z Qi,“ řekl Shen Qiao. „Přesto chceš do toho zatáhnout nevinné dítě?“

Murong Qin se ušklíbl: „Měl tu drzost zabít bývalého císaře. Jeho rodina je tím pádem také spoluviníkem.”‌ ‌

Dou Yan to už nemohla vydržet. Řekla nahlas ostrým hlasem: „Princ z Qi nezabil bývalého císaře! Bývalého císaře zabil Yuwen Yun!”‌ ‌

Výrazy všech, kromě těch, kteří se o tom právě dozvěděli, najednou potemněly.

„Co to říkáš?!“ Yuwen Qing vybuchl.

„Lživě klamat lidi! Chopte se jí také, nenechte nikoho z nich uniknout!“ řekl Murong Qin hlasitě.

V okamžiku, kdy to řekl, se dopředu vrhli Tuoba Liangzhe a Murong Xun, přičemž jeden se zmocnil Dou Yan a druhý se vrhl k Yuwenu Songovi.

Ani jedno z těchto malých dětí nemělo sílu se bránit. I když mohli vidět, jak si tito muži pro ně přichází, mohli se jen bezmocně dívat, když se blížili.

Tuoba Liangzhe ani Murong Xun se k nim však nemohli přiblížit.

Světlo z čepele meče nad nimi svítilo a zahalilo vše v jeho směru pravou čchi. Oba muži ustoupili o několik kroků dozadu, jako by se dostali do kontaktu s větrem, který vyvolal velkou bouři.

„Kdo se odváží jim ublížit v mé přítomnosti?““

Shen Qiao řekl slova jalově, bez jakékoli změny tónu, přesto jeho hlas nesl slyšitelnou sílu.

Murong Qin se vážně zasmál: „Shene Qiao! Pokud vidím dobře, jsi jen jeden! Jak je můžeš ochránit?!“

Otočil mečem, když skočil směrem k Shenovi Qiao.

Su Qiao zakřičel: „Kdo řekl, že je jediný?!“

Namířil meč na Murong Qina a otočil se, aby vykřikl jedinou větu směrem k Shenovi Qiao: „Odveď je, hned!“

Murong Qin ho pokáral: „Přeje si rodina Su vyvolat vzpouru?“

„Nejsme rebelové! My jen hledáme spravedlnost!“ Madam Qin jedenkrát tloukla svou dřevěnou holí o zem. Hůl se rozpadla na dvě části, avšak z jejího těla vytáhla dlouhý meč. Tělo meče bylo čisté jako podzimní voda a naplněné úmyslem zabít – stačil jen jeden pohled, aby poznal, že jde o renomovanou zbraň.

Su Wei netušil, že hůl, kterou měla jeho matka po celé ty roky po boku, ve skutečnosti obsahovala skrytou zbraň. V okamžiku, kdy to viděl, byl úplně ohromený.
‌
Obě strany začaly s brutálním bojem. Rodina Su se účastnila bitvy důstojně. Yan Ying chtěl stále zachránit Yuwena Xiana, přesto ten druhý zakřičel: „Pokud si přeješ jít se mnou, pak by to jen potvrdilo obvinění, která proti mně vznesli, že jsem plánoval zabít bývalého císaře. Vezmi Qilanga a uteč s knězem Shenem! Jděte někam daleko a nikdy se sem nevracejte!”‌ ‌

„Vaše Výsosti!“ Yan Ying nemohl tuto realitu přijmout.

„Otec chce použít svou smrt k potrestání Jeho Veličenstva, aby viděl věci jasněji. Tímhle způsobem se tenhle chaos také uklidní, že?“ Byl to Yuwen Song, kdo to pronesl.

