Thousand autumns – kapitola 92

Shen Qiao přivedl Yuwena Songa s sebou na horu,
Yan Wushi jako vždy, se táhl za nimi ani blízko, ani daleko, rozhlížel se doleva a doprava, postoj uvolněný.

Poté, co sekta Nefritového oblaku utrpěla velké oběti, v sektě zbylo jen málo lidí a ti byli vysláni k obhlídce kolem pozemků, neměli žádné ruce navíc, které by mohly být umístěny na úpatí hory. Shen Qiao byl už před branami sekty, když k nim shora kráčela postava nesoucí meč.

„Kdo je vážený host navštěvující sektu Nefritového oblaku?“ Poté, co ona osoba promluvila, viděla, že to je Shen Qiao, jeho ostražitý výraz se okamžitě změnil v radost, dokonce se změnil i jeho tón: „To jsi ty, taoistický knězi Shene!”

Shen Qiao se usmál: „Yuanbaii, tvoje bojové umění se znovu zlepšilo, to si zaslouží gratulaci!”

Fan Yuanbai byl žákem Yue Kunchiho, samozřejmě by se dal považovat za wanbeie Shena Qiao, přímé oslovení jeho vlastním jménem nebylo neuctivé. V den, kdy Shen Qiao bojoval s Kunyem, ho všichni v sektě Nefritového oblaku viděli na vlastní oči, neměli žádné pochybnosti ohledně jeho schopností, takže když to slyšel Shena Qiao říkat, Fan Yuanbai byl místo toho velmi šťastný: „Mnohokrát děkuji knězi Shenovi za chválu, prosím, pojď dál, shizun a vůdce sekty na tebe stále mysleli. Když jsme viděli, že jsi byl tak dlouho pryč bez jakékoli zprávy, dokonce jsme o tobě hledali nějaké zmínky, slyšeli jsme, že v Changanu jsi bojoval se dvěma staršími sekty Harmonie. Zemřeli pod tvým mečem, všichni v sektě Nefritového oblaku byli velmi šťastní, jsi opravdu silný!”

S cizími lidmi obvykle moc nemluvil, poté, co se s někým seznámil, neustále mluvil, Shen Qiao se při poslechu usmíval a nepřerušil ho, nechal ho mluvit, dokud nebyl spokojený.

Mezi učedníky sekty Nefritového oblaku, i když jejich počet byl menší, byli jednotnější. Po tolika ztrátách a zármutku se místo toho na tvářích lidí objevovaly úsměvy, jejich interakce byla přátelštější, na jejich cestě, učedníci, se kterými se setkali, byly jen dvě nebo tři malé kočky (*?), ale Shen Qiao prokázal sektě Nefritového oblaku obrovskou laskavost. Každý, kdo viděl Shena Qiao, měl podobnou reakci jako Fan Yuanbai, takže z oslavované přítomnosti Shena Qiao, ho Yan Wushi a Yuwen Song následovali do sekty, aniž by byli podrobeni dalšímu výslechu.

Pouze vzhled Yana Wushiho příliš vynikl, přitahoval spoustu zvědavých pohledů ve srovnání s Yuwenem Songem, který nepřitahoval příliš mnoho pozornosti.

Zhao Chiying byla uprostřed diskuse o záležitostech s Yue Kunchim, když se doslechla o návratu Shena Qiao, spěchala je přivítat.

Po mnoha dnech, co se neviděli, zůstalo charisma Zhao Chiying stejné, její rysy se nedaly považovat za mimořádné, ale byla dokonalá a krásná, protože post vůdce sekty jí také propůjčil dojem velkorysosti a tolerance, která byla docela neobvyklá. Tento pocit prezence Shen Qiao neviděl dokonce ani u Yuan Xiuxiu, hlavního mistra sekty Harmonie.

Zhao Chiying sepjala ruce k sobě a usmála se: „Taoistický knězi Shene, konečně jsi se vrátil, Taishan je blízko Východního moře, více než tisíc li od Changanu. Zprávy putují pomalu, událost za hradbami Changanu, kde jsi bojoval proti třem, jsme se právě doslechli ne tak dávno. Byli jsme ještě více uchváceni charismatem kněze Shena a teď jsi tady!”

