Thousand autumns – kapitola 94

Být krmen lžící zjevně nebylo proti nebesům ani nezpůsobilo někomu újmu, ale pod pohledem mnoha párů očí upadl do této prekérní situace. Každý normální člověk by se nerozhodl otevřít ústa.

Shen Qiao vycítil, že od doby, kdy se znovu setkal s Yanem Wushim v sídle Huang, jeho postoj k němu prošel pozoruhodným posunem. Pokud byste měli říct, že ten druhý dřív skrýval nejkrutější úmysly a přiváděl ho do náruče smrti, pak teď byl ten druhý šťastnější, když ho viděl poníženého, lapeného v trapných situacích.

Ale proč tenhle posun v přístupu? Shen Qiao neměl odpověď, věděl jen, že Yan Wushi si našel dalšího koníčka.

„A-qiao, pamatuju si, že rád jíš ryby. Tahle ryba je čerstvá a měkkoučká, pravděpodobně vyhovuje tvému gustu.“

Jako by chtěl potvrdit hypotézu Shena Qiao, tvář Yana Wushiho skutečně nesla pobavený úsměv, krutý, jakkoli jste se na to dívali.

Oba na sebe chvíli zírali, dokonce i ostatní vedle nich cítili náznak něčeho neobvyklého.

Shen Qiao pomalu řekl: „Děkuji vůdci sekty Yanovi za vaši laskavost, ale tento ubohý jedinec má ruce a nohy, takže nepromarní těžce vydřený slib, který vůdce sekty Yan dostal.”

Yan Wushi zvedl obočí: „A-qiao, jsi osoba, která vždy dodržuje své slovo, určitě neporušíš slib nad takovou titěrnou žádostí?”

Shen Qiao dostal nápad: „Je to proto, že vůdce sekty Yan jako první porušil své slovo.”

Yan Wushi: „Kdy jsem nemluvil pravdivě?”

Shen Qiao: „Vůdce sekty Yane, tvoje paměť je opravdu hrozná, dříve jsi řekl, že potřebuješ pouze protivníky a ne přátele. Jak to, že se po tak krátké době stal tenhle ubohý jedinec tvým blízkým přítelem?”

Yan Wushi skryl úsměv: „Tomu se neříká porušení mého slova, ale čas a situace se mění, v tu chvíli jsem se tak opravdu cítil, ale způsob, jakým člověk myslí, se změní. Jinak A-qiao, kdyby ti byly tři roky, a nikam bys nešel, kdybys viděl tangren; dneska, kdybys ho viděl, pořád bys nikam nešel?”

Shen Qiao, dopálený: „Jen vím, že existují lidé, kteří opravdu nikam nejdou, když vidí tangren!”

Mluvil o ‚Xie Lingovi‘.

Yan Wushi na tváři ukazující šok, to záměrně nesprávně interpretoval: „Opravdu existuje člověk, který je tak vytrvalý ve svém zanícení? Není to ideální pro blízké přátelství?”

Jak může být tahle osoba tak nestydatá, dozadu, dopředu, vodorovně nebo svisle, že vždycky bude mít důvod!

Shen Qiao věděl, že nemůže vyhrát slovy, když viděl, jak se na ně ostatní dívají. Začal se červenat, cítil, jak je to všechno dětinské, ztišil hlas a řekl: „Jsme na veřejnosti, vůdce sekty Yane, prosím, chovej se řádně. Pokud se chceš hádat, pak o tom můžeme mluvit, až se vrátíme!”

Yan Wushi se usmál: „Jen ti nabízím lžíci s rybou, jak se nechovám řádně?”

Když to řekl, pokračoval v tlačení lžíce směrem k Shenovi Qiao. Shen Qiao se stáhnul, aby se jí vyhnul. Zvedl ruku, aby odmítl Yana Wushiho, ale ten se nezdál, že by se pohnul, ale převrácením zápěstí se lžíce objevila v jeho druhé ruce, pokračovala směrem k Shenovi Qiao a vše vypadalo nevyhnutelně.

Ti dva se nepohnuli, rukávy se převracely, za okamžik udělali několik pohybů, všichni ostatní sledovali s otevřenými ústy.