„Přesně tak! Dělejte a už odejděte!“ křičel Yuwen Xian, plný zármutku i štěstí, když viděl, jak inteligentní a analytický je jeho syn, velmi dobře věděl, že se z něj stane vynikající muž—přesto cítil velký zármutek nad tím, že nikdy nebude moci vidět, jak se jeho vlastní syn stane dospělým. „Pokud mě vezmete s sebou, nebudete moci uniknout. Krom toho nemůžu nechat ostatní v princově rezidenci!”‌ ‌

Yuwen Song najednou padl na kolena, hluboce se uklonil a třikrát se dotkl hlavou země před Yuwenem Xianem.‌ ‌ ‌

Slzy se koulely z očí Yuwena Xiana jako déšť, než se odvrátil.‌ ‌ ‌

Oči Yana Yinga zčervenaly. Zatnul zuby, pak spěchal vyzvednout Yuwena Songa a připojil se k Shenovi Qiao, který nesl Dou Yan. Oba muži opustili rezidenci Su pod dohledem Su Qiaa a ostatních, než se vrhli k branám města.‌ ‌ ‌

Slyšeli za sebou poslední výkřik muže a pak okamžitě zvuk bezcitného smíchu Murong Qina: „Jeho Veličenstvo nám také dalo tenhle rozkaz—pokud Yuwen Xian bude klást jakýkoli odpor, nechte ho zabít, aby mohl sloužit jako varování ostatním.”‌ ‌ ‌

Zabil rovnou Yuwena Xiana, když využil výhody Murong Xuna a Tuoby Liangzheho, odrazil madam Qin a ostatní. Dokonce se ujistil, že zvuky jeho činů se hlasitě ozývají, aby ho Shen Qiao a ostatní slyšeli.‌ ‌ ‌

„Ten zrádce!“ Yan Ying byl tak vytočený, že se zastavil s Yuwen Songem v náručí a po chlapcově tváři se proudem koulely slzy.

„Neohlížejte se! Musíme utéct a na nic se neohlížet!“ křičel Shen Qiao.‌ ‌

Po krátké době od jejich krátkého rozhovoru je Murong Qin už zezadu dohnal. Shen Qiao držel Dou Yan jednou rukou, zatímco v druhé držel meč. Murong Qin však byl jedním z nejlepších mistrů bojového umění v zemi Qi. Nyní se na něj dokonce Chen Gong spoléhal jako na podporu. Samozřejmě jen jeden švih meče by nestačil, aby toho druhého sejmul. Jeho pohyby byly rychlé a jeho techniky meče byly výstřední a lstivé. Byl velmi dobrý v tom, že objevil slabé stránky svého soupeře a zaútočil na ně. Murong Qin však velmi dobře věděl, že tento současný Shen Qiao není muž, kterého by dokázal zabít. Proto se mohl jen přiblížit k Shenovi Qiao a počkat na moment, kdy zamíří na Dou Yan, což způsobí, že Shen Qiao poleví na ostražitosti, když ji bude chtít chránit. Jakmile vytvoří tuhle slabinu, bude schopen zastavit Shena Qiao v útěku.‌ ‌ ‌

Dou Yan hrůzou pohlédla na záblesk a záři střetávajících se mečů. Přesto neřekla ani slovo, jen se pevně držela rukama kolem krku Shena Qiao, aby neodvrátila jeho pozornost ani na vteřinu.‌ ‌ ‌

Murong Qin řekl přísným hlasem: „Shene Qiao! Nosíš to dítě u sebe a zároveň chráníš ty dva támhle! Mimo město jsou mistři, jejichž bojové umění je silnější než moje! Jak daleko si myslíš, že budeš schopen sám dojít?!”‌ ‌

Shen Qiao však zůstal lhostejný: „Pokud je Cesta se mnou, nezáleží na tom, kdybych čelil desítkám tisíc lidí. Zvítězím.”‌ ‌

Jeho Energie meče prudce vyrazila kupředu. Murong Qin to nedokázal včas zablokovat, takže mu vážně zasáhla hruď a zanechala ránu, ze které vytryskla proudem čerstvá krev.‌ ‌ ‌

Přesto Murong Qin neprojevil strach ze souboje. Místo toho se hlasitě zasmál s úmyslem zesměšnit druhého muže: „Tvoje Cesta? Řekni mi, jaká je tvoje Cesta? V tomhle šíleném světě berou vše pouze vítězové a silní. Pokud by byla tvoje Cesta užitečná, tak proč jsi čelil neúspěchu za neúspěchem všude, kam jsi vkročil? Proč jsi ztratil pozici vůdce sekty hory Xuandu? Pokud tvoje Cesta vůbec funguje, proč se ještě ten báječný muž, kterého tolik miluješ, ještě neukázal?”‌ ‌

Když to Shen Qiao uslyšel, trochu se usmál.