Shen Qiao pozdrav opětoval: „Byl jsem dlouho pryč, nechal jsem Shiwua tady, což způsobilo potíže vůdkyni sekty Zhao a všem tady!”

Zhao Chiying: „Taoistický kněz Shen mluví příliš zdvořile, Shiwu je hodné dítě, má na někoho tak mladého hodně sebekázně. Aniž by ho někdo před východem slunce vyzval, připojí se k ostatním učedníkům sekty Nefritového oblaku v jejich ranním tréninku, pilně a bez chybičky, každý den.

Shen Qiao, který to slyšel, byl uklidněn a podělil se o několik dalších slov s Yue Kunchim.

Zhao Chiying už dlouho koukala na dva lidi stojící za ním, jeden velký, druhý malý, a tak se usmála: „A vy dva jste?”

Shen Qiao si odkašlal: „Jedním z nich je vůdce sekty Očistného měsíce Yan, ten mladík se jmenuje Yuwen Song, přivedl jsem ho z Changanu.”

S příjmením Yuwen stačilo slyšet příběh o bitvě Shena Qiao se sektou Harmonie proti tisícové armádě v Changanu, který vynesl jediného sirotka rodiny Yuwen ven, a nebylo těžké uhodnout identitu Yuwena Songa.

Pozornost všech však upoutala první část jeho věty.

Jméno osoby, jako stín stromu, jakmile byla odhalena identita vůdce sekty Očistného měsíce, reakcí všech byl okamžitý šok, zvědavé pohledy na Yana Wushiho byly různorodé, byla tu úcta, strach, překvapení. Byli někteří, kteří tomu nemohli uvěřit, nikdo nebyl bez reakce.

Většina učedníků sekty Nefritového oblaku nikdy osobně neviděla Yana Wushiho, ale to jim nezabránilo slyšet legendy o Yanu Wushim, Qi Fenggovi a Cui Youwangovi, legendárním postavám a někdo, kdo mohl tyto dva vyzvat v boji a silami se jim vyrovnat, což byl Yan Wushi, byl také do značné míry součástí legend.

Pod těmito různými pohledy stál Yan Wushi s rukama sepnutýma za zády v uvolněném postoji, ani v nejmenším neklidný, očividně na to už zvyklý.

Shen Qiao sestoupil z hory, aby někoho zachránil, mezi tolika vzestupy a pády Zhao Chiying slyšela zvěsti, ale přesto byla daleko a ona přesně nevěděla, co se stalo. Nečekala, že když Shen Qiao šel zachránit člověka, přivede tuto osobu zpět s sebou, a tak byla na okamžik šokovaná. Když se vzpamatovala, pozdravila sepnutím rukou: „Jméno vůdce sekty Yana ho předchází, jsem Zhao Chiying ze sekty Nefritového oblaku. Uctivě zde vítám vůdce sekty Yana. Naše sekta avšak utrpěla veliké ztráty, pokud nastanou v naší pohostinnosti nějaké nedostatky, prosím, odpusťte nám!”

Jako vůdce sekty Nefritového oblaku se dal postoj Zhao Chiying považovat za mimořádně zdvořilý.

Vzhledem k pověstem o vrtkavých náladách Yana Wushiho nechtěla Zhao Chiying toho druhého urazit kvůli drobným detailům.

Yan Wushi: „Vůdce sekty Zhao zde vládne spravedlivě, sekta je dobře disciplinovaná, dlouho jsem slýchal o její pověsti. A-qiao na naší cestě také často chválil vůdkyni sekty Zhao. Dnes, osobně samozřejmě vidím, že je vše pravda, doufám, že moje náhlá návštěva nebude vůdkyni sekty Zhao překážet.”

Yi, jaká normální odpověď!

Nejen, že byla Zhao Chiying překvapena, ale také Shen Qiao.