Mnoho z nich stále nechápalo, co se děje. Zhao Chiying uvažovala o tom, zda zasáhnout, několik učedníků sekty Nefritového oblaku si myslelo, že je to vzácná příležitost učit se, a pozorně se dívali na jejich pohyby, báli se, že jim něco unikne.

Shiwu, když viděl, že přešli do fyzické roviny vstal, ale byl zadržen Yuwenem Songem.

„Shixiong by se měl pozorně dívat, shizun a vůdce sekty Yan si právě vyměňují zkušenosti a ve skutečnosti nebojují, jinak by to tady už dávno pobořili. Jak můžou sedět pořád tak vyrovnaně?“ řekl Yuwen Song.

Shiwu měl stále obavy: „Právě před chvílí byli v pohodě, proč přešli k fyzickým útokům?”

Yuwen Song se bez obav podíval na jejich pohyby a řekl: „Možná je to proto, že vůdce sekty Yan byl se shizunem nespokojený a záměrně hledal potíže?”

Shiwu měl strach: „Proč je vůdce sekty Yan nespokojený se shizunem?”

Yuwen Song byl na svůj věk vyspělý, ale některé věci věděl jen částečně, takže nemohl s jistotou říci. Když slyšel otázku, jen zavrtěl hlavou: „Myslím, že se právě teď cítil shizunem ignorovaný, takže byl nešťastný.”

Zdálo se, že si Shiwu něco uvědomil, pečlivě to zvážil, ale cítil, že něco na tom stále není úplně v pořádku.

Ti dva bojující sem a tam, byli docela úchvatní. Lidé se báli jen mrknout, do značné míry zapomněli na zdroj boje, Yan Wushi stále držel lžíci v jedné ruce, při výměně úderů používal pouze zápěstí a paži, druhou rukou zvedl arašíd ze stolu a hodil ho na Shiwua.

Shen Qiao když to viděl, byl přinucen k blokování útoku, jeho rukávy rozevláté, a pleskající, akce půvabná a nesoucí s sebou klidnou lehkost charakteristickou pro taoistické sekty. Všichni si nemohli pomoci a museli si při tom pohledu povzdechnout, ne jen učedníci sekty Nefritového oblaku, dokonce i Zhao Chiying a Yue Kunchi měli na tvářích obdiv.

Ale v tom okamžiku už Yan Wushi ovinul ruku kolem pasu toho druhého nahoru a přitiskl lžíci k jeho rtům, ruka v jeho pase mu zablokovala meridiány, Shen Qiao prohnul své tělo, aby se tomu vyhnul, přitom polevil na obraně a lžíce s rybou mu vstoupila do úst.

Celé to ručkování proběhlo jedním dechem. Nečekajíc na odpověď Shena Qiao, Yan Wushi se úplně stáhl a řekl: „Kněz Shen opravdu neříká, co si myslí. Pokud to chceš sníst, proč s tím děláš takové cavyky. Nutíš mě vynaložit tolik úsilí. Měl jsi otevřít pusu rovnou.”

To bylo úplně…!

Shen Qiao s určitými obtížemi polkl rybu, byl v dilema opustit hostinu ve vzteku, nebo rovnou zbít toho druhého. Nebyl rozhodnutý.

První udělal gesto omluvy vůči svému hostiteli, druhý vypadal, že minimalizuje jeho dovádění.

Ale to bylo naprosto … nestydaté, nedalo se to vydržet!

Mám snad obličej, který si říká o šikanování, pohrávání si s ním jako s nějakou cetkou, kterou máš v dlani?

Tvář Shena Qiao potemněla, tentokrát byl opravdu rozzuřený.

Ale vzteky tady nevybuchl, protože v tom případě by způsobil Zhao Chiying potíže, místo toho pomalu přikývl: „Technika vůdce sekty Yana je lepší, nemůžu se s ním srovnávat, díky za lekci.”

Pak zvedl svůj šálek k Zhao Chiying: „Děkuji vůdkyni sekty Zhao za péči o Shiwua, když jsem byl pryč. Nepiju víno, takže ho nahradím čajem, abych vzdal úctu vůdkyni sekty.”