Byl to úsměv jako měkký vítr, který foukal nad rozbouřenými vodami jara a vytvářel na hladině lehké vlnky, které dokázaly pohnout každým člověkem, a které dokonce mohly uklidnit velký hněv samotné země.

Dou Yan se na něj podívala. Byla tak blízko. V tomto úsměvu se ztratila natolik, že najednou zapomněla na veškerý strach, který ji naplňoval, na všechno nebezpečí, které je obklopovalo na každého zvlášť. Ani za deset let by na ten úsměv nezapomněla.

Přesto Shen Qiao nepromluvil. Tento úsměv obsahoval tisíce a tisíce slov, která s sebou nosil dlouhou dobu.

Byli tací, kteří by ho pochopili, a tací, kteří by ho nepochopili. Jaký mělo smysl plýtvat dechem na ty, kteří by to nepochopili?

Ti, kteří kráčejí různými cestami, mohou pokračovat pouze svými vlastními cestami!

Když šelestění studeného větru procházelo mezi spadanými stromy, předtím silný tlak jeho mečových technik náhle prudce poklesl. Místo toho byl naplněn těžkým tlakem. Bylo to jako v ten okamžik v sektě Nefritového oblaku, poté, co bojoval s Kunyem, a dospěl k porozumění, které mu umožnilo kombinovat šerm s jeho mečovou technikou. Původní sestava technik meče, kterou vytvořil, byla složena z jednoduchých pohybů bez komplikovaných ozdůbek. Murong Qin dokonce věřil, že on sám jim bude schopen čelit. Pokaždé, když se pokusil bodnout v protiútoku, jeho vlastní meč se také nepohyboval tam, kam chtěl. Buď tohle, nebo jeho pohyb nepřinesl výsledek, který měl také v úmyslu. Místo toho se zdálo, že byl veden druhým mužem.

Shen Qiao bojoval pouze jednou rukou, zatímco v druhé nesl Dou Yan. Přesto zahnal Murong Qina do situace, kdy mohl jen bezmocně odolávat!

Murong Qin ještě jednou vyplivl další hrst krve a spadl dozadu na zeď. Ještě předtím, než mohl zareagovat, se hrot meče Shena Qiaos třásl, když se jeho Energie meče zhmotnila, vystřelila přímo na aku bod ramene Murong Qina, což způsobilo, že se nemohl hýbat.

Shen Qiao nebojoval horlivě. Přesto neměl v úmyslu tam zůstat. Odrazil se ze špiček chodidel směrem k Yanu Yingovi.

V tu chvíli Yan Ying nesl Yuwen Songa a téměř se dostal k branám města. Byl to vojenský generál, byl odborníkem na riskování svého života na bojišti, takže jeho umění lehkosti nebylo nijak zvlášť úžasné. V tu chvíli se přibližoval směrem ke konečnému cíli, jen doufal, že by mohli rychle uniknout z města, a odvést Yuwen Songa někam daleko od nebezpečí, aby mohl splnit poslední přání prince z Qi.

Přesto se zvuk rozraženého větru dostal k jeho uším!

Šíp proletěl kolem strany jeho hlavy z místa nedaleko bran města.

Bylo to přesně tak, jak řekl Murong Qin. Na jejich napadení čekaly velké vojenské oddíly. Každý voják si připravil luk a šípy. Jakmile vypustili tisíce šípů, vystřelili přímo na Yan Yinga a Yuwena Songa a nechali je propíchnout jako plástev.