V tuto chvíli se Yan Wushi usmíval, vřelý a zdvořilý, celé jeho tělo vyzařovalo „pohodovou“ atmosféru, nikde nebyl náznak arogance charakteristické pro démonické sekty.

Pouze to „A-qiao“ vypadalo trochu příliš důvěrně. Shen Qiao, který to tolikrát slyšel, byl k tomu už dlouho lhostejný. Ti, co stáli kolem, cítili, že je to trochu divné, ale nemohli vlastně říci proč, mohli to připsat pouze skutečnosti, že vůdce sekty Yan a Shen Qiao mají neobvyklý vztah.

Po tomto dobrém začátku vše proběhlo hladce, každý vzdal úctu, posadili se, Shiwu po vyslechnutí novinek přiběhl, jejich setkání bylo dojemnou scénou. Shiwu vzhlédl k Shenovi Qiao s pohledem synovské zbožnosti, rovnou běžel obejmout Shena Qiao, zatímco je všichni sledovali. Shen Qiao viděl, že vyrostl, a byl klidný.

Yuwen Song stranou posuzoval tohoto budoucího staršího bojového bratra, byl zvědavý, ale trochu zklamaný.

Bylo zřejmé, že ten druhý byl starší než on, jak to, že jeho manýry a řeč byly horší než jeho, tak závislý na shizunovi, kdy bude schopný být samostatný?

Zdálo se, že zapomněl – za těch pár dní hned po odchodu z Changanu, jeho neklidné srdce, každou noc to byl on, kdo potřeboval vidět postavu Shena Qiao, než mohl usnout.

Zhao Chiying prozatím odložila stranou tohle naivní hloubání a řekla Shenovi Qiao: „Taoistický knězi Shene, vrátil ses ve správný čas, sekta Nefritového oblaku má momentálně jen vzácně lidí, musíme rychle přivést nové učedníky, já a shixiong jsme nad tím dumali. Byl by kněz Shen ochotný tohle prodiskutovat?”

Yue Kunchi taktně řekl: „Vůdkyně sekty, kněz Shen právě dorazil po dlouhé cestě, je pravděpodobně vyčerpaný, neměl by si trochu odpočinout, než bude pokračovat v našem rozhovoru?”

S jeho připomínkou byla Zhao Chiying mírně v rozpacích: „Shixiong má pravdu, jsem to já, kdo je příliš uspěchaný, Yuanbai tě zavede do tvého pokoje. Knězi Shene, nebude ti vadit zůstat ve stejném domě, ve kterém jsi byl minule?”

Shen Qiao přikývl: „Ne, děkuji vůdkyni sekty Zhao za její péči, Qilang může zůstat vedle se Shiwuem, takže bude pro ně snazší se seznámit.”

Zhao Chiying: „Skvělé, na východní straně naší sekty je bambusový příbytek vyhrazený pro použití vážených hostů, pokud to vůdci sekty Yanovi nevadí, může tam zůstat.”

Dům, ve kterém Shen Qiao zůstal naposledy, používali starší sekty. Záměrem bylo, že ho sekta Nefritového oblaku neviděla jako cizince, ale pokud by tam měl Yan Wushi zůstat, vypadalo by to jako urážka.

Yan Wushi však řekl: „Není třeba se obtěžovat, zůstanu tam, kde A-qiao.”

Tvář Zhao Chiying byla nehybná: „Ach? Nebude to moc nepohodlné?”

Yan Wushi zvedl obočí: „Nic nepohodlného, na naší cestě jsme často takto vycházeli, tento ctihodný si ani nepamatuje, kolikrát jsme sdíleli pokoj.”

Ačkoli to nebyla lež, zdálo se, že když to vyšlo z jeho úst, mělo to jiný význam, Shen Qiao si nemohl pomoci, ale prohodil: „To bylo když jsme cestovali a museli jsme si nějak vystačit. Narozdíl od toho, dnes může vůdce sekty Yan zůstat v pohodlnějším, pokud odmítneš, šlo by to proti dobrým úmyslům vůdkyně sekty Zhao.”