Zhao Chiying kradmo pohlédla na Yana Wushiho, ten se stále usmíval. Jestli měl radost, nebo hněv, nebylo patrné, bylo těžké to říct.

Upřímně řekla: „Knězi Shene není třeba být formální, Udělal jsi pro naši sektu obrovskou laskavost, máme mezi sebou silné přátelské pouto. Tuhle maličkost nemusíš zmiňovat, jeden Shiwu nevadí, i kdyby jich bylo deset, sekta Nefritového oblaku si je stále může dovolit krmit, pokud mluvíme o chuti k jídlu, Shiwu nejí méně než Yexue!”

Shiwu v rozpacích: „Jak to můžete porovnávat, Zhou-jiejie je starší!”

Každý, kdo ho takhle viděl, se rozesmál. krátká epizodka z dřívějška byla okamžitě zapomenuta.

Poté, co banket skončil, se Shen Qiao rozloučil se Zhao Chiying a ostatními a přivedl Shiwua a Yuwena Songa zpět do jejich domů.

Poté, co je usadil, se Shen Qiao vrátil do svého domu a viděl, že někdo stojí u jeho dveří.

Měsíc byl jasný, pod okapem byla lampa, která jasně osvětlovala rysy toho druhého.

Shen Qiao byl stále naštvaný, nechtěl říct ani půl věty. Myslel sis, že se s tebou nedokážu vypořádat, ale určitě se před tebou můžu schovat, takže se bez mluvení otočil a odešel.

Ale někdo byl rychlejší než on, Shen Qiao udělal jen jeden krok, než byla jeho paže chycena.

Shen Qiao bez výrazu stáhl ruku zpět: „Vůdce sekty Yane, prosím, chovej se normálně.”

Yan Wushi se usmál: „Stále naštvaný?”

Shen Qiao neměl slov.

Yan Wushi: „Jen jsem tě škádlil, bez jakéhokoli zlého úmyslu, pokud jsi naštvaný, vynahradím ti to.”

Shen Qiao tiše řekl: „Nabídku vůdce sekty Yana nemůžu upřímně přijmout, nejprve jsi řekl, že nepotřebuješ přátele, pak jsi řekl, že tenhle ubohý není způsobilý být tvým přítelem. Přijal jsem to, později, když jsem tě šel zachránit, bylo to kvůli tvému spojení s Yuwenem Yongem za účelem, že pokud by byl Zhou v míru, může mít mír celý sever. Neměl jsem postranní motiv a nikdy jsem nechtěl, abys mi poděkoval nebo abys mi vracel laskavost. Teď, když jsi se zotavil, o to větší důvod, proč by most měl zůstat mostem a ulice zůstala ulicí. Vůdce sekty Yan má svoje prosluněné ulice, zatímco tento ubohý má svoji dřevěnou lávku. Mám jen dva rukávy ve větru, žádný majetek, nevím, co přitahuje pozornost vůdce sekty Yana, proč znovu a znovu všechno komplikuješ? Prosím, řekni mi přímo, tenhle ubohý to změní!”

Byl velmi ovlivněný Qi Fenggem, v kombinaci s jeho sklonem k laskavosti a velkorysosti se nikdy nezdržoval dobrého zacházení s ostatními, dokonce ani s nejhlubším zraněním. I s tím, jak moc mu Yu Ai ublížil, poté, co Shen Qiaoův smutek a hněv pominul, netrávil dny a noci skřípáním zubů a plánováním vraždy toho druhého.

Yan Wushi byl výjimkou, po pádu z útesu byly jejich životy propleteny, dávej a ber, kdo dlužil komu, to nebylo tak snadné říct. Ale jednoho dne ho kousl had, vyděšený provazem po dobu deseti let, Shen Qiao se mu chtěl jen vyhnout, raději ho vůbec nevidět, bohužel věci nešly podle plánu. Pořád nemohl pochopit – na světě jsou přeci lidé lepší a krásnější než Shen Qiao, dali by se počítat v tisících, lidé utiskováni ještě tragičtěji také v tisících, proč ho Yan Wushi nenechá na pokoji.