Yan Ying se však nezastavil. Místo toho běžel rychleji, než se podíval dolů na Yuwena Songa a řekl: „Qilangu, poslouchej mě. Budu tě chránit, jakmile vypustí šípy. Až vystřelí, určitě budou muset znovu natáhnout luky. Využij této chvíle a vydej se po silnici za městské hradby. Neuzavřeli tam malou bránu. Zadržím je tady, jen se postarej o to, abys běžel co nejrychleji můžeš. Taoistický kněz Shen je hned za námi. S největší pravděpodobností tě dohoní velmi brzy. Jakmile dorazí, jdi s ním! Nedělej si starosti s ničím jiným a rozhodně se neotáčej! Rozumíš?!“

Yuwen Xian měl Yuwen Songa od malička hluboce rád, protože věřil, že Yuwen Song bude nejuznávanějším dítětem rodiny Yuwen. Bylo jasné, proč byl vždy tak inteligentní – tak jak by mohl nepochopit slova Yana Yinga? Když ho uslyšel, mohl jen zatnout zuby a říct: „Yane-shu!“

Yan Ying věděl, že tomu rozumí, a usmál se s koutky úst zatočenými nahoru a zároveň se vyhnul sprše šípů, které na ně dopadly. V příštím okamžiku se mu do zad zabodly desítky šípů. Přesto držel Yuwena Songa těsně, aniž by zpomalil tempo.

Rychle přivedl Yuwena Songa k odemčené bráně. Ozbrojení vojáci ho zadrželi, přesto proti každému bojoval.

„Rychle jdi! Uteč odsud!“ křičel, když pouštěl Yuwena Songa.

„Nestřílejte! Zadržte!“ Mužská postava se dostala k branám města a pokusila se zastavit vojáky připravující druhou vlnu útoku.

Strážný u brány znal mužovu identitu a zastavil se, neodvážil se jednat ukvapeně.‌ ‌Mluvil však s ostatními vojáky kolem sebe: „Pokračujte ve střelbě! Nezastavujte se bez mého rozkazu!”‌ ‌

„Zadržte!“ vykřikl Puliuru Jian. „Veliteli, Jeho Veličenstvo vám nenařídilo zabít rodinu prince z Qi! Jaký má tohle význam?!”‌ ‌

Liu Fang se zasmál: „Sui-guogongu. Pamatuji si, že princ z Qi, Yuwen Xian, kdysi řekl bývalému císaři, aby si na vás dával pozor, vy ho však nejen nenávidíte, ale mluvíte jeho jménem. Jaký máte pro to důvod?”‌ ‌

„Bylo povinností prince z Qi nabídnout radu bývalému císaři pro veřejné blaho. I když možná nemám velkou schopnost tolerance, tohle dítě je naprosto nevinné! Veliteli, proč ho prostě nenechat jít? Tímhle činem byste si jistě nepřidal na cti!“ řekl Puliuru Jian.‌ ‌ ‌

Liu Fang chvíli přemýšlel. Prestiž Yuwen Xiana na dvoře si nyní získala velký obdiv obyčejných lidí. Nyní císař na něj najednou chtěl zaútočit. Mnoho lidí ještě muselo zareagovat, ale jakmile se k nim tento problém dostane, počet lidí, kteří by prosili o shovívavost vůči rodině prince Xianga, by byl určitě docela velký. Proč by jediný člověk chtěl přijít do kontaktu s takovým smolným neštěstím?‌ ‌

“Dobrá. Zanechám Sui-guogonga se špetkou důstojnosti. Musím vám však zdůraznit, že by nezáleželo na tom, kdybych se nad tím chlapcem slitoval. Jeho Veličenstvo již rozmístilo řadu mistrů na okraji města, aby zahájili útok. I kdyby tenhle malý chlapec prošel branou, přijde si pro vlastní smrt.”‌ ‌