Yan Wushi: „To není problém. Vztah mě a A-qiaa není běžný, velice si váží sekty Nefritového oblaku, takže ani tohoto ctihodného nemusíte považovat za cizího, jak chcete, vedle jeho domu určitě bude jeden prázdný?”

I když se usmíval, když to řekl, Zhao Chiying jasně cítila panovačný tlak. Pod tímto typem pohledu kůže na jejím temeni hlavy nedobrovolně ztuhla, aniž by o tom dále přemýšlela, vyšlo ji z úst: „Ano, je…“

Yan Wushi se usmál: „Pak ho beru.”

Tentokrát se jeho úsměv lišil od posledního. Zhao Chiying cítila, že tlak na její tělo se zvedal.

Tajně si vydechla úlevou a spěchala zavolat Fan Yuanbaie, aby je vzal do jejich příbytků k odpočinku.

Poté, co Shen Qiao a ostatní odešli, uvnitř diskuzního pavilonu zůstali jen ti dva, Yue Kunchi odhalil tíživý výraz: „Ať chce vůdce sekty Yan zůstat vedle dveří kohokoli, není to tak, že bychom neměli kapacity, nech ho být. Viděl jsem, že taoistický kněz Shen přímo neodmítl, vlastně mu to povolil. V tu chvíli jsem ti chtěl poradit, abys nešla proti přáním vůdce sekty Yana. Kdo by tušil, že se téměř nebudu moct dostat ani ke slovu.”

Nevěděl, že důvod, proč Shen Qiao přímo neodmítl, byl ten, že věděl, že je marné odmítnout.

Zhao Chiying s grimasou: „I když riskuju, že se mi budeš smát, řeknu ti, že jsem na tom nebyla o moc líp než ty. Sekta Nefritového oblaku a sekta Očistného měsíce nikdy neměly nic společného, malý chrám nemůže ubytovat velkého boha, nevíme, jaké jsou jeho záměry, přineslo by to sektě Nefritového oblaku neštěstí?”

Yue Kunchi se obával méně: „Máme tady taoistického kněze Shena, nemyslím si, že něco udělá, jak známe Yan Wushiho bouřlivý charakter, měli bychom být opatrní a nechat všechny učedníky být trochu taktnější v jejich řeči, pro případ, že bychom ho urazili.”

Zhao Chiying přikývla: „To je pravda.”

Fan Yuanbai je přivedl do domů, ve kterých měli bydlet. Domy byly pravidelně uklízeny, čisté a upravené, uvnitř byly umístěny některé rostliny a traviny, mimořádně stylově.

„Pokud vůdce sekty Yan nebo taoistický kněz Shen něco budou potřebovat, pošlete zprávu, budeme tu pro vás kdykoli.“ Fan Yuanbai chtěl mluvit se Shenem Qiao trochu víc, když viděl, že Yan Wushi stále stojí vedle něj, nedokázal říct jediné slovo navíc, mohl jen upřímně dokončit to, co říkal, spěšně uzavřít rozhovor a zklamaně prchnout.

Shiwu byl ještě mladý, neměl smysl pro komplexnější porozumění situace, čekal tak dlouho, až Shen Qiao a Zhao Chiying a spol domluví, aby měl šanci si ho získat pro sebe, ačkoli Yan Wushi a Yuwen Song zůstali vedle něj, nebyli žádná překážka jeho touze stáhnout Shena Qiao stranou a říct: „Shizune, byl jsi tak dlouho pryč, tomuto žákovi jsi hodně chyběl.”

Shen Qiao ho poplácal po hlavě: „Zatímco byl tento učitel pryč, také jsi mi chyběl. Slyšel jsem, že se ti v sektě Nefritového oblaku daří dobře, a dokonce jsi trochu vyrostl?”

Shiwu stydlivě přikývl: „Shixiongové v sektě se ke mně chovají velmi dobře, poté, co shizun odešel, jsem cvičil s mečem každý den, nechtěl jsem tě zklamat. Teď už dokážu ovládat celou sestavu umění meče Azurových vln!”