Všechna tahle dlouhodobá nespokojenost se nakupila, v jeho srdci se vynořil pocit podobný nevyslovitelnosti sebelítosti, aniž by věděl, kde začít.

Shen Qiao se cítil vyčerpaný.

Tenhle výraz sebelítosti a temnoty se Yanu Wushimu zdál velmi roztomilý, dokonce i současný znuděný výraz jeho úst, aniž by si toho byl vědom, odrážel něhu měsíce.

Až na to, že tahle něha sotva existovala a Shen Qiao to neviděl.

„Jak ti tenhle ctihodný ztěžuje život, kdybych to opravdu chtěl, mám mnoho krutějších a drsnějších metod. Proč bych vytahoval tenhle druh neškodného vtipu?“

Shen Qiao, zuřící: „Jak to můžeš nazvat neškodným, na veřejnosti, ty jsi, ty…“

V hrudi mu doutnal hněv a na okamžik byl v rozpacích se slovy.

Yan Wushi odfrkl: „No tak, dovol mi, abych ti to vynahradil, už se nezlob. Co kdyby ti tenhle ctihodný osobně šel do kuchyně uvařit misku polévky na odpuštěnou?”

Shen Qiao zakroutil hlavu: „Není třeba!”

Yan Wushi ho přitáhl: „I když slova, která jsem řekl dříve, ti ublížila, nedá se nic dělat, slova, která byla vyřčena, jsou jako voda z potoka, kterou nelze nikdy vzít zpět. Tento ctihodný nemůže zaujmout dětinský postoj ‚je příliš pozdě na to litovat‘. Jsi skvělý člověk. Budeš opravdu jako ti obyčejní lidé, kteří nikdy nezapomeneš na události, které se již staly a budeš si je pořád pamatovat? Každý říká, že taoistický kněz Shen je velkorysý, nenastřádává minulé pocity křivdy. Jak to, že s tímto ctihodným zacházíš jinak, pokud tohle není osud, o kterém se mluví v legendách?”

Shen Qiao se ze vzteku usmál: „Osud akorát tak pro katastrofu!”

Zdálo se, že Yan Wushi si toho nevšímal: „Osud katastrofy nebo celoživotní osud, vlevo nebo vpravo, je to stále osud. V taoistických sektách učí osud. Jak to, že když přijde na tebe, nevíš, jak s ním vycházet?”

Shen Qiao: „Jak to vidím já, nemělo by se ti říkat Yan Wushi.”

Yan Wushi: „Tak jak bych se měl jmenovat?”

Shen Qiao s ledovým smíchem: „Měli by tě nazývat ‚vždy má důvod‘, horizontální nebo vertikální, pro tebe existuje důvod pro všechno!”

Yan Wushi se zasmál.

Shen Qiao byl vtažen do kuchyně. Odpoledne to tu kuchaři právě využili, ještě tam zbývaly ingredience a byly čerstvé.

Yan Wushi: „Dej mi patnáct minut.”

Shen Qiao se zamračil: „Nemám hlad.”

Yan Wushi ani neotočil hlavu: „Vím, byl jsi tak naštvaný, že jsi ten vztek snědl k večeři.”

Shen Qiao se dusil.

Yan Wushi se pohyboval rychle: pomocí své vnitřní čchi urychlil oheň na vaření, voda se rychle vařila, ryby, škrob a vejce byly stejnoměrně promíchány, formovány do kuliček, vařeny, posypány jarní cibulkou, solí, takže nakonec vznikly dvě misky polévky s rybími koulemi.

Bojoví mistři také musí jíst a spát, i když měl Yan Wushi vysoké postavení, když cestoval, nemohl si vždy vzít s sebou spoustu sluhů. Nastávaly chvíle, kdy si musel vařit pro sebe, když oba dva byli na úprku, Shen Qiao už viděl jeho kulinářské dovednosti, takže v tuto chvíli nebyl příliš překvapený.

Shen Qiao si nabral lžíci do úst, zjistil, že chutná docela dobře. I když jeho hněv nevyprchal, nemohl říct, že chutná špatně ze zloby, a tak začal jíst, aniž by vydal zvuk.