Srdce Puliuru Jiana kleslo. Nemohl si pomoci, ale podíval se za brány.‌ ‌ ‌

Pod nimi mohl jasně rozeznat Yuwena Songa vybíhajícího z městských bran. Přesto se pohledem setkal se třemi lidmi, kteří k němu kráčeli—

plešatý muž,

muž s jednou rukou,

a další s působivým vzezřením, se všemi končetinami na svém místě.‌ ‌
‌
Vypadalo to, že někdo vybral tři nejlepší mistry v celém jianghu a dal je dohromady, aby stíhali malé dítě. Bylo to opravdu přehnané, jako použití řeznického nože k porážce kuřete.‌ ‌

Puliuru Jian nepoznal plešatého muže ani jednorukého muže.‌ ‌

Dokázal však rozeznat posledního.‌ ‌ ‌

„Chen Gong? Opravdu Jeho Veličenstvo klade na Yuwena Songa takový důraz, že
poslal dokonce Chen Gonga?”‌ ‌

Všichni věděli, že vévoda ze Zhao, Chen Gong, byl nově příchozí a oblíbený
ministr císaře. Chen Gong si získal císařovo srdce a dokonce mu nabídl meč Tai’e, Navíc zašel tak daleko, že mu předložil doporučení pro sektu Harmonie, aby se síly rozdělily mezi ně a buddhistické sekty, což pohodlně nahradilo původní vliv a moc sekty Očistného měsíce na straně císaře. Yuwen Yun už nemohl být dychtivější to vyzkoušet a vyvážit jejich síly. Jako výsledek přijal Chen Gong jeho milost, stejně jako úspěch za následující dobře vyvinuté okolnosti.‌ ‌ ‌

Liu Fang potvrdil slova Puliuru Jiana: „Mají v úmyslu ho úplně eliminovat. Mnozí mluvili o vrozeném talentu a inteligenci Yuwena Qilanga. Jeho Veličenstvo se bojí zasít sémě katastrofy pro budoucnost, což by vedlo k velké zkáze, která na něj může padnout.”‌ ‌

Zatímco oba muži mluvili, Yuwen Song se už zastavil ve svých šlépějích. Podíval se na tři muže, kteří se k němu blížili, jako by nevěděl, jak reagovat.‌ ‌ ‌

Baoyun se na něj usmál: „Yuwene Qilangu. Musím tě požádat, abys už neutíkal. Jeho Veličenstvo nám dalo rozkaz, že nezáleží na tom, jestli tě přivedeme zpět mrtvého nebo živého. Takže pokud se budeš chovat slušně a vrátíš se s námi, nebudeš muset prožít celoživotní utrpení.”‌ ‌ ‌

Puliuru Jian to sledoval z dálky a vnitřně si povzdechl. Mohl si jen myslet: Je možné, že konečná pokrevní linie Yuwenů s vazbou na císařský dvůr, je předurčena k tomu, aby zde dosáhla svého konce?‌ ‌

Právě když si to pomyslel, viděl, jak městem letí mužská silueta. Když muž viděl, že brány jsou zavřené, vyskočil nahoru, jako by kráčel po oblacích. Každý krok ho posunul výš. Vojáci na městských hradbách museli ještě reagovat, jak nad nimi muž již přeletěl, než se elegantně vrátil pod hradby.‌ ‌ ‌

Jeho kroky jsou lehké jako vzduch, jeho nohy jsou čisté bez stop prachu. Velký luk světla táhnoucí se oblohou, odměřený a vzdálený jako silný vítr.‌ ‌

Tento druh metody umění lehkosti byl uskutečněn s absolutní dokonalostí. Pokud z toho byli Liu Fang i Puliuru Jian v naprostém respektu, pak bylo jisté, co si ostatní vojáci mysleli.‌ ‌ ‌

„Třem soupeřům, kteří se mnou dříve prohráli; musím vás požádat, abyste tomuto ubohému taoistovi odpustili, že přišel pozdě.“

Vypadalo to, jako by Shen Qiao s Dou Yan v náručí téměř spadl z nebe před ony tři muže.‌ ‌ ‌