Jeho slova s sebou nesla příchuť rozpustilosti a hledání chvály, Yuwen Song si nemohl pomoci, zamračit se na něj a v duchu pronesl: i když je o několik let starší než já, opravdu mu v budoucnu musím říkat shixiong?

Shen Qiao se usmál: „Opravdu? Tak proč nám to teď nepředvedeš?”

Shiwu zaváhal: „Nebude to vadit shizunově odpočinku?”

Shen Qiao: „Včera v noci jsme odpočívali na úpatí hory, teď ještě není po poledni, je ještě brzy, tento učitel není unavený.”

Když to Shiwu uslyšel, vesele šel pro svůj meč.

Umění meče studoval jen necelý rok, v cestě meče byl teprve začátečník, takže meč, který nosil, byl dřevěný, a ne skutečný.

Pod pohledem tří stál na místě a pozdravil je, zatočil zápěstím, udělal začáteční postoj, ruka zvedla meč; každý pohyb, každá technika byla prováděna metodicky, celkem průměrně. Ani špatně provedená, ani vynikající, ve srovnání s přirozenou schopností Yuwena Songa, stále trochu pokulhával, ale Shiwu věděl, že jeho základ je průměrný, takže vynaložil zvláštní úsilí. Tato sestava stylu meče mu byla nyní velmi blízká.

„Prosím, poraď mi, shizune.“ Shiwu stáhl meč a zastavil se, řekl to vážně.

Shen Qiao mu nechtěl ublížit, a tak začal pozitivně: „Tvoje pohyby jsou dobře prováděné, vidím tvoje úsilí. Za tu dobu jsi se určitě neflákal.”

Pak dodal: „Ale v tomhle stylu meče byly některé techniky, které jsi provedl nesprávně, v budoucnu to ovlivní jejich sílu, tvůj učitel ti je předvedl jen jednou. Bylo by těžké si zapamatovat každý detail. Dnes ti je ukážu znovu od začátku do konce, měl bys pečlivě sledovat a porovnávat to se svými vlastními.”

Shiwu řekl vážně: „Ano.”

Shen Qiao nepoužil meč Nebeské truchlení, ale vzal mu z ruky dřevěný meč a jemně se usmál: „Styl umění meče Azurových vln, jak název napovídá, je moře nemající hranice, vlny se zvedají, skály jsou opakovaně pohlcované mořem a dokola lámou jejich povrch. Den je skvostný, každá vlna silná, je to ten typ velkolepé krajiny; ten, kdo praktikuje tento styl meče, musí zkrotit moře, které přijímá sto řek, jeho vyrovnanost. Teprve potom můžeš provést jeho podstatu. Vystoupat na Taishan, podívat se na moře, měl by ses dívat daleko do dálky. Dny jsou dlouhé, uvědomíš si to včas.”

Když to řekl, aniž by čekal na odpověď Shiwua, zvedl meč!

Stejný dřevěný meč v rukou dvou různých lidí vykazoval úplně jiný druh síly. Pokud by Shiwu mohl být popsán jako nakouknutí do dveří, sestavu stylu meče prováděl strojově, takže se Yuwen Song vnitřně nudil. Pak, když Shen Qiao pohnul mečem, musel otevřít oči dokořán, jako by nemohl uvěřit, že ti dva ovládali stejný styl meče.

Vítr se hnal jasně, stín meče padal všude, i když nepoužil svůj zhengqi, zdálo se, že dřevěný meč září svým vlastním světlem, po technice a pohybu Shena Qiao Yuwen Song téměř viděl prudce se vzdoumající moře, déšť přeměňující se v mrak, odraz ve vodě, stojící v horských vlnách, byl osamělý člověk.

Před jejich očima stál člověk a tento samotný člověk stál také mezi nebem a zemí.

Po dokončení této sestavy se Shen Qiao zastavil, Yuwen Song pořád viděl tu scénu, která dlouho nezmizela.

Yan Wushi se usmál: „A-qiao je v cestě meče výjimečný, vstoupil jsi do říše velmistrů.”