Pak mu druhý nabídl lžíci.

Shen Qiao: „K čemu to je?”

Yan Wushi: „Myslel jsem, že to napravuju?”

Shen Qiao, zmatený: „Tak proč mi dáváš lžíci?”

Yan Wushi se usmál: „Když jsem tě nakrmil, nebyl jsi šťastný, teď mě můžeš nakrmit. Každý se budeme střídat a pak budeme vyrovnaní.”

Shen Qiao:“…“

Právě teď chtěl opravdu vylít misku polévky s rybími koulemi na hlavu toho druhého.

*

Život v sektě Nefritového oblaku byl vyrovnaný, ale rychle utíkal.

Se Zhao Chiying jako svědkem nechal Shen Qiao Yuwena Songa formálně provést obřady, aby se stal jeho žákem. Zatímco učil své učedníky, nenechal svůj vlastní trénink bojového umění stranou, den za dnem se jeho vnitřní čchi postupně přibližovala k jeho předchozí úrovni, dokonce měl zdání, že ji překonal.

Ačkoli se Zhao Chiying obávala pokračování sekty Nefritového oblaku, uznala také, že nejdůležitějším úkolem před ní bylo dobře učit učedníky pro případ, že by nejen nenašli kus nefritu, ale také zničili stávající výhonky stromů.

Když byli Yan Wushi a Shen Qiao přítomni, tito dva špičkoví mistři, její očekávání vůči jejím učedníkům bylo vyšší, její standardy byly přísnější. Všichni si stěžovali bezvýsledně, mohli se odvolat pouze na Yue Kunchiho; dobrák Yue Kunchi byl chycen mezi jeho shimei a učedníky, vypadal každý den více ustaraně a utápěl se v chaosu.

Zdálo se, že Yan Wushi zapustil kořeny v sektě Nefritového oblaku a ani se nezmínil o odchodu. Sekta Nefritového oblaku ho nemohla vyhnat, navíc jim čas od času Yan Wushi mohl poradit s jejich bojovým uměním, ačkoli každá ta rada byla doprovázena výsměchem ostřejším než nože, každý v sektě Nefritového oblaku mohl pouze tuhle bolest a radost přijmout.

Na hoře se nerozlilšoval den ani noc, ale venku se dělo spousta věcí.

Poté, co Yuwen Yun převzal moc, doporučil zenového mistra Xuetinga jako guoshiho, vlil svou podporu do buddhismu a ve jménu své matky postavil buddhistické chrámy ve velkém, ze stínů se vynořil vliv buddhistických sekt, které byly za vlády Yuwena Yonga velmi potlačeny.

Na druhou stranu Yuwen Yun velmi využíval sektu Harmonie, napodoboval vztah předchozího císaře k sektě Očistného měsíce, umožnil jejich vlivu vstoupit na dvůr, sledoval dvorní úředníky a nechal sektu Harmonie a buddhistické sekty, aby se v jianghu držely na uzdě, ale všechno měl plně k dispozici.

Za těchto okolností využily buddhistické sekty a sekta Harmonie příležitost expandovat, od Changanu na sever, mnoho sekt malých a středních pod jejich nátlakem a silou buď bylo začleněno do buddhistických sekt, nebo sloučených do sekty Harmonie.

Chrám Lingyin, Duyuanzhai atd., původně velká jména mezi buddhistickými sektami v jianghu, byly bez odporu převzaty císařským dvorem, který měl být řízen výhradně guoshim.

V případě Taohuawu a Pingshantang, se tyto malé sekty zhroutily kvůli smrti svých vůdců, nakonec byly nuceni stát se součástí sekty Harmonie.

Téměř za jednu noc buddhistické sekty a sekta Harmonie, jako rozdrcení suchého plevele, rychle rozšířily svůj vliv a staly se kolosálními monstry.

Předchozí předpovědi Yana Wushiho se po půl roce splnily.

***Ááách, taky bych chtěla nakrmit Sheníka. Nebo Yana Wushiho? Nebo spíš oba?
⁽⁽ଘ( ˊωˋ )ଓ⁾⁾