Shen Qiao: „Děkuji vůdci sekty Yanovi za jeho přízeň.”

Předvedl styl meče ne proto, aby ho Yan Wushi obdivoval, ale pro Shiwua a Yuwena Songa: „Pochytili jste z toho něco?”

Shiwu zamumlal: „Odpusť tomuto učedníkovi špatné vyjadřování, cítím se ohromený, jako by mi něco vybuchlo v hrudi, ale kdyby mě požádali, abych to popsal, nebyl bych schopný.”

Shen Qiao jemně odpověděl: „Bez ohledu na to, nikdo nemůže z jednoho shlédnutí dosáhnout božství, můžeš o tom pomalu přemýšlet a pokud existuje něco, čemu nerozumíš, stačí se zeptat.”

Shiwu vyjádřil svůj souhlas.

Shen Qiao se obrátil na Yuwena Songa: „Formálně jsi nenastoupil do učení, v posledních několika dnech jsme probírali jen nějakou meditační techniku, pokud nemáš co dodat, je to v pořádku.”

Yuwen Song: „Mám tisíc slov, ale mohou být řečena jen několika.”

Jeho způsob mluvení byl vždy jako někoho mnohem staršího, Shen Qiao to považoval za vtipné: „Která slova?”

Yuwen Song: „Jako mrak a skrytý měsíc, unášený jako vítr a vracející se sníh. Pohled do dálky, jasný jako slunce vycházející v mlze; jednou viděný, hořící jako lotos nad vodou.”

To byla část písni O kráse Luo Shena.

Shen Qiao:“…“

Nevěděl, jak reagovat, ale bylo třeba říci, že Yuwen Song zachytil jeden prvek stylu meče Azurových vln, a to byl „nesu deset tisíc proměnných, pod mečem bezstarostný a unášený.”

V tomto bodě byl Yuwen Song ve srovnání se Shiwuem vnímavější.

Yan Wushi chladně řekl: „Nemá žádnou znalost o základech v bojovém umění, recituje jen proto, aby ti pochleboval, aby na takový vysoký talent plácal tahle slova, dovol tomuto ctihodnému, aby na něm pracoval!”

Když to řekl, nečekal na odpověď ostatních, přitiskl dlaň na rameno Yuwena Songa, ten vyjekl, jeho tělo nedobrovolně pokleslo, potom byly meridiány na jeho horní části těla zapečetěny!

„Vůdce sekty Yane?“ Yuwen Song zíral, nucený být v dřepu, nemohl se pohnout, tragické na tom bylo, že nevěděl, co kde řekl špatně.

Yan Wushi viděl, jak Shen Qiao otevírá ústa, aby promluvil, usmíval se a neusmíval se: „Mluvit lehkovážně k shifuovi, dokonce i v sektě Očistného měsíce, o které všichni vědí, že je démonickou sektou, jsou všichni vedeni ke kázni. A-qiao, jsi moc mírný na své učedníky, měl bych ti pomoct dostat tvé učedníky do latě.”

Tvář Shena Qiao byla nečitelná: „Vůdce sekty Yan konečně přestal ve snaze ukrást mého žáka?”

Yan Wushi zamumlal: „Pro dobro jeho přežití už o něj nebudu bojovat, jinak první den, kdy bych ho přijmul jako učedníka, bych ho zabil.”

……..

Ten první den, s výjimkou Shena Qiao a Shiwua, nikdo neviděl, jak Yan Wushi zacházel s Yuwenem Songem, a tak si všichni žáci sekty Nefritového oblaku mysleli, že je to někdo, s kým se dá snadno vycházet, odlišný od toho, co se říkalo.

Druhý den zjistili, že se mýlili.

Všichni učedníci byli venku na ranním tréninku, na nádvoří, kde společně cvičili. Yan Wushi stál stranou s rukama za zády, i kdyby to byl Yue Kunchi nebo Zhao Chiying, kdo předcvičoval osobně, našel by nedostatky, blahosklonný tón by byl zbytečný.

Učedníci sekty Nefritového oblaku nebyli šťastní. Když vykročili vpřed, aby ho vyzvali, samozřejmě byli všichni hned zbiti, nakonec proti němu Yue Kunchi a Zhao Chiying také prohráli. Kolem poledne, když se Shen Qiao vynořil z ústraní, uslyšel ruch a rychle přispěchal, Yan Wushi si už pohrával se sektou od shora dolů.

Samozřejmě, vzhledem ke schopnosti Yana Wushiho, kdyby chtěl zmasakrovat celou sektu, nebylo by to těžké. Ale ty, velmistr, místo abys vyhledal protivníka na své úrovni, jsi se rozhodl šikanovat tuhle malou sektu, co to sakra bylo? Opravdu ses nedokázal s ničím uspokojit, najít si nějakou radost?

Kdyby tu nebyl Shen Qiao, sekta Nefritového oblaku by si myslela, že je tu tahle osoba ze zlého úmyslu.

Shen Qiao, který čelil sboru sténání a naříkání lidí ležících na zemi, mohl jen vynutit úsměv a omluvit se Zhao Chiying.

Zhao Chiying byla velkorysá a gestikulovala rukama: „Vůdce sekty Yan právě viděl, že naše bojové umění pokulhává, nabídl nám několik tipů, jak se zlepšit. Že sekta Nefritového oblaku mohla mít tuto příležitost, je velkým požehnáním.”

Poté, co takhle promluvila, všichni cítili, že je to skutečně pravda.

Většina z nich by se za celý svůj život nedokázala přiblížit úrovni dovedností vůdce sekty, natož aby zahlédli stín Yana Wushiho. Lidé obdivují silné, i když zkřížili pěsti s Yanem Wushim, nevadilo, že byli těžce poraženi a vážně zraněni. Stálo to určitě za to, nebylo to plýtvání energií na cestě bojového umění.

Jakmile jim tato myšlenka vyvstala, pohled, ve kterém se dívali na Yana Wushiho, přešel od strachu a nespokojenosti, kterou cítili dříve, k úctě a obdivu.

Yue Kunchi se držel za paži a zvolal, že shimei má rozhodně ducha vůdce sekty, když slyšel někoho vedle sebe ležérně říkat: „Toužit po něčem sotva dostupném asi deset dvacet let, a stále se nevyznat, jaké to je? Tento ctihodný to nikdy nezažil, prosím, pouč mě.”

Tato věta byla jako šíp do jeho srdce, podařilo se mu zasáhnout nejcitlivější místo v jeho srdci. Když to slyšel, Yue Kunchimu vstávaly vlasy na hlavě, jeho výraz prošel velkou změnou.

Způsob, jakým se díval na Yana Wushiho, byl, jako by se díval na ducha.

Než mohl Yue Kunchi odpovědět, Shen Qiao odtáhl Yana Wushiho pryč.

Yan Wushi neodolal, nechal Shena Qiao ho odtáhnout stranou a stále se přátelsky usmíval.

Shen Qiao se držel za čelo: „Vůdce sekty Yane, máš spoustu volného času?”

Yan Wushi překvapený: „Proč bych měl? Každý den si s tebou musím hrát a musím radit téhle chátře, jsem velmi zaneprázdněný.”

Shen Qiao se zašklebil, byl chvíli beze slov a potom řekl: „Měl bys být v Changanu a pomáhat novému císaři, ale teď o tisíc li dál jsi přišel se mnou do sekty Nefritového oblaku, určitě ne jen na prohlídku krajiny, nebo dráždit ostatní takhle bezcílně. Když vezmeme v úvahu všechno kolem, může mi vůdce sekty Yan říct svůj záměr?”

Yan Wushi: „Pokud mě nazveš jiným jménem, tenhle ctihodný zváží, že ti to řekne. Co ty na to?”

Shen Qiao, zmatený: „Jakým jménem?”

Yan Wushi: „Co takhle Yan-lang?”

„…“ Shen Qiao si zamumlal, samozřejmě si se mnou jen hraje. Neodpověděl, otočil se a odešel.